37 A 15/2023 – Krajský soud v Praze

37 A 15/2023- 66 - text 9 37 A 15/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Ing. Petra Šuránka a soudců JUDr. Bc. Kryštofa Horna a JUDr. Jana Peroutky ve věci žalobců: a) Ing. M. S. bytem X b) Ing. A. S. bytem X proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje sídlem Zborovská 81/11, Praha 5 za účasti osob zúčastněných na řízení: 1) Ing. M. Ch. bytem X 2) L. Ch. bytem X oba zastoupeni advokátem JUDr. Jiřím Bendou sídlem Washingtonova 1599/17, Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 6. 2023, č. j. 085795/2023/KUSK, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 6. 2023, č. j. 085795/2023/KUSK, a rozhodnutí Městského úřadu Rudná ze dne 1. 3. 2023, č. j. 01682/23/MUR/SU/PDr, se ruší a věc se žalovanému vrací k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku každému ze žalobců na náhradě nákladů řízení částku 3 000 Kč. III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobci na pozemek rodinného domu parc. č. X1 v katastrálním území X (dále jen „pozemek žalobců“) navezli výkopovou zeminu z realizace bazénu na blízkém cizím pozemku s tím, že ji použijí pro modelaci terénu zahrady. Nejprve se na pozemku žalobců nacházela na hromadách. Osoby zúčastněné na řízení – jakožto vlastníci sousední parcely č. parc. X2 v témž katastrálním území severně od pozemku žalobců (dále jen „sousedé“) – v tom spatřovali ohrožení jejich pozemku z důvodů změny odtokových poměrů srážkových vod. Obrátili se proto na Městský úřad Rudná (dále jen „stavební úřad“) s podnětem na prošetření vhodnosti plánovaných terénních úprav. K němu sousedé přiložili posouzení hydrogeologických podmínek vypracované Mgr. V. K. dne 19. 11. 2021 (dále jen „posouzení Mgr. K.“), dle kterého je zájmové území známo omezenou propustností s vysokou hladinou podzemní vody a při navýšení terénu pozemku žalobců dojde ke změně odtokových poměrů v důsledku změny spádu. K omezení vsakovací schopnosti dojde též z důvodu využití a zhutnění nepropustných zemin a odstranění či překrytí humózní vrstvy. Dojde k akumulaci srážkových vod na povrchu pozemků z důvodu velmi omezené vsakovací schopnosti geologického prostředí. Realizace odvodňovacích či vsakovacích příkopů je z důvodů vysoké hladiny podzemní vody velmi obtížná. 2. Stavební úřad provedl dne 25. 1. 2022 kontrolní prohlídku, v návaznosti na niž žalobci předložili výškopis pozemku, projekt modelace zahrady a vyjádření hydrogeologa Mgr. P. Š., Ph.D., ze dne 4. 4. 2022 (dále jen „posouzení dr. Š.“), dle kterého dosypáním materiálu dle projektu nedojde ke zhoršení odtokových poměrů v lokalitě. 3. Stavební úřad na to dne 21. 7. 2022 zahájil řízení o odstranění terénní úpravy dle § 129 odst. 7 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění účinném do 30. 6. 2023 (dále jen „stavební zákon“). K námitce žalobců, že hromadu hlíny nelze považovat za terénní úpravu ve smyslu § 3 stavebního zákona, stavební úřad toto řízení dne 2. 9. 2022 zastavil s poukazem na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 17. 1. 2008, č. j. 11 Ca 91/2007-35, a rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 29. 4. 2009, č. j. 6 As 26/2007160, neboť navezená zemina není terénní úpravou a teprve manipulace s ní vyžaduje dle § 80 odst. 2 písm. a) stavebního zákona vydání rozhodnutí o změně využití. Taková terénní úprava nebyla započata. 4. Dne 31. 8. 2022 městský úřad žalobce výzvou dle § 171 odst. 3 stavebního zákona vyzval ke zjednání nápravy ve lhůtě do 30. 11. 2022 v rozsahu odstranění dovezené výkopové zeminy (hlína/jíl) z pozemku a navrácení pozemku do stavu před navezením cizí výkopové zeminy. Poukázal na obě hydrogeologická posouzení a na to, že si žalobci nezjistili na stavebním úřadě, zda je pro terénní úpravy nebo změnu využití potřeba vydávat opatření podle stavebního zákona. 5. Dne 31. 1. 2023 proběhla další kontrolní prohlídka na místě, při které byly provedeny terénní průzkum, geologické sondy a krátkodobá vsakovací zkouška za účelem zhodnocení vsakovacích poměrů na pozemku žalobců, které zpracoval Mgr. J. S. (dále jen „posouzení Mgr. S.“). Z něj vyplývá, že na pozemku se nachází úroveň podzemní vody pouze 1,2 m pod úrovní původního terénu a že v případě povodňové situace lze očekávat vzestup až na 0,3 m pod původním terénem. Plánované rozšíření stávajícího zatravněného náspu (terasy) rozhrnutím navezených hromad jílovitého výkopu může mít negativní vliv na okolní pozemky v důsledku slabé propustnosti jílů. Zpracovatel doporučil odvoz zeminy nebo zhotovení náspu v kombinaci s drenážními žebry, jejichž doporučované umístění zapracoval do posudku. 6. Stavební úřad dne 1. 3. 2023 vydal rozhodnutí č. j. 01682/23/MUR/SU/PDr (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), kterým podle § 171 odst. 3 stavebního zákona žalobcům uložil povinnost zjednat nápravu ve lhůtě tří měsíců ode dne nabytí právní moci prvostupňového rozhodnutí a odstranit dovezenou výkopovou zeminu (hlína/jíl) z pozemku žalobců a navrátit jej do stavu před navezením cizí výkopové zeminy. Popsal polohu uložení posuzované zeminy ve formě 11 hromad (nákladní auto Tatra) o celkovém objemu cca 77 m3 na pozemku. Odůvodnění prvostupňového rozhodnutí obsahuje v části Úvaha stavebního úřadu shluk citací různých ustanovení právních předpisů doplněný o různé poznámky a grafická zvýraznění (podtržení). Z nich lze, byť s potížemi, dovodit, že stavební úřad patrně uvažoval následovně: Pozemek žalobců je zastavěný stavební pozemek ve smyslu § 1 odst. c) stavebního zákona, neboť je na něm rodinný dům s oplocením. V daném případě jde ve smyslu § 3 odst. 1 stavebního zákona o změnu terénu, jíž se podstatně mění vzhled prostředí nebo odtokové poměry. Podle § 80 odst. 2 písm. f) stavebního zákona úpravy pozemků, které mají vliv na schopnost vsakování vody, vyžadují rozhodnutí o změně využití území. Jelikož má pozemek žalobců společnou hranici s veřejnou komunikací (ulice U V.) a má výměru 788 m2, nevztahuje se na něj odst. 3 písm. a) téhož ustanovení, dle kterého rozhodnutí o změně využití území ani územní souhlas nevyžadují terénní úpravy do 1,5 m výšky nebo hloubky o výměře do 300 m2 na pozemcích, které nemají společnou hranici s veřejnou pozemní komunikací. Není jasná úvaha stavebního úřadu o tom, zda a jak se aplikuje písm. e) téhož ustanovení, neboť v tomto případě je právní úprava pouze citována bez poznámek či podtržení. Dále stavební úřad cituje § 20 odst. 5 písm. c) vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, dle kterého se stavební pozemek vymezuje tak, aby na něm bylo řešeno hospodaření se srážkovými vodami jejich akumulací, vsakováním nebo výparem, pokud nejsou vsakováním ohroženy okolní stavby nebo pozemky. Na pozemku žalobců se nachází jímka na dešťové vody ze střechy rodinného domu s následným zasakováním směrem k uložené zemině a dá se předpokládat, že při deštích se situace na pozemku může zhoršit v důsledku umístění zeminy. Ze dvou posouzení vyplývá, že pozemek žalobců a sousední pozemky mohou být negativně ovlivněny jak navezeným materiálem, tak případnou úpravou terénu. Žalobci mají možnost si podat ve věci úpravy pozemků žádost podle stavebního zákona. 7. Žalobci podali proti prvostupňovému rozhodnutí odvolání, ve kterém uvedli, že postup stavebního úřadu je chaotický a překvapivý. Stavební úřad nenapsal, jakou povinnost navezením hlíny pro zahradu žalobci porušili a z čeho plyne jeho pravomoc nařídit její odstranění. Zabývá se domnělým budoucím stavem zahrady, přitom se věc týká připravených hromad, tedy uloženého materiálu. To je stejné, jako by požadoval odvezení uskladněních cihel jen proto, že by se domníval, že z nich má být postaveno něco, na co je potřeba povolení. Netvrdí a nedokládá, že by uložení cihel někoho poškozovalo. Žalobci uvedli, že mají za to, že pro běžnou modelaci zahrady žádné povolení nepotřebují, neboť nejde o terénní úpravu. Stavební úřad nezdůvodnil, proč ji za terénní úpravu považuje. I kdyby plánovaná úprava zahrady splňovala ostatní kritéria terénní úpravy, nešlo by o ni podle § 80 odst. 3 písm. e) stavebního zákona. Žalobci závěrem podání uvedli, že již modelaci provedli. Většinu navezené zeminy odvezli, zbytek po provedení skrývky ornice rozhrnuli a překryli kvalitní zeminou z kompostárny. Lze předpokládat, že zasakování dešťových srážek bude probíhat stejně dobře nebo lépe. Navrhli, aby se o situaci správní orgány přesvědčily na místním šetření. 8. Dne 10. 5. 2023 provedl stavební úřad kontrolní prohlídku, zaměření a fotodokumentaci stavu pozemku žalobců. 9. Žalovaný následně dne 29. 6. 2023 vydal rozhodnutí č. j. 085795/2023/KUSK (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým odvolání žalobců zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. K hlavním odvolacím důvodům napadené rozhodnutí uvádí toliko to, že žalobci prokázali neznalost právní úpravy, protože stavební úřad nepřekročil své pravomoci, když je příslušným stavebním úřade