47 Ad 20/2024 – Krajský soud v Praze

47 Ad 20/2024- 110 - text 12 47 Ad 20/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl soudkyní Martinou Kotouček Mikoláškovou ve věci žalobce: D. H., narozený X bytem X zastoupený advokátem Mgr. et Mgr. Matějem Stříteským, Ph.D. Škroupova 783, 252 30 Řevnice proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 11. 6. 2024, č. j. XA, takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne 11. 6. 2024, č. j. XA, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce Mgr. et Mgr. Matěje Stříteského, Ph.D., na náhradě nákladů řízení částku 28 300 Kč. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) podanou dne 10. 8. 2024 do datové schránky soudu domáhá zrušení rozhodnutí žalované označeného shora (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaná změnila své rozhodnutí ze dne 7. 11. 2023, č. j. XB (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) tak, že žalobci podle § 56 odst. 1 písm. e) a § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“) snížila ode dne 18. 10. 2023 invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně, dále uvedla výši invalidního důchodu a ve zbytku prvostupňové rozhodnutí potvrdila. Žalovaná odkázala na posudek Institutu pro posuzování zdravotního stavu (dále jen „IPZS“) ze dne 12. 3. 2024, podle kterého poklesla pracovní schopnost žalobce o 45 %, což odpovídá invaliditě prvního stupně. 2. Žalobce v žalobě namítá, že je napadené rozhodnutí nesprávné, neboť posudkový lékař zpracoval posudek, aniž by podrobněji zkoumal zdravotní stav žalobce. Žalobce nebyl na jednání přizván. Posudkový lékař si tak nemohl učinit odpovídající představu o zdravotním stavu žalobce. Posudkový lékař nehodnotil celkovou výkonnost žalobce a schopnost vykonávat denní a pracovní aktivity vzhledem k položce č. 7, kapitoly V, vyhlášky č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míra poklesu pracovní schopnosti (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity). Žalobce uvedl, že ze zprávy jeho ošetřující psychiatričky jednoznačně vyplývá, že jeho zdravotní stav je neměnný, s reálnou nemožností zlepšení. Posudkový lékař nevzal v úvahu, že se stav žalobce oproti stavu v roce 2021 nezměnil. K nezhoršení došlo díky probíhající psychoterapii a užívání předepsané medikace navzdory extrémně nepříznivým vlivům na zdravotní stav žalobce v kontextu jeho diagnózy (změna životního partnera jeho matky, vícenásobné stěhování, adaptace na nové prostředí). U žalobce dochází k těžkým depresivním epizodám, které ho omezují v jeho běžných denních aktivitách. Žalobce má tak za to, že bylo napadené rozhodnutí vydáno na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu. 3. Žalovaná s ohledem na námitky žalobce navrhla provést důkaz posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „organizační zákon“). 4. V průběhu jednání konaném dne 28. 4. 2026, při kterém prováděl soud dokazování posudkem posudkové komise MPSV ze dne 30. 4. 2025, doplňujícím posudkem ze dne 11. 2. 2026 a lékařskou zprávou ze dne 26. 4. 2026 (MUDr. G. V.) setrvali účastníci na svém procesním stanovisku. V průběhu jednání se osobně vyjádřil i žalobce, který popsal své obtíže a tíživé dopady onemocnění na jeho život. Popsal, že není schopen sociálního kontaktu, není schopen docházet do zaměstnání, ani studovat. Vše se to pak promítá i do tíživé finanční situace, kvůli které nemůže dojíždět k lékařům. 5. Soud neprováděl žalobcem v žalobě navrhované důkazy lékařskými zprávami z Psychiatrické ambulance ze dne 27. 7. 2023 a ze dne 22. 11. 2023 (MUDr. G. V.), od praktické lékařky ze dne 14. 8. 2023 (MUDr. Z. Š.), neboť jsou součástí správního spisu. Ze správního spisu soud bez dalšího vychází – správní spis není předmětem dokazování. Soud neprováděl ani účastnický výslech žalobce, neboť k prokázání zdravotního stavu žalobce byl dostatečný obsah správního spisu a zbývající důkazy provedené při jednání a žalobce se mohl v průběhu soudního řízení kdykoli vyjádřit, což ostatně i při jednání učinil. Soud neprováděl k důkazu ani nahrávku ze zasedání komise. Podstatné pasáže žalobce učinil součástí vyjádření a žalovaná se s nimi mohla seznámit. Reprodukovaný obsah průběhu jednání před komisí nijak nerozporovala. 6. Ze správního spisu soud zjistil, že dne 6. 11. 2023 bylo žalované doručeno hlášení o zániku nároku na invalidní důchod, ke kterému byl přiložen posudek o invaliditě ze dne 18. 10. 2023, č. j. LPS/2023/1938-PZ_CSSZ, vypracovaný posudkovou lékařkou IPZS, ve kterém dospěla k závěru, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti žalobce je zdravotní postižení uvedené v kapitole V, položce 7b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 30 % s tím, že se ve smyslu § 3 a 4 vyhlášky o posuzování invalidity dále neměnila. 7. S odkazem na závěr posudku posudkové lékařky IPZS vydala žalovaná prvostupňové rozhodnutí ze dne 7. 11. 2023, kterým podle § 56 odst. 1 písm. a) a § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění odňala žalobci od 6. 12. 2023 invalidní důchod. 8. Proti prvostupňovému rozhodnutí podal žalobce námitky, ve kterých poukazoval na projevy svého onemocnění, které mají dopad prakticky na všechny důležité oblasti jeho života. Onemocnění omezuje jeho sociální existenci, začleňování do běžného života včetně fungování v sociální sféře. K námitkám doložil tři lékařské zprávy. 9. V námitkovém řízení zpracoval dne 12. 3. 2024 posudkový lékař IPZS v nepřítomnosti žalobce posudek o invaliditě na základě shodných podkladů jako lékařka v prvostupňovém řízení doplněných o lékařské zprávy, které žalobce přiložil k námitkám (z psychiatrické ambulance ze dne 27. 7. 2023 a 22. 11. 2023 a od praktické lékařky ze dne 14. 8. 2023). Posudkový lékař dospěl k závěru, že příčinou žalobcova dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je specifická porucha osobnosti s vyhýbavým chováním, tedy zdravotní postižení uvedené v kapitole V, položce 7b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které stanovil míru poklesu pracovní schopnosti 45 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 a § 4 přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity dále neměnila. Posudkový lékař upozornil na to, že v předložené lékařské zprávě (odborném psychiatrickém nálezu ze dne 27. 7. 2023) není uvedena aktuální psychofarmakologická léčba, nejsou doloženy pravidelné návštěvy psychiatra či psychologa, není doložena probíhající psychoterapie, přestože byly předchozím posudkem explicitně vyžádány. Není doložena ani hospitalizace v psychiatrické indikaci ve sledovaném období. Psychofarmakologická léčba je doložena až v odborném nálezu ze dne 22. 11. 2023. Posudkový lékař dospěl k závěru, že prvostupňové posouzení nelze potvrdit – zdravotní stav žalobce odpovídá prvnímu stupni invalidity. 10. Na základě tohoto posudku žalovaná rozhodnutím ze dne 11. 6. 2024, č. j. XA, které bylo žalobci doručeno dne 16. 6. 2024, změnila prvostupňové rozhodnutí tak, že žalobci snížila od 18. 10. 2023 invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně. Žalovaná ve výroku vyčíslila i výši invalidního důchodu a ve zbytku prvostupňové rozhodnutí potvrdila. V odůvodnění odcitovala posudkové závěry s tím, že s ohledem na zjištěný pokles pracovní schopnosti se jedná u žalobce o invaliditu prvního stupně 11. Soud poté, co ověřil, že žaloba byla podána včas, že je věcně i místně příslušným soudem a že napadené rozhodnutí je rozhodnutím ve smyslu § 65 s. ř. s., přezkoumal napadené rozhodnutí v žalobou vymezeném rozsahu. Dospěl přitom k závěru, že žaloba je důvodná. 12. Soud s ohledem na zpochybnění správného posouzení zdravotního stavu žalobce provedl důkaz posudkem posudkové komise MPSV v Praze ze dne 30. 4. 2025 (soud si vyžádal zpracování posudku dne 19. 9. 2024 s tím, že posudkové komisi poskytl 90denní lhůtu pro zpracování posudku, která byla na žádost posudkové komise prodloužena na 150 dní; přesto byl posudek zpracován i přes opakované urgence soudu s výrazným prodleným a soudu byl též doručen až dne 8. 7. 2025). Žalobce nebyl jednání posudkové komise přítomen, byl telefonicky pozván, ale omluvil se. Posudková komise vyhodnotila, že je dokumentace dostatečná k projednání v nepřítomnosti žalobce. Posudková komise konstatovala, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého stabilizovaného zdravotního stavu žalobce je porucha osobnosti, tedy zdravotní postižení uvedené v kapitole V, položce 7b) přílohy k vyhlášce o pos