49 Ad 19/2025 – Krajský soud v Praze

ECLI: ECLI:CZ:KSPH:2026:49.Ad.19.2025.54
Datum: 2026-03-12
Z rozhodnutí: II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 15 609 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce Mgr. Petra Škopka, advokáta.…
49 Ad 19/2025- 54 - text 6 49 Ad 19/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Petrem Šuránkem ve věci žalobce: M. H., narozen X bytem X zastoupen advokátem Mgr. Petrem Škopkem sídlem náměstí T. G. Masaryka 153, 261 01 Příbram proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 22. 9. 2025, č. j. X, takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne 22. 9. 2025, č. j. X, se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 15 609 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce Mgr. Petra Škopka, advokáta. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) dodanou do datové schránky soudu dne 8. 10. 2025 domáhá zrušení rozhodnutí žalované ze dne 22. 9. 2025, č. j. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaná zamítla jeho námitky a potvrdila své rozhodnutí ze dne 27. 5. 2025, č. j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím žalovaná podle § 56 odst. 1 písm. e) ve spojení s § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění účinném do 31. 12. 2025 (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“) snížila žalobci od 8. 6. 2025 výši invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně, a to na základě závěrů posudku Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „IPZS“) Beroun ze dne 10. 5. 2025, podle nějž jeho pracovní schopnost poklesla pouze o 50 %. 2. Žalobce namítá, že nebyly splněny podmínky pro vydání napadeného rozhodnutí, jelikož bylo vydáno na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu. Posudek vypracovaný v námitkovém řízení nezohledňuje všechny žalobcovy zdravotní obtíže a byl vypracován, aniž by posudkový lékař žalobce osobně shlédnul. Namísto komplexního posouzení zdravotního stavu byl žalobce pouze dne 18. 8. 2025 telefonicky kontaktován a jen proto, že si rychle vybavil své rodné číslo za lomítkem, bylo v posudku konstatováno, že rozhovor byl bez nápadností, žalobce byl plnbě orientován, porozuměl položeným otázkám a hovořil srozumitelně. Takový neplánovaný hovor, je-li vůbec i něm učiněn nějaký úřední záznam, nemůže pro svou krátkost podle žalobce sloužit jako důkazní prostředek, protože nemůže nahradit osobní vyšetření. Posudku vypracovanému v námitkovém řízení žalobce dále též vytýká, že obsahuje jen výčet použitých podkladů a nepřípustné souhrnné skutkové zjištění, aniž by byl patrný vztah jednotlivých zjištění k jednotlivým použitým podkladům. Posudek proto považuje za nepřezkoumatelný a nepoužitelný pro rozhodnutí o invalidním důchodu, jež je v důsledku toho také nepřezkoumatelné. Žalobce tak požaduje, aby byl zadán revizní posudek, jenž bude zpracován řádně na základě jeho osobního vyšetření. 3. Žalovaná podle žalobce nesprávně uzavřela, že jeho zdravotní stav odpovídá položce 1c oddílu A kapitoly II přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity). Ve skutečnosti ale žalobcův zdravotní stav odpovídá položce 1d téhož oddílu a měl být hodnocen na horní hranici stanoveného rozpětí 65% poklesem pracovní schopnosti, přičemž vzhledem k vlivu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu na schopnost žalobce pokračovat v předchozí výdělečné činnosti měla být tato hodnota dále navýšena podle § 3 odst. 2 vyhlášky o posuzování invalidity na celkových 75 %, čemuž již odpovídá invalidita třetího stupně. Z předložené lékařské dokumentace je podle žalobce zároveň zřejmé, že jeho nepříznivý zdravotní stav trvá déle než 1 rok a bude trvat i nadále. Snížení invalidního důchodu proto nebylo na místě. 4. Žalovaná ve svém vyjádření zrekapitulovala právní úpravu a průběh předcházejícícho správního řízení a uvedla, že s ohledem na odbornost posuzovaných otázek byla vázána posudky posudkových lékařů, podle nichž pracovní schopnost žalobce poklesla jen o 50 %. Posudek zpracovaný v námitkovém řízení podle ní splňuje požadavek úplnosti, celistvosti a přesvědčivosti, přičemž se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi. S ohledem na námitky žalobce nicméně žalovaná navrhla provést důkaz posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění účinném do 31. 12. 2025 (dále jen „organizační zákon“). Za současného stavu zjištění žalovaná navrhuje zamítnutí žaloby. 5. Soud ze správního spisu zjistil, že v návaznosti na žádost ze dne 19. 6. 2019 o přiznání invalidního důchodu byl žalobce posudkem posudkového lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení Beroun (dále jen „OSSZ“) ze dne 26. 6. 2019 uznán ode dne 16. 5. 2019 invalidním ve třetím stupni, jelikož jeho pracovní schopnost poklesla o 70 % z důvodu stavu po operaci vysoce zhoubného nádoru (gliom) lokalizovaného v oblasti levé mozkové inzuly v červnu 2018 s přetrvávajícími řečovými, poznávacími a řídicími poruchami, včetně závratí, dyslexie a dysgrafie. Stav byl hodnocen podle položky 1e oddílu A kapitoly II přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Toto posouzení bylo zachováno i v rámci posudku zpracovaného při kontrolní lékařské prohlídce dne 28. 5. 2020. V posudku z další kontrolní lékařské prohlídky ze dne 27. 9. 2023 posudková lékařka OSSZ zvolila opět shodnou položku, avšak pokles pracovní schopnosti určila hodnotou 75 % s ohledem na v roce 2022 zjištěné závažné onemocnění kostní dřeně (myelodysplastický syndrom), jež si vyžádalo transplantaci krevních buněk, a na stále probíhající hematologickou léčbu. 6. Při třetí kontrolní lékařské prohlídce posudková lékařka IPZS Beroun v posudku ze dne 10. 5. 2025 dospěla v nepřítomnosti žalobce na podkladu předložených lékařských zpráv k závěru, že pracovní schopnost žalobce od uvedeného data poklesla již jen o 50 %. Příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je stav po léčbě (operace, kombinovaná chemo- a radioterapie) pomalu rostoucího gliomu levé mozkové inzuly a myelodysplastický syndrom po transplantaci krevních buněk, u nichž v obou případech trvá remise (vymizení příznaků), což odpovídá položce 1c oddílu A kapitoly II přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. S ohledem na souběh onemocnění bylo hodnoceno na horní hranici vyhláškou stanoveného rozmezí 45% poklesem pracovní schopnosti, k čemuž bylo s ohledem na vliv onemocnění na schopnost vykonávat dosavadní manažerskou profesi podle § 3 odst. 2 vyhlášky o posuzování invalidity přičteno dalších 5 procentních bodů. V návaznosti na tento posudek žalovaná prvostupňovým rozhodnutím ze dne 27. 5. 2025 žalobci snížila od 8. 6. 2025 invalidní důchod na invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně. 7. Žalobce prvostupňové rozhodnutí napadl námitkami, v nichž nesouhlasil s posudkem IPZS. Uvedl, že po operaci mozku se jeho zdravotní stav velmi zhoršil zejména v komunikaci a čtení psaného slova, takže napsání čtyřřádkového e-mailu mu trvá 30 minut. Hledá slova, dělá překlepy, na věc se nedokáže soustředit déle než pár minut. Nedokáže operativně reagovat na telefonát, neumí vyjádřit přesně, co chce druhé straně sdělit a přeříkává se. Čte velmi pomalu a často napsaná slova mozek vnímá v jiném významu, což ostatně dokládá i přiložené psychologické vyšetření. Během dne má bolesti za očima a rozmazaný obraz, což musí řešit zavřením očí, ulehnutím a zatemněním místnosti. Ani při domácích a zahradních pacech nevydrží déle než hodinu. Je pro něj prakticky nemožné se domluvit na úřadech, neumí vyjádřit své potřeby a nedokáže se rozhodnout, takže se na vše musí ptát manželky. Rozhodí ho i minimální stres. Po transplantaci kostní dřeně navíc trpí vyčerpáním, takže musí často odpočívat, což mu doporučil i psychiatr. Zároveň má sníženou imunitu, takže se mu nedoporučuje setkání ve větších skupinách. Třebaže dříve pracoval jako manažer, nyní není schopen absolvovat ani rekvalifikační kurz, jelikož hdinové soustředění na mluvené slovo mu působí bolesti hlavy, vyčerpání a zrakové obtíže. Po psychické stránce jej tíží, jak zabezpečí svou rodinu nebo fakt, že může klidně zítra zemřít. I když se snaží pracovat na svém psychickém zdraví, zdravotní stav mu neumožňuje zapojení v žádné profesi, neboť ji nezvládá buď fyzicky, nebo komunikačně, a v každém případě kvůli vyčerpání. Pracuje sice na 10 hodin týdně jako administrativní pracovník v chráněné dílně, ale jde spíše o terapeutické zařazení, protože do práce nemusí chodit, když mu není dobře. 8. V námitkovém řízení posudková lékařka oddělení IPZS pro námitkové a odvolací řízení v nepřítomnosti žalobce zpracovala posudek ze dne 4. 9. 2025 s přihlédnutím k lékařským zprávám předloženým k námitkám. Shodla se př

Citovaná ustanovení

§ 103 (150/2002 Sb.)§ 51 (150/2002 Sb.)§ 57 (150/2002 Sb.)§ 60 (150/2002 Sb.)§ 65 (150/2002 Sb.)§ 78 (150/2002 Sb.)§ 41 (155/1995 Sb.)§ 4 (582/1991 Sb.)