49 Ad 6/2025 – Krajský soud v Praze

ECLI: ECLI:CZ:KSPH:2026:49.Ad.6.2025.40
Datum: 2026-03-18
Z rozhodnutí: 1. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) podanou k poštovní přepravě dne 28. 7. 2025 domáhá zrušení rozhodnutí žalované ze dne 22. 5. 2025, č. j. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaná změnila své rozhodnutí ze dne 8. 11. 2024, č. j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnu…
49 Ad 6/2025- 40 - text 7 49 Ad 6/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Petrem Šuránkem ve věci žalobce: J. H., narozen X zastoupen obecnou zmocněnkyní Mgr. J. H. oba bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 22. 5. 2025, č. j. X, takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne 22. 5. 2025, č. j. X, se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) podanou k poštovní přepravě dne 28. 7. 2025 domáhá zrušení rozhodnutí žalované ze dne 22. 5. 2025, č. j. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaná změnila své rozhodnutí ze dne 8. 11. 2024, č. j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) tak, že podle § 38 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 52/2025 Sb. (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“) přiznala žalobci od 10. 6. 2024 invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně a určila jeho valorizovanou výši od 1. 1. 2025. Prvostupňovým rozhodnutím žalovaná původně podle § 38 písm. a) žalobci přiznala od 10. 6. 2024 invalidní důchod pouze pro invaliditu prvního stupně, a to na základě závěrů posudku Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „IPZS“) Nymburk ze dne 28. 10. 2024, podle nějž jeho pracovní schopnost poklesla jen o 35 %. 2. Žalobce namítá, že v jeho případě byly naplněny podmínky pro aplikaci § 42 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění o tzv. invaliditě z mládí. Oba posudky vypracované ve správním řízení nereflektují významnou skutečnost, že žalobce netrpí běžnou poruchou pozornosti, nýbrž její extrémní formou, což bylo též opakovaně doloženo zprávami z psychologického vyšetření, naposledy z 2. a 11. 4. 2025. Tato porucha ve spojení obsedantně-kompulzivní poruchou (dále jen „OCD“) žalobce zcela vyřazuje z možnosti vykonávat jakoukoliv pracovní činnost. Žalobce již po hodině činnosti přechází do stavu útlumu, usíná či hledá únik v odchodu na WC. O tom svědčí i to, že nebyl klasifikován z odborného výcviku, byť se jedná o obor pro žáky se speciálním vzdělávacím programem a žalobce má v rámci individuálního vzdělávacího plánu jeden ročník rozložen na dva školní roky. Po celý rok se žalobce pokoušel naučit zhotovit jednoduchý výrobek, což ale nezvládl. Nemá přitom asistenta, jelikož mu ho škola odmítá zajistit. V posudcích jsou nadto zavádějící nepřesnosti, když je v nich uváděno, že žalobce studoval obor Pečovatel, ač studoval obor Praktická škola dvouletá rozložený do čtyř školních roků. 3. Napadenému rozhodnutí žalobce vytýká, že v něm absentuje odůvodnění data vzniku invalidity, jež je jen formálně ztotožněno s datem psychiatrického nálezu ze dne 10. 6. 2024, přičemž jsou zcela účelově pomíjeny hojné lékařské zprávy dokládající dlouhodobou neměnnost žalobcova těžkého zdravotního stavu, který vznikl již před 18. rokem věku, z nichž zmíněný psychiatrický nález pouze vycházel. Již na prvním stupni základní školy byl žalobci přiznán příspěvek na péči, což žalovaná nijak nezohlednila. Nejednalo se tedy o nově zjištěný zhoršený zdravotní stav. 4. Žalobce je osobou, která není schopna se připravovat na budoucí povolání. Základní školu zvládl jen díky velmi redukovanému individuálnímu výukovému plánu a za významné podpory asistenta. Následovala praktická škola rozložená ze dvou na čtyři roky studovaná ve třídě autistů a mentálně hendikepovaných spolužáků. Předchozí pokus o učební obor Knihař skončil absolutním fiaskem. Žalobce nicméně dosud žádný obor nevystudoval a na žádný výkon povolání se nepřipravil. Školu navštěvuje jen na doporučení psychologů a psychiatrů, aby měl alespoň nějaké povinnosti a s tím spojený řád. Žalobci se totiž dosud nepodařilo nalézt odpovídající službu pro osoby s takovým hendikepem. 5. Žalobci vůbec není jasné, kdo a kde ho zaměstná, jestliže nezvládne ani takovou jednoduchou činnost, jako je zpracování těsta na nudle, přičemž je schopen pracovat maximálně 1 hodinu, během níž si nejméně dvakrát odskočí na WC. Je schopen usnout ve stoje u mixéru, šlehače, při krájení nožem či jiné přidělené činnosti. Má enormní OCD symptomatiku, pomalé pracovní tempo, výrazný vnitřní neklid a značné problémy v sociálním porozumění. O žalobce pečují rodiče, jelikož není schopen samostatného bydlení a péče o sama sebe. Nezvládá ani návštěvy lékařů, natožpak úřadů, takže vše za něj musí vyřizovat rodiče. 6. Žalobce požaduje zpracování znaleckého posudku, který je nezbytný, aby nebylo datum vzniku invalidity stanoveno jen nahodile. V tomto směru je podle žalobce napadené rozhodnutí nezákonné a vykazuje znaky libovůle. 7. Žalovaná ve svém vyjádření podrobně zrekapitulovala právní úpravu a shrnula průběh předcházejícícho správního řízení. Má za to, že žalobcův zdravotní stav byl objektivně a úplně vyhodnocenen posudky posudkových lékařů, jež vycházejí ze zjištěných diagnóz. Namítla, že napadené rozhodnutí nelze považovat za nepřezkoumatelné a odkázala v tomto směru na judikaturu Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“), podle níž mj. není povinností soudu reagovat na každou dílčí námitku a tu obsáhle vyvracet, nýbrž se vypořádat s podstatou žalobní argumentace. Toto pravidlo podle ní platí i pro rozhodnutí správních orgánů. S ohledem na námitky žalobce žalovaná navrhla provést důkaz posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění účinném do 29. 6. 2025 (dále jen „organizační zákon“). Za současného stavu zjištění žalovaná navrhuje zamítnutí žaloby. 8. Soud zjistil, že mu nebyl předložen úplný zdravotní spis ze strany IPZS, jelikož předložená složka s posudkem se týkala žádosti žalobce o příspěvek na péči. Nicméně pro rozhodnutí soudu byl dostatečný dávkový spis předložený žalovanou, který obsahuje rozhodující posudky a v nich zmíněné lékařské zprávy jsou součástí i zdravotního spisu ve věci příspěvku na péči. Soud tedy mohl i za tohoto stavu posoudit úplnost, logičnost a přesvědčivost posudků zpracovaných v průběhu správního řízení a následně v řízení před soudem bez potřeby vyžadovat doplnění zdravotního spisu. 9. Ze správního spisu vyplývá, že v návaznosti na žádost ze dne 27. 6. 2024 o přiznání invalidního důchodu od data vzniku invalidity byl žalobce posudkem posudkové lékařky IPZS Nymburk ze dne 28. 10. 2024 vypracovaným na základě zdravotnické dokumentace ošetřující lékařky, početných lékařských zpráv z oborů psychiatrie a neurologie a psychologických vyšetření uznán ode dne 10. 6. 2024 (datum posledního psychologického vyšetření) invalidním v prvním stupni, jelikož jeho pracovní schopnost poklesla o 35 % z důvodu OCD, anxiosně dysforického prožívání (tj. charakterizovaného obavami a rozladami) přecházejícího v poruchy chování až agresivní záchvaty při intelektu na rozhraní podprůměru a lehké mentální retardace a z důvodu pervazivní vývojové poruchy projevující se poruchami pozornosti (atypický autismus). V posudkovém zhodnocení přitom bylo konstatováno, že žalobce byl pro poruchy pozornosti a aktivity v péči psychiatra a psychologa již od dětství, že v roce 2011 byl hospitalizován pro OCD syndrom s poruchou pozornosti na podkladě vtíravých nechtěných emočně obsazených představ, v roce 2018 pro agitovaný stav s obsesemi doprovázenými bludnou produkcí a sebevražednými proklamacemi, v roce 2020 pro poruchy chování a v roce 2022 pro neorganickou nespavost a poruchu iniciace spánku. Stav byl hodnocen podle položky 5c kapitoly V přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity) jako středně těžké funkční postižení se značně sníženou úrovní sociálního fungování a značným omezením některých denních aktivit. Důvod pro aplikaci § 3 nebo § 4 téže vyhlášky nebyl shledán. V návaznosti na tento posudek žalovaná prvostupňovým rozhodnutím ze dne 8. 11. 2024 žalobci přiznala od 10. 6. 2024 invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně. 10. Žalobce prvostupňové rozhodnutí napadl námitkami, v nichž posudek IPZS označil za zcela nepřesvědčivý, neúplný a neobjektivní. Žalobce již od čtyř let navštívil řadu psychologů, neurologů apsychiatrů a byl několikrát hospitalizován v neúspěšné snaze zjistit příčinu jeho extrémní poruchy pozornosti s výraznou OCD symptomatikou a zhoršující se nespavostí. Zdravotní stav žalobce se bohužel již roky nemění a nemá tendenci ke zlepšení, takže se ukazuje, že není a nebude schopen se samostatně živit. Po celou dobu školní docházky se žalobce neobešel bez asistence právě pro výrazné poruchy pozornosti a prospíval jen díky individuálnímu výukovému plánu s výr

Citovaná ustanovení

§ 103 (150/2002 Sb.)§ 51 (150/2002 Sb.)§ 60 (150/2002 Sb.)§ 65 (150/2002 Sb.)§ 78 (150/2002 Sb.)§ 38 (155/1995 Sb.)§ 4 (582/1991 Sb.)