7 As 64/2017 — Nejvyšší správní soud

57 A 30/2019- 60 - text  13 57 A 30/2019 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Alexandra Krysla a soudců JUDr. Veroniky Burianové a Mgr. Lukáše Pišvejce ve věci žalobců: a) Ing. A.Š. , narozená dne …, bytem … b) Ing. T.P. , narozený dne … bytem … oba zastoupeni advokátkou Mgr. Kateřinou Hasalovou Klimtovou sídlem Bezručova 33, 301 00 Plzeň proti žalovanému: Magistrát města Plzně sídlem náměstí Republiky 1, 306 32 Plzeň o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 12. 2018, č. j. MMP/295292/18, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 12. 2018, č. j. MMP/295292/18, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni a) náklady řízení ve výši 10 890 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobců, advokátky Mgr. Kateřiny Hasalové Klimtové. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci b) náklady řízení ve výši 10 890 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobců, advokátky Mgr. Kateřiny Hasalové Klimtové. Odůvodnění: I. Napadené rozhodnutí 1. Žalobci se podanou žalobou domáhali zrušení shora uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo podle § 90 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“) zamítnuto jejich odvolání proti rozhodnutí Úřadu městského obvodu Plzeň 3 ze dne 24. 10. 2018, č. j. UMO3/43347/2018/M/Pl. (dále jen „prvoinstanční rozhodnutí“), jímž byla zamítnuta jejich žádost o povolení změny příjmení žalobkyně „Š.“ na příjmení „Š.P.“ a změny příjmení žalobce „P.“ na příjmení „Š.P.“. II. Žaloba 2. V podané žalobě žalobci nejprve konstatovali, že považují napadené rozhodnutí za nezákonné, neboť správní orgán nesprávně posoudil skutkový stav věci a tím dospěl k nesprávnému právnímu posouzení. Dále tvrdili, že se žalovaný na základě provedeného dokazování nedostatečně vypořádal s důvody žádosti o povolení změny příjmení, ačkoliv jich žalobci uvedli hned několik, a to vlastní přesvědčení a vzájemná úcta k rodinám obou žalobců, prezentování pospolitosti rodiny společným příjmením bez nutnosti vyloučit jedno z příjmení manželů, výraz úcty k matce žalobkyně, která byla jediným pečujícím rodičem v době jak její nezletilosti, tak po dobu jejího studia, zachování rodové tradice na straně žalobce a v neposlední řadě z důvodu profesního. Zároveň své důvody žalobci dle svého mínění precizně odůvodnili a považují je za vážné. 3. Žalobci byli přesvědčeni, že se správní orgán se všemi jimi uvedenými důvody nevypořádal, a to jak jednotlivě, tak v jejich celkovém souhrnu a zamítavé rozhodnutí je pouze jakousi jeho libovůlí, která nemá podklad v provedeném dokazování a je v rozporu se základními lidskými právy. Dle žalobců žalovaný staví své odůvodnění především na vyvracení důvodů rodové tradice, aniž by se však zabýval, že v celkovém souhrnu všech argumentovaných důvodů by se mohlo jednat o rodovou tradici do budoucna, tedy její nové vytvoření. 4. Rovněž žalobci považovali za nezbytné poukázat na skutečnost, že jejich žádosti o změnu příjmení, která byla napadeným rozhodnutím zamítnuta, předcházela žádost žalobkyně o povolení změny příjmení na „Š.P.“, kterou podala dne 9. 4. 2018, a jež byla správním orgánem I. stupně (rozhodnutím ze dne 25. 5. 2018, č. j. UMO3/21840/2017/M/Pl.) zamítnuta, rovněž jako proti tomuto rozhodnutí následně žalobkyní podané odvolaní a rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 7. 2018, č. j. MMP/162612/18. Žalobci měli za to, že podání první žádosti ze dne 9. 4. 2018 a následné podání druhé společné žádosti (z důvodu nevyhovění první žádosti žalobkyně) bezpochyby prokazuje vážnost a sílu žádostí žalobců o změnu příjmení. Zároveň žalobci uvedli, že žalobkyně nepodala proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 7. 2018, č. j. MMP/162612/18, žalobu pouze z toho důvodu, že jí bylo správním orgánem naznačeno, že pokud dojde k uzavření manželství mezi ní a žalobcem, mohlo by být žádosti o povolení změny příjmení vyhověno. 5. Žalobkyně v této souvislosti upozorňovala na obsah spisu vedeného Úřadem městského obvodu Plzeň 3 pod sp. zn. UMO3/14305/201/M/Pl., z jehož obsahu vyplývá, že shora uvedená rozhodnutí správních orgánů obou stupňů, týkající se její první žádosti o změnu příjmení ze dne 9. 4. 2018, nejsou rozhodnutími, které by měly oporu a reálný podklad v dokazování a nejeví se jako rozhodnutí tohoto správního orgánu. Dále žalobkyně uvedla, že i když se nejedná o rozhodnutí, jež jsou touto žalobou napadána, jsou pro předmětné řízení významná a pro žalobce podstatná, neboť součástí spisu vedeného pod sp. zn. UM03/14305/201//M/PI. je několik záznamů o telefonickém hovoru a několik e- mailových komunikací, z nichž jednoznačně vyplývá, že ve věci rozhodující správní orgán nerozhodl v rámci své kompetence, ale pouze na základě jiných rad či doporučení jiných správních orgánů. Obsah takových komunikací a záznamů se jeví jako nepřípustný a neprofesionální a pouze prokazuje neznalost správního orgánu. Žalobkyně poukazovala především na to, že první žádost o povolení změny příjmení byla podána dne 9. 4. 2018 a ze záznamu o telefonickém hovoru ze dne 10. 4. 2018, tedy následující den po podání žádosti, je zřejmé, že daného dne kontaktovala správní orgán paní K. z Magistrátu města Plzně s reakcí na e-mailový dotaz správního orgánu ze dne 9. 4. 2018 a sdělila, že by žádost zamítla, ale ještě že požádá o názor JUDr. Hálovou z Ministerstva vnitra ČR. Ze strany rozhodujícího správního orgánu došlo k několika dalším e-mailovým dotazům. Jako absurdní se žalobcům jevil např. záznam o telefonickém hovoru ze dne 18. 4. 2018. Z tohoto záznamu vyplývá, že správní orgán telefonicky kontaktovala paní S. z Ministerstva vnitra ČR ohledně e-mailového dotazu ze dne 10. 4. 2018 s tím, že „i když žadatelka odkazuje na pana B., ten svou žádost řádně zdůvodnil“. K tomu žalobkyně konstatovala, že i ona svou žádost řádně zdůvodnila. Z předmětného záznamu o telefonním hovoru dále vyplývá, že paní S. správnímu orgánu dále sdělila, „že časem se to možná dostane do zákona a bude se povolovat. Paní by musela svou žádost řádně zdůvodnit, pokud není na co to nastavit, museli bychom zamítnout. Dále doporučila, ať zkusíme sehnat rozsudek pana B. o povolené změně příjmení a pročteme si rozsudek Heide - Hermann, zda-li by se nedal některý z důvodů napasovat na žádost žadatelky“. Z dalších telefonických záznamů vyplývá v podstatě návod rozhodujícímu správnímu orgánu, jak ve věci postupovat a rozhodnout. 6. Žalobci s ohledem na shora uvedené měli za to, že správní orgán při svém rozhodování v nyní souzené věci vycházel ze skutečností zjištěných v řízení, které předcházelo řízení, jehož výsledkem bylo vydání napadeného rozhodnutí, ačkoliv to nebylo správním orgánem v odůvodnění rozhodnutí přímo zmíněno. 7. Dále žalobci uvedli, že se neztotožňují s argumentací správního orgánu I. stupně (uvedenou v prvoinstančním rozhodnutí ze dne 24. 10. 2018, č. j. UMO3/43347/2018/M/Pl), že „V současné době je obvyklé užívat různá příjmení v rámci jedné rodiny, rostou i případy užívání různých příjmení dětí stejných rodičů (chlapec užívá příjmení po otci, dívka příjmení po matce)“ a považují ji za porušení negativního závazku státu nezasahovat do práva na jméno. 8. Žalobci v podané žalobě také namítali, že správní orgán sice argumentuje tím, že vyhověním jejich žádosti dojde k porušení zákona, avšak blíže již nespecifikuje, k jakému konkrétnímu porušení by došlo, a který právní předpis by byl tímto porušen. V této souvislosti žalobci poukazovali na stranu 3 odst. 5 napadeného rozhodnutí a měli za to, že z uvedeného vyplývá, že žádný ze žalobci uváděných důvodů není pro správní orgán dostačující natolik, aby mohl být považován za důvod vážný, přičemž není dostačující ani jeden z několika důvodů, ale ani vzájemná propojenost několika. Vzhledem k tomu žalobci považovali napadené rozhodnutí za pouhou libovůli, nikoliv za rozhodování na principu volného hodnocení důkazů. 9. Zároveň žalobci namítali, že se žalovaný nevypořádal s jejich argumentací dostatečným způsobem. Pokud se k ní nějakým způsobem vyjádřil, poté pouze tak, že ji vyvrací a neodůvodňuje a dokonce žalobce nabádá k postupu v smyslu § 660 písm. c) zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), kterého měli využít při uzavření manželství. Žalobci však v této souvislosti upozorňovali na to, že již v rámci správního řízení uváděli, že použití možnosti ve smyslu § 660 písm. c) občanského zákoníku je v rozporu s jejich přesvědčením. 10. Dále žalobci poukazovali na znění § 660 písm. a), b) a c) občanského zákoníku a uvedli, že mají za to, že způsob, jakým žádají o změnu svých příjmení, není v žádném rozporu s tímto ustanovením. Jediný rozdíl, který jim není umožněn, spočívá v tom, že zdvojené příjmení chtějí nést v daném případě oba žalobci. Pokud žalovaný napadené rozhodnutí odůvodňuje tím, že správní orgán musí při svém rozhodování nalézt spravedlivou rovnováhu mezi vůlí žadatele směřující ke