4 As 117/2017 — Nejvyšší správní soud

57 A 79/2021- 167 - text  13 57 A 79/2021 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Lukáše Pišvejce, soudkyně JUDr. Veroniky Burianové a soudce Mgr. Aleše Smetanky ve věci žalobce: Z. P. zastoupený Ing. F. M., obecným zmocněncem, proti žalované: předsedkyně Krajského soudu v Českých Budějovicích, sídlem Zátkovo nábř. 10/2, 370 84 České Budějovice, o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu spočívajícím v odepření vstupu do budovy Krajského soudu v Českých Budějovicích dne 27. 5. 2020 takto: I. Zásah spočívající v tom, že žalobci směřujícímu jako veřejnost na soudní jednání ve věci sp. zn. 51 Af 1/2019 byl dne 27. 5. 2020 v době mezi 8.00 a 8.30 hod. odepřen ze strany příslušníka justiční stráže vstup do budovy Krajského soudu v Českých Budějovicích, je nezákonný. II. Žalovaná je povinna uhradit žalobci náklady řízení ve výši 2 000 Kč ve lhůtě do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám žalobce. Odůvodnění: I. Vymezení věci a žaloba 1. Žalobce svou žalobu na určení nezákonného zásahu, datovanou dne 14. 6. 2020, původně podal u Městského soudu v Praze (žaloba byla tomuto soudu téhož dne i doručena) a za žalovanou označil Vězeňskou službu České republiky (dále jen „původní žalovaná“). Žalobce se žalobou domáhal určení, že odmítnutí vstupu žalobce do budovy Krajského soudu v Českých Budějovicích a tím jeho vyloučení jako veřejnosti na jednání 51 Af 1/2019, bylo nezákonným zásahem správního orgánu, a dále přiznání náhrady nákladů řízení. 2. Žalobce svou žalobu odůvodnil tím, že dne 27. 5. 2020 [jak vyplynulo z plné moci udělené žalobcem obecnému zmocněnci, která byla přiložena k žalobě – pozn. soudu] společně se svým bratrem M. P. a daňovým poradcem vstupovali do budovy Krajského soudu v Českých Budějovicích, aby se zúčastnili veřejného projednání sporu svého bratra J. P. (sp. zn. 51 Af 1/2019). Příslušník justiční stráže je ponejprv vyzval k předložení předvolání a uvedení důvodu vstupu do budova a po telefonické konzultaci údajně s předsedou senátu, následně umožnil vstup toliko daňovému poradci, jako zástupci/zmocněnci bratra J. Žalobci a jeho bratrovi, jako veřejnosti nebyl vstup povolen a tito museli, k pokynu příslušníka justiční stráže, budovu Krajského soudu v Českých Budějovicích opustit. Za důkaz pravdivosti takového popisu žalobce navrhl provést výslech žalobce, příslušníka justiční stráže, kamerové záznamy soudu, svědeckou výpověď M. P. a zvukový záznam z jednání u Krajského soudu v Českých Budějovicích ve věci sp. zn. 51 Af 1/2019 (zachycený stav měl být v úvodu jednání zmíněn). 3. Podle názoru žalobce výše popsaným postupem příslušníka justiční stráže došlo k zásahu do jeho práv, neboť nebyl žádný důvod k odepření vstupu, a proto se dožadoval určení, že tento zásah byl nezákonný. Poukázal přitom na přiložené opatření, které vstup do budovy soudu v dané době upravovalo (a bylo na dveřích soudu vylepeno), přičemž tam stanovené podmínky byly žalobcem splněny. II. Vyjádření původní žalované k žalobě 4. Původní žalovaná ve svém vyjádření ze dne 31. 7. 2020 (doručeném Městskému soudu v Praze téhož dne) navrhla zamítnutí žaloby jako nedůvodné. 5. Původní žalovaná v úvodu svého vyjádření namítla, že musela v prvé řadě dotazem na Městský soud v Praze zjistit, kdy k události došlo, neboť žaloba Z. P. je zmatečná a neurčitá. 6. Dále poukázala na to, že dle doloženého denního rozkazu oblastního velitele justiční stráže č. 3 - obvod KS ČB ten den vykonávali službu příslušníci Místní jednotky justiční stráže při KS ČB, a to konkrétně nprap. P. T., pprap. J. M., nstrm. H. M. a nstrm. J. K. Od výše jmenovaných byla po sdělení obsahu žaloby vyžádána podání vysvětlení formou úředních záznamů, která též byla soudu doložena. Stejně tak původní žalovaná soudu doložila kopii z knihy hlášení o průběhu služby, kde je záznam ze služby ze dne 27. 5. 2020, a k tomu uvedla, že ze záznamu z této knihy není patrné, že by dne 27. 5. 2020 při vstupu do budovy soudu došlo k nějakému incidentu, který by se považoval za mimořádnou událost, která se musí zaznamenávat v této knize. Již z tohoto důvodu musela být příslušníkům justiční stráže, kteří zde dne 27. 5. 2020 vykonávali službu, předestřena předmětná žaloba, aby se pokusili na tento incident rozpomenout. Dále původní žalovaná uvedla, že z doloženého rozpisu strážních stanovišť justiční stráže vyplývá, že se jednalo o incident, ke kterému údajně mělo dojít na strážním stanovišti č. 1 - vchod do soudní budovy. Na tomto stanovišti se příslušníci justiční stráže při výkonu služby průběžně střídají. Původní žalovaná poté podrobně popsala výsledky interního šetření u příslušníků justiční stráže, kteří v inkriminované době konali službu. Také uvedla, že šetřením nebylo zjištěno, že by údajnému incidentu byli přítomni nějací svědci. 7. Původní žalovaná poté odkázala na § 116 odst. 4 občanského soudního řádu a k tomu uvedla, že citované zákonné ustanovení princip veřejného jednání ukotvuje pro účely civilního řízení a zároveň stanoví jeho limity ve výjimečných případech, kdy zájem některého z účastníků, potřeba zachovat pořádek při projednání věci nebo skutečně podstatný obecný zájem odůvodňují omezení nebo vyloučení přístupu veřejnosti k soudnímu rokování o konkrétní záležitosti. Respekt k ústavně zaručenému právu na soudní ochranu posuzované omezení potud zmírňuje, že jde-li o předvolanou osobu (účastníka řízení, svědka apod.), odkazuje se způsob bezpečnostní ochrany a postup justiční stráže na pokyn soudce, který osobu, vzpírající se bezpečnostní kontrole, předvolal; je-li výkon státní moci podmíněn činností dvou či více složek státní (veřejné) moci, musí být posuzován ve svém celku, a protiprávní postup justiční stráže v dané věci ve svém důsledku představuje objektivní protiústavní zásah do řádného výkonu spravedlnosti. Je věcí především správy soudu a příslušných orgánů justiční stráže, aby ve vzájemné spolupráci (informování) dbaly na řádný a právnímu stavu odpovídající výkon bezpečnostní ostrahy (nález ze dne 4. 4. 2002, sp. zn. III. ÚS 627/2001). 8. Podle původní žalované žalobce ani jeho bratr M. nebyli účastníky jednání, účastníkem jednání byl pouze zmocněnec J. P., daňový poradce a tento byl na pokyn předsedkyně senátu do budovy vpuštěn. Z. a M. P. vzhledem ke svému vystupování vzbudili obavy, že by mohli rušit soudní jednání, a proto z rozhodnutí předsedkyně senátu JUDr. Trnkové k jednání vpuštěni nebyli. 9. Původní žalovaná dále poukázala na to, že (i) instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 3. 8. 2004, č. j. 90/2004-SM, o justiční stráži v § 3 odst. 4 uvádí: na pokyn předsedy senátu justiční stráž zejména: d) provádí další činnost sledující zajištění klidu a pořádku v jednací síni nebo jiném místě činnosti soudu, bezpečnosti přítomných osob a nerušeného průběhu jednání; dále že (ii) se v § 49 s. ř. s. uvádí: Jednání je veřejné. Veřejnost může předseda senátu vyloučit, a to i pro určitou část jednání, jen z důvodu ochrany utajovaných informací, obchodního tajemství, mravnosti nebo veřejného pořádku; a konečně že (iii) povinnosti a oprávnění příslušníků při plnění úkolů justiční stráže upravuje v hlavě třetí § 22 odst. 2, 3 zákona č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, kterážto zákonná ustanovení původní žalovaná konstatovala. 10. Původní žalovaná posléze uvedla, že příslušník justiční stráže nprap. P. T. dne 27. 5. 2020 při vstupu žalobce a dalších osob, které se s ním do budovy Krajského soudu v Českých Budějovicích dostavily, vyhodnotil, že vzhledem k jejich nevhodnému chování uvědomí o tomto předsedkyni senátu JUDr. Marii Trnkovou a dle jejího pokynu bude postupovat, tedy do budovy soudu vpustí osoby, které ona uvede. Prostřednictvím kolegy telefonicky oslovil JUDr. Trnkovou a postupoval dle jejích pokynů, tedy k jednání do budovu krajského soudu vpustil daňového poradce J. P. Ze shora uvedených důvodů měla původní žalovaná za nezpochybnitelné, že příslušník justiční stráže postupoval řádně dle příslušných předpisů a v žádném případě nepochybil. 11. Závěrem svého vyjádření původní žalovaná pro případ, že by soud vyhodnotil podanou žalobu jako důvodnou, navrhla výslech JUDr. Marie Trnkové, záznam jednání u Krajského soudu v Českých Budějovicích ve věci sp. zn. 51 Af 1/2019, kde by mělo být zaznamenáno, že výše uvedené osoby nebyly vpuštěny do budovy soudu z pokynu předsedkyně senátu. III. Replika žalobce 12. K vyjádření původní žalované podal žalobce repliku ze dne 24. 8. 2020 (doručenou Městskému soudu v Praze téhož dne), ve které rozporoval hodnotící stránku vyjádření žalované. Podle žalobce nebylo jeho chování ani chování ostatních zúčastněných osob arogantní. Dále žalobce namítl, že popis děje ze strany původní žalované není zcela přesný, resp. je zavádějící. K tomu uvedl, že poté, co je [rozuměno zástupce Ing. M. a žalobce s jeho bratrem M. – pozn. soudu] příslušník justiční stráže vyzval k předložení předvolání a tito mu odpověděli, že předvolá