6 Ads 163/2012 — Nejvyšší správní soud

33 Ad 20/2022- 24 - text  8 33 Ad 20/2022 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Křivánkovou ve věci žalobce: Město Sokolov, IČ : 00259586, se sídlem Rokycanova 1929, 356 01 Sokolov Právně zast. JUDr. Václavem Krondlem, advokátem se sídlem Jiráskova 2, Karlovy Vary proti žalované: žalovanému: Česká správa sociálního zabezpečení, ústředí, IČ 00006963, se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě ze dne 28. 7. 2022 proti rozhodnutí žalované ze dne 9. 6. 2022, č. j. RN- 645 309 1326-315-IV o námitkách proti rozhodnutí ČSSZ č. j. X ze dne 17. 2. 2022 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Napadené rozhodnutí 1. Rozhodnutím žalovaného ze dne 17. 2. 2022 č. j. X byla žalobci dle § 118a odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů uložena povinnost vrátit žalovanému přeplatek v částce 6 828 Kč, který vznikl za období od 10. 12. 2020 do 9. 1. 2021 na sirotčím důchodu pro dítě M. K., nar. X. Rozhodnutí bylo odůvodněno tím, že rozhodnutím ČSSZ ze dne 16. 12. 2020 č. j. X byl od 10. 1. 2021 K. M. odňat sirotčí důchod, přičemž jí byl v období od 10. 12. 2020 do 9. 1. 2021 vyplácen sirotčí důchod ve výši 6 828 Kč měsíčně, ačkoliv jí nenáležel vzhledem k tomu, že nárok na sirotčí důchod zanikl dne 9. 12. 2020, kdy ukončila soustavnou přípravu na budoucí povolání. Žalobce zavinil vznik přeplatku tím, že přijal sirotčí důchod, ačkoliv musel z okolností předpokládat, že byl vyplacený neprávem z důvodu, že K. M. z důvodu ukončení studia přestala být nezaopatřeným dítětem. Odpovědnost je subjektivní, žalobce za přeplatek odpovídá, neboť jej zavinil tím, že ačkoliv věděl, že dne 10. 12. 2020 K. M. ukončila studium, nadále přijímal vyplácený sirotčí důchod. 2. V námitkách podaných proti tomuto rozhodnutí žalobce řízení namítl, že byl rozsudkem Okresního soudu v Sokolově ze dne 11. 9. 2019 ustanoven opatrovníkem pro správu jmění opatrovance, konkrétně k přijímání důchodu a nakládání s ním. Funkce města jako opatrovníka následně zanikla dne 11. 10. 2020 dosažením zletilosti opatrovance. Oznámení o dosažení zletilosti opatrovance zaslalo město správnímu orgánu dne 11. 11. 2020. Jelikož byl příjemcem důchodu opatrovanec, nemůže správní orgán platně uložit povinnost spočívající ve vrácení přeplatku sirotčího důchodu náležejícího opatrovanci, městu, neboť úkolem opatrovníka bylo toliko přijímat a spravovat důchod opatrovance a součástí těchto povinností nebylo a ani nemohlo být zkoumání toho, zda má opatrovanec na důchod nárok či nikoli. Město tedy nebylo povinno za opatrovance plnit vůči ČSSZ žádné povinnosti ve smyslu § 118a odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., ani jakkoliv zjišťovat, zda opatrovanec splňuje podmínky pro přiznání a výplatu sirotčího důchodu či zda důchod, resp. jeho části poukazované správním orgánem na účet vedený městem za účelem správy důchodu opatrovance, mu ještě náleží nebo už se jedná o neoprávněně vyplacenou dávku, tedy přeplatek. Tyto povinnosti tížily jen opatrovance. Pokud správní orgán v rozhodnutí tvrdí, že účastník řízení zavinil vznik přeplatku tím, že přijal sirotčí důchod, ačkoliv musel z okolností předpokládat, že byl vyplacený neprávem, nemůže se toto tvrzení, i kdyby bylo pravdivé, nijak vztahovat k jednání žalobce, neboť ten nebyl příjemcem důchodu ve smyslu § 118a odst. 1 zákona č. 252/1991 Sb. a jednak povinností žalobce v postavení opatrovníka nebylo prověřování, zda důchod opatrovanci náleží či nikoli, ale pouze přijmout za něj důchod a rozhodovat, jak s ním naloží ve smyslu jeho spotřeby s ohledem na zájmy a práva opatrovance. Činění jakýchkoliv jiných jednání či rozhodnutí ve vztahu k opatrovanci, sirotčímu důchodu či ČSSZ by bylo překročením oprávnění města jako opatrovníka a tudíž porušením zákona. Žalobce navíc včas upozornil na dosažení zletilosti opatrovance, a pokud ČSSZ tuto skutečnost ignorovala a dál vyplácela důchod i za dobu, za kterou opatrovanci neměl náležet, pak tato skutečnost nemůže jít k tíži žalobce. Žalobce opakovaně telefonicky a následně i písemně upozorňoval ČSSZ na skutečnost, že peněžní prostředky, které poukazuje na účet žalobce ve prospěch opatrovance po dni nabytí jeho zletilosti a skončení funkce opatrovníka bude povinno opatrovanci vyplatit, pokud ČSSZ věc nevyřeší jinak, jak opakovaně přislíbila. ČSSZ však nijak nekonala a nechala věc dospět až do stavu, kdy, jak tvrdí, došlo k neoprávněnému vyplacení sirotčího důchodu. I v případě, že by za vrácení neprávem vyplaceného sirotčího důchodu odpovídal žalobce, jako opatrovník opatrovance, nemohla by být povinnost vrátit přeplatek uložena žalobci, neboť opatrovníkem opatrovance přestal žalobce být 10. 11. 2020 a v době, kdy byl opatrovanci neoprávněně sirotčí důchod vyplacen, již nebyl jeho opatrovníkem, nebyl k němu v žádném vztahu, zejména tedy nebyl příjemcem důchodu ve smyslu § 64 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. a § 118a zákona č. 582/1991 Sb. Žalobce proto nemůže být účastníkem řízení o vrácení předmětného přeplatku a nemůže mu být tudíž postupem podle § 118a odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb. uložena povinnost vrátit uvedenou dávku. 3. Tyto námitky byly zamítnuty žalobou napadeným rozhodnutím č. j. X ze dne 9. 6. 2022 a rozhodnutí napadené námitkami bylo potvrzeno. Rozhodnutí bylo odůvodněno tím, že žalobce zavinil vznik přeplatku tím, že v předmětném období přijal sirotčí důchod, ačkoliv musel z okolností předpokládat, že byl vyplacený neprávem. Žalovaný odkázal na rozsudek NSS ze dne 26. 5. 2010 č. j. 3 Ads 35/2010-54, dle něhož je třeba chápat ustanovení § 118a odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb. o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů jako alternativní skutkové podmínky, z nichž alespoň jedna musí být splněna pro vznik odpovědnosti za přeplatek na důchodu s tím, že pro naplnění prvku zavinění postačí pouze zavinění v nedbalostní, nikoliv v úmyslné formě s tím, že citovaný zákon zároveň neobsahuje žádné ustanovení umožňující vyvinění příjemce důchodu z povinnosti vrátit vzniklý přeplatek. Z uvedeného zákonného ustanovení vyplývá právní povinnost žalobce jakožto opatrovníka K. M. nepřijmout, resp. bezodkladně vrátit důchod, o němž jeho příjemce musel z okolností předpokládat, že mu nenáleží. Žalobce porušil právní povinnost tím, že vyplacenou dávku sirotčího důchodu přijal, resp. nevrátil, ačkoliv musel z okolností předpokládat, že byla vyplacena neprávem. Navíc v té době již nebyl opatrovníkem K. M. z důvodu dosažení její zletilosti. Odpovědnost příjemce důchodové dávky za vznik přeplatku na této dávce je odpovědností subjektivní, příjemce dávky nese odpovědnost za vznik přeplatku tehdy, pokud jeho vznik zavinil, přičemž zde existuje příčinná souvislost mezi zaviněným porušením právní povinnosti a vznikem přeplatku, neboť pokud by žalobce splnil svou zákonnou povinnost a důchod, o němž prokazatelně věděl, že mu nenáleží, nepřijal, resp. neoprávněně vyplacenou měsíční splátku sirotčího důchodu vrátil, přeplatek by nevznikl. Dále žalovaný odkázal na rozsudek NSS č. j. 8 Ads 17/2014-37 ze dne 18. 6. 2014, dle něhož ke vzniku subjektivní odpovědnosti za přeplatek na důchodu je třeba naplnit čtyři kumulativní předpoklady a to protiprávní jednání, tj. přijetí neoprávněně vyplacených částek invalidního důchodu, dále škodlivý následek, tj. vznik přeplatku na invalidním důchodu, dále příčinnou souvislost mezi protiprávním jednáním a škodlivým následkem a čtvrtým předpokladem je zavinění, přičemž k naplnění této skutkové podstaty postačí i nevědomá nedbalost. Zároveň je třeba posoudit, zda příjemce důchodu zachoval potřebnou míru opatrnosti, která je dána spojením objektivního a subjektivního hlediska při předvídání způsobení poruchy nebo ohrožení zájmu chráněného zákonem. Postup, jímž byla žalobci uložena povinnost vrátit přeplatek na sirotčím důchodu, tak byl správný. II. Žaloba 4. Žalobce se včas podanou žalobou domáhal zrušení napadeného rozhodnutí s odůvodněním, že nesprávnost napadeného rozhodnutí spatřuje zejména v chybné argumentaci žalované, že žalobce předmětnou platbu přijal, ačkoliv věděl, že sirotčí důchod v předmětné době mu již nenáleží. Napadené rozhodnutí chybně zmiňuje, že u žalobce došlo ke vzniku subjektivní odpovědnosti za přeplatek na důchodu a byly naplněny všechny kumulativní předpoklady pro jeho vrácení, tedy protiprávní jednání žalobce, škodlivý následek a příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním a škodlivým následkem. Žalovaný se dostatečně nevypořádal s jeho námitkami jak v odvolání, tak i v jeho předchozích podáních, což mělo za následek nesprávnost a nezákonnost napadeného rozhodnutí. I v případě, že by za vrácení neprávem vyplaceného sirotčího důchodu odpovídal žalobce jako opatrovník opatrovance K. M., nemohla by mu být v daném případě povinnost vrátit přeplatek uložena, neboť přestal být opatrovníkem jmenované dne 10. 11. 2020. V době od 10. 12. 2020 do 9. 1