2 As 133/2019 — Nejvyšší správní soud

57 A 172/2018- 148 - text  10 57 A 172/2018 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Lukáše Pišvejce (soudce zpravodaj), soudce Mgr. Alexandra Krysla a soudkyně JUDr. Veroniky Burianové ve věci žalobce: J. K. bytem X zastoupený advokátem Mgr. Daliborem Lípou sídlem Jugoslávská 856/2, 360 01 Karlovy Vary proti žalované: Vězeňská služba České republiky, Věznice Ostrov nad Ohří sídlem Vykmanov 22, 363 50 Ostrov o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem, kterého se žalovaná dopustila odebráním a neposkytováním léčebné výživy „dieta D2“ žalobci, a to od 13. 10. 2018 až do propuštění žalobce z výkonu trestu odnětí svobody dne 14. 10. 2021, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Nezákonný zásah 1. Žalobce se žalobou ve znění její změny domáhal ochrany před nezákonným zásahem, který měl spočívat v tom, že mu žalovaná ode dne 13. 10. 2018 až do dne 14. 10. 2021 neposkytovala léčebnou výživu „dieta D2“, přestože mu byla předepsána lékařem. II. Žaloba 2. K odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že od 23. 1. 2017 do 19. 10. 2017 byl dle rozhodnutí odborných lékařů v pracovní neschopnosti pro obtíže s bederní páteří a zažívacím traktem. Dne 2. 9. 2017 v 16:25 hodin byl žalobce Policií ČR zatčen doma na lůžku a odvezen do Fakultní nemocnice Brno-Bohunice. Tam byl soudcem Okresního soudu Brno-venkov vzat do vazby téhož dne ve 22:41 hodin. Do Vazební věznice Brno byl Policií ČR převezen dne 3. 9. 2017 a v pondělí ráno 4. 9. 2017 byl hospitalizován ve Vězeňské nemocnici Brno. Hospitalizace byla ukončena dne 19. 10. 2017 a dne 20. 10. 2017 byla praktickým lékařem Zdravotnického střediska Vazební věznice Brno ukončena žalobcova pracovní neschopnost. 3. V rámci hospitalizace byl žalobce několikrát vyšetřen i odborným lékařem – gastroenterologem. Byla u něj diagnostikována životu nebezpečná vředová choroba a bylo ihned započato s její léčbou. Ta spočívala mj. v tom, že bylo ihned započato s poskytováním léčebné výživy, označované jako „dieta D2“. Při dalších vyšetřeních byl žalobce gastroenterologem poučen o tom, že choroba byla podchycena takřka v poslední chvíli, díky zvolené medikaci a přiznané léčebné výživě „dieta D2“ vykazují vředy dobrou hojivost, předmětná choroba ráda recidivuje, žalobce musí doživotně denně užívat zvolenou medikaci a doživotně denně požívat přiznanou léčebnou výživu „dieta D2“ (tj. vysokobílkovinová strava s každodenním zastoupením mléka a mléčných výrobků včetně tvarohových, libového masa, ovoce, vitamínových přípravků a „svačin“ tak, aby žalobce mohl jíst každé 3-4 hodiny) a je povinen po dobu výkonu trestu z jeho rozhodnutí o přiznání léčebné výživy jíst toliko stravu označenou „dieta D2“. Do Vězeňského Informačního Systému zaznamenal lékař u žalobce „DOŽIVOTNĚ DIETA D2“. 4. Dne 19. 10. 2017 byl žalobce převeden z lůžkového oddělení Vězeňské nemocnice ve VV a ÚpVZD Brno do běžného režimu „vazby“ tamtéž a dne 16. 11. 2017 do režimu „výkonu trestu odnětí svobody“. Dne 21. 12. 2017 byl žalobce z VV a ÚpVZD Brno eskortován do Věznice Rapotice za účelem výkonu trestu odnětí svobody. Po celou tuto dobu byla žalobci bez přerušení poskytována přiznaná léčebná výživa „dieta D2“. Dne 21. 12. 2017 žalobce po příjezdu do Věznice Rapotice, při vstupní prohlídce, na zdravotnickém středisku Věznice Rapotice na monitoru PC na vlastní oči viděl u své osoby zaznamenaný údaj „DOŽIVOTNĚ DIETA D2“. 5. Dne 15. 5. 2018 byl žalobce eskortován zpět do VV a ÚpVZD Brno, kde byl povinen se účastnit vyšetřovacích úkonů z rozhodnutí Policie ČR, a dne 1. 6. 2018 byl žalobce proti své vůli eskortován a trvale přemístěn do Věznice Ostrov za účelem výkonu zbytku trestu odnětí svobody. Dne 4. 6. 2018 ve Zdravotnickém středisku Věznice Ostrov sdělil při vstupní prohlídce lékař žalobci, že samozřejmě nehodlá ničeho měnit na v Brně nařízeném léčebném režimu, čili ani na medikaci ani na léčebné výživě, protože na tom měnit ničeho nesmí. A tak byla žalobci i ve Věznici Ostrov bez přerušení poskytována léčebná výživa „dieta D2“, ovšem jen do pátku 12. 10. 2018 včetně. 6. Dne 13. 10. 2018 žalobce jako obvykle předložil odsouzenému, pracovně zařazenému na výdejně stravy, stravenku, na které bylo jako druh stravy uvedeno „D2“, a očekával, že mu vydá příslušnou snídani a svačinu. Dotyčný však sdělil, že ho v kuchyni upozornili, aby žalobci řekl, že všechny „dé dvojky“ byly ve věznici zrušeny a že žalobce má od té chvíle jako druh stravy „ZS“ (= základní strava). Žalobce s uvedeným postupem kategoricky a hlasitě nesouhlasil. Službu konající dozorce žalobci řekl, že mu kdosi volal z kuchyně s tím, ať žalobci vyřídí, že mu posílají základní stravu, protože už nemá „dé dvojku“. Kdo a proč o tom rozhodl, se žalobci nepodařilo zjistit, a to ani prostřednictvím obou vychovatelů na oddělení L2, kde byl umístěn. 7. Dne 15. 10. 2018 zaslal žalobce řediteli Věznice Ostrov „žádost o zjednání nápravy/předžalobní výzvu“ ze dne 14. 10. 2018. Dne 19. 10. 2018 mu výdejce stravy odebral při snídani stravenku s označením D2 a v 8:00 hodin téhož dne mu vychovatel předal stravenku s označením NS (= neslaná strava). Dne 26. 10. 2018 ve 13:00 hodin byl žalobce předveden před vrchního komisaře mjr. Mgr. Š., vedoucího OVVaT Věznice Ostrov, který sdělil, že má žalobce toliko seznámit s vyřízením předžalobní výzvy řediteli Věznice Ostrov. Žalobci bylo umožněno přečíst si na stroji či PC psaných několik vět pojednávajících v obecné rovině cosi o zdejším způsobu nařizování a odebírání diet zdejším lékařem tomu, kdo porušuje léčebný režim, kupř. kouřením. Žalobce neví, kdy bylo uvedené obecné pojednání podepsáno, o jeho osobě tam nebylo jediného slova, a to bylo napsáno či vytištěno na zadní straně žalobcovy předžalobní výzvy. Podpisem žalobce stvrdil toliko seznámení se s uvedeným textem. Se žádostí o pomoc se žalobce obrátil též na krajského státního zástupce v Plzni JUDr. Leoše Vaníka, a to podáními ze dne 14. 10. 2018 a 29. 11. 2018. Od státního zástupce neobdržel žádné vyjádření, a proto se se žalobou na ochranu proti nezákonnému zásahu obrátil na soud, kdy bylo navíc pošlapáno jeho ústavně zaručené právo na ochranu zdraví. 8. V pátek dne 30. 11. 2018 se žalobce v 7:30 hodin dotázal na Zdravotnickém středisku Věznice Ostrov na to, kdo bez jeho účasti a proti jeho vůli rozhodl o změně léčebného režimu, resp. kdo k újmě na jeho zdraví rozhodl o zrušení rozhodnutí odborného ošetřujícího lékaře z Brna o přiznání léčebné výživy „dieta D2“. Žalobce byl nekompromisně vykázán z ordinace s tím, že neuposlechne-li a nepřijde-li ve čtvrtek, což je tzv. lékařský den pro oddělení L2, bude kázeňsky řešen. Dne 4. 12. 2018 žalobce zaslal na Zdravotnické středisko Věznice Ostrov písemnou výzvu ze dne 3. 12. 2018 k tomu, aby mu byla strava okamžitě opětovně nastavena na stravu s označením „dieta D2“, a k tomu, aby mu byla předložena zdravotnická dokumentace týkající se jeho osoby, s tím, že přijde ve čtvrtek 6. 12. 2018. 9. Dne 6. 12. 2018 se žalobce dostavil na zdravotnické středisko. Bylo mu sděleno, že dopis ze dne 3. 12. 2018 obdrželi, avšak že musí vše v něm uvedené řešit jen s vedoucím lékařem prostřednictvím tzv. raporťáku (formulář „žádosti o rozhovor“). S tím byl žalobce vykázán z ordinace, aniž by mu byl předepsán potřebný potravinový doplněk, který musí užívat a který mu i předepisovali ve Věznici Rapotice a mohl ho mít u sebe. 10. Počínaje sobotou 13. 10. 2018 nevydávala Věznice Ostrov „dietu D2“ vůbec nikomu – žádnému odsouzenému, kterému tuto léčebnou výživu do pátku 12. 10. 2018 vydávala, ačkoli denně prostřednictvím jídelníčku deklarovala, že „dietu D2“ připravuje. 11. V důsledku popsaného nezákonného zásahu do práv žalobce ze strany žalované se výrazně a rapidně horšil jeho zdravotní stav. Jestliže se kdosi dosud žalobci neznámý rozhodl, že svévolně, zlovolně změní rozhodnutí odborného lékaře (gastroenterologa) stran nařízeného doživotního léčebného režimu (s přihlédnutím k recidivě vředového onemocnění) spočívajícího v doživotním užívání 1 tablety léčiva XXX denně a v doživotním požívání stravy označované jako „dieta D2“, navíc bez jakékoli součinnosti žalobce, jednalo se o nezákonný zásah, pokyn nebo donucení žalované a o ústavně nekonformní zásah do práva žalobce na ochranu zdraví a na legitimní očekávání. Žalobce byl přímo zkrácen na svých právech popsaným nezákonným zásahem. Žalovaná ho nutila požívat stravu označovanou „NS“, čili neslanou stravu. Strava „NS“ byla pro žalobce zcela nevyhovující, bez nutných svačin, bez mléka, tvarohů, sýrů, libového masa. Strava ve VTOS prostá svačin způsobovala žalobci značné obtíže; nota bene strava, kterou ihned ode dne nezákonného zásahu žalobce v sobě vůbec neudržel. Strava zde vnucená ohrožovala žalobce na zdraví i životě. 12. Ze shora uvedených důvodů žalobce požádal, aby soud rozhodl, že zásah žalované byl nezákonný. III. Vyjádření žalované k žalobě 13. Žalovaná ve svém vyjádření k podané žalobě uve