8 As 380/2018 — Nejvyšší správní soud

16 A 29/2023- 48 - text  9 16 A 29/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl soudcem Mgr. Janem Šmakalem ve věci žalobce: J. M. zastoupený advokátem JUDr. Ladislavem Vávrou, sídlem Moskevská 1461/66, Karlovy Vary, proti žalovanému: Krajský úřad Karlovarského kraje, sídlem Závodní 353/88, Karlovy Vary, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného č. j. KK/1723/DS/23-3 ze dne 11. 9. 2023, takto: I. Rozhodnutí Krajského úřadu Karlovarského kraje č. j. KK/1723/DS/23-3 ze dne 11. 9. 2023 a jemu předcházející rozhodnutí Magistrátu města Karlovy Vary č. j. 11179/OD-P/23 ze dne 19. 4. 2023 se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Krajský úřad Karlovarského kraje je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 15 342 Kč k rukám jeho zástupce JUDr. Ladislava Vávry, advokáta, do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: 1. Únorového rána 17. 2. 2022 nad Evropou již několikátý den zuří orkán Dudley/Ylenia. Jednotka dobrovolných hasičů z Tašovic zatím odstraňuje spadlé stromy u Svatošských skal; malá důležitost jejich zásahu však nevyvažuje nebezpečí, které jim hrozí. Po marných pokusech o spojení na dálku vyráží velitel čety profesionálních hasičů z Karlových Varů na místo, aby dobrovolné hasiče odvolal. Ve tmě, dešti a silném větru však včas nevidí strom spadlý přes silnici. Při nárazu o něj poškodí velitelské vozidlo a své vlastní zdraví. Správní orgány to na rozdíl od něj vidí jasně: hasiči ví, že v bouřce padají stromy, musí něco vydržet a mají jezdit opatrně. Žalobce opatrně nejel, dostane pokutu 1 500 Kč. 2. Soud se tak v tomto případě zabýval tím, jestli žalobce opravdu měl jet pomaleji. V rámci toho se zaměřil na dílčí otázky, jako je deformace důkazů, rozsah povinnosti hasiče snášet nebezpečí, a porovnání zájmu na ochraně života a zdraví hasičů se zájmem na nepoškození majetku hasičského záchranného sboru a zájmem na plynulém provozu na pozemních komunikacích. I. Řízení před správními orgány 3. Žalobce byl rozhodnutím Magistrátu města Karlovy Vary shledán vinným přestupkem dle § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (zákon o silničním provozu). Tohoto přestupku se měl dopustit stručně řečeno tím, že dne 17. 2. 2022 v 6.45 na Závodní ulici v Karlových Varech nepřizpůsobil rychlost jízdy vozidlem Toyota Hilux svým schopnostem, povětrnostním podmínkám a jiným okolnostem, v důsledku čehož nestihl zastavit před stromem spadlým přes vozovku a narazil do něj. Při nárazu žalobce utrpěl zranění a došlo i k zásadnímu poškození vozidla. Magistrát shledal tento skutkový stav jasně zjištěný, neboť odpovídal jak podkladům pro rozhodnutí, tak samotným tvrzením žalobce. Žalobci uložil pokutu ve výši 1 500 Kč s ohledem na okolnosti a poměry žalobce. Poškozený Hasičský záchranný sbor Karlovarského kraje byl odkázán na jiné řízení, aby v něm uplatnil nárokovanou náhradu škody ve výši 259 762,50 Kč. 4. K odvolání žalobce Krajský úřad Karlovarského kraje rozhodnutí magistrátu potvrdil. Ztotožnil se se skutkovými závěry magistrátu i jejich právním hodnocením. K obhajobě žalobce krajský úřad konstatoval, že byl profesionálním hasičem, mohl tedy předpokládat následky nepříznivých povětrnostních podmínek a tomu přizpůsobit svou jízdu. Krajský úřad odmítl, že by žalobce mohl jednat v krajní nouzi. Žalobce byl povinen snášet nebezpečí spojené s povoláním profesionálního hasiče. Plněný úkol byl označen jako minimální priority zásahu. I kdyby však žalobce nebyl v pozici osob povinné snášet nebezpečí, nejednal přiměřeně podmínkám. Nehodou totiž způsobil zpoždění zásahu, takže jeho úkol musela později splnit jiná posádka. Navíc žalobce sám potřeboval pomoc dalších záchranných složek. Strom nespadl přímo před vozidlo žalobce, na místě již ležel. II. Řízení před soudem Argumentace žalobce 5. Proti rozhodnutí žalovaného žalobce brojil žalobou. V ní setrval na své skutkové i právní argumentaci z přestupkového řízení. Správní orgány podle jeho mínění nesprávně vyhodnotily prioritu jeho zásahu i to, kdo byl povinen snášet nebezpečí. Žalovaný si nesprávně vyložil vyjádření řídícího důstojník hasičského záchranného sboru, když označil zásah žalobce za zásah minimální priority. V té době probíhal zásah jednotky sboru dobrovolných hasičů Tašovice, kteří v oblasti Svatošských skal odstraňovali padlé stromy. Jelikož ale členové jednotky byli ohroženi na zdraví a životě pro riziko pádů dalších stromů v souvislosti se silným nárazovým větrem, vyhodnotil řídící důstojník činnost členů této jednotky za zásah minimální priority. S členy jednotky se nedalo po 25 minut spojit žádným komunikačním prostředkem, z toho důvodu byl žalobce vyslán za jednotkou, aby na místě situaci vyhodnotil. Jeho činnost tedy ve skutečnosti měla nejvyšší prioritu, neboť jeho úkol nesnesl odkladu. Jak vyplývá ze záznamu pořízeného z kamery v přední části vozidla, jež žalobce řídil, náhle se před ním objevil spadlý strom, ani po intenzivním brždění se však žalobci nepodařilo zabránit nárazu do větví stromu. Žalobce byl toho názoru, že se v jeho případě jednalo o přípustné riziko, případně krajní nouzi. Je rovněž zřejmé, že k pádu stromu muselo dojít bezprostředně předtím, než žalobce začal předjíždět vozidlo jedoucí před ním a než do stromu narazil, neboť v protisměru žalobce minul několik vozidel. Nadto strom ležel přes celou vozovku, jakýkoliv úhybný manévr byl tedy vyloučen. Nelze vytýkat správci komunikace, že náhle vzniklou překážku řádně neoznačil, na druhou stranu rovněž nemůže být kladeno k tíži žalobce, že nepřizpůsobil rychlost své jízdy, neboť náhlý pád stromu nebylo možné předpokládat. Provedené důkazy tedy neprokázaly, že by nehodu zavinil. Vyjádření žalovaného 6. Žalovaný považoval žalobu za nedůvodnou. V řízení bylo prokázáno, že žalobce přestupek spáchal. Správní orgány přitom vycházely z celé řady podkladů. Nebylo možné s určitostí říct, zda bylo v silách žalobce před stromem zastavit či jinak střetu zabránit. Ze záznamu je však zřejmé, že žalobce na překážku nijak nereagoval, tedy že by začal brzdit. Viditelnost v okamžiku snímání byla dobrá. Povinnost předat členům jednotky dobrovolných hasičů informaci v co nejkratším čase považoval žalovaný za opodstatněnou, ovšem plnění tohoto úkolu nebylo spojeno se zásahem, který by se týkal přímého ohrožení života, zdraví či majetku. S ohledem na silný nárazový vítr v celém regionu Karlovarského kraje bylo možné očekávat, že k pádu stromu může dojít kdekoliv. Ani s námitkou žalobce týkající se bezprostředního pádu stromu před příjezdem žalobce žalovaný nesouhlasil. Se záznamu nebylo zřejmé, že by před žalobcem jelo nějaké vozidlo, které by žalobce následně předjížděl. Vozidlo, které měl žalobce na mysli, již stálo před spadlým stromem při pravém okraji komunikace. Nevytvářelo však žalobci překážku ve výhledu. K postavení Hasičského záchranného sboru v řízení 7. Správní orgány jednaly jako s účastníkem řízení také s Hasičským záchranným sborem Karlovarského kraje, který měl v řízení postavení poškozeného; odkázaly ho s náhradou škody na jiné řízení. Za toho stavu nebyl důvod s hasičským sborem jednat jako s osobou zúčastněnou na řízení o žalobě, neboť jeho práva nebo povinnosti nemohly být v řízení o žalobě přímo dotčeny ve smyslu § 34 odst. 1 s. ř. s. 8. Pro postup soudu je určující, že poškozený může podat žalobu pouze proti výroku rozhodnutí správního orgánu o náhradě škody, nikoliv proti výroku o vině přestupkem či výroku o uloženém trestu. Správní orgány v tomto případě nepřiznaly výrokem o náhradě škody poškozenému žádné právo, neuložily mu žádnou povinnost, a případným odstraněním tohoto výroku v nynějším řízení o žalobě se na tomto právním stavu nemůže přímo nic změnit (srov. rozsudek NSS č. j. 6 As 262/2014-26 ze dne 14. 5. 2015, odst. 25 a contrario). III. Posouzení věci 9. Žaloba je důvodná. Správní orgány nedocenily zvláštní povahu povolání hasiče a zároveň některé okolnosti případu pochopily zcela opačně, než jak se udály. Hasič na výjezdu nemůže řídit bezhlavě, žalobce však nejel výrazně nepřiměřeně okolnostem a ani neohrozil ostatní účastníky provozu. Zároveň byl jeho spěch odůvodněn obavou o dobrovolné hasiče, kteří ve Svatošských skalách plnili úkol malé důležitosti. Žalobce tedy jednal protiprávně a způsobil nehodu, jejíž byl jediným účastníkem. Tím ohrozil plynulost provozu na pozemních komunikacích a způsobil škodu sobě i hasičskému záchrannému sboru. To jsou hodnoty velké důležitosti; s ohledem na okolnosti případu a převažující zájem na ochraně zdraví (zbytečně) ohrožených dobrovolných hasičů však nelze jednání žalobce považovat za protiprávní. Porušení povinností řidiče souvisejících s výkonem zvláštních povinností hasičského záchranného sboru 10. Žalobce jako řidič hasičského vozu na výjezdu byl osvobozen od plnění řady povinností podle zákona o silničním provozu. Skutečnost, že zákon v § 41 odst. 1 vypočítává povinnosti, které vozidlo s právem přednostní jízdy nemusí dodržet, však neznamená, že by žalob