17 A 39/2025 – Krajský soud v Plzni

17 A 39/2025- 21 - text  8 17 A 39/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Komínkovou ve věci žalobce: V. A. N. toho času v Zařízení pro zajištění cizinců Balková, sídlem Balková 1, 331 65 Tis u Blatna, zastoupen Mgr. Ing. Jan Klik, Ph.D., advokát, se sídlem Karlovarská 87/130, 323 00 Plzeň, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR, odbor azylové a migrační politiky Praha, sídlem pošt. schr. 21/OAM, Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 7. 2025, č. j. OAM-760/BA-BA01-BA06-Z-2025 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Napadené rozhodnutí 1. Dne 1. 7. 2025 byla kontrolována jeho totožnost na adrese N., P. a ten nepředložil žádný doklad totožnosti ani žádné platné povolení k pobytu na území ČR. Při prohlídce účastníka řízení byl nalezen doklad vydaný Vietnamskou socialistickou republikou č. X. a povolení k pobytu č. X. vydaný Rumunskou republikou. Následnou lustrací bylo zjištěno, že pobývá na území ČR bez platného oprávnění k pobytu, čímž vzniklo podezření, že cizinec se nachází na území ČR neoprávněně. Cizinci bylo rovněž uloženo správní vyhoštění z členských států EU na dobu 3 let, vydané dne 2. 7. 2025 pod č. j. KRPP-93389-13/ČJ-2025-030022. Z těchto důvodů byl žalobce dne 2. 7. 2025 zajištěn podle § 124 odst. 1 písm. b) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o pobytu cizinců), a umístěn do ZZC za účelem správního vyhoštění. Následně dne 8. 7. 2025 podal žalobce žádost o udělení mezinárodní ochrany, v níž neuvedl žádné konkrétní důvody jejího podání a poté byl žalobou naříkaným rozhodnutím ze dne 14. 7. 2025, č. j. OAM-760/BA-BA01-BA06-Z-2025 podle § 46a odst. 1 písm. e) zákona č. 325/1999 Sb. o azylu (dále jen zákon o azylu) zajištěn v zařízení pro zajištění cizinců (dále jen ZZC); ve smyslu § 46a odst. 5 zákona o azylu byla doba trvání zajištění stanovena do 25. 10. 2025. II. Žaloba 2. Žalobce v žalobě tvrdil, že se nijak nebránil proti rozhodnutí o vyhoštění, neprodlužoval řízení o vyhoštění, uvedené rozhodnutí nabylo právní moci, žalobce se proti němu neodvolal a respektuje ho. V případě, že žádost o udělení mezinárodní ochrany bude zamítnuta, je připraven dobrovolně opustit území České republiky. Totožnost žalobce byla spolehlivě zjištěna, mj. neprokazoval se padělaným či pozměněným dokladem totožnosti, nijak svoji totožnost nezakrýval. Po svém zadržení a zajištění vždy spolupracoval se správními orgány. Žalobce tak podle svého tvrzení nepředstavuje závažnější nebezpečí pro bezpečnost státu či veřejný pořádek, k tíži mu lze přičítat pouze jen neoprávněný pobyt na území České republiky: pokud žalovaný uváděl občasné krátkodobé pracovní aktivity, tak bez podrobnějších zjištění o nich (tj. délka trvání, odměna, charakter - mohlo se jednat i jen o pouhou výpomoc mezi příbuznými či známými), nelze vyslovit žádný závěr v tomto směru. 3. Dále žalobce tvrdil, že na území České republiky se trvale nachází jeho sestřenice p. Ch. T. K., st. přísl. X., nar. X., s povoleným dlouhodobým pobytem na území ČR, bytem P., Ž., u které žalobce před svým zajištěním bydlel a která ho podporovala po všech stránkách během jeho pobytu v České republice. Pokud by byl žalobce propuštěn ze zajištění, je připraven se zde opět zdržovat a být tak dosažitelný pro všechny orgány České republiky. V tomto smyslu nabízí tato příbuzná za žalobce příslib bydlení a finanční záruku za něho, je připravena poskytnout mu ubytování a platit za něho všechny výdaje spojené s pobytem, příp. mu obstarat letenku do domovského státu. K tomu žalobce předložil příslib a občanský průkaz. Podle žalobce jsou dány podmínky pro aplikaci zvláštního opatření ve smyslu § 47 odst. 1 písm. b) zákona o azylu, tj. uložení povinnosti osobně se hlásit ministerstvu v době ministerstvem stanovené. Uložení tohoto opatření je adekvátní vzhledem ke všem okolnostem této věci a lze se důvodně domnívat, že je dostatečné k zabezpečení účasti žalobce v řízení ve věci mezinárodní ochrany. III. Vyjádření žalovaného 4. Žalovaný ve vyjádření k žalobě navrhl její zamítnutí s tím, že žalobce byl rozhodnutím správního orgánu Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Plzeňského kraje, odboru cizinecké policie, oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort č. j. KRPP - 93401-5/ČJ-2025-030022 ze dne 2. 7. 2025 zajištěn podle § 124 odst. 1 písm. b) zákona č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů a umístěn do ZZC za účelem správního vyhoštění. Důvodem zajištění jmenovaného byla skutečnost, že 1. 7. 2025 byla kontrolována jeho totožnost na adrese Nádražní 28, Plzeň, přičemž nepředložil žádný doklad totožnosti ani žádné platné povolení k pobytu na území ČR. Při jeho prohlídce byl nalezen doklad vydaný Vietnamskou socialistickou republikou č. X. a povolení k pobytu č. X. vydané Rumunskou republikou. Následnou lustrací bylo zjištěno, že jmenovaný pobývá na území ČR bez platného oprávnění k pobytu, čímž vzniklo podezření, že se nachází na území ČR neoprávněně. Jmenovanému bylo rovněž uloženo správní vyhoštění z členských států EU na dobu 3 let, vydané dne 2. 7. 2025 pod č. j. KRPP-93389- 13/ČJ-2025-030022. Z těchto důvodů byl zadržen, zajištěn a umístěn do ZZC za účelem realizace správního vyhoštění. S ohledem na výše uvedené dospěl správní orgán k závěru, že v případě jmenovaného jsou dány důvody pro jeho zajištění a že z důvodu jeho jednání by mírnější donucovací opatření ve formě uložení zvláštních opatření za účelem vycestování z území bylo zcela nedostačující a neúčinné, a proto za účelem realizace vyhoštění přistoupil k jeho zajištění a umístění v ZZC. IV. Posouzení věci soudem 5. Řízení v projednávané věci je upraveno zákonem č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s. ř. s.). 6. Soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání, neboť byly pro takový postup splněny podmínky dle § 51 odst. 1 s.ř.s. a napadené výroky rozhodnutí správního orgánu přezkoumal v mezích žalobních bodů. V. Rozhodnutí soudu 7. Žaloba je nedůvodná. 8. Ze správního spisu vyplynulo, že 9. Dne 1. 7. 2025 byla kontrolována totožnost žalobce a ten nepředložil žádný doklad, teprve při jeho prohlídce byl nalezen doklad VNM a povolení k pobytu Rumunska. Do policejního protokolu o podání vysvětlení dne 1. 7. 2025 žalobce mimo jiné sdělil, že se cítí zdráv, ale užívá léky na vysoký krevní tlak. Přicestoval 19. 2. 2020 do Rumunska za účelem zaměstnání, kde v Bukurešti strávil rok a půl. Uvedl, že měl výplatu 550 dolarů, a to bylo málo. Následně zaplatil 120 000 korun zprostředkovateli, který vozí lidi a v kamionu dojel do ČR. Do ČR přicestoval dne 19. 6. 2021 do Sapy, odkud jel do Žatce, kde obráběl chmel a poté dělal různě po stavbách. Je si vědom toho, že svým pobytem bez dokladu a bez oprávnění k pobytu porušoval zákony ČR. Na území ČR není nikde hlášen k pobytu, bydlí na různých místech podle toho, kde zrovna pracuje, nebo u svých známých. Dle jeho slov zde nemá nikoho z rodiny, nesdílí společnou domácnost s občanem Evropské unie, nemá zde žádný majetek, ani závazky či pohledávky, naopak ve Vietnamu má rodinu včetně manželky a dvou synů, s nimiž je v pravidelném kontaktu. V ČR ani nikde v EU nežádal o mezinárodní ochranu. Prohlásil, že ve Vietnamu není ohrožen na životě, nehrozí mu nebezpečí mučení, nelidské či ponižující zacházení nebo jiné vážné nebezpečí, držení v otroctví nebo nevolnictví, nehrozí mu ani výkon nucených prací či zbavení svobody. Cizinec je přesvědčen, že bude mít v zemi původu zaručeno právo na osobní bezpečnost, právní ochranu a spravedlivý proces. 10. Žalobci bylo dne 2. 7. 2025 uloženo správní vyhoštění z členských států EU, a to rozhodnutím pod č. j. KRPP-93389-13/ČJ-2025-030022 na dobu 3 let, dle § 119 odst. 1 písm. b) bod 3 a 4 zákona o pobytu cizinců, tedy z důvodu, pobývá-li cizinec na území nebo na území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace bez platného cestovního dokladu, ač k tomu není oprávněn, a z důvodu, pobývá-li cizinec na území nebo na území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace bez platného oprávnění k pobytu, ač k tomu není oprávněn. 11. Následně dne 8. 7. 2025 podal žádost o udělení mezinárodní ochrany a poté byl žalobou naříkaným rozhodnutím podle § 46a odst. 1 písm. e) zákona o azylu zajištěn v ZZC. 12. Podle § 46a odst. 1 písm. e) zákona o azylu „ Ministerstvo může v případě nutnosti rozhodnout o zajištění žadatele o udělení mezinárodní ochrany v přijímacím středisku nebo v zařízení pro zajištění cizinců, nelze-li účinně uplatnit zvláštní opatření, jestliže byla žádost o udělení mezinárodní ochrany podána v zařízení pro zajištění cizinců a existují oprávněné důvody se domnívat, že žádost o udělení mezinárodní oc