17 A 55/2025 – Krajský soud v Plzni

17 A 55/2025- 63 - text  10 17 A 55/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Komínkovou ve věci žalobce: L. H. toho času v Zařízení pro zajištění cizinců Balková, sídlem Balková 1, 331 65 Tis u Blatna, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR, odbor azylové a migrační politiky Praha, sídlem pošt. schr. 21/OAM, Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 9. 2025, č. j. OAM-959/BA-BA01-BA03-Z-2025 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Napadené rozhodnutí 1. Žalobce se žalobou domáhá zrušení výše označeného rozhodnutí žalovaného, jímž byl žalobce zajištěn podle § 46a odst. 1 písm. e) zákona č. 325/1999 Sb. o azylu (dále jen zákon o azylu) v zařízení pro zajištění cizinců (dále jen ZZC); ve smyslu § 46a odst. 5 zákona o azylu byla doba trvání zajištění stanovena do 16. 12. 2025. II. Žaloba 2. Žalobce v žalobě tvrdil, že nejsou splněny podmínky pro zajištění podle § 46a odst. 1 písm. e) zákona o azylu, neboť žalovaný se nezabýval zjištěnými skutečnostmi v kontextu. Žalobce uvedl, že je se správními orgány připraven plně spolupracovat; prokázal to i v rámci dřívějších řízení. Žádost o mezinárodní ochranu nebyla podle žalobce podána s cílem vyhnout se hrozícímu vyhoštění, nýbrž proto, že žalobce žádal o pobytový status „lepší“ a zároveň se chybně domníval, že se na území nachází oprávněně. 3. Žalobce uváděl, že měl ve lhůtě k vycestování vycestovat do data 17. 07. 2025, avšak o této povinnosti se dozvěděl až ve chvíli, kdy byl kontrolován policií v souvislosti s vydáním napadeného rozhodnutí. Rozhodnutí o správním vyhoštění, č.j. KRPB-46905-22/ČJ-2023-060028-SVZ, na základě něhož měl vycestovat, bylo vydáno 02. 03. 2023. Dne 06. 03. 2023 bylo zahájeno řízení o udělení mezinárodní ochrany na území České republiky, od tohoto dne, až do 17. 06. 2025 byl případ na různých úrovních správního a soudního aparátu posuzován, aby byla ve finále věc zamítnuta ne z důvodu meritorních, ale z důvodu procesní překážky, kterou ve věci žalobce způsobila chyba na straně právního zástupce. O tom, že k datu 17. 06. 2025 znovu nabývá účinnosti povinnost vycestování uvedená v přes dva roky starém rozhodnutí o správním vyhoštění, neměl žalobce ponětí. Dále žalobce na konci června požádal o přechodný pobyt rodinného příslušníka občana Evropské unie. Žádost je vedená pod č.j. OAM-09854/PP-2025, o jeho žádosti nebylo do dnešního dne rozhodnuto (jak je možné ověřit i na stránkách ipc.gov.cz). Žalobce požádal o přechodný pobyt vzhledem k tomu, že uzavřel manželství s paní S. M., st. přísl. Česká republika. Žalovaný ji sice v napadaném rozhodnutím označuje pouze jako družku, ale to neodpovídá reálnému stavu věci. Mezi žalobcem a jeho manželkou bylo právoplatně uzavřeno manželství v zahraničí, jeho oficiálnímu potvrzení českým úřadům brání pouze zdlouhavý proces superlegalizace a ověřeného překladu v zahraničí vydaného dokumentu. Žalobci nebyla z tohoto důvodu přiznána tzv. fikce pobytu, dostal se tedy do situace neoprávněného pobytu. Je tedy podle žalobce zřejmé, proč žalobce nežádal o mezinárodní ochranu před zajištěním v zařízení pro zajištění cizinců. Přechodný pobyt rodinného příslušníka občana Evropské unie lze jistě považovat za ,jistější“ pobytový status. O neoprávněnosti svého pobytu žalobce neměl tušení, domníval se, že na základě žádosti o přechodný pobyt na území pobývá legálně; obdobně smýšlel také ve věci své občasné výpomoci v restauraci, a to s ohledem na fakt, že postavení blízkého rodinného příslušníka občana Evropské unie zahrnuje také volný přístup na trh práce. Žalovaný odůvodňuje zajištění ještě odkazem na chybějící doklady, zároveň však sám uvádí, že žalobce už sám podnikl kroky k jejich získání. Přestože podle názoru žalobce se u něj důvody pro vydání mezinárodní ochrany ve formě azylu nebo doplňkové ochrany nacházejí (což, koneckonců, nevylučují ani předchozí soudní rozhodnutí v jeho věcech, které, jak již bylo uvedeno, nedopadly pro něj pozitivně z procesních důvodů), v té chvíli z tohoto důvodu neviděl důvod, proč by měl o mezinárodní ochranu žádat. V rozsudku Krajského soudu v Ostravě, č.j. 62 Az 16/2023 - 90 ze dne 30. ledna 2025, se uvádí, že „žalobce svou žádost o mezinárodní ochranu odůvodnil svou příslušnosti "k národnosti A., když jako B. odmítá nastoupit základní vojenskou službu z důvodu pacifistického přesvědčení, a z důvodu hrozících sankcí za nenastoupení k vojenské službě se obává o svou svobodu a život, dospěl krajský soud k závěru, že vzhledem k b. národnosti žalobce není závěr o Alžírsku jako bezpečné zemi původu založený na výše citovaných dokumentech dostačující a zejména není v souladu s požadavky kladenými zákonem o azylu a unijním právem. Hodnocený dokument neobsahuje konkrétní informaci o tom, jak byla posílena práva berberského obyvatelstva, informace naopak svědčí spíše o riziku pro žalobce, souvisejícím s jím tvrzenou možností uvěznění za nenastoupení k vojenské službě.“ 4. Dále žalobce tvrdil, že bylo možno přistoupit k aplikaci zvláštního opatření podle § 47 odst. 1 písm. b) zákona o azylu. Žalovanému byla totiž známa adresa, na které se žalobce v České republice se svou manželkou zdržuje a může se zde zdržovat i po dobu řízení o udělení mezinárodní ochrany. Z této adresy by se v případě potřeby byl schopný osobně hlásit ministerstvu v místě a čase, které by za tímto účelem žalovaný uvedl. Jde o místo pobytu H. S. Této významné okolnosti se však žalovaný v rozhodnutí téměř nevěnoval, pouze uvádí, že žalobce na adrese „není hlášen k pobytu a tuto skutečnost ani existenci své přítelkyně a jejich údajného vztahu nijak neprokázal. “ Žalobce by chtěl uvést, že vzhledem ke svému zajištění v zařízení pro zajištění cizinců je pro něj obtížné opatřit důkazy tohoto charakteru. Uváděl však správnímu orgánu konkrétní skutečnosti, ze kterých je možné jak existenci vztahu, tak oprávnění pobývat na uvedené adrese vyčíst. Koneckonců u žalovaného je vedeno taktéž řízení o udělení přechodného pobytu rodinného příslušníka občana EU, ve spisu této žádosti jsou uvedeny skutečnosti prokazující žalobcovo tvrzení. V neposlední řadě mohl žalovaný přistoupit také k výslechu manželky žalobce. podle žalobce bylo porušeno ust. § 50 odst. 3 správního řádu, podle něhož správní orgán je povinen i bez návrhu zjistit všechny rozhodné okolnosti svědčící ve prospěch i v neprospěch toho, komu má být povinnost uložena. 5. Podle žalobce odůvodnění délky zajištění je nedostatečné, čistě formální a vzbuzuje dojem svévole. Za druhé, zajištění v délce 110 dní je nepřiměřené a zbavuje žalobce práva na účinný soudní přezkum v rozumných intervalech. Žalovaný podle žalobce neuvedl, na základě jakých podkladů bude rozhodovat právě v této době. Délka povinnosti setrvat v zařízení pro zajištění cizinců by měla odpovídat individuálním okolnostem případu. Stanovení doby zajištění na 110 dnů je podle žalobce nepřiměřené, neboť jím bylo fakticky zabráněno pravidelnému soudnímu přezkumu jeho zajištění v rozumných intervalech. III. Vyjádření žalovaného 6. Ve vyjádření k žalobě žalovaný uvedl, že s žalobou nesouhlasí. Správní orgán z informací poskytnutých příslušnými složkami Policie ČR dle § 87 odst. 1 zákona o azylu zjistil, že jmenovaný byl rozhodnutím správního orgánu Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Karlovarského kraje, odboru cizinecké policie, oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort č. j. KRPK-67036-27/ČJ-2025-190022 ze dne 22. 8. 2025 zajištěn podle § 124 odst. 1 písm. c) a e) zákona č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále též „zákon o pobytu cizinců") a umístěn do ZZC za účelem realizace správního vyhoštění. Důvodem zajištění jmenovaného byla skutečnost, že nerespektoval po pravomocném ukončení řízení o udělení mezinárodní ochrany uložené správní vyhoštění a nadále se zdržoval na území ČR. Dále bylo zjištěno, že je veden v Evidenci nežádoucích osob do 4. 7. 2029 a taktéž je evidován v Schengenském informačním systému s platností do 4. 11. 2027 na základě opatření ČR. Z těchto důvodů byl zadržen, zajištěn a umístěn do ZZC za účelem realizace správního vyhoštění. Jmenovanému bylo 2. 3. 2023 uloženo správní vyhoštění z členských států EU rozhodnutím pod č. j. KRPB-46905-22/ČJ-2023-060028-ZSV na dobu tří let, které nabylo právní moci 14. 3. 2023, dle § 119 odst. 1 písm. b) bod 3, 4 zákona o pobytu cizinců, tedy z důvodu pobývání na území ČR bez platného cestovního dokladu a z důvodu pobývání na území ČR bez platného povolení k pobytu. V případě žalobce je podle žalovaného zřejmé, že v jeho případě existuje nebezpečí, že se bude vyhýbat své povinnosti z ČR vycestovat, bude mařit výkon rozhodnutí o vyhoštění a že podání žádosti o mezinárodní ochranu bylo v jeho případě zapříčiněno pouze snahou vyhoštění se vyhnout. IV. Posouzení věci soudem 7. Řízení v projednávané věci je upraveno zákonem č. 150/2002 Sb., soudní ř