17 Ad 1/2025 – Krajský soud v Plzni

17 Ad 1/2025- 60 - text  8 17 Ad 1/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Komínkovou ve věci žalobkyně: M. B. zastoupená Mgr. Martinem Svobodou, advokátem, se sídlem Nádražní 2495/20, 301 00 Plzeň, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 1292/25, 150 00 Praha, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 18. 11. 2024, č. j. X. takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se žalobou domáhala zrušení rozhodnutí žalované ze dne 18.11.2024, č. j. X., jímž byly zamítnuty námitky žalobkyně a potvrzeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 16. 9. 2024, č. j. X., kterým byla žalobkyni podle § 88 odst. 8 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (dále jen „zákon č. 582/1991 Sb.) a § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, snížena výše invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně, neboť podle posudku lékaře Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „lékař IPZS“) ze dne 4. 9. 2024 není žalobkyně invalidní pro invaliditu třetího stupně dle § 39 odst. 2 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „zdp“), ale je od 4. 9. 2024 invalidní pro invaliditu prvního stupně dle § 39 odst. 2 písm. a) zdp, neboť pokles její pracovní schopnosti způsobený dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem byl stanoven nově ve výši jen 40 %. 2. Žalobkyně v žalobě upozornila, že spatřuje vnitřní rozpor v odůvodnění napadeného rozhodnutí, kde je v prvním odstavci odůvodnění uvedeno „snížila účastnici řízení od 20. 10. 2024 výši invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod druhého stupně …“ a dále „je od 4. 9. 2024 invalidní pro invaliditu prvního stupně“. Tento rozpor vzbuzuje otázku, zda nemělo být rozhodnuto o snížení toliko o jeden invalidní stupeň. 3. Podkladem pro napadené rozhodnutí byl posudek o invaliditě ze dne 12. 11. 2024, č. j. LPS/2024/355-NR-OLM_CSSZ, který vypracoval IPZS. Tento posudek dospěl k ke stejným závěrům jako posudek IPZS ze dne 4. 9. 2024. Žalobkyně namítla, že nové posouzení vypracovával totožný subjekt. Podle žalobkyně by nové posouzení invalidity měl zpracovávat jiný a ideálně nezávislý subjekt, který nebude spjatý s IPZS. Nový posudek se rovněž nevypořádal se všemi skutečnostmi, v důsledku čehož posudek nedostojí požadavkům úplnosti a přesvědčivosti. Žalovaná neúplně posoudila rozsah zdravotního postižení, jímž žalobkyně trpěla ke dni vydání správního rozhodnutí. Řízení tak trpí vadou, který měla za následek nesprávné stanovení míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobkyně, a tedy i nesprávné posouzení zákonných podmínek pro posouzení stupně invalidity. 4. V napadeném rozhodnutí absentuje jakákoli úvaha žalované, žalovaná v podstatě rekapitulovala dosavadní průběh řízení, obsah posouzení a vysvětlila dotčená ustanovení zákona. Žalovaná zcela rezignovala na vlastní vypořádání námitek žalobkyně, pouze stroze přepsala závěry nového posouzení invalidity. Přitom to má být právě žalovaná, kdo vypořádá námitky žalobkyně a nikoli IPZS. Žalovaná se nevypořádala s námitkou, že zdravotní stav žalobkyně se nezlepšil, pouze stagnuje, případně se mírně zhoršil. Stejně tak první posudek o invaliditě neodůvodňuje závěr, že došlo ke zlepšení funkčního omezení ani že lze předpokládat s vysokou mírou pravděpodobnosti zlepšení zdravotního stavu a tím změnu v posudkově rozhodných skutečnostech. Je nutné také podotknout, že invalidita byla posouzena v nepřítomnosti žalobkyně. 5. Žalobkyně se pozastavuje nad tím, jak mohlo dojít ke „zlepšení“ jejího stavu o dva stupně invalidity, když z žádných lékařských zpráv není patrno žádné výrazné zlepšení. Z lékařské zprávy ze dne 6. 1. 2025 pak dokonce vyplývá, že u žalobkyně se nově objevuje bolest u palce na levé nové noze a bolesti DRK v klidu i při pohybu. 6. Žalobkyně měla za to, že v řízení prokázala, že je pracovně omezena přinejmenším stejně, jako byla před 4. 9. 2024. Napadené rozhodnutí ani žádný z posudků o invaliditě se nikterak tím, že u žalobkyně trvají bolesti, kdy tyto bolesti jistě nejsou menší než u předchozího posuzování invalidity. 7. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že v napadeném rozhodnutí opravdu došlo k překlepu, když v prvním odstavci odůvodnění bylo uvedeno, že byl žalobkyni snížen invalidní důchod na invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně, nicméně tato formulace otázku, zda nemělo být rozhodnuto o snížení pouze o jeden stupeň, rozhodně nevzbuzuje, neboť výrok prvostupňového rozhodnutí hovoří jasně, a i napadené rozhodnutí dále správně pokračuje se stanovenou invaliditou prvního stupně a jí odpovídajícímu poklesu pracovní schopnosti. 8. Napadené rozhodnutí bylo vydáno na podkladě lékařského posudku ze dne 12. 11. 2024, vypracovaného pro účely řízení o IPZS, který invaliditu žalobkyně posoudil ve smyslu ustanovení § 5 písm. i) a § 8 odst. 9 zákona č. 582/1991 Sb., a to tak, že se u žalobkyně jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu ustanovení § 26 zdp, avšak nejde již o invaliditu třetího stupně podle ustanovení § 39 odst. 2 písm. c) zdp, ale již jen o invaliditu prvního stupně podle ustanovení § 39 odst. 2 písm. a), neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost pouze o 40 % Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII., odd. E, položce 1c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhláška č. 359/2009 Sb.“) pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 40 %, která se smyslu ustanovení § 3 odst. 1 citované vyhlášky nemění. Zpracovaný posudek dle žalované splňuje požadavek úplnosti, celistvosti a přesvědčivosti a vypořádává se se všemi rozhodujícími skutečnostmi. Lékař IPZS jednoznačně vymezil rozhodující příčinu dlouhodobě nepřiznivého zdravotního stavu žalobkyně. 9. Žalobu soud neshledal důvodnou. 10. Předmětem řízení bylo posouzení nároku žalobkyně na invalidní důchod, tedy na dávku podmíněnou dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem. Podle § 39 odst. 1 a 2 zákona o důchodovém pojištění, platí, že pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 % (odst. 1). O invaliditu prvního stupně se jedná, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 % [odst. 2 písm. a)]. O invaliditu druhého stupně se jedná, jestliže jeho pracovní schopnost poklesla nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 % [odst. 2 písm. b)]. O invaliditu třetího stupně se jedná, jestliže jeho pracovní schopnost poklesla nejméně o 70 % [odst. 2 písm. c)]. 11. V přezkumném řízení soudním jsou k posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti osob i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě ze zákona povolány Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věci (§ 4 odst. 2 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení). V soudní praxi je důkaz posudkem posudkové komise chápán jako případ předepsaného důkazu (srov. rozsudek NSS č.j. 2 Ads 58/2003-75 ze dne 4.12.2003, č. 133/2004 Sb. NSS). 12. Soud hodnotí posudek jako každý jiný důkaz v rámci volného hodnocení důkazů (§ 77 odst. 2 s. ř. s.). Nejsou-li namítány jiné vady řízení, soud v řízení o žalobě proti rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení ve věci invalidity ověřuje pouze to, zda je posudek posudkové komise úplný a přesvědčivý (např. rozsudek NSS č.j. 4 Ads 13/2003-54 ze dne 25.9.2003, č. 511/2005 Sb. NSS), případně – namítá-li to žalobce – zda byla příslušná posudková komise řádně obsazena (např. rozsudek NSS č.j. 6 Ads 11/2013-20 ze dne 15. 5. 2013). Posudek, který splňuje požadavek úplnosti a přesvědčivosti a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí (např. rozsudek NSS č.j. 4 Ads 61/2010-63 ze dne 11.11.2010, č. 2240/2011 Sb. NSS). 13. Z těchto důvodů si soud vyžádal, aby posudková komise, konkrétně odbor posudkové služby v Plzni, vypracovala posudek o zdravotním stavu žalobkyně. 14. Soud tak doplnil dokazování o posudek posudkové komise MPSV ze dne 19. 5. 2025, podle něhož: 15. Posudková komise MPSV určila rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti žalobkyně chronický vertebrogenní algický syndrom bederní páteře. Radiologicky jsou v lumbálním úseku přítomny degenerativní a drobné diskogenní změny, klinicky významnější pouze v etáži L5/S1, kde je popsána možnost iritace kořenů L5, jinak je páteřní kanál i foramina v celém rozs