17 Ad 15/2025 – Krajský soud v Plzni

17 Ad 15/2025- 58 - text  6 17 Ad 15/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Komínkovou ve věci žalobkyně: N. B. Č. proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, IČ 00006963, sídlem Křížová 1292/25, 150 00 Praha, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 4. 2. 2025, č. j. X. takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne 4.2. 2025, č. j. X. se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se žalobou domáhala zrušení výše označeného rozhodnutí žalované, jímž byly zamítnuty námitky žalobkyně a bylo potvrzeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení čj. X. ze dne 24. 10. 2024, kterým byla účastnici řízení zamítnuta žádost o invalidní důchod podle ustanovení pro nesplnění podmínek daných ustanovením § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zdp"), neboť podle posudku lékaře Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „lékař IPZS") ze dne 24. 10. 2024 není účastník řízení invalidní dle ustanovení § 39 odst. 1 zdp. Dle uvedeného posudku poklesla jeho pracovní schopnost z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pouze o 10 %. 2. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že nové posouzení po podání námitek zpracovával totožný subjekt, jako posouzení původní. Dle názoru žalobkyně by nové posouzení invalidity měl zpracovávat jiný a ideálně nezávislý subjekt, který nebude spjatý s IPZS. Je totiž jistě předpoklad, že IPZS si novým posouzením potvrdí závěry posouzení původního, jinak by v podstatě přiznal své pochybení. Nové posouzení bylo provedeno v nepřítomnosti žalobkyně, a ta proto neměla možnost se k posouzení vyjádřit. Žalovaná neúplně posoudila rozsah zdravotního postižení, jímž žalobkyně trpěla ke dni vydání správního rozhodnutí. Žalovaná v podstatě pouze přepisuje rekapituluje dosavadní průběh řízení, přepisuje obsah posouzení a vysvětluje dotčená ustanovení zákona. Žalovaná zcela rezignovala na vlastní vypořádání námitek žalobkyně, kdy pouze stroze přepsala závěry nového posouzení invalidity. V lékařské zprávě z Psychiatrické ambulance MUDr. M. B. V. je mimo jiné uvedeno „Psychický stav nadále není dobrý, pracovní schopnost významnou měrou omezená“ dále je uvedeno, že stav žalované má progredující tendenci a lze tedy očekávat, že její pracovní schopnost dále poklesne. Žalovaná v napadeném rozhodnutí rezignovala na vypořádání námitky žalobkyně, že se u ní projevuje závažné maladaptivní chování, k čemuž žalobkyně předložila i důkazy v podobě lékařských zpráv, zejména pak zprávy z Psychiatrické ambulance MUDr. M. B. V.. Žalobkyně má na rozdíl od žalované za to, že byl naplněn obsah vyšší položky 7b, kapitoly V., kde je stanovena míra poklesu pracovní schopnosti v rozmezí 30 – 45 %. Výslovně je pak zde uvedeno : Středně těžké postižení, stavy s podstatným narušením pracovního a společenského fungování, závažné maladaptivní chování, opakované situační dekompenzace. 3. Žalovaná ve vyjádření k žalobě navrhla její zamítnutí s tím, že v posudku v námitkovém řízení ze dne 22. 1. 2025 dospěla lékařka IPSZ k závěru, že mezi doloženými lékařskými nálezy nejsou rozpory, které by se dotýkaly skutečností významných pro posudkový závěr. Zdravotní stav a jeho funkční důsledky byly pro účely posudkového závěru zjištěny v rozsahu, který je dostatečný pro použití posudkových kritérií stanovených v právních předpisech. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu posuzované s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je smíšená porucha osobnosti, lehké postižení zhoršující sociální adaptabilitu, projevující se narušením pracovního společenského fungování hlavně v ovládání, ve způsobu chování a zvládání interpersonálních vztahů hlavně v rodině. Zdravotní postižení lze podřadit pod postižení uvedené v kapitole V. (duševní poruchy a poruchy chování), položce 7a (Poruchy osobnosti - lehké postižení, stavy se zhoršenou sociální adaptabilitou, zvýšenou konfliktností, dysharmonickými postoji a chováním, s narušením vztahů a společenské komunikace nebo osobnosti anomální, akcentované), přílohy k vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), v platném znění (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity"), pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti v rozmezí 5 - 10 %, přičemž lékařka NŘ IPZS hodnotila na horní hranici rozmezí, tj. 10 %. Vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu podle § 3 odst. 1 citované vyhlášky zvýšila tuto hodnotu o 5 procentních bodů, celkově činí 15 %. Podle doložených odborných nálezů je posuzovaná somaticky bez patologie, kromě obezity III. stupně a arteriální hypertenze. Opakované vyšetření včetně ECHO kardio zcela v normě. Je zřejmé, že zdravotní stav je stabilizovaný. Ustálil se na úrovni (minimální psychiatrická léčba), která umožňuje posuzované vykonávat práci odpovídající jejímu vzdělání a zkušenostem. Jedná se o vhodnou volbu povolání, event. přechodně i na chráněném pracovním místě (s ohledem na osobnostní problematiku). K námitce žalobkyně, že na jednání LPS nebyla přizvána a lékař si tak nemohl učinit odpovídající představu o jejím zdravotním stavu, žalovaná uvádí, že vzhledem k dostatečně doložené zdravotní dokumentaci, jejichž výčet je uveden v posudcích, byly dány předpoklady k posouzení zdravotního stavu v nepřítomnosti posuzované. 4. Žalobu soud shledal důvodnou. 5. Předmětem řízení bylo posouzení nároku žalobkyně na invalidní důchod, tedy na dávku podmíněnou dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem. Podle § 39 odst. 1 a 2 zákona o důchodovém pojištění, platí, že pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 % (odst. 1). O invaliditu prvního stupně se jedná, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 % [odst. 2 písm. a)]. O invaliditu druhého stupně se jedná, jestliže jeho pracovní schopnost poklesla nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 % [odst. 2 písm. b)]. O invaliditu třetího stupně se jedná, jestliže jeho pracovní schopnost poklesla nejméně o 70 % [odst. 2 písm. c)]. 6. V přezkumném řízení soudním jsou k posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti osob i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě ze zákona povolány Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věci (§ 4 odst. 2 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení). V soudní praxi je důkaz posudkem posudkové komise chápán jako případ předepsaného důkazu (srov. rozsudek NSS č.j. 2 Ads 58/2003-75 ze dne 4.12.2003, č. 133/2004 Sb. NSS). 7. Soud hodnotí posudek jako každý jiný důkaz v rámci volného hodnocení důkazů (§ 77 odst. 2 s. ř. s.). Nejsou-li namítány jiné vady řízení, soud v řízení o žalobě proti rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení ve věci invalidity ověřuje pouze to, zda je posudek posudkové komise úplný a přesvědčivý (např. rozsudek NSS č.j. 4 Ads 13/2003-54 ze dne 25.9.2003, č. 511/2005 Sb. NSS), případně – namítá-li to žalobce – zda byla příslušná posudková komise řádně obsazena (např. rozsudek NSS č.j. 6 Ads 11/2013-20 ze dne 15. 5. 2013). Posudek, který splňuje požadavek úplnosti a přesvědčivosti a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí (např. rozsudek NSS č.j. 4 Ads 61/2010-63 ze dne 11.11.2010, č. 2240/2011 Sb. NSS). 8. Z těchto důvodů si soud vyžádal, aby posudková komise, konkrétně odbor posudkové služby v Plzni, vypracovala posudek o zdravotním stavu žalobkyně. 9. Soud doplnil dokazování o posudek posudkové komise MPSV ČR v Plzni ze dne 6. 8. 2025, podle něhož: 10. Posudková komise MPSV v posudku uvedla, že dle doložené zdravotní dokumentace byl zjištěn dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav s negativním dopadem na pracovní schopnost, jehož rozhodující příčinou je smíšená porucha osobnosti a generalizovaná úzkostná porucha. V anamnéze panické záchvaty s výrazným vegetativním doprovodem a somatoformní symptomatologií, sebepoškozování. Abuzus návykových látek (chronické fumátorství). Rozvoj od r. 2018. Dosavadní psychiatrická medikace i dlouhodobá systematická a individuální psychoterapie bez výraznějšího efektu, stav má progredující tendenci, prognóza nejistá. Dle doložených psychiatrických a psychologických vyšetření je dlouhodobě v popředí těžká porucha osobnosti, která výrazně postihuje výkonnost organizmu, pracovní potenciál zůstává omezen. Dominují výrazné histriónské a emočně nestabilní rysy, frustrační tolerance je snížena, nálada (afektivita) labilní. Zvýšená emoční labilita až potíže s kontrolou impulzů a snížené dodržování společenských pravidel svědčí pro osobnostní akcentaci z dramatického trsu. Konf