17 Ad 26/2024 – Krajský soud v Plzni

17 Ad 26/2024- 51 - text  6 17 Ad 26/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Komínkovou ve věci žalobkyně: V. P. proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, IČ 00006963, sídlem Křížová 1292/25, 150 00 Praha, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 20. 9. 2024, č. j. X. takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne 20. 9. 2024, č. j. X. se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se žalobou domáhala zrušení výše označeného rozhodnutí žalované, jímž bylo změněno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č. j. X. ze dne 17. 4. 2024 tak, že se žalobkyni snižuje podle ustanovení § 56 odst. 1 písm. e) ve spojení s písm. c) a ustanovení § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, od 6. 11. 2024 výše invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně. Česká správa sociálního zabezpečení (dále též „ČSSZ") rozhodnutím č. j. X. ze dne 17. 4. 2024 (dále jen „napadené rozhodnutí") snížila žalobkyni od 6. 5. 2024 podle ustanovení 56 odst. 1 písm. e) a § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zdp"), invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně, a to dle posudku Institutu posuzování zdravotního stavu ze dne 4. 3. 2024. 2. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že ve zprávě MUDr. P. D. Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, I. Chirurgické kliniky ze dne 15.05.2024 je explicitně uvedeno, že subjektivně se potíže dlouhodobě nezlepšují, spíše naopak, horší diskriminace plynů, denně fragmentace stolice a urgence, zhoršující se inkontinence. Jedná se o těžký LARS, při anastomóze asi 2 cm nad análním kanálem. Ve zprávě Nemocnice Ostrov s.r.o. ze dne 23.04.2024 je taktéž explicitně napsáno porucha defekace, inkontinence stolice a moči. Z tohoto důvodu žalobkyně nemohla absolvovat procedury v bazénu. Ze zdravotních zpráv jsou zřejmé výsledky vyšetření, je třeba je však posuzovat komplexně a v souvislostech. Zdravotní stav se bohužel nelepší a žalobkyně nedostala ani naději, že bude lépe. Bylo jí doporučeno, že musí zkoušet, jaká strava, pohyb, léky, atd. jí budou vyhovovat a zvyknout si na to, že lepší už to nebude. Podle lékařů jde o stabilizovaný zdravotní stav. Výrazně upravila svůj denní režim, značně omezila počet klientů, upravila stravu, chodí na rehabilitace, akupunkturu, cvičení, masáže, psychoterapii. Navštěvuje i saunu, která jí ulevuje od bolestí. Tyto aktivity pomáhají, aby byla vůbec schopná jít do práce, která je jejím zdrojem obživy a i proto, že kontakt s lidmi jí přináší chvilkové úlevy od stálých obtíží. Péče, jejíž pomocí stále vylepšuje své potíže do stavu, kdy je schopná žít, však není hrazená ze zdravotního pojištění a musí na ni vynakládat měsíčně nemalé prostředky. Stolice z těla odchází nepravidelně, po částech a v krátkých intervalech. Když nepraktikuje klysmata, je nucena jít na stolici i 30 - 40x denně. Jde o nutkavé křečovité stavy, kdy stolice odchází překotně bez možnosti její vědomé kontroly. V práci a při pobytu mimo domov si nemůže dovolit být bez inkontinenčních pomůcek. Aby mohla v běžném životě fungovat, nezbývá, než pravidelně obden provádět klystýr. V den aplikace je unavená, vyčerpaná. Následující den se cítí relativně dobře, k večeru už se bolesti a křeče stupňují. V důsledku těchto potíží je ve stálém napětí, která se odráží i na nespavosti a potížích s dýcháním. Nechce být invalidní, chci pracovat a žít jako ostatní. Nevzdává se na založení rodiny. Situace je však taková, že i přes veškerou snahu se situace nelepší. Naopak spíše ubývá sil. V poslední době zhubla 5 kg, má potíže se spánkem, křeče v břiše a v zádech neustávají, není schopna se normálně vyprázdnit. Nedokáže si představit, že by byla zaměstnaná a musela se podrobit běžnému pracovnímu režimu. Díky tomu, že má zavedené kosmetické studio, si může práci organizovat podle momentálního zdravotního stavu. Má také stálé klientky, které mají pochopení pro její zdravotní stav. Chápou, když je přeobjedná, protože ten den pracovat nedokáže, a snesou, když v průběhu práce odejde na toaletu, případně se převléci nebo si odpočinout, protože přes křeče už nemůže pracovat. Omezila i dobu, kdy pracuje a zvýšila ceny, aby ztrátu vyrovnala. I tak se cítí stále více unavená. Další omezení práce si však nemůže dovolit, protože by se neuživila. Když potřebuje cestovat, nemůže jet autobusem, protože je to pro ni nesmírně stresující. Musí vézt náhradní oblečení i inkontinenční pomůcky. Dříve jezdila i sama, ale v poslední době jezdí s maminkou, která jí pomáhá, a je-li vyčerpaná, odřídí zbytek cesty za ni. Snížení stupně invalidity a snížení invalidního důchodu jí přineslo další starosti, které psychice přitěžují. Kromě snížení příjmu nyní musí platit i zálohy na sociální a zdravotní pojištění. Žalobkyně také namítala, že na jednání nebyla přizvána, takže si komise nemohla učinit odpovídající představu o zdravotním postižení a potížích, která nejsou zcela měřitelné (míra inkontinence). Žalovaná nevzala v úvahu ani tu skutečnost, že se stav se oproti prvotnímu posouzení v roce 2021 nezlepšil, naopak dochází k prohloubení obtíží a zhoršení psychického stavu provázeného nespavostí a potížemi s dýcháním. Žalovaná podle žalobkyně nezhodnotila celkovou výkonnost, pohyblivost a schopnost vykonávat denní aktivity. Žalobkyně měla za to, že trpí postižením uvedeným podle kapitoly XI oddílu C položky 8 přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., s poklesem pracovní schopnosti o 70 %. 3. Žalovaná ve vyjádření k žalobě navrhla její zamítnutí s tím, že napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku Institutu posuzování zdravotního stavu ze dne 20. 8. 2024, vypracovaného pro účely řízení o námitkách, který invaliditu žalobkyně posoudil ve smyslu ustanovení § 5 písm. j) a ustanovení § 8 odst. 7 zákona č. 582/1991 Sb., tak, že se u žalobkyně jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu ustanovení § 26 zdp, žalobkyně byla shledána invalidní podle ustanovení § 39 odst. 1 zdp, přičemž se jedná o invaliditu prvního stupně podle ustanovení § 39 odst. 2 písm. a) zdp, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost o 35 % (den změny stupně invalidity 4. 3. 2024). Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XI., odd. C, položce 6b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 35 %, která se ve smyslu ustanovení § 3 citované vyhlášky nemění. 4. Žalobu soud shledal důvodnou. 5. Předmětem řízení bylo posouzení nároku žalobce na invalidní důchod, tedy na dávku podmíněnou dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem. Podle § 39 odst. 1 a 2 zákona o důchodovém pojištění, platí, že pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 % (odst. 1). O invaliditu prvního stupně se jedná, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 % [odst. 2 písm. a)]. O invaliditu druhého stupně se jedná, jestliže jeho pracovní schopnost poklesla nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 % [odst. 2 písm. b)]. O invaliditu třetího stupně se jedná, jestliže jeho pracovní schopnost poklesla nejméně o 70 % [odst. 2 písm. c)]. 6. V přezkumném řízení soudním jsou k posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti osob i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě ze zákona povolány Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věci (§ 4 odst. 2 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení). V soudní praxi je důkaz posudkem posudkové komise chápán jako případ předepsaného důkazu (srov. rozsudek NSS č.j. 2 Ads 58/2003-75 ze dne 4.12.2003, č. 133/2004 Sb. NSS). 7. Soud hodnotí posudek jako každý jiný důkaz v rámci volného hodnocení důkazů (§ 77 odst. 2 s. ř. s.). Nejsou-li namítány jiné vady řízení, soud v řízení o žalobě proti rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení ve věci invalidity ověřuje pouze to, zda je posudek posudkové komise úplný a přesvědčivý (např. rozsudek NSS č.j. 4 Ads 13/2003-54 ze dne 25.9.2003, č. 511/2005 Sb. NSS), případně – namítá-li to žalobce – zda byla příslušná posudková komise řádně obsazena (např. rozsudek NSS č.j. 6 Ads 11/2013-20 ze dne 15. 5. 2013). Posudek, který splňuje požadavek úplnosti a přesvědčivosti a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí (např. rozsudek NSS č.j. 4 Ads 61/2010-63 ze dne 11.11.2010, č. 2240/2011 Sb. NSS). 8. Z těchto důvodů si soud vyžádal, aby posudková komise, konkrétně odbor posudkové služby v Plzni, vypracovala posudek o zdravotním stavu žalobkyně.