Z rozhodnutí: 1. Žalobkyně se žalobou domáhala zrušení výše označeného rozhodnutí žalované, jímž byly zamítnuty námitky žalobkyně a bylo potvrzeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 27. 6. 2024 čj. X, kterým žalovaná zamítla žalobkyni žádost o invalidní důchod podle ustanovení § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále je „zdp"), neboť podle posudk…
17 Ad 29/2024- 57 - text
7
17 Ad 29/2024
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Komínkovou ve věci
žalobkyně:
R. V., nar. X,
bytem X,
proti
žalované:
Česká správa sociálního zabezpečení, IČ 00006963,
sídlem Křížová 1292/25, 150 00 Praha,
o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 15.10.2024 č.j. X,
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
1. Žalobkyně se žalobou domáhala zrušení výše označeného rozhodnutí žalované, jímž byly zamítnuty námitky žalobkyně a bylo potvrzeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 27. 6. 2024 čj. X, kterým žalovaná zamítla žalobkyni žádost o invalidní důchod podle ustanovení § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále je „zdp"), neboť podle posudku lékaře Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „IPZS") ze dne 18. 6. 2024 žalobkyně není invalidní. Dle uvedeného posudku poklesla její pracovní schopnost z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pouze o 30 %.
2. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že v odůvodnění napadeného rozhodnutí je konstatováno, že „byla léčena jen ambulantně, k psychiatrické hospitalizaci nebyla odeslána". Toto se nezakládá na pravdě, když sám posudek o zdravotním stavu ze dne 17.4.2024 hovoří o hospitalizaci a součástí řízení měla být i lékařská zpráva propuštění z hospitalizace na psychiatrické klinice FN Plzeň, kde žalobkyně pobývala od 19. 3. 2024 do 25. 4. 2024. Tuto lékařskou zprávu žalobkyně odnesla hned v květnu 2024 svojí praktické lékařce, která jí ale pravděpodobně neodeslala, protože žalobkyně lékařku telefonicky kontaktovala v červnu s dotazem, zda zprávu o hospitalizaci poslala, ona jí sdělila, že ne, že ji měla odeslat na ČSSZ sama. O tomto ale žalobkyně nebyla nikým poučena. Následně zprávu lékařka poslala datovou schránkou na ČSSZ. Telefonickým dotazem na ČSSZ žalobkyně zjistila, že lékařskou zprávu o hospitalizaci obdrželi datovou schránkou dne 16.6.2024 ve 20:18. Dále však nebyla nijak zohledňována, protože bylo po lhůtě. V dalším posuzování k této zprávě nebylo nijak přihlíženo.
3. Žalobkyně v žalobě rovněž uvedla, že v rámci kontroly na neurologické klinice FN Plzeň dne 17. 10. 2024 obdržela lékařskou zprávu, kdy je závěrem charakteristiky odpovídající kavenorzní venozní malformaci. Předchozí lékařské zprávy (hospitalizace od 16.10.2023 - 19.10.2023 na neurochirurgické klinice FN Plzeň) hovoří pouze o léze v pons Varoii nejvíce svědčící pro vývojovou žilní anomálii.
4. Žalobkyně poukázala na skutečnost, že žalobkyně posílala ve lhůtě pro dodání podkladů v řízení o námitkách k rukám paní Adamczykové z Institutu posuzování lékařského stavu do Karviné lékařskou zprávu MUDr. B. ze dne 19.9.2024, dále zprávu psychoterapeutky Mgr. J. a lékařskou zprávu z interny od MUDr. Š.. V posudku o invaliditě ze dne 10.10.2024 ale tyto zprávy nebyly nijak zohledněny, dokonce ve výčtu dokumentace je uvedeno, že žalobkyně ve lhůtě žádné neposlala. O odeslání má žalobkyně doklad z pošty a potvrzovací SMS od pošty o doručení. I přes tvrzení, že toto žalobkyně neodeslala, je ale v odůvodnění posudku o invaliditě zmíněno, že doložená vyšetření psychiatra ze dne 19.9.2024 a psychologa z 25.8.2024 potvrzují již dříve popsané potíže. MUDr. B. v dodané zprávě uvádí, že můj stav se po hospitalizaci zhoršil. Posudek o invaliditě však dále uvádí na straně 3, že žalobkyně byla jen léčena ambulantně.
5. Žalobkyně v žalobě také nesouhlasila posudku o invaliditě ze dne 25. 6. 2024 se uvádí, že po PVN byla DPN ukončena a posuzovaná nastoupila do původního pracovního zařazení. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že byla již ode dne 1.6.2024 doposud vedena na úřadu práce v evidenci uchazečů o zaměstnání. Dále je v tomto posudku opět uvedeno, že „u posuzované ženy je příčinou DNZS chronická úzkostně depresivní symptomatologie, pro kterou byla i hospitalizována.“
6. Z výše uvedeného důvodu žalobkyně v žalobě požádala, aby byl znovu nezávisle posouzen její zdravotní stav, do posouzení zahrnuty všechny lékařské zprávy, které má (nebo by mít měla) ČSSZ k dispozici a byly odstraněny nesrovnalosti v posudku a v rozhodnutí.
7. Žalovaná ve vyjádření k žalobě navrhla její zamítnutí s tím, že napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku Institutu posuzování zdravotního stavu ze dne 10. 10. 2024, vypracovaného pro účely řízení o námitkách, který invaliditu žalobkyně posoudil ve smyslu ustanovení § 5 písm. j) a ustanovení § 8 odst. 7 zákona č. 582/1991 Sb., tak, že se u žalobkyně jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu ustanovení § 26 zdp, žalobkyně nebyla shledána invalidní podle ustanovení § 39 odst. 1 zdp, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost o 30 %. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole V., položce 4c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 30 %, která se ve smyslu ustanovení § 4 uvedené vyhlášky nemění.
8. Žalobu soud neshledal důvodnou.
9. Předmětem řízení bylo posouzení nároku žalobkyně na invalidní důchod, tedy na dávku podmíněnou dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem. Podle § 39 odst. 1 a 2 zákona o důchodovém pojištění, platí, že pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 % (odst. 1). O invaliditu prvního stupně se jedná, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 % [odst. 2 písm. a)]. O invaliditu druhého stupně se jedná, jestliže jeho pracovní schopnost poklesla nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 % [odst. 2 písm. b)]. O invaliditu třetího stupně se jedná, jestliže jeho pracovní schopnost poklesla nejméně o 70 % [odst. 2 písm. c)].
10. V přezkumném řízení soudním jsou k posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti osob i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě ze zákona povolány Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věci (§ 4 odst. 2 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení). V soudní praxi je důkaz posudkem posudkové komise chápán jako případ předepsaného důkazu (srov. rozsudek NSS č.j. 2 Ads 58/2003-75 ze dne 4.12.2003, č. 133/2004 Sb. NSS).
11. Soud hodnotí posudek jako každý jiný důkaz v rámci volného hodnocení důkazů (§ 77 odst. 2 s. ř. s.). Nejsou-li namítány jiné vady řízení, soud v řízení o žalobě proti rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení ve věci invalidity ověřuje pouze to, zda je posudek posudkové komise úplný a přesvědčivý (např. rozsudek NSS č.j. 4 Ads 13/2003-54 ze dne 25.9.2003, č. 511/2005 Sb. NSS), případně – namítá-li to žalobce – zda byla příslušná posudková komise řádně obsazena (např. rozsudek NSS č.j. 6 Ads 11/2013-20 ze dne 15. 5. 2013). Posudek, který splňuje požadavek úplnosti a přesvědčivosti a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí (např. rozsudek NSS č.j. 4 Ads 61/2010-63 ze dne 11.11.2010, č. 2240/2011 Sb. NSS).
12. Z těchto důvodů si soud vyžádal, aby posudková komise, konkrétně odbor posudkové služby v Plzni, vypracovala posudek o zdravotním stavu žalobkyně.
13. Soud doplnil dokazování o posudek posudkové komise MPSV ČR v Plzně ze dne 3. 4 2025, podle něhož:
14. Posudková komise MPSV vycházela mimo jiné ze zprávy o psychiatrickém vyšetření ze dne 19.9.2024, MUDr. L. B. Podle ní v posledních dvou letech došlo ke zhoršení psychického stavu. Došlo k nárůstu úzkostí, depresivní nálady, napětí s únavou a stavy vyčerpanosti, přestala zvládat práci, nakonec byla ze zaměstnání propuštěna. V roce 2023 zjištěn inoperabilní nádor na mostu mozkoven — předtím závratě, otoky levé části obličeje s necitlivost. To vše vedlo ke zhoršení psychického stavu, proto v březnu t.r. byla nutná na psychiatrické klinice FN Plzeň, tam se stav jen částečně stabilizoval, po propuštění došlo opět ke. zhoršení psychického stavu do obrazu před hosp. V současné době je bez PP, je vedena na UP. Nyní dochází na rekvalifikační kurzy, které jen s vypětím sil zvládá, problémy jí dělá cestování v MHD, kontakt s soustřední na kurzech, pocity vyčerpanosti. V popředí je výrazně depresivní nálada, úzkosti, napětí s pocity vyčerpanosti, osobní pracovní insuficience, pesimistické a obavné myšlenky, Výrazně je narušená výkonnost koncentrace pozorností. Zhoršen spánek.
15. Dále posudková komise nově zohlednila zprávu o hospitalizaci žalobkyně z Fakultní nemocnice Plzeň, psychiatrická klinika, 25.4.2024, MUDr. K., a zprávu Fakultní nemocnice Plzeň, Neurochirurgická klinika 17.10.2024.
16. Dle psychologa vážná, svědomitá, vytrvalá, plánovitá, rozvážná, přemýšlivá, spolehlivá, odhodlaná, zodpovědná, se silným smyslem pro povinnost, emočně zdrženlivá, dbá na společenská pravidla, pečlivá, až