33 Ad 3/2025 – Krajský soud v Plzni

33 Ad 3/2025- 53 - text  7 33 Ad 3/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Křivánkovou ve věci žalobce: L. S., nar. X, bytem X zastoupený advokátkou Mgr. Julií Filipovou, sídlem Luční 207, 346 01 Horšovský Týn proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, IČ 00006963, sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 (dále i ČSSZ), v řízení o žalobě ze dne 3. 2. 2025 proti rozhodnutí žalované ze dne 6. 12. 2025, č. j. X o invalidní důchod takto: I. Rozhodnutí žalované České správy sociálního zabezpečení žalované ze dne 6. 12. 2025, č. j. X a jemu předcházející rozhodnutí ze dne 19. 9. 2024 č.j. X se zrušují a věc se vrací k dalšímu řízení žalované. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci k rukám jeho právní zástupkyně Mgr. Julie Filipové, advokátky ve lhůtě dnů od právní moci tohoto rozhodnutí 12 269, 40 Kč na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Napadená rozhodnutí 1. Rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení ze dne 19. 9. 2024 č.j. X byla zamítnuta žádost žalobce o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení jeho zdravotního stavu pro nesplnění podmínek dle ustanovení § 39 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „zdp“), neboť dle posudku IPZS ze dne 17. 9. 2024 je i nadále invalidní pro invaliditu druhého stupně. 2. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce námitky, o nichž bylo rozhodnuto rozhodnutím žalované ze dne 6. 12. 2025, č. j. X, kterým žalovaná zamítla jeho námitky a potvrdila výše uvedené rozhodnutí s tím, že dle posudku Institutu posuzování zdravotního stavu ze dne 29. 11. 2024 bylo zjištěno že se u žalobce jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu ust. § 26 zák.č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, přičemž žalobce je i nadále invalidní pro invaliditu druhého stupně, neboť pokles jeho pracovní schopnosti činí 60 %. II. Žaloba 3. Včasnou žalobou ze dne 3. 2. 2025 doručenou zdejšímu soudu dne 4. 2. 2025 se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalované, přičemž žalobu odůvodnil tím, že posudkoví lékaři v obou stupních správního řízení posudek zpracovali výlučně na základě lékařských zpráv, aniž by žalobce osobně prohlédli a seznámili se tak s jeho zdravotním stavem. V důsledku toho nebyl řádně zjištěn jeho zdravotní stav a zdravotní omezení mající vliv na jeho pracovní zařazení a míru poklesu pracovní schopnosti. Žalobce proto navrhl, aby v rámci soudního řízení byl vypracován posudek Posudkové komise MPSV ČR (dále jen PK MPSV) za současného osobního vyšetření žalobce lékařem. 4. Žalovaná se v napadeném rozhodnutí dle žalobce řádně nevypořádala s omezeními, na něž žalobce v uplatněných námitkách poukazuje, když je nutné při rozhodování o zařazení do stupně invalidity vzít v úvahu i další okolnosti, a to praktické dopady zdravotního stavu žalobce do jeho každodenního života, což žalovaná opomněla. Z tohoto důvodu nesouhlasí se závěrem, že jeho pracovní schopnost poklesla o celkových 60 %. 5. U žalobce došlo k zásadnímu zhoršení mobility, je nucen chodit s holí, přesto neujde více než 50–100 m, při chůzi po schodech není schopen se pohybovat, nejsou-li opatřeny zábradlím, trpí celodenní bolestí v nohách, má problémy s udržením rovnováhy, bolí jej ruce, došlo k zásadnímu zhoršení citlivosti na prstech obou horních končetin, není schopen odnést hrneček ani na cca půl metru. Jeho běžné denní úkony jsou spojeny s velkými obtížemi a bolestmi, přichází poté rychlý nástup únavy vyžadující častý odpočinek, současně je v běžném životě omezen i hyperaktivním močovým měchýřem. Jeho zdravotní stav má velmi výrazný negativní vliv na jeho celkový život i osobnostní sféru. Některé každodenní činnosti vykonává s velkými obtížemi a bolestmi, se značným časovým zatížením, velmi brzy je unavený, potřebuje proto častý odpočinek. trpí bolestmi dolních končetin, špatnou koordinací pohybů, není schopen dlouhodobého stání, ležení či sezení, má poruchu spánku. Z těchto důvodů se neztotožňuje se závěry vypracovaných posudků, neboť má zato, že pokles jeho pracovní schopnosti přesahuje 70 %. Navrhl proto, aby napadená rozhodnutí byla zrušena. III. Vyjádření žalované k žalobě 6. Žalovaná dne 12. 2. 2025 ve svém vyjádření k žalobě shrnula dosavadní průběh řízení o žádosti žalobce o změnu stupně invalidity. S ohledem na závěry posudku vypracovaného v rámci námitkového řízení navrhla, aby byla žaloba zamítnuta a napadené rozhodnutí potvrzeno, neboť je přesvědčena, že vypracovanými posudky byl plně posouzen a zjištěn zdravotní stav žalobce a při vyhodnocení posudkových závěrů bylo vycházeno ze zjištěných diagnóz a oba posudky považuje za objektivní. Navrhla důkaz posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen komise či PK MPSV), která je povolána k posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce pro účely přezkumného řízení. IV. Posouzení věci soudem 7. Řízení v projednávané věci je upraveno zákonem č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s.ř.s.). 8. V souladu s § 75 odst. 1, 2 s. ř. s. vycházel soud při přezkoumání napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, a napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů uplatněných v žalobě a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Ve věci bylo v souladu s § 51 a § 76 odst. 1 písm. b) s.ř.s. rozhodnuto bez jednání. 9. V souladu s § 75 odst. 1,2 s.ř.s. soud vycházel při přezkoumání napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu a napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů uplatněných v žalobě a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V. Rozhodnutí soudu 10. Žaloba je důvodná. 11. Žalobce se domáhá zrušení rozhodnutí žalované, jímž byly zamítnuty jeho námitky proti rozhodnutí, jímž byla zamítnuta jeho žádost o zvýšení stupně invalidity z druhého na třetí, již odůvodňuje svým zhoršujícím se zdravotním stavem, jenž má dopad nejen na schopnost vykonávat běžné denní činnosti, ale i na pokles jeho pracovní schopnosti, přičemž má zato, že tento činí minimálně 70 %. 12. Žalobce má zato, že v důsledku toho, že nebyl posudkovými lékaři v obou stupních správního řízení osobně vyšetřen, nebyl řádně zjištěn jeho zdravotní stav a omezení z něj vyplývající. 13. Tato námitka není důvodná, neboť právní úprava v ustanovení § 8 a § 16a zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, obligatorně nezakotvuje osobní účast posuzované osoby. V neposlední řadě soud odkazuje na ustanovení § 7 vyhlášky č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity). Daný pokles invalidity je tedy možné určit jen za pomocí zjišťovací lékařské prohlídky, avšak jak již bylo výše zmíněno s odkazem na uvedená ustanovení, žádný právní předpis nezakotvuje povinnost takového vyšetření, které by bylo nutné provést za osobní účasti posuzované osoby, k tomu viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 11. 2012, č. j. 4 Ads 65/2012-21. Výše zmíněné závěry nejsou nijak v rozporu s požadavky judikatury, neboť daný případ se netýká odnětí jednou přiznaného invalidního důchodu, který byl pobírán po dlouhou dobu, a bez náležité kontrolní prohlídky došlo k jeho následnému odebrání na základě pochybení ze strany správního orgánu, viz rozsudek NSS ze dne 28. 11. 2012, č. j. 6 Ads 97/2012-28, bod 29. Dále dle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 20. června 2012 č. j. 6 Ads 1/2012 – 34 se Nejvyšší správní soud „zaobíral námitkou stěžovatele, že při posuzování zdravotního stavu před OSSZ Teplice nebyl podroben zdravotní prohlídce. K tomu Nejvyšší správní soud odkazuje na § 8 odst. 8 zákona č. 582/1991 Sb., zákon o provádění a organizaci sociálního zabezpečení podle kterého OSSZ při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti fyzických osob pro účely invalidity vychází zejména z nálezu ošetřujícího lékaře, popřípadě výsledků funkčních vyšetření a výsledků vlastního vyšetření lékaře, který plní úkoly okresní správy sociálního zabezpečení, a z podkladů stanovených jinými právními předpisy. Obligatorní osobní vyšetření posuzované osoby posudkovým lékařem OSSZ tedy zákon nepředpokládá, jedná se pouze o možnost, jíž je posudkový lékař oprávněn využít podle své vlastní úvahy.“ Na projednávanou věc se tedy vztahuje výše zmíněná judikatura a okolnosti daného případu proto nedeklarují pochybení v důsledku neosobní účasti při kontrolní lékařské prohlídky žalobkyně. 14. K námitkám žalobce týkajícím se nedostatečného posouzení zdravotního stavu a rozporu s lékařskými nálezy odborných lékařů není soud oprávněný se vyjadřovat, protože v této projednávané věci se jedná o dávku podmíněnou zdravotním stavem a v takovém případě je rozhodnutí soudu závislé především na odborném lékařském posouzení. Ve správním soudnictví ve věcech důchodového pojištění posuzují zdravotní stav