33 Ad 45/2024 – Krajský soud v Plzni

ECLI: ECLI:CZ:KSPL:2025:33.Ad.45.2024.76
Datum: 2025-08-07
Z rozhodnutí: I. Rozhodnutí žalované České správy sociálního zabezpečení ze dne 25. 1. 2024, č. j. X. a jemu předcházející rozhodnutí č.j. X. ze dne 10. 10. 2023 se zrušují a věc se vrací k dalšímu řízení žalované.…
33 Ad 45/2024- 76 - text  7 33 Ad 45/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Křivánkovou ve věci žalobce: K. B. Právně zastoupený Mgr. Ing. Miroslavem Šipkou, advokátem se sídlem Boženy Němcové 1808, Sokolov proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, IČ 00006963, sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5, v řízení o žalobě ze dne 9. 9. 2024 proti rozhodnutí žalované ze dne 25. 1. 2024, č. j. X. o invalidní důchod takto: I. Rozhodnutí žalované České správy sociálního zabezpečení ze dne 25. 1. 2024, č. j. X. a jemu předcházející rozhodnutí č.j. X. ze dne 10. 10. 2023 se zrušují a věc se vrací k dalšímu řízení žalované. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce Mgr. Ing. Miroslava Šipky 9 280,70 Kč na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Napadená rozhodnutí 1. Rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení (dále ČSSZ)ze dne 10. 10. 2023 č.j. X. byla zamítnuta žádost žalobce o invalidní důchod pro nesplnění podmínek dle ustanovení § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, neboť dle posudku OSSZ Sokolov ze dne 6. 10. 2023 není invalidní, s ohledem na to, že z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu jeho pracovní schopnost poklesla pouze o 25 %. 2. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce námitky, o nichž bylo rozhodnuto rozhodnutím žalované ze dne 25. 1. 2024, č. j. X., kterým žalovaná zamítla jeho námitky a potvrdila výše uvedené rozhodnutí s tím, že podle posudku lékaře Institutu pro posuzování zdravotního stavu (dále jen „IPZS“) ze dne 17. 1. 2024 není invalidní. Jedná se u něj o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který neomezuje fyzické, smyslové ani duševní schopnosti v takovém rozsahu, aby měly podstatný vliv na pokles pracovní schopnosti žalobce. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XV (Funkční poruchy, postižení po úrazech, operacích), odd. B (Postižení končetin), položce 8 a (Endoprotézy na dolních končetinách, endoprotézy kyčelního, kolenního, hlezenního kloubu, lehké poruchy) přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti v rozmezí 10–15 %. Lékař ČSSZ ve shodě s lékařem OSSZ zvolil horní hranici uvedeného rozmezí, tj. 15 %, vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu zvýšil podle ustanovení § 3 odst. 1 citované vyhlášky tuto hodnotu o 10 % bodů a celkově tak pokles pracovní schopnosti činí 25 %. Nejzávažnějším zdravotním postižením, jež je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce, je oboustranná postdysplastická koxartróza ošetřená oboustranně implantací totální endoprotézy, vpravo 5/2011, vlevo 6/2018, hybnost odpovídá oboustranně provedené operaci, stav po artroskopické chondroplastice pravého kolenního kloubu. Ostatní onemocnění a zdravotní postižení byla shledána menší klinické a posudkové závažnosti, samostatně posudkově méně významná, byla však zhodnocena při celkovém posouzení zdravotního stavu. Lékař IPZS tedy dospěl ke shodnému výsledku jako OSSZ Sokolov s tím, že se nejedná o invaliditu. II. Žaloba 3. Včasnou žalobou ze dne 9. 9. 2024 doručenou zdejšímu soudu dne 10. 9. 2024 se žalobce domáhal přezkoumání obou výše uvedených rozhodnutí, přičemž žalobu odůvodnil nesouhlasem s hodnocením jeho zdravotního stavu a pracovní schopnosti, má zato, že žalovaná správně nevyhodnotila jeho celkový zdravotní stav a nepoužila správná posudková kritéria. Má zato, že míra poklesu jeho pracovní schopnosti je vyšší než 35 % a měla by tak být shledána existence invalidity. Odkázal na opakovaná lékařská vyšetření a nemocniční hospitalizace, jež absolvoval od 4. 4. 2024 do 24. 4. 2024 pro přetrvávající zdravotní problémy. Navrhl proto, aby rozhodnutí správního orgánu I. stupně i rozhodnutí vydané v námitkovém řízení byla zrušena. III. Vyjádření žalované k žalobě 4. Žalovaná dne 20. 9. 2024 ve svém vyjádření k žalobě shrnula dosavadní průběh řízení o žádosti žalobce o přiznání invalidního důchodu. S ohledem na závěry posudku vypracovaného v rámci námitkového řízení navrhla, aby byla žaloba zamítnuta a napadené rozhodnutí potvrzeno, neboť je přesvědčena, že vypracovanými posudky byl plně posouzen a zjištěn zdravotní stav žalobce a při vyhodnocení posudkových závěrů bylo vycházeno ze zjištěných diagnóz a oba posudky považuje za objektivní. Subjektivní úvahy a vlastní vyhodnocení zdravotního stavu nejsou důvodem k uznání invalidity nebo změně jejího stupně či data jejího vzniku, neboť tato musí být objektivně zjištěna. Odkázala na podrobné odůvodnění napadeného rozhodnutí a navrhla důkaz posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen komise či PK MPSV), která je povolána k posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce pro účely přezkumného řízení. IV. Posouzení věci soudem 5. Řízení v projednávané věci je upraveno zákonem č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s.ř.s.). 6. V souladu s § 75 odst. 1, 2 s. ř. s. vycházel soud při přezkoumání napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, a napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů uplatněných v žalobě a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Ve věci bylo v souladu s § 51 a § 76 odst. 1 písm. b) s.ř.s. rozhodnuto bez jednání. 7. V souladu s § 75 odst. 1,2 s.ř.s. soud vycházel při přezkoumání napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu a napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů uplatněných v žalobě a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V. Rozhodnutí soudu 8. Žaloba je důvodná 9. Žalobce nesouhlasil s posouzením jeho žádosti o invalidní důchod, který mu nebyl přiznán. 10. K námitkám žalobce týkajícím se posouzení zdravotního stavu není soud oprávněný se vyjadřovat, protože se jedná o dávku podmíněnou zdravotním stavem a v takovém případě je rozhodnutí soudu závislé především na odborném lékařském posouzení. Ve správním soudnictví ve věcech důchodového pojištění posuzují zdravotní stav a pracovní schopnost pojištěnců PK MPSV, jak vyplývá z § 4 odst. 2 zák. č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v platném znění. 11. V přezkumném řízení soudním jsou k posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti osob i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě ze zákona povolány posudkové komise (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení). V soudní praxi je důkaz posudkem posudkové komise chápán jako případ předepsaného důkazu (srov. rozsudek NSS č. j. 2 Ads 58/2003-75 ze dne 4. 12. 2003, č. 133/2004 Sb. NSS). 12. Soud hodnotí posudek jako každý jiný důkaz v rámci volného hodnocení důkazů [§ 77 odst. 2 soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“)]. Nejsou-li namítány jiné vady řízení, soud v řízení o žalobě proti rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení ve věci invalidity ověřuje pouze to, zda je posudek posudkové komise úplný a přesvědčivý (např. rozsudek NSS č. j. 4 Ads 13/2003-54 ze dne 25. 9. 2003, č. 511/2005 Sb. NSS), případně – namítá-li to žalobkyně – zda byla příslušná posudková komise řádně obsazena (např. rozsudek NSS č. j. 6 Ads 11/2013-20 ze dne 15. 5. 2013). Posudek, který splňuje požadavek úplnosti a přesvědčivosti, a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí (např. rozsudek NSS č. j. 4 Ads 61/2010-63 ze dne 11. 11. 2010, č. 2240/2011 Sb. NSS). 13. Z těchto důvodů požádal soud Posudkovou komisi Ministerstva práce a sociálních věcí, dále jen “ PK MPSV“ – pracoviště v Plzni o vypracování posudku, který byl vypracován po jednání konaném dne 8. 1. 2025 za účasti odborného lékaře z oboru ortopedie, jemuž žalobce nebyl přítomen. Z obsahu tohoto posudku soud mimo jiné zjistil, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byl žalobce invalidní dle § 39 odst. 2 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění, šlo o invaliditu druhého stupně, neboť šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 50 %, nedosahoval však více než 69 %, doba platnosti (lhůta KLP): trvale, vznik ke dni 17. 7. 2023. Komise uvedla, že rozhodujícím zdravotním postižením s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XV., odd. B, položce b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 40 %. Vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu se podle § 3 odst. 1 citované vyhlášky zvyšuje tato hodnota o 10 % a celkově tak činí 50 %. Žalobce není pro svůj dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav schopen práce s přetěžováním dolních končetin, práce v terénu, fyzicky těžké práce s manipulací s těžkými břemeny, práce v dlouhodobém stoji a ve vynucené poloze, je schopen lehčí práce s mož

Citovaná ustanovení

§ 60 (150/2002 Sb.)§ 76 (150/2002 Sb.)§ 77 (150/2002 Sb.)§ 78 (150/2002 Sb.)§ 38 (155/1995 Sb.)§ 39 (155/1995 Sb.)§ 4 (582/1991 Sb.)