33 Ad 55/2024 – Krajský soud v Plzni

33 Ad 55/2024- 56 - text  7 33 Ad 55/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Křivánkovou ve věci žalobce: R. G. proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, IČ 00006963, sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 (dále i ČSSZ), v řízení o žalobě ze dne 14. 11. 2024 proti rozhodnutí žalované ze dne 7. 10. 2024, č. j. X. o invalidní důchod takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Napadená rozhodnutí 1. Rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení ze dne 24. 6. 2024 č.j. X. byla zamítnuta žádost žalobce o invalidní důchod pro nesplnění podmínek dle ustanovení § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu jeho pracovní schopnost poklesla pouze o 25 %. 2. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce námitky, o nichž bylo rozhodnuto rozhodnutím žalované ze dne 7. 10. 2024 č. j. X., kterým žalovaná zamítla jeho námitky a potvrdila výše uvedené rozhodnutí s tím, že žalobce podle lékaře Institutu pro posuzování zdravotního stavu (dále jen IPZS) ze dne 9. 9. 2024 není invalidní. Jedná se u něj o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který neomezuje fyzické, smyslové ani duševní schopnosti v takovém rozsahu, aby měly podstatný vliv na pokles pracovní schopnosti žalobce. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XV (Funkční poruchy, postižení po úrazech, operacích), odd. B (Postižení končetin), položce 8 a (Endoprotézy na dolních končetinách, endoprotézy kyčelního, kolenního, hlezenního kloubu, lehké poruchy) přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti v rozmezí 10–15 %. Lékař IPZS pro námitkové řízení zvolil na základě doložených lékařských zpráv a charakteru postižení i s přihlédnutím k dalšímu postižení zdravotního stavu horní hranici výše uvedeného rozmezí, tj. 15 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu ust. § 3 citované vyhlášky nemění. Nejzávažnější postižení, které je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce, je oboustranná koxarthroza, oboustranně ošetřená TEP obou kyčelních kloubů, hybnost oboustranně odpovídá provedené operaci. Z komorbidit oboustranná gonarthroza, hybnost volná, bez omezení, klouby stabilní, bez výpotku, bez deformit. Diabetes mellitus II. typu na PAD bez referovaných diab. komplikací. Zmínka o chron. venozní insuff. bez bližší klasifikace. S ohledem na objektivní doložené nálezy zhodnotil lékař IPZS pro námitkové řízení zdravotní stav žalobce jako lehké funkční postižení s poklesem pracovní schopnosti ve výši 15 %, pro další navýšení nebyl, na rozdíl od lékaře IPZS pro první stupeň, shledán důvod. II. Žaloba 3. Včasnou žalobou ze dne 14. 11. 2024 doručenou zdejšímu soudu dne 18. 11. 2024 se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalované, přičemž žalobu odůvodnil tím, že má zato, že ze strany žalované došlo k vadě řízení spořívající v nedostatečném skutkové zhodnocení jeho zdravotního stavu. Nebyly dodrženy obecné posudkové zásady, kdy se při hodnocení míry poklesu pracovní schopnosti vychází z funkčního postižení, na němž se podílí jak postižení nosného a pohybového systému, tak i postižení funkce dalších orgánů a systémů. Přitom se hodnotí zejména postižení výkonnosti, pohyblivosti, schopnost koordinace pohybů, přenášení a manipulace s předměty, schopnost vykonávat denní aktivity. Posudkový lékař v námitkovém řízení nezohlednil všechny jeho námitky, srozumitelně a jasně nezdůvodnil, proč nemůže být rozhodující příčinou jeho dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti zdravotní postižení uvedené v kapitole XV., oddílu B, položce 8 b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. : středně těžké poruchy s poruchou motorických funkcí končetiny, svalovými atrofiemi, podstatným omezením hybnosti v kolenním anebo kyčelním kloubu, se značným snížením celkové pohyblivosti, některé denní aktivity omezeny, podle rozsahu poruch a omezení v horní hranici MPPS – 40 %. Žalobce má zato, že jeho zdravotní stav koreluje se zdravotním postižením uvedeným v kapitole XV., oddílu B, položce 8 b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. – středně těžké poruchy s poruchou motorických funkcí končetiny, svalovými atrofiemi, podstatným omezením hybnosti v kolenním anebo kyčelním kloubu, se značným snížením celkové pohyblivosti, některé denní aktivity omezeny. Jedná se o kombinované postižení několika systémů, nikoli pouze o postižení velkých kyčelních a kolenních kloubů, které sami o sobě nedosahují významné posudkové závažnosti s podstatně sníženou mírou poklesu pracovní schopnosti. Spolu s dalšími komorbiditami je jeho pracovní potenciál výrazně snížen. Celkově posudkové zhodnocení nekoreluje s žalobcovým skutečným zdravotním stavem, pracovní schopností a výkonností a doloženou lékařskou dokumentací. Jeho zdravotní stav se stále zhoršuje, navíc má i další postižení, jež mají přímou souvislost s příčinou jeho dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a jeho vlivem na pokles pracovní schopnosti, jež přímo ovlivňují jeho pracovní možnosti a výkonnost. Navrhl proto, aby žalobou napadené rozhodnutí bylo zrušeno. III. Vyjádření žalované k žalobě 4. Žalovaná dne 26. 11. 2024 ve svém vyjádření k žalobě shrnula dosavadní průběh řízení o žádosti žalobce o přiznání invalidního důchodu. S ohledem na závěry posudku vypracovaného v rámci námitkového řízení navrhla, aby byla žaloba zamítnuta a napadené rozhodnutí potvrzeno, neboť je přesvědčena, že vypracovanými posudky byl plně posouzen a zjištěn zdravotní stav žalobce a při vyhodnocení posudkových závěrů bylo vycházeno ze zjištěných diagnóz a oba posudky považuje za objektivní, zároveň nebyla shledána žádná vada řízení. S ohledem na stanovisko žalobce navrhla důkaz posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen komise či PK MPSV), která je povolána k posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce pro účely přezkumného řízení. IV. Posouzení věci soudem 5. Řízení v projednávané věci je upraveno zákonem č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s.ř.s.). 6. Soud ve věci rozhodl bez jednání v souladu s § 51 odst.1 s.ř.s. 7. V souladu s § 75 odst. 1,2 s.ř.s. soud vycházel při přezkoumání napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu a napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů uplatněných v žalobě a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. V. Rozhodnutí soudu 8. Žaloba není důvodná. 9. K námitkám žalobce týkajícím se nesprávného posouzení zdravotního stavu není soud oprávněný se vyjadřovat, protože se v této věci jedná o dávku podmíněnou zdravotním stavem a v takovém případě je rozhodnutí soudu závislé na odborném lékařském posouzení. Ve správním soudnictví ve věcech důchodového pojištění posuzují zdravotní stav a pracovní schopnost pojištěnců PK MPSV, jak vyplývá z § 4 odst. 2 zák. č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v platném znění. V soudní praxi je důkaz posudkem posudkové komise chápán jako případ předepsaného důkazu (srov. rozsudek NSS č. j. 2 Ads 58/2003-75 ze dne 4. 12. 2003, č. 133/2004 Sb. NSS). 10. Soud hodnotí posudek jako každý jiný důkaz v rámci volného hodnocení důkazů [§ 77 odst. 2 soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“)]. Nejsou-li namítány jiné vady řízení, soud v řízení o žalobě proti rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení ve věci invalidity ověřuje pouze to, zda je posudek posudkové komise úplný a přesvědčivý (např. rozsudek NSS č. j. 4 Ads 13/2003-54 ze dne 25. 9. 2003, č. 511/2005 Sb. NSS), případně – namítá-li to žalobce – zda byla příslušná posudková komise řádně obsazena (např. rozsudek NSS č. j. 6 Ads 11/2013-20 ze dne 15. 5. 2013). Posudek, který splňuje požadavek úplnosti a přesvědčivosti, a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí (např. rozsudek NSS č. j. 4 Ads 61/2010-63 ze dne 11. 11. 2010, č. 2240/2011 Sb. NSS). 11. Z těchto důvodů požádal soud PK MPSV – pracoviště v Plzni o vypracování posudku, který byl vypracován po jednání konaném dne 12. 3. 2025 za účasti odborného lékaře z oboru ortopedie, jemuž žalobce nebyl přítomen. Z obsahu tohoto posudku soud mimo jiné zjistil, že k datu vydání napadeného rozhodnutí (7. 10. 2024) nebyl žalobce invalidní dle § 39 odst. 1 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění, neboť nešlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %. Komise uvedla, že rozhodujícím zdravotním postižením s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je stav po TEP obou kyčlí pro koxartrózu pokročilého stupně s mírným spolupodílem bilat. gonartrozy II. st. s lehkým