33 Az 10/2025 – Krajský soud v Plzni

33 Az 10/2025- 29 - text  7 33 Az 10/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Křivánkovou ve věci žalobce: V. T. P., narozený X, toho času pobytem v ČR X, zastoupený: Mgr. Marek Sedlák, advokát, sídlem Milady Horákové 1957/13, 602 00 Brno, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky, se sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7, v řízení o žalobě ze dne 23. 4. 2025 proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 4. 2025, č. j. OAM-1734/BA-BA07-BA06-2024, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Napadené rozhodnutí 1. Žalobou naříkaným rozhodnutím ze dne 7. 4. 2025, č. j. OAM-1734/BA-BA07-BA06-2024 rozhodl žalovaný tak, že žádost žalobce o udělení mezinárodní ochrany ze dne 31. 12. 2024 je nepřípustná podle § 10a odst. 1 písm. e) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o azylu), pročež řízení o udělení mezinárodní ochrany podle § 25 písm. i) zákona o azylu zastavil. II. Žaloba 2. V úvodu žaloby uvedl žalobce, že nesouhlasí se závěry žalovaného, neboť ten opomíjí, že v případě aktuální žádosti o mezinárodní ochranu žalobce nově uvedl, že se nemůže obrátit o pomoc na policii nebo jiné úřady ve Vietnamu. Dle žalobce se s touto novou informací žalovaný nijak nevypořádal, ačkoli nemožnost domáhat se účinné ochrany u orgánů veřejné moci v zemi původu je z hlediska mezinárodní ochrany relevantní argument. Bez toho nemůže žalovaný žádost označit za nepřípustnou. Dále žalobce namítal, že žalovaný na str. 2 napadeného rozhodnutí odkazuje na Informaci MZV ČR č.j. 100348-6/2025-MZV/LPTP ze dne 21. 1. 2025. Uvádí, že tento dokument, který podle data vznikl až po rozhodnutí po předchozí žádosti žalobce o mezinárodní ochranu je podkladem pro napadené rozhodnutí, avšak neuvádí, co z toho dokumentu zjistil a jak tento podklad ovlivnil jeho rozhodování. Stejnou výhradu nepřezkoumatelnosti žalobce namítá i k informaci OAMP ze dne 4. 6. 2024, k protokolu o podání vysvětlení ze dne 27. 12. 2024 a k rozhodnutí Cizinecké policie o zajištění ze dne 27. 12. 2024. Rovněž tyto dokumenty jsou zmíněny mezi podklady, ale není zřejmé, co z nich žalovaný zjistil a jejich odůvodnění. Takový postup při odůvodnění rozhodnutí je v rozporu s § 68 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen správní řád), podle kterého je povinen správní orgán uvést svoje úvahy, kterým se řídil při hodnocení podkladů. Žalobce dále vytkl žalovanému, že opomíjí vysokou míru korupce ve Vietnamu, která mu musí být známa z vlastní činnosti. Přestože se příslušné orgány Vietnamu snaží korupci potírat, její míra je nesrovnatelně vyšší než v ČR. Právnímu zástupci žalobce je ze zastupování vietnamských občanů v obdobných věcech známo, že lichváři mají vždy krytí ze strany policie, takže možnost domáhat se ochrany je vyloučena. Naopak v případě informování policie se situace obětí lichvy výrazně zhorší. Většina žadatelů o mezinárodní ochranu, kteří jsou vietnamskými občany a z Vietnamu uprchli před lichváři, tuto situaci považují za všeobecně známou. Žalovanému musí být i z jeho praxe známo, že takových vietnamských žadatelů o mezinárodní ochranu, jako je žalobce, je větší množství, a to, že se na ochranu před lichváři neobrací na příslušné tamní orgány, ale raději odchází do zahraničí, musí mít důvod v nějaké systémové nemožnosti domáhat se ochrany. Žalovaný však tuto svoji znalost, kterou musí mít k dispozici i z jiných případů, stejně jako právní zástupce, v napadeném rozhodnutí nezmiňuje a v rámci svých úvah ji nijak nehodnotí. Vzhledem k výše uvedenému měl žalobce za to, že mu měla být minimálně udělena doplňková ochrana podle § 14a odst. 2 zákona o azylu. Z výše uvedených důvodů žalobce navrhl, aby soud napadené rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalovaného 3. Ve vyjádření k žalobě dne 30. 4. 2025 žalovaný popřel oprávněnost žaloby a nesouhlasil s ní, neboť neprokazuje, že by žalovaný v průběhu své činnosti porušil některá ustanovení správního řádu či zákona o azylu a následně vydal nezákonné či nedostatečně odůvodněné rozhodnutí. Žalovaný dále dodal, že z konstantní judikatury plyne, že pro přípustnost opakovaných žádostí je třeba, aby v konkrétním případě existovaly „nové skutečnosti nebo zjištění“, které musí mít určitou přidanou hodnotu a kvalitu oproti předchozí žádosti o udělení mezinárodní ochrany. Smyslem je na jedné straně umožnit nové posouzení v případech, kdy nové skutečnosti nebo zjištění mohou vést k jinému rozhodnutí než u žádosti předchozí, a na druhé straně zajistit, aby nedocházelo k účelovému podávání opakovaných žádostí. Po posouzení aktuálně tvrzených důvodů žalovaný konstatoval, že žalobce uvedl naprosto stejné motivy svého odchodu z vlasti a neochoty se do Vietnamu opětovně vrátit, jako uváděl v průběhu správního řízení o jeho první žádosti o udělení mezinárodní ochrany, tj. legalizaci pobytu na území ČR za účelem výdělku a dluhy ve vlasti. Žalobce ostatně již při poskytnutí údajů k jeho žádosti o udělení mezinárodní ochrany potvrdil, že důvody jeho žádosti uváděl již v předchozím řízení a že jsou stejné. Žalovaný proto konstatoval, že těmito tvrzenými důvody se již meritorně zabýval v rámci správního řízení o první žádosti žalobce, avšak neshledal důvody pro udělení mezinárodní ochrany, přičemž jeho rozhodnutí potvrdil i Krajský soud v Ostravě. Žalovaný neměl proto důvod zabývat se těmito skutečnostmi opětovně. Žalovaný dále na základě výše citovaných informací o zemi původu žadatele uzavřel, že ve Vietnamu nedošlo od doby, kdy byla meritorně posuzována předchozí žádost, tedy od září roku 2023, případně od doby zamítnutí žaloby ze strany Krajského soudu v Ostravě, tedy od prosince 2023, k žádné změně. Žalovaný tudíž neshledal důvody pro opakované meritorní posouzení žádosti žalobce ve vztahu k jím uváděným důvodům, neboť ten neuvedl žádnou novou skutečnost ve smyslu zákona o azylu, která by odůvodňovala opětovné vedení správního řízení a opětovné hodnocení důvodů odchodu žadatele o udělení mezinárodní ochrany z vlasti a obav z návratu do vlasti. Z výše uvedených důvodů žalovaný soudu navrhl, aby žalobu zamítl. IV. Posouzení věci soudem 4. Řízení v projednávané věci je upraveno zákonem č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s. ř. s.). 5. Soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání, neboť byly pro takový postup splněny podmínky dle § 51 odst. 1 s.ř.s. V. Rozhodnutí soudu 6. Žaloba je nedůvodná. 7. Ze správního spisu má soud za prokázané, že v případě žalobce se jedná o opakovanou žádost dle § 2 odst. 1 písm. f) zákona o azylu, neboť se v jeho případě jedná již o druhou žádost. 8. Dále má soud ze správního spisu za prokázané, že první žádost žalobce na území ČR je datována ke dni 21. 6. 2023. Za důvod jejího podání označil žalobce zájem o legalizaci svého pobytu na území ČR, neboť zde chce zůstat, pracovat a vydělat peníze pro svou rodinu a na splacení svých dluhů, které má ve vlasti. Návrat do Vietnamu odmítl kvůli obavám z jednání svých věřitelů. Řízení o žádosti bylo skončeno rozhodnutím ze dne 19. 9. 2023, č. j. OAM-846/LE-BA07-HA15-2023 (PM 21. 9. 2023), jímž nebyl žalobci udělen azyl dle § 12, § 13 a § 14, § 14a a § 14b zákona o azylu. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce dne 6. 10. 2023 žalobu ke Krajskému soudu v Ostravě, který rozsudkem č. j. 18 Az 35/2023 ze dne 4. 12. 2023 žalobu zamítl (PM dne 8. 12. 2023). Proti tomuto rozsudku žalobce nepodal již žádný opravný prostředek. V aktuálně podané žádosti ze dne 31. 12. 2024 uváděl žalobce jako důvody pro udělení mezinárodní ochrany zejména dluh, který má ve Vietnamu. Uvedl, že „černé společnosti" ho několikrát zranili, a proto se ze strachu o svůj život podle něj nemůže vrátit do Vietnamu. Navíc se dle jeho vyjádření nemůže obrátit na policii nebo jiné úřady, aby mu pomohly. Na dotaz správního orgánu žadatel potvrdil, že stejné důvody uváděl již v rámci správního řízení o jeho předchozí žádosti o udělení mezinárodní ochrany. 9. Dle § 10a odst. 1 písm. e) zákona o azylu „Žádost o udělení mezinárodní ochrany je nepřípustná podal-li cizinec opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany, kterou ministerstvo posoudilo jako nepřípustnou podle § 11a odst. 1.“ 10. Dle § 11a odst. 1 zákona o azylu „Podal-li cizinec opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany, ministerstvo nejprve posoudí přípustnost opakované žádosti o udělení mezinárodní ochrany, a to, zda uvedl nebo se objevily nové skutečnosti nebo zjištění, které a) nebyly bez vlastního zavinění cizince předmětem zkoumání důvodů pro udělení mezinárodní ochrany v předchozím pravomocně ukončeném řízení a b) svědčí o tom, že by cizinec mohl být vystaven pronásledování z důvodů uvedených v § 12 nebo že mu hrozí vážná újma podle § 14a.“ 11. Soud v rámci výše uvedeného bude přezkoumávat, zda žalobce uvedl nové skutečnosti nebo podstatnou změnu okolností, které měly být vzaty v potaz a nebyly uvedeny již v předchozích