33 Az 17/2025 – Krajský soud v Plzni

33 Az 17/2025- 26 - text  6 33 Az 17/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Křivánkovou ve věci žalobce: Q. A. T., narozený X, bytem v ČR X, zastoupený: Mgr. Marek Eichler, advokát, sídlem Nekázanka 888/20, 110 00 Praha, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky, se sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7, v řízení o žalobě ze dne 11. 8. 2025 proti rozhodnutí žalované ze dne 1. 7. 2025, č. j. OAM-611/ZA-ZA11-HA15-2025, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Napadené rozhodnutí 1. Žalobou naříkaným rozhodnutím ze dne 1. 7. 2025, č. j. OAM-611/ZA-ZA11-HA15-2025, rozhodl žalovaný o žádosti žalobce o mezinárodní ochranu ze dne 1. 6. 2025 tak, že je nepřípustná dle § 10a odst. 1 písm. e) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o azylu), a řízení o udělení mezinárodní ochrany zastavil dle § 25 písm. i) téhož zákona. II. Žaloba 2. V úvodu žaloby žalobce uvedl, že je přesvědčen o nezákonnosti napadeného rozhodnutí, které nevychází ze spolehlivě zjištěného stavu věci. Žalobce zejména poukázal na skutečnost, že napadené rozhodnutí není náležitě odůvodněné, což odporuje § 68 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen správní řád), v čemž spatřuje žalobce jeho nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů. Po věcné stránce žalobce namítal nedostatečné posouzení jednotlivých důvodů pro udělení azylu a neodůvodnění závěrů žalovaného, které nerespektují požadavky § 68 odst. 3 správního řádu. Ve vztahu k důvodům mezinárodní ochrany žalobce opětovně poukázal na požadavky správního řádu obsažené v § 68 odst. 3 a konstatoval, že napadené rozhodnutí je v tomto bodě nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Dále mělo dle žalobce dojít k porušení § 2 odst. 1 a 4, § 3, § 50 a § 52 správního řádu a § 10a a § 11a zákona o azylu. Napadené rozhodnutí považoval žalobce také v rozporu s mezinárodními závazky ČR (Úmluva o právním postavení uprchlíků) s odůvodněním, že porušuje jeho ústavně zaručené právo na život (čl. 6 Listiny, čl. 2 Úmluvy). Dále žalobce namítal nedostatečné posouzení skutečnosti, že se ve Vietnamu zadlužil v roce 2020 vysokou částkou, kterou nesplácel a odjel ze země. Po návratu mu hrozí velké nebezpečí, že by po něm částku chtěli vymáhat násilím. Touto novou skutečností se žalovaný vůbec nezabýval, nedoplnil ani výslech skutečnostmi, které by pro řízení byly relevantní, např. jakou částkou se zadlužil, zda má k tomu podpůrné důkazy nebo případně co by mu hrozilo za nebezpečí, pokud by nebyl schopen splácet vysoký úrok. Současně má na území ČR svou dceru. Žalobce rovněž namítal, že žalovaný pochybil, jestliže mu neudělil humanitární azyl podle § 14 zákona o azylu, byl toho názoru, že rozhodnutí žalovaného je ve vztahu k § 14 zákona o azylu nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Z výše uvedených důvodů žalobce navrhl, aby soud napadené rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalovaného 3. Ve vyjádření k žalobě dne 19. 8. 2025 žalovaný popřel oprávněnost žaloby a nesouhlasil s ní s odůvodněním, že námitky neprokazují, že by v průběhu své činnosti porušil některá ustanovení správního řádu či zákona o azylu a následně vydal nezákonné či nedostatečně odůvodněné rozhodnutí. Žalovaný konstatoval, že se žalobce v případě vyhrožování, či ohrožení na životě ze strany věřitelů může obrátit na příslušné státní orgány. Pokud by státní orgány země původu nebyly schopné nebo ochotné žalobci poskytnout odpovídající pomoc, tuto skutečnost by bylo možné považovat za azylově relevantní. Žalovaný dále konstatoval, že v průběhu správního řízení bylo objasněno, že tvrzeným důvodem žádosti žalobce jsou pouze ekonomické důvody. V ČR chce pracovat a vydělat peníze, aby mohl splácet svůj dluh ve Vietnamu a živit rodinu, kterou má na území ČR. Žalobce v průběhu správního řízení netvrdil a ani správní orgán nezjistil žádné skutečnosti svědčící o tom, že by žalobce byl ve vlasti vystaven jednání vykazujícímu hrozby pronásledování nebo vážné újmy. Žalovaný posoudil důvody současné žádosti o udělení mezinárodní ochrany a následně provedl srovnání s tvrzeními, která učinil žalobce v rámci předchozích správních řízení ve věci mezinárodní ochrany. Po posouzení důvodů žalovaný konstatoval, že žalobce neuvedl žádnou novou skutečnost, která by prokázala podstatnou změnu okolností jeho případu a ani žalovaný neshledal žádnou skutečnost za pádný důvod, na základě, něhož by změnil své rozhodnutí či měl jen důvod příslušné správní řízení opakovat. Hlavní důvody žalobce jsou tedy takové, že žalobce se nechce vrátit do své vlasti z důvodu, že tam má dluhy a bojí se vyhrožování či újmy na zdraví ze strany věřitelů a chce žít na území ČR, jelikož zde má svou rodinu. Tyto důvody jsou podle žalobce stejné, nic se z jeho strany nezměnilo. Pokud jde o námitku žalobce, že žalovaný nedostatečně zjistil skutkový stav, sděluje k tomu žalovaný, že je to právě žalobce, kdo má v řízení o mezinárodní ochranu povinnost tvrzení. Žalovaný je toho názoru, že pro to, aby žalobce mohl tuto svou povinnost splnit, učinil maximum, žalobci byla dána možnost se seznámit s nashromážděnými podklady pro vydání rozhodnutí, vyjádřit se k nim a doplnit je. Žalobce se k seznámení s podklady dostavil a zdůraznil, že moc chce zůstat na území ČR, pracovat zde a pomáhat své ženě a dětem. Žalovaný je přesvědčen, že dostatečně zjistil skutkový stav, který mu umožňoval vydat ve věci rozhodnutí, pro toto rozhodnutí si opatřil dostatečně aktuální informace o zemi původu. Z výše uvedených důvodů žalovaný soudu navrhl, aby žalobu zamítl. IV. Posouzení věci soudem 4. Řízení v projednávané věci je upraveno zákonem č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s. ř. s.). 5. Soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání, neboť byly pro takový postup splněny podmínky dle § 51 odst. 1 s.ř.s. V. Rozhodnutí soudu 6. Žaloba je nedůvodná. 7. Ze správního spisu má soud za prokázané, že v případě žalobce se jedná o opakovanou žádost dle § 2 odst. 1 písm. f) zákona o azylu, neboť se v jeho případě jedná již o druhou žádost. 8. První žádost žalobce na území ČR je datována ke dni 7. 7. 2024. Za důvod podání žádosti označil žalobce to, že chce zůstat v ČR se svou rodinou. Do vlasti se nechce vrátit, chce žít v ČR, kde žije již dlouhou dobu. Musí živit rodinu. Řízení o žádosti bylo skončeno rozhodnutím ze dne 10. 10. 2024, č. j. OAM-880/ZA-ZA11-HA15-2024 (PM 30. 10. 2024), jímž nebyl žalobci udělen azyl dle § 12, § 13 a § 14, § 14a a § 14b zákona o azylu. Proti tomuto rozhodnutí žalobce podal žalobu, o které bylo rozhodnuto rozsudkem Krajského soudu v Plzni dne 27. 1. 2025, č. j. 33 Az 20/2024–27, kdy byla žaloba zamítnuta. O následné kasační stížnosti bylo rozhodnuto usnesení NSS ze dne 16. 4. 2025, č. j. 22 Azs 16/2025–34 tak, jíž byla odmítnuta pro nepřijatelnost. V aktuálně podané žádosti ze dne 1. 6. 2025 uváděl žalobce jako důvody pro udělení mezinárodní ochrany zejména to, že v zemi původu nikoho nemá, celá rodina se nachází na území ČR. Žije v ČR již dlouho. Chce pomáhat manželce s dětmi a dále podnikat. Dále žalobce potvrdil, že uvedené skutečnosti uváděl ve své předchozí žádosti o udělení mezinárodni ochrany. 9. Dle § 10a odst. 1 písm. e) zákona o azylu „Žádost o udělení mezinárodní ochrany je nepřípustná podal-li cizinec opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany, kterou ministerstvo posoudilo jako nepřípustnou podle § 11a odst. 1.“ 10. Dle § 11a odst. 1 zákona o azylu „Podal-li cizinec opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany, ministerstvo nejprve posoudí přípustnost opakované žádosti o udělení mezinárodní ochrany, a to, zda uvedl nebo se objevily nové skutečnosti nebo zjištění, které a) nebyly bez vlastního zavinění cizince předmětem zkoumání důvodů pro udělení mezinárodní ochrany v předchozím pravomocně ukončeném řízení a b) svědčí o tom, že by cizinec mohl být vystaven pronásledování z důvodů uvedených v § 12 nebo že mu hrozí vážná újma podle § 14a.“ 11. Soud v rámci výše uvedeného bude přezkoumávat, zda žalobce uvedl nové skutečnosti nebo podstatnou změnu okolností, které měly být vzaty v potaz a nebyly uvedeny již v předchozích žádostech o mezinárodní ochranu, resp. nebyly uvedeny proto, že žalobci nebyly známy; současně s tím soud přezkoumá, zda se situace v zemi žalobce změnila natolik, aby odůvodňovala přiznání některé z forem mezinárodní ochrany, resp. nové zhodnocení těchto důvodů. 12. Viz rozsudek NSS ze dne 8. 9. 2011, č.j. 7 Azs 28/2011-74 „Bylo-li řízení o žádosti o udělení mezinárodní ochrany zastaveno pro nepřípustnost podle § 25 písm. i) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, zkoumá správní soud pouze to, zda byly dány podmínky pro zastavení řízení. Důvody uváděnými žadateli se zabývá pouze z toho hlediska, zda jim mohly být známy v době první žádosti, a zda je tedy mohli uvést, či zda jim v tom nebránily objektivní důvody, zpravidla spočívající v tom, že o