35 Ad 16/2025 – Krajský soud v Plzni

35 Ad 16/2025- 57 - text  5 35 Ad 16/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Šmakalem ve věci žalobce: F. Ch. proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, sídlem Křížová 1292/25, Praha, o žalobě proti rozhodnutí žalované č. j. X ze dne 19. 8. 2025, takto: I. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č. j. X ze dne 19. 8. 2025 a jemu předcházející rozhodnutí č. j. X ze dne 2. 5. 2025 se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Řízení před správním orgánem 1. Žalobce byl v roce 2023 uznán invalidním v prvním stupni. Následně v roce 2024 požádal o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu. Žalovaná v řízení v prvním stupni na základě posudku lékaře Institutu posuzování zdravotního stavu shledala, že žalobci nadále náleží invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně (míra poklesu pracovní schopnosti činila 40 %). Proti tomuto závěru brojil žalobce námitkami. V řízení o námitkách byl vypracován nový posudek Institutu posuzování zdravotního stavu dne 31. 3. 2025, dle něhož již žalobce není invalidní (míra poklesu pracovní schopnosti činila 30 %). Žalovaná rozhodnutím o námitkách žalobci invalidní důchod neodňala, neboť řízení bylo zahájeno na základě žádosti žalobce. Uvedla, že posudek vypracovaný pro účely námitkového řízení bude podkladem pro další řízení o odnětí invalidního důchodu. Proti rozhodnutí o námitkách brojil žalobce žalobou u Krajského soudu v Plzni a věc byla zapsána pod sp. zn. 33 Ad 16/2025. 2. Rozhodnutím č. j. X ze dne 2. 5. 2025 následně žalovaná odňala žalobci od 6. 5. 2025 invalidní důchod, přičemž vycházela z posudku Institutu posuzování zdravotního stavu ze dne 31. 3. 2025, dle něhož míra poklesu pracovní schopnosti žalobce činila 30 %. Podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění invaliditu podmiňuje pokles pracovní schopnosti nejméně o 35 %. 3. Žalobce proti tomuto závěru brojil námitkami. Nesouhlasil se stanovením míry poklesu pracovní schopnosti pouze o 30 %. Měl za to, že mu náleží vyšší stupeň invalidity. Při hodnocení nebylo přihlédnuto ke všem rozhodným skutečnostem v lékařských zprávách, rozsahu a závažnosti jeho onemocnění, zdravotním obtížím a omezením. Jeho zdravotní stav, který se výrazně zhoršil, snižuje jeho schopnost výdělečné činnosti. Žalobce k námitkám doložil nové lékařské zprávy. Žalovaná prvostupňové rozhodnutí změnila tak, že invalidní důchod žalobci odňala od 6. 6. 2025, jinak námitky zamítla. V řízení o nich nechala vypracovat posudek lékařem Institutu posuzování zdravotního stavu, z něhož vyplynulo, že hlavní příčina nepříznivého zdravotního stavu žalobce spadá pod kapitolu XIII (Postižení svalové a kosterní soustavy), oddíl E (Dorzopatie a spondylopatie), položku 1b (Bolestivý syndrom páteře včetně stavů po operaci páteře nebo po úrazech páteře, degenerativní změny páteře, výhřezy meziobratlových plotének s lehkým funkčním postižením, postižení zpravidla více úseků páteře, polytopní blokády s omezením pohyblivosti, svalové dysbalance, porucha statiky a dynamiky páteře s občasnými projevy kořenového dráždění, s recidivujícím lehkým neurologickým nálezem, bez známek poškození nervu, některé denní aktivity vykonávány s obtížemi) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity). Pro míru poklesu pracovní schopnosti u tohoto postižení vyhláška o posuzování invalidity stanovuje rozmezí 10–20 %. Posudkový lékař zvolil horní hranici daného rozmezí s ohledem na tíži onemocnění a komorbidity žalobce. Zároveň tuto hodnotu zvýšil o 10 % podle § 3 odst. 2 vyhlášky o posuzování invalidity. Míra poklesu pracovní schopnosti žalobce tedy činí 30 %, což neodpovídá invaliditě žádného stupně. II. Řízení před soudem 4. Proti rozhodnutí žalované o námitkách žalobce brojil žalobou. Věc byla zapsána pod sp. zn. 35 Ad 16/2025. Žalobce nesouhlasil se závěry posudkových lékařů. Jeho zdravotní stav se opět zhoršil. Dále žalobce namítl, že žalovaná nedodržela lhůtu 90 dnů k vyřízení námitek, neboť v této lhůtě neodeslala rozhodnutí. 5. Žalovaná považovala žalobu za nedůvodnou. Zdůraznila, že ani překročení lhůty k vyřízení námitek by samo o sobě nezakládalo nezákonnost procesního postupu či rozhodnutí z něho vzešlého, případně zrušení rozhodnutí. Pro rozhodnutí soudu je stěžejní posudek vypracovaný v soudním řízení Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí. III. Posouzení věci 6. Napadený výrok rozhodnutí žalované krajský soud přezkoumal podle § 75 odst. 2 soudního řádu správního (dále též „s. ř. s.“) v mezích žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Obecná východiska 7. Předmětem řízení bylo posouzení nároku žalobce na invalidní důchod, tedy na dávku podmíněnou dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem. Podle § 39 odst. 1 a 2 zákona o důchodovém pojištění, platí, že pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 % (odst. 1). O invaliditu prvního stupně se jedná, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 % [odst. 2 písm. a)]. O invaliditu druhého stupně se jedná, jestliže jeho pracovní schopnost poklesla nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 % [odst. 2 písm. b)]. O invaliditu třetího stupně se jedná, jestliže jeho pracovní schopnost poklesla nejméně o 70 % [odst. 2 písm. c)]. 8. V přezkumném řízení soudním jsou k posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti osob i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě ze zákona povolány Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věci (§ 4 odst. 2 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení). V soudní praxi je důkaz posudkem posudkové komise chápán jako případ předepsaného důkazu (srov. rozsudek NSS č. j. 2 Ads 58/2003-75 ze dne 4. 12. 2003, č. 133/2004 Sb. NSS). 9. Soud hodnotí posudek jako každý jiný důkaz v rámci volného hodnocení důkazů (§ 77 odst. 2 s. ř. s.). Nejsou-li namítány jiné vady řízení, soud v řízení o žalobě proti rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení ve věci invalidity ověřuje pouze to, zda je posudek posudkové komise úplný a přesvědčivý (např. rozsudek NSS č. j. 4 Ads 13/2003-54 ze dne 25. 9. 2003, č. 511/2005 Sb. NSS), případně – namítá-li to žalobce – zda byla příslušná posudková komise řádně obsazena (např. rozsudek NSS č. j. 6 Ads 11/2013-20 ze dne 15. 5. 2013). Posudek, který splňuje požadavek úplnosti a přesvědčivosti a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí (např. rozsudek NSS č. j. 4 Ads 61/2010-63 ze dne 11. 11. 2010, č. 2240/2011 Sb. NSS). 10. Soud v rámci nynějšího řízení převzal ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 33 Ad 16/2025 posudek, jež byl vypracován posudkovou komisí, konkrétně odborem posudkové služby v Plzni o zdravotním stavu žalobce dne 15. 10. 2025. Tento posudek je totiž aktuální a vztahuje ke stejnému rozhodnému období, takže vypracování samostatného posudku by bylo nehospodárné. O tomto postupu byli informováni oba účastníci a nesdělili k němu žádné námitky. Závěry posudkové komise 11. Posudková komise dospěla k závěru, že pracovní schopnosti žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí (od 13. 7. 2023) poklesly o 40 %, a proto se v jeho případě jednalo o invaliditu prvního stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona o důchodovém pojištění. Posudková komise u žalobce shledala dominantním postižení, jak ho vymezuje kapitola XIII, oddíl E, položka 1c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, tedy že se jedná o bolestivý syndrom páteře včetně stavů po operaci páteře nebo po úrazech páteře, degenerativní změny páteře, výhřezy meziobratlových plotének. Oproti posudkovému lékaři dospěla k závěru, že se jedná o středně těžké funkční postižení (závažné postižení jednoho nebo více úseků páteře, se závažnou poruchou statiky a dynamiky páteře, insuficiencí svalového korzetu, s často recidivujícími projevy kořenového dráždění, s funkčně významným neurologickým nálezem, s poškozením nervu, popř. symptomatologie neurogenního močového měchýře, se závažným snížením celkové výkonnosti při běžném zatížení, některé denní aktivity omezeny). Pro tuto diagnózu vyhláška o posuzování invalidity stanovuje rozmezí 30–40 %. Míru poklesu pracovní schopnosti posudková komise zvolila na horní hranici uvedeného rozmezí s ohledem na ostatní postižení žalobce a jeho povolání (autoelektrikář). Pracovní schopnosti žalobce tedy poklesly o 40 %, což odpovídá invaliditě prvního stupně. Za datum vzniku příslušného stupně invalidity posudková komise určila den chirurgického vyšetření žalobce, tedy 13. 7. 2023. Platnost posudku byla stanovena trvale vzhledem k charakteru všech postižení. 12. Po