55 A 56/2024 – Krajský soud v Plzni

55 A 56/2024- 57 - text  10 55 A 56/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Alexandra Krysla a soudců Mgr. Jana Šmakala a Mgr. Jaroslavy Křivánkové ve věci žalobce: Z. P. zastoupen advokátem Mgr. Jiřím Maškem, sídlem Pod Všemi svatými 427/17, Plzeň proti žalovanému: Zeměměřičský a katastrální inspektorát v Plzni, sídlem Radobyčická 2465/12, Plzeň o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 10. 2024, č.j. ZKI PL-O-17/636/2024-7, takto: I. Žaloba se z a m í t á. II. Žádný z účastníků řízení n e m á právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Napadené rozhodnutí 1. Žalobce se žalobou domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 10. 2024, č.j. ZKI PL-O-17/636/2024-7 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž bylo zamítnuto žalobcovo odvolání proti rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Klatovy (dále jen „prvoinstanční orgán“ nebo „KP Klatovy“), ze dne 28. 6. 2024, č.j. OR-45/2024-404-20 (dále jen „prvoinstanční rozhodnutí“) a toto rozhodnutí bylo potvrzeno. Prvoinstančním rozhodnutím bylo rozhodnuto tak, že nesouhlasu žalobce s oznámením prvoinstančního orgánu o neprovedení opravy chyby v údajích katastru nemovitostí ze dne 12. 3. 2024 se nevyhovuje, neboť se nejedná o chybu v katastrálním operátu podle § 36 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), a že údaje souboru geodetických a souboru popisných informací katastru zůstanou beze změny. II. Žaloba 2. Žalobce v žalobě namítal, že postup žalovaného byl v rozporu se zásadou materiální pravdy podle § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“), že byl nedostatečně zjištěn skutkový stav věci týkající se posouzení zaměření hranic pozemků a souhlasu žalobce, včetně chybného procesního postupu v rozporu s katastrální vyhláškou, a že věc byla po právní stránce vadně posouzena a závěry žalovaného v napadaném rozhodnutí jsou neodůvodněné. 3. Konkrétně žalobce konstatoval, že podle § 3 správního řádu nevyplývá-li ze zákona něco jiného, postupuje správní orgán tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro soulad jeho úkonu s požadavky uvedenými v § 2. Žalobce je přesvědčen, že KP Klatovy a následně ani žalovaný nedostáli své povinnosti zjistit skutkový stav věci, o kterém nejsou důvodné pochybnosti a v rozsahu postačujícím pro vydání rozhodnutí, a žalovaný porušil svoji povinnost přezkoumat prvoinstanční rozhodnutí a průběh řízení u KP Klatovy v rozsahu vymezeném v § 89 odst. 2 věta druhá správního řádu, kdy správnost rozhodnutí a jeho soulad s právními předpisy měl přezkoumat v celém rozsahu, neboť v řízení o opravě chyby může být dotčen veřejný zájem. Z tohoto důvodu byl žalovaný povinen zjistit i bez návrhu z úřední povinnosti všechny rozhodné okolnosti řešeného případu. 4. Žalobce dále uvedl, že od počátku řízení sporuje, že by KP Klatovy udělil souhlas se zjišťováním hranic a že jím vyjádřený „souhlas“ nelze považovat za platné právní jednání, neboť byl předsedkyní komise zjišťování hranic paní O. K. opakovaně uveden v omyl a fakticky se zjišťování hranic v terénu nezúčastnil právě na popud sdělení od předsedkyně komise, která mu mj. sdělila, že hranice budou zobrazeny shodně jako doposud a jeho osobní účast při zjišťování hranic pozemků je zbytečná. Žalobce od počátku zdůrazňuje, že jeho souhlas ze dne 20. 10. 2020 směřoval jen a pouze k záměru neslučovat pozemky č. X. a č. XA. v jeden. Podpis účastníka řízení nesměřoval k ničemu jinému. Fakticky tak učinit ani nemohl, neboť k účasti na zjišťování průběhu hranic byl sice formálně pozván, nicméně ve skutečnosti mu komise neumožnila průběh hranic s komisí osobně projít a ohradit se ke zjištěným nepřesnostem. Dle § 42 odst. 1 věta poslední katastrálního zákona zjišťování hranic se provádí za účasti vlastníků a jiných oprávněných. V tomto směru však fakticky nebyl požadavek zákona dodržen. 5. Žalobce nadále shledává nesoulad především v bodě 357-1 na hranici pozemků parc. č. XB. a parc. č. X. s pozemkem parc. č. XA. (ve vlastnictví manželů G.), kdy tento bod je v katastru nemovitostí zaznamenán nesprávně a je na místě jej uvést do souladu s dříve platným geometrickým plánem č. 91-550/92. Současný stav nerespektuje dříve platnou hranici k pozemku žalobce jako celku, neboť bod 357-1 byl nedůvodně zanesen již do pozemku ve vlastnictví žalobce. Tento sporný stav vznikl patrně složením dřeva majitelů sousedního pozemku parc. č. XA. (tedy manželů G.), které částečně zasahuje do pozemku žalobce parc. č. X. Pokud by komise při zjišťování průběhu hranic postupovala řádně, jistě by tento nesoulad musela odhalit a upozornit vlastníky na rozpor s původní hranicí zaznamenanou geometrickým plánem č. 91-550/92. Dle § 42 odst. 2 katastrálního zákona předseda komise je povinen při zjišťování hranic upozornit na nesoulad skutečného průběhu hranic s jejich vyznačením v platném katastrálním operátu všechny přítomné osoby. I v tomto ohledu byl postup komise (předsedkyně komise) nesprávný, neboť účastník řízení o tomto nesouladu nebyl nikdy informován. 6. Dle žalobce je možné výše uvedený závadný stav (tj. nepřesnost v zaznamenané hranici sousedních pozemků) zhojit postupem dle § 36 katastrálního zákona. Komentářová literatura k tomuto ustanovení mimo jiné uvádí, že „oprava chyby v katastrálním operátu slouží zejména k odstranění rozporu mezi stavem zápisů v katastrálním operátu a obsahem listin, které byly podkladem pro jejich zápis, založených ve sbírce listin katastrálního úřadu“ (BAREŠOVÁ, E., BLÁHOVÁ, I., DOUBEK, P., JANEČEK, B., NEDVÍDEK, L., SOUČEK, P. Katastrální zákon: Komentář. [Systém ASPI]. Wolters Kluwer [cit. 2024-6-12]. ASPI_ID KO256_2013CZ). Tímto podkladem nepochybně byly i dříve platné geometrické plány. Aby vada (či nedostatek) v katastru nemovitostí mohla být nazývána chybou v katastrálním operátu a mohla být opravena postupem podle § 36 katastrálního zákona, musí splňovat určité znaky a předpoklady. Předně musí jít o chybný „údaj katastru“ a dále zde musí být dán specifický způsob vzniku takové chyby. Odpověď na otázku, co je „údaj katastru“, lze dovodit z ustanovení katastrálního zákona upravujících obsah katastrálního operátu (§ 3) a dále z jednotlivých ustanovení prováděcí vyhlášky č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška). Údaji katastru jsou vlastně všechny informace, které jsou obsahem katastrálního operátu, tedy např. údaje o katastrálním území včetně jeho geometrického a polohového určení, údaje o nemovitostech evidovaných v katastru včetně jejich geometrického a polohového určení, údaje o právech a upozorněních, cenové údaje apod. Z komentářové literatury (viz výše) k § 36 katastrálního zákona dále plyne, že „v případě, že chyba v geometrickém a polohovém určení vznikla zřejmým omylem při vedení katastru, katastrální úřad takové chybné údaje opraví (ať již na návrh nebo z úřední moci) na základě původního výsledku zeměměřické činnosti (viz § 44 odst. 2 katastrální vyhlášky). Pojem "původní výsledek zeměměřické činnosti" definuje katastrální vyhláška v § 2 odst. 1 písm. g) tak, že se jedná o takový výsledek zeměměřických činností, který byl podkladem pro zápis platného geometrického a polohového určení. Je-li tedy evidované geometrické a polohové určení nemovitosti v rozporu s výsledkem zeměměřických činností (např. geometrickým plánem), jímž vzniklo a který tak byl prvotním podkladem pro jeho zápis a zákres do katastrálního operátu, jedná se o chybný údaj katastru vzniklý zřejmým omylem.“. Podkladem pro provedení opravy pak bude pouze tento původní výsledek zeměměřických činností, kdy zapsané geometrické a polohové určení se dá v rámci opravy chyby do souladu s podkladem, na základě kterého vzniklo a dle kterého bylo do katastru zapsáno. Žádný jiný podklad pro provedení opravy není potřeba. Dle žalobce je tímto podkladem právě dříve platný geometrický plánek č. 91-550/92, s nímž by měl být nynější stav v souladu a který žádný ze správních orgánů během správního řízení neprovedl a jeho neprovedení nijak nevyložil. 7. Žalobce je přesvědčen, že při zjišťování hranic došlo rovněž k pochybení celé komise pro zjišťování hranic při jejich posuzování v terénu, neboť i v současné době jsou hranice pozemku v terénu viditelné, což žalobce předkládá fotodokumentací z vyznačenými hranicemi. Navíc v době zjišťování hranic žalobce označil hranice pozemků trubkami v bodech, které nesouhlasí se zjištěním hranic v terénu, ke kterým dospěla komise zjišťování hranic v terénu. Podle § 50 odst. 3 katastrální vyhlášky u trvale označené vlastnické hranice, jejíž průběh neodpovídá zobrazení v katastrální mapě nebo zobrazení pozemků evidovaných zjednodušeným způsobem v mapě dřívější pozemkové evidence, prověří komise příčinu tohoto stavu. Je-li příčinou chybné zobrazení hranice, vyznačí se v náčrtu zjišťování hranic její oprava a tato skutečnost se poznamená v soupisu nemovitostí. Není-li příčino