6 Ads 31/2004 — Nejvyšší správní soud

57 A 9/2025- 15 - text 2 57 A 9/2025 USNESENÍ Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Lukáše Pišvejce a soudců JUDr. Veroniky Burianové a Mgr. Jana Šmakala ve věci žalobkyně: G. M. Ľ. bytem X zastoupená Mgr. Pavolem Kehlem, advokátem sídlem Panská 895/6, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Ministerstvo vnitra sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7 o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu v řízení vedeném žalovaným pod sp. zn. MV-171137/VS-2023 o žádosti žalobkyně o udělení státního občanství, takto: Žaloba se postupuje k vyřízení Městskému soudu v Praze. Odůvodnění: 1. Žalobkyně podala dne 12. 10. 2023 žádost o udělení státního občanství podle § 11 a násl. zákona č. 186/2013 Sb. o státním občanství České republiky. Protože žalovaný podle žalobkyně nerozhodl o podané žádosti v zákonem stanovené lhůtě, podala žalobkyně proti žalovanému žalobu na ochranu proti nečinnosti správního orgánu podle § 79 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), kterou se domáhá, aby soud uložil žalovanému povinnost vydat v soudem určené lhůtě rozhodnutí o její žádosti. 2. Podle § 7 odst. 1 věty první s. ř. s. „[n]estanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany“. 3. Podle § 79 odst. 2 s. ř. s. je v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaným správní orgán, který podle žalobního tvrzení má povinnost vydat rozhodnutí nebo osvědčení. 4. Z konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu vyplývá, že v případě nečinnostních žalob je předmětem řízení samotná nečinnost správního orgánu při vydání rozhodnutí nebo osvědčení, nikoliv „věc“, od níž se tato nečinnost odvíjí (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 11. 2020, č. j. Nad 155/2020-143, bod 18). 5. Žalobkyně označila za žalovaného Ministerstvo vnitra, které je příslušné k vydání rozhodnutí o žádosti o udělení státního občanství (srov. § 11 a § 23 zákona o státním občanství ČR). 6. Žalobkyně se domáhá poskytnutí soudní ochrany proti nečinnosti správního orgánu, kterým je dle jejího tvrzení Ministerstvo vnitra. Žalobkyně tvrdí, že Ministerstvo vnitra zasáhlo do jejích práv nezákonnou nečinností v řízení o udělení státního občanství vedeném pod sp. zn. MV-171137/VS-2023. Sídlo Ministerstva vnitra je v Praze. Zdejší soud není místně příslušným k řízení v projednávané věci, neboť sídlo správního orgánu, který podle žalobkyně zasáhl do jejích práv nezákonnou nečinností a má podle ní povinnost vydat rozhodnutí o její žádosti o udělení státního občanství, tedy Ministerstva vnitra, je v Praze, tudíž je v obvodu Městského soudu v Praze, jakožto soudu vykonávajícího působnost krajského soudu v obvodu hlavního města Prahy (srov. § 9 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích). 7. Podle § 7 odst. 6 věty prvé s. ř. s. platí, že není-li soud, u něhož byl návrh podán, k jeho vyřízení místně příslušný, postoupí jej k vyřízení soudu příslušnému. O postoupení věci místně příslušnému soudu podle § 7 odst. 6 s. ř. s. soud rozhodne usnesením, proti kterému je přípustná kasační stížnost (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 1. 2005, č. j. 6 Ads 31/2004-35). 8. Zdejší soud není místně příslušným k projednání žaloby. Místně příslušným k jejímu projednání je Městský soud v Praze, neboť v jeho obvodu má žalovaný sídlo. Zdejší soud proto podle § 7 odst. 6 s. ř. s. postoupil žalobu tímto usnesením Městskému soudu v Praze jako soudu příslušnému k jejímu vyřízení. Poučení: Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost. Kasační stížnost musí být podána do dvou týdnů po doručení usnesení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu; lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Krajského soudu v Plzni. Plzeň 3. února 2025 Mgr. Lukáš Pišvejc v.r. předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje L. C.