77 A 52/2025 – Krajský soud v Plzni

77 A 52/2025- 217 - text  16 77 A 52/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jaroslava Škopka a soudců JUDr. Veroniky Burianové a Mgr. Aleše Smetanky ve věci navrhovatelky: Bc. R. K. bytem X zastoupená Mgr. Ondřejem Trávníčkem, advokátem sídlem Krapkova 280/7, 779 00 Olomouc proti odpůrci: Město Horšovský Týn sídlem náměstí Republiky 52, 346 01 Horšovský Týn o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy – změny č. 6 územního plánu Horšovský Týn, vydané usnesením zastupitelstva odpůrce ze dne 23. 9. 2024, č. 14/2024, takto: I. Návrh se zamítá. II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci, návrh a vyjádření odpůrce 1. Dne 1. 11. 2024 nabylo účinnosti opatření obecné povahy – změna č. 6 územního plánu Horšovský Týn (dále jen „Změna územního plánu“). Návrhem na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části ve smyslu § 101a a násl. s. ř. s. se navrhovatelka domáhala zrušení textové a grafické části Změny územního plánu v části vymezení plochy přestavby P91 a P92. 2. Navrhovatelka v návrhu namítla nepřezkoumatelné odůvodnění nového výškového limitu u plochy P92, který je vyšší než u ostatních ploch. Dále nesouhlasila s nedostatečně odůvodněným navýšením koeficientů zastavěné plochy u plochy P91 z 0,40 na 0,50 a u plochy P92 z 0,30 na 0,40. V podání ze dne 7. 11. 2025 navrhovatelka uvedla, že se na odpůrce obrátila ve věci Změny územního plánu podáními ze dne 7. 8. 2024 a 2. 9. 2024. Navrhovatelka tvrdila, že před Změnou územního plánu byla zástavba na plochách P91 a P92 výškově omezena obdobně jako ve Změně územního plánu. Pokud jde o zastavěnost těchto ploch, ta nebyla původním územním plánem stanovena, ale podle územní studie byly podle navrhovatelky stanoveny koeficienty zastavěnosti 0,25, resp. 0,3 a 0,4. 3. Odpůrce ve svém vyjádření k návrhu ze dne 22. 10. 2025 a v podáních ze dne 7. 11. 2025 a 12. 11. 2025 uvedl, že k plochám P92 a P91 nebyly podány žádné námitky ani připomínky. Odpůrce poukázal na str. 26 odůvodnění Změny územního plánu. Územní plán nevyhodnocuje konkrétní dopady předpokládaného záměru. Odpůrce ke genezi předmětných ploch uvedl, že v prvním územním plánu účinném od 30. 4. 1999 byly plochy funkčně vymezeny jako smíšené území centrální městské zóny mimo rámec MPR a bylo možné využití pro občanskou vybavenost. Tehdy územní plán neupravoval zastavěnost a umožňoval i vícepodlažní bydlení. V územním plánu s účinností od 4. 10. 2019 byly obě plochy funkčně vymezeny jako plochy občanského vybavení. Plocha P91 byla v grafické části územního plánu (hlavní výkres A a koordinační výkres A) limitována max. 2 NP, zastavěností 0,30 a plocha P92 max. 3 NP, zastavěností 0,40. V tomto územním plánu byla rovněž stanovena podmínka, že lokalita bude podrobněji řešena územní studií. Na základě územní studie bylo Změnou územního plánu u plochy P92 změněno funkční využití plochy na plochy smíšené městské (SM) s podlažností 3 NP+P se zastavitelností 0,4 a u plochy P91 došlo k navýšení podlažnosti na 3 NP se zastavitelností 0,5. Sousední stabilizované plochy nemají v územním plánu stanovený koeficient zastavěnosti. Nejbližší zastavitelné plochy nemají omezenou zastavitelnost a např. v sousední zastavitelné ploše Z3-R03.OV územní plán rovněž umožňuje podlažnost 3 NP+P. Stávající sousední plocha s funkčním využitím bydlení hromadné (BH) umožňuje nadstavby až do výšky 4 NP+P a stávající bytové domy v této lokalitě mají 4NP+P. Změnou tak nedošlo k zásadní změně v případném dotčení vlastnických práv navrhovatelky oproti možnému funkčnímu využití této plochy v minulosti. Odpůrce zdůraznil, že navrhovatelka nepodala včas námitky ani připomínky, ani se neúčastnila veřejného projednání. Pasivitu navrhovatelky je nutné přičítat k její tíži. Odpůrce navrhl, aby soud návrh zamítl. 4. V podání ze dne 16. 10. 2025 MUDr. L. K., MUDr. H. P. a Společenství vlastníků jednotek pro dům čp. Xa, H. T. jako potenciální osoby zúčastněné na řízení uvedli, že se Změnou územního plánu souhlasí a současně se výslovně vzdali postavení osoby zúčastněné na řízení. II. Posouzení věci soudem 5. Navrhovatelka vlastní pozemky parc. č. Xb a Xc v k. ú. X, které sousedí s plochou P92, přičemž plocha P91 na plochu P92 navazuje přes ulici. 6. Obecně platí, že návrh na zrušení opatření obecné povahy nepředstavuje actio popularis. Navrhovatel musí být podle § 101a odst. 1 s. ř. s. opatřením obecné povahy dotčen na svých veřejných subjektivních právech. Nejvyšší správní soud ve své rozhodovací činnosti rozlišuje jednak aktivní procesní legitimaci k podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy, jednak aktivní věcnou legitimaci. Absence aktivní procesní legitimace vede k odmítnutí návrhu, zatímco chybí-li aktivní věcná legitimace, musí být návrh zamítnut. Pro splnění podmínky aktivní procesní legitimace dostačuje logické a konsekventní (i nedoložené) tvrzení o možném dotčení subjektivních práv navrhovatele. To, zda je dotčení podle povahy věci vůbec myslitelné, závisí na povaze a předmětu, obsahu a způsobu regulace prováděné konkrétním opatřením obecné povahy, napadeným návrhem na jeho zrušení. Pokud pak již z obsahu samotných tvrzení navrhovatele je patrné, že i kdyby byla tato tvrzení pravdivá, nemůže být navrhovatel ve své právní sféře dotčen, je namístě odmítnout návrh jako nepřípustný podle § 46 odst. 1 písm. c) s. ř. s. To, zda je dotčení v určité situaci vůbec myslitelné, závisí tedy nejen na podobě (obsahu) uplatněného tvrzení, ale též (především) na povaze, předmětu a obsahu napadeného opatření obecné povahy. Je nutné, aby napadaná regulace měla vztah ke konkrétním právům a povinnostem navrhovatele. V případě územního plánování musí navrhovatel především plausibilně tvrdit, že existuje přímý vztah mezi jeho právní sférou a regulovaným územím a že dotčení je z povahy věci myslitelné právě danou formou právní regulace (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 9. 2025, č. j. 8 As 266/2024-47, body 9 až 11). 7. Odmítnutí návrhu proto, že byl podán osobou k tomu zjevně neoprávněnou [§ 46 odst. 1 písm. c) s. ř. s.], lze vyhradit pouze případům nedostatku procesní legitimace a jen zcela zjevným nedostatkům legitimace hmotné, zjistitelným bez pochyb okamžitě, zpravidla již z návrhu samotného. Pokud tomu tak není, musí soud návrh věcně projednat; vyjde-li v této fázi nedostatek aktivní legitimace najevo, rozhodne o věci rozsudkem (viz právní věta rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 9. 2005, č. j. 4 As 50/2004-59, č. 1043/2007 Sb. NSS). 8. V nyní projednávané věci má soud za to, že kvalita žalobních tvrzení limitně dosahuje hranice pro závěr, že napadená regulace ploch P91 a P92 Změnou územního plánu může mít přímý dopad do právní sféry žalobkyně. Podmínku aktivní procesní legitimace podle § 101a odst. 1 s. ř. s. tedy žalobkyně splnila. Žalobkyně totiž v návrhu tvrdila, že regulace předmětných ploch zasáhla do jejího vlastnického práva zvýšením intenzity dopravy a hlukem. Žalobkyně to sice nijak nekonkretizovala, ale soud vyšel z toho, že zástavba ploch přilehlých k pozemkům žalobkyně může mít (obecně a teoreticky) vliv na výkon vlastnického práva žalobkyně. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vlastní nemovitosti v předmětné lokalitě, nelze její tvrzení označit a priori za nemyslitelná. U plochy P91, která je o pozemků žalobkyně oddělena nejen rozlehlou plochou P92, ale i ulicí, je i tento závěr rozhodně hraniční, ale soud vyšel z toho, že odmítnutí žaloby má být vyhrazeno případům zjevného nedostatku aktivní legitimace, zjistitelného bez pochyb okamžitě, zpravidla již z návrhu samého. Pokud tomu tak není, musí soud návrh „propustit do řízení ve věci“, kdy teprve vyjdeli nedostatek aktivní legitimace najevo, bude s ohledem na tuto skutečnost rozhodnuto meritorně (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 9. 2005, č. j. 4 As 50/2004-59, č. 1043/2007 Sb. NSS). Pokud žalobkyně v žalobě tvrdila vztah napadené regulace se svým právem na ochranu zdraví a právem na příznivé životní prostředí (emise, znečištění půdy), nijak nekonkretizovala, v čem a jak by regulace ploch P91 a P92 měla do těchto jejích práv zasahovat, kdy z okolností tvrzených v žalobě nic takového zjevně nevyplývalo. 9. Odpůrce byl ve věci pasivně legitimován, neboť napadené opatření obecné povahy vydalo jeho zastupitelstvo usnesením ze dne 23. 9. 2024, č. 14/2024 (srov. § 101a odst. 3 s. ř. s.). 10. Odpůrce oznámil vydání Změny územního plánu formou opatření obecné povahy veřejnou vyhláškou, která byla vyvěšena na úřední desce dne 17. 10. 2024 a sejmuta dne 1. 11. 2024. Napadené opatření obecné povahy tak nabylo účinnosti dne 1. 11. 2024, a proto byl návrh podaný dne 1. 10. 2025 včasný (srov. § 101b odst. 1 s. ř. s.). Obecná východiska pro posouzení věci soudem 11. Při přezkoumání opatření obecné povahy vyšel soud podle § 101b odst. 3 s. ř. s. ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání opatření obecné povahy. 12. Podle § 101b odst