1 Ao 1/2005 — Nejvyšší správní soud

77 A 3/2026- 225 - text  9 77 A 3/2026 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jaroslava Škopka a soudců JUDr. Veroniky Burianové a Mgr. Aleše Smetanky ve věci navrhovatelů: a) J. H., X, b) J. H., X, c) L. S., X, všichni zastoupeni JUDr. Janou Kopáčkovou, advokátkou, Petrovická 283, 344 01 Domažlice, proti odpůrci: Město Domažlice, IČO 00253316, náměstí Míru 1, 344 01 Domažlice, o návrhu na zrušení opatření obecné povahy - Změny č. 3 územního plánu Domažlice, schváleného usnesením Zastupitelstva města Domažlice ze dne 18. 12. 2024, č. 764, a to v části upravující založení lokálního biocentra LBC.252-Při Potocích, takto: I. Návrh se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění [I] Předmět řízení 1. Návrhem ze dne 2. 1. 2026 se navrhovatelé domáhali, aby Krajský soud v Plzni (dále jen „soud“) zrušil opatření obecné povahy - Změnu č. 3 územního plánu Domažlice, schváleného usnesením Zastupitelstva města Domažlice ze dne 18. 12. 2024, č. 764 (dále též jen „OOP“), a to v části upravující založení lokálního biocentra LBC.252 - Při Potocích. 2. Územní plán se vydává formou opatření obecné povahy podle § 171 a následujících zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů [§ 43 odst. 4 věta čtvrtá zákona č. 183/2006 Sb. (starý stavební zákon), resp. § 73 odst. 1 zákona č. 283/2021 Sb. (nový stavební zákon)]. [II] Návrh 3. Navrhovatelé připomněli, že jsou vlastníky pozemků č. parc. X, XA a XB v k.ú. X (dále též jako „Pozemky“), které jsou dotčeny napadeným opatřením obecné povahy. 4. Předchozí znění územního plánu zahrnovalo Pozemky do zóny zahrad a sadů. Nové zařazení Pozemků do lokálního biocentra naprosto zásadním způsobem ovlivňuje možnosti jejich využití ze strany vlastníků a neúměrně zatěžuje jejich vlastnické právo, a to bez jakéhokoliv bližšího odůvodnění. Záměr na zařazení Pozemků do plochy lokálního biocentra postrádá v textu OOP potřebné odůvodnění, což zákonitě evokuje pocit, že záměr byl navržen neodborně a nedostatečně. Tento zásadní nedostatek působí jako logický následek, že i posouzení a projednání záměru a jeho implementace do OOP jsou nedostatečné. 5. Biocentrum jako jeden z prvků územního systému ekologické stability je v platné právní úpravě (vyhláška č. 395/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů) vymezeno jako biotop v krajině, který svým stavem a velikostí umožňuje trvalou existenci přirozeného či pozměněného, avšak přírodě blízkého ekosystému. Lokální biocentrum Při Potocích, do něhož jsou Pozemky podle OOP zařazeny, má mít charakter mokřadního lokálního biocentra. 6. OOP postrádá jakékoliv vysvětlení toho, jaký ekosystém má být tímto lokálním biocentrem chráněn, resp. existence jakého ekosystému má být díky lokálnímu biocentru Při Potocích umožněna. Mokřadní lokální biocentrum je v odborné literatuře definováno jako malá, ale ekologicky cenná oblast v krajině (často tvořená tůněmi, mokřady, lužními lesy), která je součástí širšího systému (ÚSES), umožňuje trvalou existenci místním druhům rostlin a živočichů a slouží jako důležitý uzel a zdroj pro migrující organismy, propojující větší ekologické celky. Jedná se o prostor, který je záměrně vytvářen nebo revitalizován pro podporu biodiverzity, zejména vlhkomilných společenstev, v kulturní krajině. 7. Dotčené Pozemky nicméně rozhodně nemají povahu tůní, mokřadů či lužních lesů. Podatelům není naprosto zřejmé, existenci jakých místních druhů rostlin a živočichů má zařazení jejich Pozemků do mokřadního lokálního biocentra trvale umožnit. 8. Typickým rysem všech mokřadů, v celé jejich představitelné rozmanitosti, je mimo jiné vyšší hladina povrchové či podpovrchové vody. Např. Ministerstvo životního prostředí v souvislosti s Ramsarskou úmluvou definuje, že pro potřeby České republiky se mokřadem rozumí zejména rašeliniště, slatiniště, rybníky, soustavy rybníků, lužní lesy, nivy řek, mrtvá ramen, tůně, zaplavované nebo mokré louky, rákosiny, ostřicové louky, prameny, prameniště, toky a jejich úseky, jiné vodní a bažinné biotopy údolní nádrže zatopené lomy, štěrkovny, pískovny, horská jezera, slaniska. 9. Dotčené Pozemky nelze ani při nejlepší vůli zařadit do žádné z uvedených kategorií. Hladina podzemní vody v dané lokalitě rozhodně nesplňuje parametry mokřadu – vždyť i v době lokálních povodní v roce 2006 zůstaly Pozemky velkou vodou nedotčené, nedošlo k naprosto žádnému zatopení, ani k zvednutí hladiny podzemních vod. Navrhovatelé zdůraznili, že od doby realizace investice do kanalizace Havlovice (akce „Čistá Berounka“) v roce 2011 je patrný naprosto výrazný a prokazatelný pokles hladiny podzemní vody ve studni o zhruba 50 %. 10. Lokalita Při Potocích má mít v rámci Územního systému ekologické stability povahu hygrofilního biocentra. Navrhovatelé měli za to, že daná lokalita však zmíněnou funkci rozhodně nemůže plnit, vždyť na pozemcích proběhl v minulosti návoz skládky. Už tato historicky prokazatelná skutečnost vylučuje, aby Pozemky plnily funkci biocentra. 11. V textu OOP je v části věnované územnímu systému ekologické stability uvedeno, že byla zohledněna platná metodika Ministerstva životního prostředí 3/2017 pro vymezování ÚSES, nicméně z celého textu OOP je patrné, že jde o pouhou proklamaci. Postup pořizovatele OOP je v přímém rozporu s principy, které Ministerstvo životního prostředí v této metodice definuje (= princip biogeografické reprezentativnosti, princip funkčních vazeb ekosystémů, princip přiměřených prostorových nároků, princip zohlednění aktuálního stavu krajiny, princip zohlednění jiných limitů a zájmů v krajině, princip posloupnosti a vzájemné návaznosti hierarchických úrovní ÚSES, princip přiměřené konzervativnosti). 12. OOP nenabízí jediný argument umožňující posouzení souladu jeho obsahu s výše popsanými principy, za všechny lze zmínit např. princip přiměřené konzervativnosti, který vybízí k minimalizaci zásahů jak do stávajících vyhovujících koncepčních řešení, tak do vymezených skladebných částí ÚSES. Vychází z relativní neměnnosti přírodních podmínek a ze skutečnosti, že ÚSES je na většině území našeho státu již vymezen. Ministerstvo životního prostředí výslovně zdůrazňuje, že každá případná změna stávajícího ÚSES musí být velmi zodpovědně zvážena a patřičně odůvodněna. 13. Protože OOP neobsahuje jediné odůvodnění zásahu v podobě zřízení lokálního biocentra na Pozemcích, je v tomto smyslu v zásadním rozporu se závaznou Metodikou MŽP. 14. Za pozornost stojí i skutečnost, že ruku v ruce se zařazením Pozemků do lokálního biocentra dochází k zrušení lokálního biocentra na části pozemku č. parc. XC, opět bez jakéhokoliv bližšího vysvětlení. Pochybnosti budí rovněž rozšíření zóny individuálního bydlení na protější straně řeky. 15. Každá případná změna či úprava koncepce či vymezení ÚSES musí být podle Metodiky MŽP velmi zodpovědně zvážena a patřičně odůvodněna. Zásadnější změny (pokud nejsou vyvolané jinými zájmy) je nutné odůvodnit prokazatelnými chybami v původní koncepci či v původním vymezení. Dílčí úpravy či upřesnění je nutné odůvodnit buď nepřesnostmi v původní koncepci či v původním vymezení, nebo vznikem nových relevantních skutečností ovlivňujících vymezení ÚSES. To vše OOP postrádá. 16. Navrhovatelé nabyli vzhledem k dlouhodobému, stabilnímu a po léta neměněnému zařazení Pozemků do zóny zahrad a sadů legitimního přesvědčení, že Pozemky budou moci využívat v souladu s účelem, pro který byly od nepaměti určeny a který odpovídá údajům o druhu a způsobu využití Pozemků evidovaným v katastru nemovitostí. Stejně tak nabyli legitimní očekávání, že ze strany Města Domažlice je, a i nadále bude, respektována kontinuita územního plánování. Změna č. 3 územního plánu v tomto smyslu představovala nečekaný zásah do jejich legitimního očekávání a právní jistoty. 17. Navrhovatelé jsou si vědomi své procesní pasivity v procesu přijímání OOP, nicméně k té došlo z objektivního důvodu, kdy navrhovatelé v souladu se zásadou ochrany dobré víry, legitimního očekávání a kontinuity územního plánování spoléhali na zachování stability zařazení Pozemků do zóny zahrad a sadů. Jejich spoléhání na zachování této stability podpořil též fakt, že změna č. 3 územního plánu byla v regionálním tisku prezentována jako opatření zaměřené mimo jiné na rozvoj zejména rekreačních a zahrádkářských oblastí. Ostatně, tato skutečnost je výslovně definována jako cíl navržených změn též v odůvodnění OOP (viz str. 8 a 9). Tento způsob prezentace změny č. 3 územního plánu vyvolal v navrhovatelích pochopitelný závěr, že projednávaná změna č. 3 územního plánu se Pozemků vůbec netýká, neboť Pozemky podle dosavadního územního plánu spadaly právě do kategorie zahrad. 18. Soudní praxe klade důraz na „vyvážení zájmů vlastníků dotčených pozemků s ohledem na veřejný zájem, kterým je v nejširším slova smyslu zájem na harmonickém využití území“ (viz k tomu např. rozhodnutí NSS č.j. 2 Ao 2/2007-73). Navrhovatelé měli zato, že u OOP v části věnované zařazení Poz