5 As 10/2009 — Nejvyšší správní soud

59 Ca 26/2007- 96 - text Pokračování 3 59Ca 26/2007 59Ca 26/2007-96 Usnesení Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci, rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Mgr. Karla Kosteleckého a soudců Mgr. Hany Ptáčkové a JUDr. Pavla Vacka v právní věci žalobce V. G., bytem A. X, zastoupeného JUDr. Milošem Vorlem, advokátem, se sídlem Moskevská 637/16, Liberec 1, proti žalovanému Krajskému úřadu Libereckého kraje, odbor rozvoje venkova, zemědělství a životního prostředí, se sídlem U jezu 642/2a, Liberec 2, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 12. 2006, č.j.: KULK 66332/2006 OLH, t a k t o : I. Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 27. 11. 2008, č. j. 59 Ca 26/2007 – 32, se zrušuje. II. Řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 12. 2006, č.j.: KULK 66332/2006 OLH, se zastavuje. III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení O d ů v o d n ě n í Rozsudkem ze dne 27. 11. 2008, č. j. 59 Ca 26/2007 – 32, Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci zrušil rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 12. 2006, č. j. KULK 66332/2006 OLH, sp. zn. 1350/2006 ORVZŽP, kterým žalovaný zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu Frýdlant, odboru stavebního úřadu a životního prostředí, č. j. 4413/2005/OSUZP/Va-7 ze dne 9. 8. 2006, o uznání společenstevní honitby Bulovka-Rybníčky podle zákona o myslivosti, jejímž držitelem je Honební společenstvo Bulovka-Rybníčky. Rozsudek doručil krajský soud zástupci žalobce JUDr. Miloši Vorlovi, advokátovi, dne 27. 1. 2009 a žalovanému dne 27. 1. 2009. Dne 11. 2. 2009 podal žalovaný (dále stěžovatel) osobně u krajského soudu proti rozsudku ze dne 27. 11. 2008, č. j. 59 Ca 26/2007 – 32, kasační stížnost, kterou krajský soud dne 13. 2. 2009 předložil i se spisem Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí. Dne 25. 2. 2009 sdělil krajskému soudu Ing. M. F., starosta HS Bulovka-Rybníčky, že žalobce zemřel. Dne 3. 3. 2009 byla krajskému soudu doručena písemnost JUDr. Miloše Vorla, advokáta, o tom, že žalobce zemřel. Totéž pak vyplývá z podání žalovaného došlého krajskému soudu dne 17. 6. 2009, v němž je uveden den úmrtí žalobce V. G., a to 23. 6. 2007. Úmrtí žalobce bylo ověřeno i z informačního systému evidence obyvatel. Nejvyšší správní soud následně instruoval zdejší soud, aby zjistil právního nástupce žalobce a tomu rozsudek zaslal. Zkoumáním dědického řízení po zemřelém žalobci soud zjistil, že v průběhu dědického řízení všichni potenciální dědicové předlužené dědictví odmítli. Soud tak nemohl ve smyslu § 107 odst. 2 o. s. ř. rozhodnout o tom, s kterým z dědiců žalobce bude v řízení pokračováno, in concreto komu bude doručeno rozhodnutí zdejšího soudu č. j. 59 Ca 26/2007-32. Tato zjištění předložil soud k posouzení Nejvyššímu správnímu soudu. Nejvyšší správní soud dne 30. 6. 2010, pod č. j. 5 As 10/2009-82, kasační stížnost žalovaného odmítl z důvodu jejího opožděného podání. Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu tak nic nezměnilo na stavu, kdy krajský soud vydal rozsudek, který se však nestal pravomocným, neboť se ho nepodařilo doručit jednomu z účastníků řízení. Podle § 33 odst. 2 s. ř. s. způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo má způsobilost mít práva a povinnosti, a správní orgán. Podle § 107 odst. 2 o. s. ř. ztratí-li způsobilost být účastníkem řízení fyzická osoba a umožňuje-li povaha věci pokračovat v řízení, jsou procesním nástupcem, nestanoví-li zákon jinak, její dědici, popřípadě ti z nich, kteří podle výsledku dědického řízení převzali právo nebo povinnost, o něž v řízení jde. Podle odst. 5 téhož ustanovení neumožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, soud řízení zastaví. Řízení zastaví soud zejména tehdy, zemře-li manžel před pravomocným skončením řízení o rozvod, o neplatnost manželství nebo o určení, zda tu manželství je nebo není, pokud zákon nedovoluje, aby se v řízení pokračovalo, řízení též zastaví, zemře-li partner před pravomocným skončením řízení o zrušení, neplatnosti nebo neexistenci partnerství; bylo-li již o věci rozhodnuto, soud současně toto rozhodnutí zruší. Podle § 47 písm. c) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon. V dané věci žalobce ztratil způsobilost být účastníkem řízení, neboť v průběhu tohoto řízení zemřel a nebyl zjištěn právní nástupce žalobce, který by vstoupil do řízení v souladu s § 107 odst. 2 o. s. ř. Z povahy věci tak nelze v řízení pokračovat. Proto soud svůj dřívější rozsudek ze dne 27. 11. 2008, č. j. 59 Ca 26/2007 – 32, zrušil a řízení zastavil. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě 2 týdnů od doručení jeho písemného vyhotovení k Nejvyššímu správnímu soudu prostřednictvím soudu podepsaného, písemně, trojmo. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel podle § 105 odst. 2 s. ř. s. zastoupen advokátem. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. Podle § 106 odst. 1 s. ř. s. musí kasační stížnost obsahovat kromě obecných náležitostí označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno. Kasační stížnost nemá odkladný účinek. Jiné opravné prostředky nejsou přípustné. V Liberci dne 4. srpna 2010 Mgr. Karel Kostelecký, v.r. předseda senátu