1 As 26/2011 — Nejvyšší správní soud

59 A 17/2011- 61 - text Pokračování 5 59A 17/2011 59A 17/2011-61 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Karla Kosteleckého a soudkyň Mgr. Lucie Trejbalové a Mgr. Karolíny Tylové, LL.M., ve věci žalobců: a) D.L., nar. xx, b) .L.Ž., nar. xx, c) F.L., nar. xx, všichni trvale bytem Josefův Důl 960E, Josefův Důl u Jablonce nad Nisou, právně zastoupených Mgr. Miroslavem Krutinou, advokátem se sídlem AK Vyšehradská 423/27, Praha 2 - Nové Město, proti žalovanému Krajskému úřadu Libereckého kraje, se sídlem U Jezu 642/2a, Liberec 2, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 11. 2010, č.j. KULK 74316/2010, sp. zn. SO/M/407/2010/Po, takto: I. Rozhodnutí Krajského úřadu Libereckého kraje ze dne 9. 11. 2010, č.j. KULK 74316/2010, sp. zn. SO/M/407/2010/Po se pro nezákonnost zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen uhradit žalobcům náklady řízení ve výši 26.946,- Kč k rukám Mgr. Miroslava Krutiny, advokáta se sídlem AK Vyšehradská 423/27, Praha 2, do 15 dnů ode dne právní moci rozsudku. Odůvodnění: Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobci domáhali zrušení shora uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobců a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Jablonec nad Nisou, odbor správní, matriční úřad (dále jen ,,správní orgán prvního stupně“) ze dne 20. 9. 2010, č.j. 3904/2010/SPR/MaÚ, kterým matriční úřad zamítl žádost žalobců a) a b) o povolení změny příjmení nezl. F.L. a na příjmení L.Ž.. Žalobci v žalobě namítali, že zákonnou úpravu příjmení v českém právním řádu je nutno interpretovat ústavně konformní způsobem, a v případě jejího rozporu s mezinárodními úmluvami, jimiž je Česká republika vázána (zejména článek 8 Evropské Úmluvy o lidských právech a základních svobodách), jakož i ústavněprávními normami (článek 10, odst. 2 Listiny základních práv a svobod), je třeba dát přednost při výkladu těmto normám. Žalobci jsou přesvědčeni, že neexistuje relevantní důvod, proč by neměla být umožněna požadovaná změna příjmení, neboť žalobci a) a b) dostatečně prokázali vážný zájem na změně příjmení svého dítěte, která je v zájmu nezletilého. I v případě, že nositelem dvou příjmení je pouze jeden z rodičů, nemůže být tato skutečnost sama o sobě důvodem k tomu, aby byl požadavek na změnu příjmení nezletilého z jednoho na více příjmení zamítnut. Žalobci proto považují výklad § 70 odst. 1, písm. d) zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení (dále jen „zákon o matrikách“) za nesprávný, ústavně nekonformní. Podle žalobců neexistuje žádné legitimní opodstatnění toho, aby jejich společná vůle byla omezena jen z toho důvodu, že formálně je nositelem dvou příjmení pouze matka, ačkoli otec dítěte se změnou dítěte příjmení souhlasí a nové příjmení nezletilého obsahuje i příjmení jeho. Ze všech výše uvedených důvodů považují žalobci napadené rozhodnutí žalovaného za nezákonné a navrhují, aby bylo zrušeno a věc vrácena žalovanému k dalšímu řízení. K podané žalobě se písemně vyjádřil žalovaný, který setrval na svých závěrech uvedených v napadeném rozhodnutí a navrhl žalobu zamítnout s tím, že zákon o matrikách v § 72 odst. 2 taxativně vymezuje, za jakých podmínek je možné povolit změnu příjmení. Změna příjmení se dle tohoto ustanovení povolí zejména tehdy, jde-li o příjmení hanlivé, nebo směšné, nebo je-li proto vážný důvod. V případě, že by správní orgán shledal důvody podané žádosti jako vážné, nelze opomíjet znění § 70 zákona o matrikách, který taxativně stanoví, za jakých podmínek je možné užívat více příjmení. Toto ustanovení neumožňuje užívat více příjmení, pokud by jej občan nabyl změnou ve správním řízení. Zároveň se v tomto konkrétním případě nejedná o příjmení dítěte po jeho rodičích, neboť ti oba nejsou oprávněni užívat více příjmení, oprávněná je pouze matka dítěte Lenka Laubrová Žirovnická. Na vyjádření žalovaného reagovali žalobci replikou, ve které zopakovali důvody pro podání žaloby. Žalobci vyjádřili přesvědčení, že správní orgány měli posoudit požadované změny ve smyslu ustanovení § 72 odst. 2 zákona o matrikách, což se však v projednávaném případě nestalo, neboť napadené rozhodnutí je odůvodněno tím, že § 70 zákona o matrikách, který taxativně vymezuje, v jakých případech může občan užívat více příjmení, požadovanou změnu příjmení z jednoho na dvě neumožňuje. Ve věci proběhlo dne 28. 3. 2012 ústní jednání, při kterém žalobci i žalovaný nejprve setrvali na svých stanoviscích, zástupkyně žalovaného však v konečném návrhu navrhla zrušení napadeného rozhodnutí s ohledem na změnu judikatury. Ze správního spisu, který si soud od žalovaného vyžádal, vyplývají následující pro věc rozhodné skutečnosti: Dne 9. 8. 2010 podali žalobci a) a b) u správního orgánu prvního stupně žádost o změnu příjmení jejich nezletilého syna z dosavadního L. na nové příjmení L. Ž. Svoji žádost odůvodnili tím, že jejich přáním je zachovat obě svá příjmení do budoucna. Uvedli, že pokud obě jejich příjmení neponese jejich společný potomek, dojde z genealogického hlediska k vymření jednoho z rodů. Žalobci k žádosti později doložili i výsledek genealogického výzkumu rodu Ž. Správní orgán prvního stupně rozhodnutím ze dne 20. 9. 2010 sp. zn. 3904/2010/SPR/MaÚ, č.j. 87729/2010 nevyhověl žádosti žalobců o změnu příjmení, neboť nebyl naplněn žádný z důvodů uvedených v § 70 zákona o matrikách. Odvolání žalobců bylo zamítnuto napadeným rozhodnutím žalovaného. Ten při posuzování odvolání vyšel ze skutečnosti, že § 70 zákona o matrikách změnu příjmení z jednoho na dvě ve správním řízení neumožňuje, a proto ji nelze připustit ani v případě, kdy žadatelé vnímají svoje důvody jako vážné. Žalovaný dále odkázal na § 19 zákona o matrikách a uvedl, že nezletilý se narodil z manželství, dohoda o příjmení dětí byla uvedena na oddacím listu rodičů a nezletilý proto nese příjmení Laubr. Soud přezkoumal napadené rozhodnutí a řízení jeho vydání předcházející v řízení dle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního s. ř. s., v rozsahu a v mezích uplatněných žalobních bodů dle § 75 odst. 2 s. ř. s. s tím, že přitom vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s.ř.s.), a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Vzhledem k tomu, že skutkové okolnosti případu nejsou mezi stranami sporné, zabýval se krajský soud pouze posouzením právní otázky, která spočívá ve výkladu § 72 odst. 2 zákona o matrikách a jeho vztahu k § 70 odst. 1 tohoto zákona. V této souvislosti je nezbytné předeslat, že obdobný případ již řešil i Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 11. 5. 2011 č.j. 1 As 26/2011-55 (dostupný na www.nssoud.cz). Se závěry vyslovenými v tomto rozhodnutí se zdejší krajský soud plně ztotožňuje. Předmětem nyní projednávané věci je žádost žalobců a) a b) o změnu příjmení jejich nezletilého syna z dosavadního Laubr na nové příjmení L.Ž. Tato problematika je upravena v § 72 zákona o matrikách. Dle odst. 2 tohoto ustanovení se změna příjmení povolí zejména tehdy, jde-li o příjmení hanlivé, nebo směšné, nebo je-li pro to vážný důvod. Nejvyšší správní soud se ve výše zmíněném rozsudku zabýval nejprve otázkou, která je významná i pro projednávanou věc, zda za změnu příjmení lze považovat i nahrazení jednoho příjmení dvěma příjmeními. Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že změna příjmení dle § 72 odst. 2 zákona o matrikách může spočívat v nahrazení dosud užívaného jediného příjmení více příjmeními, jestliže to opodstatňuje vážný důvod, pro nějž se o změnu příjmení žádá. Jako „vážné důvody“ pro změnu příjmení, které je žadatel povinen nejen tvrdit, ale i prokázat, pak označil Nejvyšší správní soud např. důvody motivované snahou navázat na rodovou tradici (např. zabránit tomu, aby vymřením rodu „po meči“ přestalo být užíváno příjmení rodu v dané linii). Dále se Nejvyšší správní soud zabýval tím, jaký význam pro posouzení žádosti o změnu příjmení má § 70 odst. 1 zákona o matrikách, který obsahuje uzavřený výčet případů, kdy je osoba oprávněna užívat více příjmení. K této otázce Nejvyšší správní soud uvedl, že § 70 odst. 1 zákona o matrikách se týká pouze těch případů, kdy užívání více příjmení je spojeno s matriční událostí (§ 1 odst. 4 zákona o matrikách) či matriční skutečností [§ 5 odst. 1 písm. b) zákona o matrikách], aniž by však změna příjmení byla hlavním předmětem této události či skutečnosti. Toto ustanovení se však nevztahuje na žádost o změnu příjmení dle § 72 zákona o matrikách. Změna příjmení na základě žádosti je tak dle názoru Nejvyššího správního soudu specifickou, samostatnou matriční skutečností, což vyjadřuje i systematika zákona o matrikách, který upravuje tuto otázku v samostatném dílu. Nejvyšší správní soud uzavřel, že na posuzování žádosti o změnu příjmení dle § 72 odst. 2 zákona o matrikách nelze aplikovat § 70 odst. 1 téhož zákona. Zdůraznil však, že matriční úřad by měl zohlednit zásadu omezené přípustnosti užívání více příjmení, která by se měla projevit