4 As 68/2008 — Nejvyšší správní soud

15 A 60/2012- 49 - text [OBRÁZEK]15A 60/2012-49 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D. a soudců Mgr. Václava Trajera a JUDr. Petra Černého, Ph.D., v právní věci žalobce: CEMEX Sand, k.s., sídlem v Napajedlech, Masarykovo náměstí 207, IČ 47906201, zastoupeného JUDr. Miroslavem Nyplem, advokátem, sídlem v Hradci Králové, Dukelská 15, proti žalovanému: Český báňský úřad, Kozí 4, Praha 1, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27.4.2012, č.j. SBS/12338/2012/ČBÚ-22, t a k t o : I. Žaloba se z a m í t á . II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Žalobce se řádně a včas podanou žalobou domáhal zrušení žalobou napadeného rozhodnutí žalovaného ze dne 27.4.2012, č.j. SBS/12338/2012/ČBÚ-22, kterým bylo podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“), zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Obvodního báňského úřadu v Mostě (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 24.2.2012, č.j. SBS/04548/2012/OBÚ-04, kterým byl udělen předchozí souhlas s převodem dobývacího prostoru Úhošťany, ev. č. 7/0980, z organizace C4SC78 s.r.o., sídlem v Praze, Janáčkovo nábřeží 1153/1, IČ 24156833, na žalobce. Žalobce uvedl, že nesouhlasil s uložením podmínky č. 2 v rozhodnutí správního orgánu I. stupně, kterou mu bylo uloženo vytvořit finanční rezervu na zvláštním účtu ve stejné výši jako byla vytvořena společností C4SC78 s.r.o. Měl za to, že došlo Pokračování 2 15A 60/2012 k nerespektování zásady zakotvené v čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, dle kterého mohou být povinnosti ukládány toliko na základě zákona. Není možné, aby správní orgány uložily povinnost dodatečně vytvořit a na zvláštní vázaný účet uložit zákonné rezervy, které byly vytvářeny již v souvislosti s těžbou uskutečněnou minulosti, tedy v období, kdy právní předpisy tuto povinnost neukládaly. Ze žádného zákonného ustanovení totiž povinnost dodatečného vytvoření rezerv v jejich faktické finanční podobě nevyplývá. Správní orgány tak zneužívají skutečnost, že je dobývací prostor převáděn mezi dvěma subjekty. Kdyby k převodu nedocházelo, v žádném případě by původnímu držiteli dobývacího prostoru nemohly uložit a neuložily by povinnost složit rezervy vedené na analytickém účtu (tedy v účetní podobě) na zvláštní vázaný účet (tedy ve faktické podobě). Žalobce tak byl na svých právech citelně dotčen, protože finanční prostředky na rezervy za období předcházející novelizaci zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů (dále jen „zákon o rezervách“), bude nucen čerpat z úvěru, a v této souvislosti bude nucen platit vysoké úroky. V této souvislosti odkázal žalobce na ustanovení § 10 odst. 2, § 10a odst. 1 zákona o rezervách s tím, že povinnost ukládat rezervy na zvláštní účet byla založena novelou zákona o rezervách č. 438/2003 Sb., účinnou od 1.1.2004. Tato novela obsahuje i přechodné ustanovení k § 10a zákona o rezervách, které stanoví, že tato norma se použije poprvé za období, za které se podává daňové přiznání, počínající v roce 2004, nestanoví-li zvláštní předpis jinak. Obdobná povinnost byla založena až novelou zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (dále jen „horní zákon“), zákon č. 313/2006 Sb., účinnou od 21.6.2006. Je zcela bezpředmětné upozornění žalovaného, dle kterého již společnost C4SC78 s.r.o. je povinna vést zákonné rezervy v plné výši na zvláštním vázaném účtu, a to na základě rozhodnutí správního orgánu I. stupně ze dne 11.10.2011, č.j. 30419/2011/04/001. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě zrekapituloval dosavadní průběh řízení. S převzetím dobývacího prostoru přechází na nabyvatele všechna práva a povinnosti spojená s dobývacím prostorem. Jednou z povinností držitele dobývacího prostoru je vytvářet finanční rezervy na sanace a rekultivaci ve smyslu ustanovení § 31 odst. 6 horního zákona a důlních škod ve smyslu ustanovení § 37a odst. 1 horního zákona, a to v souladu s příslušnými rozhodnutími správního orgánu I. stupně, kterými je tvorba finančních rezerv schválena. Výše finančních rezerv potřebných pro vypořádání důlních škod vzniklých v souvislosti s plánovanou činností a na zahlazení účinků uvažované těžby je vyčíslena v plánech sanace a rekultivace podle § 32 odst. 2 horního zákona. Na základě takto vyčíslené rezervy schvaluje správní orgán I. stupně výši tvorby finančních rezerv. Výše potřebné rezervy je vyčíslitelná k jakémukoliv datu, tedy i k datu převodu dobývacího prostoru. Jestliže nabyvatel ve smlouvě o převodu přejímá veškerá práva a povinnosti vztahující se k dobývacímu prostoru, přejímá i povinnost faktického provedení sanací a rekultivaci pozemků dotčených těžbou. Jestliže tedy převodce byl povinen zrušit vytvořené finanční rezervy a následně je zdanit, což mu bylo uloženo nejen podmínkou č. 2 napadeného rozhodnutí, ale i ustanovením § 4 zákona o rezervách, je nabyvatel povinen tyto finanční rezervy v plné výši vytvořit v souladu s platným rozhodnutím správního orgánu I. stupně. Protože nabyvatel vytváří finanční rezervy v současné době, nemůže správní orgán jinak, než uložit nabyvateli deponovat tyto finanční rezervy na vázané účty v bance. Za situace, kdy převodce vytvořené finanční rezervy zruší, neboť předáním dobývacího prostoru pro něj pominuly důvody, pro které byly finanční rezervy vytvářeny, nabyvatel už nemůže vytvořit finanční rezervy podle předpisů platných do 31.12.2003, resp. do 20.6.2006. Dále žalovaný odkázal na Důvodovou zprávu k novele č. 313/2006 Sb. a uvedl, že zákonodárce dal bezpochyby najevo, že rezervy vytvářené pouze (K.ř.č. 1 - rozsudek) Pokračování 3 15A 60/2012 účetně nepovažuje za dostatečné k účelům uvedeným v ustanovení § 31 odst. 6 a § 37a odst. 1 horního zákona. Pokud se jedná o samotnou podmínku č. 2, lze maximálně připustit, že uložení této povinnosti je nadbytečné, neboť taková povinnost vyplývá přímo ze zákonných ustanovení § 10a odst. 1 zákona o rezervách a ustanovení § 37a odst. 2 a 4 horního zákona. Přistoupit na argumentaci žalobce by znamenalo názorově se vrátit v oblasti tvorby finančních rezerv před rok 2004 s tím, že by tím současně bylo vytvořeno neúměrné a neúnosné riziko pro stát. V replice ze dne 23.8.2012 žalobce uvedl, že nesouhlasí s tím, že by měl v důsledku stanoviska žalovaného a správního orgánu I. stupně na zvláštní účet složit víc finančních prostředků, než kolik by se na tomto účtu nacházelo v případě, že by dobývací prostor nebyl nikdy převeden na třetí osobu. Nikdo není oprávněn původním držitelům uložit povinnost, aby na vázaný účet doplatili i tu část rezerv, které vytvářeli za předchozí období. A právě v tomto rozdílu v povinnosti doplatit rezervy za období předcházející novelizace zákona o rezervách, resp. horního zákona, spatřuje žalobce znevýhodňování nových nabyvatelů dobývacích prostor. Soud rozhodl v souladu s ust. § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, (dále jen „s.ř.s.“) bez jednání, neboť žalobce a žalovaný s tímto postupem výslovně souhlasili. Napadené rozhodnutí soud přezkoumal v řízení vedeném podle části třetí prvního dílu hlavy druhé s.ř.s., která vychází z dispoziční zásady vyjádřené v ust. § 71 odst. 1 písm. c), písm. d), odst. 2 věty druhé a třetí a § 75 odst. 2 věty první s.ř.s. Z této zásady vyplývá, že soud přezkoumává zákonnost rozhodnutí správního orgánu, a to pouze v rozsahu, který žalobce uplatnil v žalobě nebo během dvouměsíční lhůty po oznámení napadeného rozhodnutí dle § 72 odst. 1 věty první s.ř.s. Povinností žalobce je proto tvrdit, že správní rozhodnutí nebo jeho část odporuje konkrétnímu zákonnému ustanovení a toto tvrzení zdůvodnit. Nad rámec žalobních námitek musí soud přihlédnout toliko k vadám napadeného rozhodnutí, k nimž je nutno přihlížet bez návrhu nebo které vyvolávají nicotnost napadeného rozhodnutí podle § 76 odst. 2 s.ř.s. Takové nedostatky však v projednávané věci nebyly zjištěny. Ze správního spisu bylo zjištěno, že správní orgán prvoinstančním rozhodnutím sice udělil předchozí souhlas ke smluvnímu převodu dobývacího prostoru Úhošťany z organizace C4SC78 s.r.o. na žalobce, avšak podmínil svůj souhlas celkem šesti podmínkami. Podmínka č. 2 rozhodnutí o předchozím souhlasu zní: „2) Součástí smlouvy o převodu shora uvedeného dobývacího prostoru bude jednoznačně stanovená částka vytvořené finanční rezervy na sanaci a rekultivaci všech pozemků dotčených těžbou podle § 31 odst. 6 horního zákona a finanční rezervy na vypořádání důlních škod podle § 37a odst. 1 horního zákona a způsob jejich vypořádání mezi převodcem a nabyvatelem, a to za shora uvedený dobývací prostor. Výše vytvořených finančních rezerv musí být odpovídající požadavkům horního zákona a v souladu s platným rozhodnutím o povolení hornické činnosti v dobývacím prostoru Úhošťany. Tyto finanční prostředky budou převodcem rozpuštěny a nabyvatelem ve stejné výši vytvoře