9 As 28/2009 — Nejvyšší správní soud

15 A 144/2015- 19 - text Pokračování 15A 144/2015 3 15A 144/2015-19 USNESENÍ Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D. a soudců JUDr. Petra Černého, Ph.D. a Mgr. Václava Trajera v právní věci žalobce: Domovy sociálních služeb Háj a Nová Ves, příspěvková organizace, IČ: 637 87 911, se sídlem Kubátova 269, 417 22 Háj u Duchcova, proti žalovanému: Úřadu práce České republiky – krajská pobočka v Ústí nad Labem, se sídlem Dvořákova 1609/18, 400 01 Ústí nad Labem, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28.6.2013, č.j. MPSV-UP/23256/13/UL, t a k t o : I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného o námitkách ze dne 28.6.2013, č.j. MPSV-UP/23256/13/UL, kterým žalovaný dle ustanovení § 18 odst. 2 zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o státní kontrole“), nevyhověl námitkám žalobce proti inspekční zprávě ze dne 30.4.2013, č.j. MPSV-UP/14834/13/UL, jejímž předmětem byla inspekční zjištění žalovaného v návaznosti na místní šetření, které se uskutečnilo u žalobce ve dnech 16.4.2013 a 18.3.2013, ve věci sociálních služeb, které jsou poskytovány žalobcem. Před vlastním projednáním věci byl soud nejprve povinen zabývat se povahou napadeného rozhodnutí v tom směru, zda se nejedná o rozhodnutí, které je z přezkumné činnosti soudu vyloučeno. K přezkoumávání správního rozhodnutí může soud v rámci správního soudnictví totiž přistoupit jen za předpokladu, že není dána překážka, která by mu bránila věcně rozhodnout. Jinak soudu nezbývá nic jiného než podanou žalobu jako nepřípustnou podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“), usnesením odmítnout. O tom, kdy nastává taková situace, hovoří ustanovení § 68 písm. e) s.ř.s. ve vazbě na ustanovení § 70 s.ř.s., které upravuje tzv. kompetenční výluky, tedy úkony správního orgánu, jež nemohou být napadeny žalobou podle ustanovení § 65 a § 66 s.ř.s. Podle ustanovení § 65 odst. 1 s.ř.s. se může ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti (dále jen „rozhodnutí“), žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popř. vyslovení jeho nicotnosti. Jedná se o tzv. procesní legitimaci. S ohledem na použitou legislativní zkratku lze dovodit, že za rozhodnutí ve smyslu citovaného ustanovení lze považovat pouze takové úkony správního orgánu, jimiž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují práva nebo povinnosti. Hmotněprávně je pak legitimována pouze ta osoba, která byla na svých právech skutečně zkrácena. Jednou z podmínek přezkoumání úkonu správního orgánu ve správním soudnictví je tedy mimo jiné i skutečnost, zda se jedná o rozhodnutí, tedy takový právní úkon, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují práva nebo povinnosti. V posuzovaném případě však soud dospěl k závěru, že rozhodnutí žalovaného, jehož přezkumu se žalobce domáhá, takovým rozhodnutím není, a proto spadá pod kompetenční výluku dle ustanovení § 70 písm. a) s.ř.s. Žalovaný napadeným rozhodnutím přezkoumal shora uvedené námitky žalobce proti inspekční zprávě ze dne 30.4.2013, č.j. MPSV-UP/14834/13/UL, jež byla vydána v návaznosti na uskutečněnou inspekci, která se týkala poskytování sociálních služeb. Inspekce byla provedena v souladu se zákonným zmocněním obsaženým v ustanoveních § 97 a násl. zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Námitkám proti inspekční zprávě nebylo ze strany žalovaného s poukazem na ustanovení § 18 odst. 2 zákona o státní kontrole vyhověno. Z hlediska splnění podmínek řízení, tj. aktivní procesní legitimace k podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu dle ustanovení § 65 odst. 1 s.ř.s., je pro danou věc zásadní posouzení, zda rozhodnutí vydané v řízení dle ustanovení § 18 zákona o státní kontrole je úkonem správního orgánu zakládajícím, měnícím nebo rušícím práva žalobce či nikoli. Z judikatury Nejvyššího správního soudu vyplývá (srov. např. usnesení ze dne 12.2.2004, č.j. 5 A 55/2001-68, www.nssoud.cz), že „Rozhodnutí o námitkách podle § 18 zákona ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole (zde: vydané při kontrole čerpání dotace na odstranění ekologických škod způsobených povodní), není úkonem správního orgánu zakládajícím, měnícím, rušícím nebo závazně určujícím práva nebo povinnosti, a jde tak o úkon vyloučený ze soudního přezkumu podle § 70 písm. a) s. ř. s.“ Z téhož právního názoru Nejvyšší správní soud vyšel rovněž ve svých rozsudcích ze dne 16.6.2009, č.j. 9 As 28/2009-30, nebo ze dne 24.4.2013, č.j. 9 Aps 9/2012-29, které jsou dostupné na www.nssoud.cz. V této souvislosti lze taktéž odkázat na judikaturu Ústavního soudu, jenž v usnesení ze dne 5.6.2006, sp. zn. IV. ÚS 214/06, aproboval právní názor vyslovený Nejvyšším správním soudem, když vyslovil, že rozhodnutí o námitkách vydaných dle ustanovení § 18 zákona o státní kontrole nemohou sama o sobě změnit postavení kontrolovaného subjektu, neboť kontrolní protokol (v tomto případě inspekční zpráva), resp. kontrolní zjištění obsažená v takovém protokolu, představují pouze podklad pro případná navazující správní řízení a rozhodnutí příslušného správního orgánu. Teprve až ve vztahu ke správnímu rozhodnutí vydanému v navazujícím správním řízení lze posuzovat zásah do práv kontrolovaného subjektu, až tehdy proti takovému rozhodnutí musí být kontrolovanému subjektu garantovány procesní prostředky ochrany. Tento právní názor byl v poslední době znovu potvrzen Ústavním soudem, a to v usnesení ze dne 12.8.2015, sp. zn. I.ÚS 1370/14, dostupným na http://nalus.usoud.cz. Krajský soud proto uzavírá, že rozhodnutí o námitkách vydané dle ustanovení § 18 odst. 2 zákona o státní kontrole, nepředstavuje takový správní akt, který by bylo možno po obsahové (materiální) stránce podřadit pod rozhodnutí dle ustanovení § 65 s.ř.s.. Nejedná se totiž o správní rozhodnutí ve smyslu právě uvedeného ustanovení s.ř.s., a to z důvodu, že tímto rozhodnutím se kontrolovanému subjektu nikterak nezakládají, nemění, neruší ani závazně neurčují práva a povinnosti. Takové rozhodnutí je proto ze soudního přezkumu dle ustanovení § 70 odst. a) s.ř.s. vyloučeno a žaloba domáhající se soudního přezkumu rozhodnutí podle tohoto zákona vyloučeného je dle ustanovení § 68 písm. e) s.ř.s. nepřípustná. Proto soudu nezbylo než žalobu podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s. jako nepřípustnou odmítnout, a to právě s poukazem na ustanovení § 68 písm. e) ve spojení s ustanovením § 70 písm. a) s.ř.s. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 60 odst. 3 s.ř.s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta. Pro úplnost soud dodává, že o soudním poplatku nerozhodoval, neboť tento nebyl uhrazen. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. V Ústí nad Labem dne 25. dubna 2016 JUDr. Markéta Lehká, Ph.D. v. r. předsedkyně senátu Za správnost vyhotovení: Gabriela Zlatová