3 Afs 20/2003 — Nejvyšší správní soud

59 A 52/2016- 14 - text Pokračování 2 59A 52/2016 59 A 52/2016-14 Usnesení Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Lucie Trejbalové a soudců Mgr. Karolíny Tylové, LL.M. a JUDr. Pavla Vacka v právní věci žalobce: L.B. v.o.s., se sídlem XX, proti žalované České obchodní inspekci, ústřednímu inspektorátu, se sídlem Štěpánská 15, 150 02 Praha 2, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 4. 2016, č. j. ČOI 38875/16/O100/2500/15/16/Šte/Št, t a k t o : I. Žaloba proti rozhodnutí České obchodní inspekce, ústředního inspektorátu, ze dne 21. 4. 2016, č. j. ČOI 38875/16/O100/2500/15/16/Šte/Št, se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Žalobou k poštovní přepravě podanou dne 30. 5. 2016 se žalobce domáhá přezkoumání shora označeného rozhodnutí žalované, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce proti usnesení ředitelky České obchodní inspekce, inspektorátu pro Ústecký a Liberecký kraj, ze dne 18. 3. 2016, č. j. ČOI 33160/16/2400, jímž nebylo vyhověno námitce podjatosti oprávněné úřední osoby Zdeňka Blaževiče, právníka označeného inspektorátu žalované. Podle § 46 odst. 1 písm. d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), soud návrh na zahájení řízení usnesením odmítne, jestliže je návrh podle tohoto zákona nepřípustný. Podle § 68 písm. e) s. ř. s. je žaloba nepřípustná také v případech, domáhá-li se přezkoumání rozhodnutí, které je z přezkoumání podle tohoto nebo zvláštního zákona vyloučeno. Podle § 70 písm. c) s. ř. s. jsou ze soudního přezkoumání vyloučeny úkony správního orgánu, jimiž se upravuje vedení řízení před správním orgánem. V posuzovaném případě žaloba směřuje proti rozhodnutí o zamítnutí odvolání proti rozhodnutí o námitce podjatosti úřední osoby podle § 14 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu. Charakterem tohoto typu rozhodnutí se již zabýval Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 15. 10. 2003, č. j. 3 Afs 20/2003-23 (dostupné na www.nssoud.cz), přičemž dospěl k závěru, že rozhodování o námitce podjatosti je pouze výkonem dozorčího práva nad postupem správce daně v konkrétním daňovém řízení s tím, že se jedná o úkon, jímž se pouze upravuje vedení řízení. K povaze rozhodnutí o námitce podjatosti dle § 12 zákona č. 71/1967 Sb., správního řádu, účinného do 31. 12. 2005, se v návaznosti na uvedený rozsudek Nejvyššího správního soudu obdobně vyslovil Krajský soud v Brně v usnesení ze dne 25. 9. 2009, č. j. 30 Ca 122/2009-42 (soudu známé z jeho úřední činnosti). Závěry obou citovaných rozhodnutí lze vztáhnout také na institut námitky podjatosti podle § 14 správního řádu účinného od 1. 1. 2006. V řízení správním se na základě námitky podjatosti úřední osoby správního orgánu pouze prověřuje, zda při vydání meritorního rozhodnutí není jednáno podjatou úřední osobou. Samotné rozhodnutí o námitce podjatosti není rozhodnutím meritorním, které by přímo zasahovalo do subjektivních práv účastníka správního řízení, a není proto přezkoumatelné ve správním soudnictví. V případě, že meritorní rozhodnutí správního orgánu bude vydáno podjatou úřední osobou, bude stiženo vadou, která může být namítána až v žalobě proti tomuto meritornímu rozhodnutí. S ohledem na výše popsanou povahu napadeného rozhodnutí dospěl soud k závěru, že napadené rozhodnutí žalované je podle § 70 písm. c) s. ř. s. ze soudního přezkumu vyloučeno. Jelikož je žaloba z tohoto důvodu podle § 68 písm. e) s. ř. s. nepřípustná, rozhodl soud podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. tak, že žalobu odmítl. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 s. ř. s., dle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. V Liberci dne 6. června 2016. Mgr. Lucie Trejbalová, předsedkyně senátu