6 As 146/2013 — Nejvyšší správní soud

59 Af 18/2014- 147 - text Pokračování 12 59Af 18/2014 59 Af 18/2014 - 147 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Lucie Trejbalové a soudců Mgr. Karolíny Tylové, LL.M. a JUDr. Pavla Vacka v právní věci žalobce: T.U.v L., IČ XX, se sídlem XX, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, 602 00 Brno, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 1. 2014, čj. 1191/14/5000-24700-711175 a čj. 1193/04/5000-24700-711175, takto: I. Rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství ze dne 20. 1. 2014, čj. 1191/14/5000-24700-711175 a čj. 1193/04/5000-24700-711175, se pro vady řízení zrušují a věc se vrací k dalšímu řízení žalovanému. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci ve lhůtě 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku náklady soudního řízení ve výši 8.000 Kč. Odůvodnění: I. Řízení před správními orgány [1] Rozhodnutím ze dne 19. 1. 2011, čj. 13838/2010-46, poskytlo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy žalobkyni dotaci z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost na úhradu výdajů souvisejících s realizací projektu Kombinované studijní obory vzdělávání učitelů na Fakultě přírodovědně-humanitní a pedagogické Technické univerzity v Liberci, reg. č. CZ.1.07/2.2.00/18.0026. [2] Platebními výměry ze dne 8. 7. 2013, čj. 856786/13/2600-04702-500687 a čj. 856788/13/2600-04702-500687, Finanční úřad pro Liberecký kraj (dále jen „finanční úřad“) vyměřil podle § 139 a § 147 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, a podle § 44a odst. 4 písm. c) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), za porušení rozpočtové kázně odvod do Národního fondu ve výši 368.622 Kč, resp. odvod do státního rozpočtu ve výši 65.051 Kč. [3] V odůvodnění těchto platebních výměrů finanční úřad uvedl, že žalobce při vydávání výzev k podání nabídky postupoval v rozporu s § 89 odst. 8 a § 92 odst. 5 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, čímž porušil podmínku stanovenou v bodě č. 7. části II. Rozhodnutí o poskytnutí dotace. Ze zprávy o daňové kontrole plyne, že žalobce ve výzvách k podání nabídky na základě Rámcové smlouvy na dodávku výpočetní techniky – skupina Počítače a Rámcové smlouvy na dodávku výpočetní techniky – skupina Tiskárny ze dne 7. 1. 2010 požadoval komodity, které nebyly obsaženy ve specifikaci plnění těchto rámcových smluv, nebo požadoval parametry, případně ceny odlišné od rámcových smluv. [4] Shora označenými rozhodnutími žalovaný zamítl žalobcovo odvolání a potvrdil oba platební výměry finančního úřadu. [5] K odvolací námitce žalobce, že porušení zákona o veřejných zakázkách je oprávněn posoudit pouze Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále též jen „ÚOHS“), nikoli správce daně, žalovaný uvedl, že správu odvodů za porušení rozpočtové kázně podle § 44 odst. 9 zákona o rozpočtových pravidlech vykonávají finanční úřady, přičemž postupují v souladu s daňovým řádem. Finanční úřady posuzují dodržení zákona o veřejných zakázkách v rámci výkonu správy odvodů z porušení rozpočtové kázně, a to při posuzování oprávněnosti použití výše uvedených finančních prostředků za předem stanovených podmínek. Kontrola podmínek stanovených poskytovatelem při poskytování peněžních prostředků je tedy povinností správce daně, která vyplývá přímo ze zákona o rozpočtových pravidlech. [6] K druhé odvolací námitce žalobce, že ne všechny komodity vytýkané finančním úřadem byly poptávány v rozporu s rámcovými smlouvami, žalovaný konstatoval, že žalobce uzavřel dvě rámcové smlouvy, přičemž součástí obou smluv jsou přílohy č. 1: Rozsah a specifikace plnění a příloha č. 2: Cenový přehled poptávaných skupin. Předmětem daňové kontroly pak byly dvě výzvy k podání nabídek ze dne 3. 11. 2011 a ze dne 12. 12. 2011. Výzvy obsahovaly jednak položky, které nebyly ve specifikaci vůbec uvedeny (skupina Počítače), a jednak parametry, které se podstatně odlišovaly od přílohy č. 1 rámcové smlouvy. V případě jedné výzvy v rámci skupiny Tiskárny se pak od přílohy č. 2 podstatně odlišovala i cena. Uvedené skutečnosti jsou v rozporu s § 89 odst. 8 a § 92 odst. 5 zákona o rozpočtových pravidlech. II. Žalobní námitky [7] Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobce domáhal zrušení shora označených rozhodnutí žalovaného. [8] Žalobce se svou první žalobní námitkou vymezil proti tomu, jak žalovaný posoudil pravomoci správních orgánů ve vztahu k porušení zákona o veřejných zakázkách. Žalobce má za to, že žalovaný se zabýval pouze některými z pravomocí ÚOHS podle § 14 odst. 1 a 2 zákona o veřejných zakázkách. Žalobce soudí, že ÚOHS rozhoduje též o tom, zda zadavatel při zadávání veřejné zakázky a v soutěži o návrh postupoval v souladu se zákonem o veřejných zakázkách, tedy že je nadán pravomocí posuzovat zákonnost postupu zadavatele. Ostatně, i kdyby ÚOHS uvedenou pravomoc podle § 12 odst. 1 písm. b) zákona o veřejných zakázkách neměl, nemohl by žalovaný z pouhé absence pravomoci ÚOHS dovozovat automaticky pravomoc svou. Podle žalobce finanční úřad nemůže sám posoudit otázku zákonnosti postupu zadavatele, ale musí k tomu mít správné zákonné podklady od kompetentního orgánu, kterými v tomto případě je ÚOHS. Až na základě rozhodnutí o nezákonnosti postupu zadavatele může finanční úřad konstatovat porušení rozhodnutí MŠMT a tím porušení rozpočtové kázně. Žalobce nesouhlasil s tím, jak na základě ustanovení zákona o rozpočtových pravidlech dovozuje pravomoc finančních úřadů rozhodovat o souladu postupu zadavatele se zákonnou úpravou o veřejných zakázkách. Finanční úřady mají pravomoc pouze vykonávat správu odvodů za porušení rozpočtové kázně, přičemž samotné porušení rozpočtové kázně musí vycházet z jasně vymezeného porušení určitých norem a pravidel. Žalobce se tedy domníval, že finanční úřady mohou konstatovat porušení rozpočtové kázně až na základě pravomocného rozhodnutí ÚOHS, že zadavatel nepostupoval v souladu se zákonem o veřejných zakázkách. [9] Žalobce dále trval na tom, že některé z předmětů výpočetní techniky byly pořízeny v souladu se zákonem o veřejných zakázkách – notebook „15“ (6 ks), notebook (1ks), notebook „13“ (3 ks); u zbylých předmětů žalobce uznal, že je neměl pořizovat prostřednictvím rámcové smlouvy. Podle žalobce žalovaný neuvedl žádný důvod, proč považuje požadování obdobného plnění za podstatnou změnu podmínek stanovených rámcovou smlouvou podle § 89 odst. 8 a § 92 odst. 5 zákona o veřejných zakázkách. Žalobce měl za to, že finanční úřad i žalovaný věc neposoudili správně a zákonně a že řádně neodůvodnili, proč poptávané komodity nejsou obdobným předmětem plnění ve smyslu § 11 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách. III. Vyjádření [10] Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě plně odkázal na odůvodnění žalobou napadených rozhodnutí o odvolání a obsah předkládaného spisu. Podle žalovaného k pravomoci ÚOHS náleží pouze rozhodovat o vydání předběžných a nápravných opatření, anebo v době uzavření smlouvy ukládat sankce ze spáchání zjištěných správních deliktů. Správní delikt zadavatele se však v § 120 odst. 1 písm. a) zákona o veřejných zakázkách definuje až jako kvalifikované porušení zákona o veřejných zakázkách a týká se tedy pouze nejzávažnějších porušení zákona o veřejných zakázkách. Oproti tomu porušení rozpočtové kázně v § 44 odst. 1 zákona o rozpočtových pravidlech je vymezeno jako porušení povinnosti stanovené právním předpisem. Porušení rozpočtové kázně lze konstatovat při porušení prakticky jakékoliv povinnosti vyplývající ze zákona o veřejných zakázkách bez nutnosti posuzování dopadu na výběr nejvhodnější nabídky. ÚOHS není oprávněn vydávat rozhodnutí, jímž by pouze konstatoval porušení či dodržení zákona o veřejných zakázkách ze strany zadavatele. ÚOHS je totiž povinen řízení zastavit, jestliže v řízení zahájeném z moci úřední nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření nebo pro uložení sankce za spáchání správního deliktu. Může tak nastat situace, kdy správce daně zjistí porušení zákona o veřejných zakázkách v rámci kontroly dodržování zákona o rozpočtových pravidlech, aniž by u téhož subjektu byla zahájena kontrola dodržování zákona o veřejných zakázkách ze strany ÚOHS. Pokud by správce daně nebyl nadán pravomocí zjišťovat v rámci kontroly dodržování zákona o rozpočtových pravidlech i dodržování zákona o veřejných zakázkách, nemohl by řádně realizovat svou kontrolní činnost. Správce daně je oprávněn posuzovat dodržování zákona o veřejných zakázkách v rámci výkonu správy odvodů za porušení rozpočtové kázně, a to při posuzování oprávněnosti použití finančních prostředků ze státního rozpočtu či jiných finančních prostředků státu poskytnutých za předem stanovených podmínek. Pravidla stanovená zákonem o zadávání veřejných zakázek jsou taktéž pravidly, která upravují způsob nakládání s prostředky poskytnutými ze státního rozpočtu v podobě dotací či jiných obdobných transferů Jejich nedodržení je nedodržením podmínek rozhodnutí o poskytnutí dotací v