5 Afs 147/2004 — Nejvyšší správní soud

59 A 30/2020- 54 - text 11 59 A 30/2020 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Lucie Trejbalové a soudců Mgr. Karolíny Tylové LL.M. a Mgr. Zdeňka Macháčka ve věci žalobkyně: X bytem X zastoupena advokátem Mgr. Václavem Dařbujanem sídlem Jungmannova 351/2, Liberec 2 proti žalovanému: Krajský úřad Libereckého kraje sídlem U Jezu 642/2a, Liberec 2 za účasti: 1. Statutární město Jablonec nad Nisou sídlem Mírové náměstí 19, Jablonec nad Nisou 2. X sídlem X 3. X bytem X 4. X bytem X o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 2. 2020, č. j. X takto: I. Žaloba proti rozhodnutí Krajského úřadu Libereckého kraje ze dne 10. 2. 2020, č. j. X, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osobám zúčastněným na řízení se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobkyně se domáhá přezkumu shora označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto její odvolání a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu města Jablonec nad Nisou, odboru stavebního a životního prostředí, stavebného úřadu (dále jen „stavební úřad“) ze dne 9. 9. 2019, sp. zn. X 2. Tímto rozhodnutím bylo osobám zúčastněným na řízení 3. a 4. – manželům X jako stavebníkům (dále také jen „stavebníci“) – vydáno podle § 94p odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), a § 13 a vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, společné povolení na stavební záměr „Novostavba rodinného domu včetně přípojek inženýrských sítí, terénních úprav, zpevněných ploch, oplocení, vybudování akumulační jímky dešťových vod – X, X ul.“, na pozemcích st. p. X, X, p. č. X, X, X v k. ú. a obci X. II. Žaloba 3. Ve včasně podané žalobě žalobkyně namítala, že žalovaný se odchýlil od zásad dokazování a nedodržel řádný procesní postup. Pochybil, pokud umožnil upuštění od ohledání na místě stavebním úřadem a předpokládal skutkový stav tvrzený v rozhodnutí stavebního úřadu. Správní orgány neodůvodnily dostatečně, proč nepodnikly šetření na místě za situace, kdy žalobkyně vytrvale namítá nesoulad tvrzeného stavu v místě stavby, který podporuje konkrétními důkazy. Správní orgány tak rozhodovaly bez skutečné znalosti faktického stavu na místě. Také deformovaly jí označený důkaz – průzkum X, když jej konfrontovaly jen se stavem, který nebyl prokázán. 4. Správní orgány vycházely z toho, že nedochází k prosakování vody na pozemek žalobkyně a že tento stav je zřejmý z dokumentace předložené stavebníkem a je jim fakticky znám. Žalobkyně ale již ve správním řízení namítala, že stavebník vypouští velké množství vody na její pozemek. Na pozemku stavebníka není dostatečně vyřešen odtok dešťové vody, problém s vodou se v minulosti stal natolik závažným, že byla nucena na svém pozemku vybudovat drenáž pro ochranu před vodou, tato drenáž není dostačující, nadále dochází k prosakování vody. Žalobkyně odkazovala na Inženýrskogeologický a hydrologický průzkum X č. X, v němž je uvedeno, že voda proudící navážkou, která sousedí s pozemkem účastníka, může být kontaminována a může docházet k vytékání na povrchu terénu pod svahem a na sousední pozemek žalobkyně, přičemž tuto vodu se doporučuje akumulovat a přepad odvést do drenáže či kanalizace. Právě tento odvod vody rozhodnutí správních orgánů nereflektovala, ochranu před pronikáním vody na pozemek žalobkyně rozhodnutí ignorují. Průzkum nedoporučoval zachování vod na parcele stavebníka, k čemuž na základě rozhodnutí bude docházet a dojde k trvalému poškození pozemku žalobkyně včetně domu č. p. X. K důkazu průzkumem žalovaný nepřihlédl, pouze uvedl, že by stav, který je tvrzený stavebníkem, ale nikoliv prokázaný, požadavkům Mgr. Ž. vyhovoval. Žalobkyně odkázala na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 4. 2005, č. j. 5 Afs 147/2004 – 89, který se týkal odmítnutí návrhu na provedení důkazu pro nadbytečnost. Poškozování pozemku a především domu č. p. Xje zřejmé z fotografií, které žalobkyně přikládá. Podle žalobkyně nelze souhlasit se závěry žalovaného, že nebudou ohroženy veřejné zájmy na úseku stavebního zákona a plynoucí ze zvláštních právních předpisů, protože schválení stavby legalizuje trvalé poškození pozemku a stavby žalobkyně. 5. Skutečnost, že stavební úřad si nebyl vědom skutečného stavu věci je zřejmá z toho, že na pozemku stavebníka p. č. X se nachází nepovolená stavba, která není zapsaná v katastru nemovitostí, přesto je na katastrální mapě viditelná, a stavební úřad nezahájil řízení o jejím odstranění. 6. Žalobkyně zdůraznila, že v ulici X není zbudována dešťová kanalizace, tato skutečnost nebyla vzata dostatečně v potaz. Argumentace spotřebováním vody neodpovídá reálným možnostem a lze předpokládat, že dešťová voda steče na její pozemek. K potvrzení skutkového stavu žalobkyně navrhovala provést výslech své dcery X, která jí s odstraňování následků stavby stavebníku po celou dobu pomáhala. 7. V další části žaloby žalobkyně tvrdila, že stavba, resp. navozená zemina její pozemek ohrožují v dalších směrech, které mohly být zjištěny případným šetřením na místě. Navážkou zeminy se stal z pozemku svah, kterým voda proudí na její pozemek. Navážka způsobila tlak na její pozemek, byla vychýlena podezdívka plotu, proto byla žalobkyně nucena vybudovat opěrnou zeď před původní podezdívkou a zhotovit drenáž na odvod vody. Navezená zemina nesplňuje standardy, které by měly být na navážku kladeny, žalobkyně odkazovala na průzkum X. Tyto skutečnosti měly být rovněž podrobeny šetřením na místě. 8. Z uvedených důvodů trpí napadené rozhodnutí vadami, které způsobují jeho nezákonnost. Stavební úřad i žalovaný zneužili správní uvážení, resp. je podstatně překročily, nectili zásady dokazování a popřeli zásadu materiální pravdy, proto žalobkyně navrhovala, aby soud rozhodnutí správních orgánů obou stupňů zrušil. III. Vyjádření žalovaného 9. V písemném vyjádření k žalobě žalovaný uvedl, že obdobné námitky byly vznášeny i v odvolacím řízení, žalovaný se s nimi vypořádal v odůvodnění napadeného rozhodnutí. 10. Nepřípadná je námitka, kterou žalobkyně rozporuje neprovedením šetření na místě. Žalovaný odkázal na § 94m stavebního zákona a uvedl, že je na správní úvaze stavebního úřadu, zda je nutné ohledání na místě provést. Žalobkyně namítá, že neprovedení ohledání na místě mělo vést k tomu, že nebyl řádně zjištěn stav věci, nespecifikuje ale v čem a s jakými důsledky. 11. Jediné, co v této souvislosti žalobkyně tvrdí, je skutečnost, že z pozemku, na němž má být proveden stavební záměr, vniká již současnosti velké množství vody na její pozemek. Uvádí v této souvislosti, že v průzkumu bylo důrazně doporučeno vsakování dešťových vod na pozemku stavebníka, protože by to mohlo poškozovat její pozemek. Podle žalovaného se ze strany žalobkyně jedná o nepochopení věci, současný stav na předmětných pozemcích není předmětem řízení o žádosti stavebníků. Pokud za současného stavu dochází ke stékání vody z pozemku stavebníků na pozemek žalobkyně, jedná se o potencionální imisi ve smyslu § 1013 odst. 1 zákona č. 89/2012, občanského zákoníku. K rozhodování v těchto věcech je kompetentní civilní soud, nikoliv stavební úřad či jiný správní orgán. Stavební úřad neměl v kompetenci posuzovat současný stav ohledně stékání vod z pozemku stavebníků na pozemek žalobkyně. Jeho úkolem je mj. zajistit, aby stavební záměr (jeho realizace) na nad míru stanovenou zvláštními právními přípisy nebo nad míru přiměřenou místním poměrům nezhoršil situaci v místě stavebního záměru. Bylo prokázáno, že provedením stavebním záměru dojde ke zlepšení situace ohledně stékání dešťových vod z pozemku stavebníků, protože po provedení záměru budou dešťové vody svedeny do jímky, jejíž kapacita byla prověřena a je dostatečná. Pokud je žalobkyní citován hydrogeologický posudek, že se nedoporučuje řešení dešťových vod vsakováním, stavební záměr tuto podmínku splňuje. Žalobkyně neuvádí, jakým způsobem realizace povolaného stavebního záměru trvale poškozuje její pozemek a stavby. Pokud uvádí, že argumentace spotřebováváním vody je nereálná a lze důvodně předpokládat, že dešťová voda bude stékat na její pozemek, jedná se o nepodloženou polemiku s projektovou dokumentací zpracovanou autorizovanou osobou a nemístné předjímání budoucího protiprávního užívání nemovitosti. 12. Žalovaný se odmítnul vyjádřit k údajné nepovolené stavbě na pozemku stavebníků, neboť není předmětem řízení. 13. Údajná navážka a tlak pozemku stavebníků na plot žalobkyně není předmětem řízení. Pokud tím žalobkyně míní, že zatížení pozemku stavebníků realizací stavebního záměru způsobí např. sesuv tohoto pozemku nebo jiné negativní jevy vyplývající z nestability svahu, je v napadeném rozhodnutí uvedeno, že stabilita stavby byla řádně ověřena příslušnými autorizovanými osobami, což nemůže být zpochybněno pouhým tvrzením žalobkyně bez odborného podk