— Nejvyšší správní soud

59 A 4/2021- 50 - text  59 A 4/2021 - 50 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Lucie Trejbalové a soudců Mgr. Karolíny Tylové, LL.M. a Mgr. Zdeňka Macháčka ve věci žalobce: X, narozen X bytem X zastoupen advokátem Mgr. Ing. Janem Klikem, Ph.D. sídlem Karlovarská 87/130, Plzeň proti žalovanému: Krajský úřad Libereckého kraje sídlem U Jezu 642/2a, Liberec za účasti: nezl. X bytem X zastoupen veřejným poručníkem Městským úřadem Lovosice, orgánem sociálněprávní ochrany dětí sídlem Školní 407/2, Lovosice o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 12. 2020, č. j. X takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osobě zúčastněné na řízení se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobce se včasnou žalobou domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu města Liberec, odbor správní a živnostenský (dále jen „matriční úřad“), ze dne 30. 9. 2020, č. j. X. 2. Tímto prvostupňovým rozhodnutím byla zamítnuta žádost žalobce o provedení opravy v matriční knize narození svazek X, ročník X, str. X, poř. číslo X matričního úřadu, konkrétně zrušení zápisu jeho osoby v kolonce „otec dítěte“ podle § 5 odst. 2 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon o matrikách“). 3. Matričnímu úřadu byla dne X doručena žádost žalobce, ve které žádal o opravu údaje v knize narození, a to odstranění svojí osoby jako otce dítěte rozeného X (nyní X), nar. X, z matky X, nar. X. Dne X bylo toto řízení dle § 64 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, přerušeno, jelikož bylo zjištěno, že je u Okresního soudu v Litoměřicích vedeno řízení o popření otcovství pod sp. zn. X. Proti tomuto usnesení matričního úřadu se žalobce odvolal, odvolání bylo zamítnuto rozhodnutím žalovaného ze dne X, č. j. X. 4. Dne X byla matričnímu úřadu doručena opětovná žádost žalobce o nápravu stavu zápisu otce v knize narození a v rodném listu dítěte. Žalobce upozorňoval na absenci tlumočníka a nedostatečné vysvětlení podstatných informací o povaze zápisu ze strany matrikářky. Dovozoval, že byl zápis proveden neplatně a v rozporu s tehdy platnými právními předpisy na úseku matrik z důvodu nepřítomnosti tlumočníka a nedostatečného ověření rodinného stavu matky. Žalobce dále uvedl, že pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Litoměřicích ze dne X č. j. X, byl zamítnut jeho návrh na popření otcovství k dítěti, a to z důvodu zmeškání popěrné lhůty. Žalobce tedy žádal, aby bylo odstraněno jeho jméno jako otce dítěte, protože byl zápis proveden, aniž by byly dodrženy platné právní předpisy na úseku matrik. 5. Matriční úřad požádal Okresní soud v Litoměřicích o zaslání výše uvedeného rozsudku o zamítnutí návrhu na popření otcovství a následně oznámil účastníkům pokračování řízení. Poté dne X vydal rozhodnutí, kterým žádost žalobce o nápravu stavu v matriční knize zamítl. V odůvodnění matriční úřad odkázal na § 5 odst. 2 zákona o matrikách, dle kterého se změny a opravy v matriční knize provádějí pouze na základě veřejných listin. V případě změny údaje o osobě otce dítěte musí být takovou veřejnou listinou vždy rozhodnutí soudu. Návrh žalobce na popření otcovství však soud zamítl. K námitkám žalobce matriční úřad odkázal na § 16 odst. 5 zákona o matrikách a uvedl, že pokud by rodiče nerozuměli česky, matrikářka by zápis neprovedla a domluvila by jiný termín, na který by rodiče k zápisu zajistili tlumočníka. Žalobce byl v době zápisu občanem České republiky, z jednání matky bylo zřejmé, že ví, proč se k zápisu dostavila. Matka pak při sepisu zápisu o souhlasném prohlášení otcovství předložila rozsudek Okresního sodu v Jablonci nad Nisou ze dne X, č. j. X, o rozvodu manželství. Matka byla rozvedená déle než 300 dnů, domněnka otcovství bývalému manželu matky nesvědčila. K uzavření sňatku předtím předložila Osvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství vydané dne 30. 11. 2001 Velvyslanectvím Vietnamské socialistické republiky v Praze. 6. Žalobce se proti zamítavému rozhodnutí matričního úřadu odvolal. Tvrdil, že matka dítěte v době sepisování zápisu o určení otcovství nebyla českou občankou a téměř neovládala český jazyk. Nemohla proto porozumět významu sepisované listiny. K sepsání souhlasného prohlášení však nebyl přizván tlumočník. Dále napadal nedostatečné zjištění osobních poměrů matky a postup matrikářky. 7. Žalovaný námitkám žalobce nepřisvědčil, jeho odvolání zamítl a rozhodnutí matričního úřadu potvrdil napadeným rozhodnutím ze dne X. Žalovaný na základě listin v matriční spisovně dovodil, že matka dítěte při zápisu o určení otcovství žalobce musela rozumět česky a přítomnost tlumočníka tedy byla bezpředmětná. Žalobce také česky rozumět musel, neboť požádal o udělení českého občanství a dne X složil státoobčanský slib a nabyl občanství. Matrikářka musela rodiče při zápisu o určení otcovství poučit o tomto úkonu, jak bylo běžné. Žalobce navíc v letech 1996 a 2000 souhlasným prohlášením určil otcovství k dalším dvěma dětem, tedy musel si být povahy a následků vědom. Nadto v době učinění zápisu povinnost přítomnosti tlumočníka dle § 16 odst. 5 zákona o matrikách nebyla dána, uvedené ustanovení účinnosti nabylo od 1. 1. 2014. K prokázání svého rodinného stavu matka předložila rozsudek příslušného okresního soudu o rozvodu manželství, domněnka otcovství bývalému manželu nesvědčila. Rovněž z údajů Ministerstva vnitra vyplývá, že matka byla ke dni 4. 9. 2017 rozvedená, ke svému osobnímu stavu v roce 2000 uvedla, že je svobodná. Rodinný stav matky byl matrikářkou řádně ověřen. K provedení změny zápisu podle § 5 odst. 2 zákona o matrikách nebyla předložena veřejná listina, v daném případu rozhodnutí soudu. Matričnímu úřadu nepřísluší do institutu otcovství zasahovat, to může učinit pouze soud. Žalobcův návrh na popření otcovství byl ale pravomocně zamítnut. K důkazním návrhům žalobce žalovaný uvedl, že jsou bezpředmětné. II. Žaloba 8. Podle žalobce rozhodnutí žalovaného i rozhodnutí matričního úřadu vycházejí z nesprávného a neúplného skutkového zjištění stavu věci a nesprávného právního posouzení věci. Předmětný zápis byl proveden neplatně, v rozporu s platnými právními předpisy. Nezákonnost žalobce spatřoval především v nepřítomnosti tlumočníka a nedostatečném ověření rodinného stavu matky. 9. Žalobce tvrdil, že schopnost matky porozumět českému jazyku nelze dovozovat pouze z telefonického hovoru, který proběhl v roce 2001 při rozvodovém řízení. Dle jeho názoru mohlo jít o totožnou situaci, kdy měl být přivolán tlumočník, ovšem nestalo se tak, jelikož vady řízení nikdo nenamítal. Matrikářka se nedotázala, zda oba účastníci řízení rozumí českému jazyku ani nijak jinak neověřovala, zda lze s účastníky jednat. V případě nízké úrovně znalosti českého jazyka matky jí proto nemohly být dostatečně vysvětleny podstatné informace týkající se řízení. Pro úplné zjištění skutkového stavu, o kterém by nepanovaly žádné pochybnosti, bylo třeba vyslechnout matku dítěte paní X. Správní orgán tento výslech neprovedl a ani nezdůvodnil, proč ho považoval za nadbytečný. Žalobce trval na tomto výslechu i v řízení před soudem. 10. Závěrem žalobce konstatoval, že bez aktuální zprávy o osobních poměrech matky nelze tvrdit, že byly její osobní poměry dostatečně prokázány. Osvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství vydané dne X Velvyslanectvím Vietnamské socialistické republiky v České republice č. X bylo v době provedeného zápisu již pět let staré. Matriční úřad však nepožadoval po matce předložení aktuálně vydaného osvědčení. Nebylo tak možné ověřit nově navázané vztahy v domovském státě matky. Žalobce z tohoto důvodu trval na důkazním návrhu spočívajícím ve vyžádání nové zprávy o osobním stavu matky ve Vietnamské socialistické republice od Velvyslanectví Vietnamské socialistické republiky v České republice. 11. Z uvedených důvodů proto navrhoval, aby soud rozhodnutí žalovaného zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a žalobci přiznal náhradu nákladů řízení. III. Vyjádření žalovaného 12. Žalovaný ve svém písemném vyjádření k podané žalobě plně odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí. Zároveň navrhl, aby soud podanou žalobu v celém rozsahu zamítl s tím, že náhradu nákladů řízení neuplatňuje. IV. Vyjádření osoby na řízení zúčastněné 13. Nezl. X, jehož údajů o otcovství žalobce v knize narození se napadené rozhodnutí týkalo, se k žalobě vyjádřil prostřednictvím orgánu sociálněprávní ochrany jako veřejného poručníka dle § 928 odst. 1, § 929 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Uvedl, že pro účely opatrovnického řízení vždy uváděli, že žalobce neprokázal důvody na popření otcovství, které by byly v zájmu nezletilého. Matka nezletilého měla požádat žalobce, aby uznal otcovství, ten tak dobrovolně učinil, v době učinění prohlášení