1 Afs 44/2011 — Nejvyšší správní soud

16 Af 18/2021- 85 - text  13 16 Af 18/2021 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy Ing. Mgr. Martina Jakuba Bruse a soudců JUDr. Jiřího Derfla a JUDr. Martiny Vernerové ve věci žalobkyně: BENVIG HEAT TRANSFER spol. s r.o., IČO: 14867125, sídlem Děčínská 288, 407 22 Benešov nad Ploučnicí, zastoupená JUDr. Tomášem Radou, Ph.D., advokátem, sídlem Hlinky 505/118, 603 00 Brno, proti žalovanému: Generální ředitelství cel, sídlem Budějovická 7, 140 96 Praha, o žalobě proti rozhodnutím žalovaného ze dne 17. 2. 2021, č. j. 9791/2021-900000-319, a ze dne 19. 2. 2021, č. j. 11083/2021-900000-319, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se žalobou podanou v zákonem stanovené lhůtě prostřednictvím svého právního zástupce domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 2. 2021, č. j. 9791/2021-900000-319, (dále jen „napadené rozhodnutí č. 1“), jímž bylo zamítnuto její odvolání a potvrzeny dodatečné platební výměry Celního úřadu pro Ústecký kraj (dále též jen „celní úřad“) ze dne 24. 1. 2020, č. j. 202225-19/2019-620000-51, č. j. 202225-20/2019-620000-51, č. j. 202225-21/2019-620000-51, 202225-22/2019-620000-51 a č. j. 202225-23/2019-620000-51, (dále jen „dodatečné platební výměry č. 1“), kterými bylo žalobkyni dodatečně vyměřeno antidumpingové clo v celkové výši 1 671 592 Kč. 2. Současně se žalobkyně podanou žalobou domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 2. 2021, č. j. 11083/2021-900000-319, (dále jen „napadené rozhodnutí č. 2“), jímž bylo zamítnuto její odvolání a potvrzeny platební výměry č. j. 39753/2020-620000-41, č. j. 39752/2020-620000-41 a č. j. 39751/2020-620000-41 vydané celním úřadem dne 5. 2. 2020 a platební výměr č. j. 3931-2/2020-650000-45 vydaný Celním úřadem Praha Ruzyně dne 3. 2. 2020, (dále jen „platební výměry č. 2“), kterými byla žalobkyně podle čl. 114 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu Rady č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „celní kodex“) vyrozuměna o předpisu úroků z prodlení v celkové výši 37 108 Kč, který byl stanoven na základě platebních povinností doměřených žalobkyni dodatečnými platebními výměry č. 1. 3. Žalobkyně se v žalobě zároveň domáhala toho, aby soud žalovanému uložil povinnost nahradit jí náklady soudního řízení. Žaloba 4. Žalobkyně uvedla, že do České republiky dovezla zboží indického původu, které zakoupila od indického dodavatele společnosti Krystal Steel. Šlo o zboží, k jehož podstatnému zpracování (změně) ve smyslu čl. 60 odst. 2 celního kodexu došlo v Indii, přičemž svědectví o procesu výroby mohou podat i pracovníci žalobkyně, kteří v závodě společnosti Krystal Steel byli: R. K., Ing. P. P. a J. M., jejichž výslechy žalobkyně navrhla, ale žalovaný je považoval za nadbytečné. Nasvědčují však tomu i fotografie pořízené při návštěvě závodu, videonahrávka, na níž je znázorněn proces tažení trubek, jakož i Machine list či Certifikát ISO 9001-2015 vydaný k tomu oprávněným certifikačním orgánem TÜV NORD CERT GmbH, které žalovaný jako důkaz provedl. Společnost Krystal Steel tedy má veškeré potřebné stroje k výrobě předmětného zboží a nedochází u ní pouze k „překládce“ trubek dovezených z Číny, ale dochází zde k zpracování těchto trubek, které podstatně pozměňuje výrobek a mění jeho vlastnosti, čímž je dán indický původ zboží. 5. Indický původ zboží žalobkyně prokázala mimo jiné i prohlášením společnosti Krystal Steel o původu zboží na jednotlivých fakturách a dále Certificate of origin č. 008534, který byl vydán příslušným indickým orgánem, který dosud nikdo – ani OLAF – nerozporoval a nedošlo k jeho zrušení. Žalobkyně pak zcela v souladu s těmito dokumenty uvedla v kontrolovaných celních prohlášeních jako původ zboží Indii, tedy šlo o zboží, které není zatíženo antidumpingovým opatřením dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie, (dále jen „antidumpingové nařízení“) a ani žádným jiným dovozním clem. Toto zboží bylo příslušným celním orgánem propuštěno do volného oběhu. 6. Celní orgány nyní mají za prokázané, že se jedná o dodavatele a zboží, které je uvedeno ve Zprávě OLAF č. j. OCM (2019) 14897-04/07/2019 k případu č. OF/2016/0680/B1 (dále jen „Zpráva OLAF“), přičemž deklarování původu zboží neodpovídá realitě. Celní úřad jí za zboží doměřil antidumpingové clo, neboť s odkazem na Zprávu OLAF učinil závěr, že zemí původu předmětného kontrolovaného zboží je Čína, nikoliv Indie. Dle celního úřadu bylo dovezené zboží čínského původu proto, že buď v Indii k žádnému zpracování nedošlo, nebo bylo nedostatečné pro získání indického původu, a proto podléhá antidumpingovému clu. Podle žalobkyně tak učinil na základě nesprávného a neúplně zjištěného stavu věci, kdy vycházel z jediného důkazu, kterým byla nezávazná Zpráva OLAF, jejíž zjištění se nevztahují ke konkrétnímu posuzovanému případu a ke které navíc přistupoval nikoli jako k důkazu, ale jako k závaznému právnímu aktu. V tomto směru žalobkyně odkázala na rozhodnutí Tribunálu Soudního dvora EU ve věci T-289/16, Inox Mare Srl proti Evropské komisi, ze kterého vyplývá, že nemohou být automaticky akceptovány veškeré závěry uvedené ve zprávách OLAF. Celní statistika uvedená ve Zprávě OLAF navíc nepředstavuje reprodukci rozhodnutí indických celních orgánů v celním řízení, jak tvrdí žalovaný, když ze samotné zprávy plyne závěr zcela odlišný, a sice že statistika byla získána od anonymního „zdroje z trhu“. Nesprávný je proto závěr o tom, že je celní statistika nadána presumpcí správnosti dle § 94 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“). OLAF podle žalobkyně nekomunikoval s indickými vývozci, nebyl na místě samém v Indii u indických vývozců předmětného zboží, nekomunikoval s indickými orgány a jediné, co má k dispozici je informace od „zdroje z trhu“ a zcela nesprávné a nepoužitelné celní statistiky, na základě kterých učinil závěry uvedené ve Zprávě OLAF. 7. Při kontrole či v rámci doměřovacího řízení celní úřad ve vztahu k původu zboží neučinil vlastní dokazování a neprovedl řádné ztotožnění zboží dle kontrolovaných celních prohlášení se Zprávou OLAF. Celní orgány ani nezjišťovaly, zda je, či není zboží možné zkontrolovat a fakticky zkoumat. Zjišťovány a porovnávány s údaji ve Zprávě OLAF nebyla ani označení uvedená na trubkách – výrobce, rozměr a číslo tavby a lotu. Žalovaný v podstatě pouze zkontroloval čísla jednotlivých celních prohlášení uvedených v příloze 18.4 Zprávy OLAF a porovnal je s kontrolovanými celními prohlášeními. Tato příloha však je podle žalobkyně pouhým odhadem OLAF ohledně toho, co by mohlo podléhat dumpingovému clu; navíc z ní nelze jakkoli ztotožnit zboží dle prověřovaných celních prohlášení se zbožím, na které se mají vztahovat závěry Zprávy OLAF. Podle žalobkyně žalovaný dle příloh 3 a 8 Zprávy OLAF nemohl ztotožnit dodávky týkající se exportu (tj. dodávka zboží z Indie do ČR) ani importu (tj. dodávka zboží z Číny do Indie). O tom svědčí i do spisu doplněná sdělení polských a německých orgánů na dotazy žalovaného, podle kterých Zpráva OLAF a data v jejích přílohách v některých případech ani neumožnily jednoznačnou identifikaci zboží, a tedy ztotožnění zboží uvedeného v jednotlivých celních deklaracích se zbožím, na něž Zpráva OLAF poukazuje. Podle žalobkyně nemůže v obdobném případě jeden členský stát antidumpingové clo doměřit a druhý nikoli. K tomu navrhla provést jako důkaz rozhodnutí polského orgánu ve Štětíně ze dne 31. 8. 2020. Pokud celní orgány tvrdí, že zboží nemá indický původ, musí to podle žalobkyně prokázat, což se nestalo. 8. Žalovaný tyto nedostatky nenapravil. Na str. 33 napadeného rozhodnutí sice uvedl, že i když tedy v Indii nedošlo pouze k reexportu do Evropské unie, ale došlo k přepracování trubek tak, že se zásadně změnil jejich průměr a tloušťka stěny, a tím se nepochybně změnily také jejich pevnostní parametry, tak přesto, že jde o náročný proces zpracování a výsledný výrobek má zcela jiné rozměry a pevnost, jedná se dle jeho názoru o nedostatečnou zpracovatelskou operaci pro získání indického původu. Celní orgány doměřily clo toliko na základě skutečnosti, že zboží dodávala společnost Krystal Steel, která byla předmětem Zprávy OLAF. 9. Dalším pochybením celních orgánu bylo to, že ignorovaly závěry přímo použitelného prováděcího nařízení Komise (EU) ze dne 15. 11. 2017, č. 2017/2093, o ukončení šetření možného obcházení antidumpingových opatření uložených prováděcím nařízení Rady (EU) č. 1331/2011 na dovoz některých bezešvých trubek a dutých profilů z nerezavějící oceli pocházejících z Čínské lidové republiky dovozem zasílaným z Indie bez ohledu na to, zda je u něj deklarován původ z Indie, a o ukončení celní evidence tohoto dovozu uložené prováděcím nařízením Komise (EU) 2017/272 (dále jen „prováděcí nařízení Komise“).