Zákon daňový řád · 280/2009 Sb. · § 94 · Daňové právo
Stručně: Paragraf 94 daňového řádu stanoví, že úřední listiny vydané orgánem veřejné moci nebo zákonem prohlášené za veřejné se považují za pravdivé, pokud se neprokáže opak, a že za listinu se pro tyto účely považuje i datová zpráva.
§ 94 Listina
(1) Listina vydaná orgánem veřejné moci v mezích jeho pravomoci, jakož i listina, která je zákonem prohlášena za veřejnou, potvrzuje, že jde o prohlášení orgánu veřejné moci, který listinu vydal, a není-li dokázán opak, potvrzuje i pravdivost toho, co je v ní osvědčeno nebo potvrzeno.
(2) Správce daně může vyžadovat ověření pravosti úředního razítka a podpisu na listině vydané orgánem cizího státu, pokud je toho v řízení třeba, zejména má-li pochybnosti o pravosti předložených listin.
(3) Za listinu se pro účely tohoto ustanovení považuje rovněž datová zpráva.
Paragraf 94 daňového řádu stanoví, že úřední listiny vydané orgánem veřejné moci nebo zákonem prohlášené za veřejné se považují za pravdivé, pokud se neprokáže opak, a že za listinu se pro tyto účely považuje i datová zpráva.
Co to znamená v praxi
Listiny vydané státními orgány (např. rozhodnutí, osvědčení) mají vysokou důkazní sílu a správce daně je považuje za pravdivé, pokud daňový subjekt neprokáže opak.
Pokud správce daně obdrží listinu od zahraničního orgánu a má pochybnosti o její pravosti, může si vyžádat ověření úředního razítka a podpisu.
Pravidla pro listiny se vztahují i na datové zprávy, což znamená, že elektronické dokumenty od orgánů veřejné moci mají stejnou váhu jako papírové.
Na co si dát pozor
Pokud daňový subjekt nesouhlasí s obsahem úřední listiny, musí aktivně prokázat, že údaje v ní uvedené nejsou pravdivé.
Při předkládání listin ze zahraničí je třeba počítat s možností, že správce daně bude požadovat ověření jejich pravosti.