8 As 21/2018 — Nejvyšší správní soud

16 A 11/2022- 95 - text  21 16 A 11/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Václava Trajera a soudkyně Mgr. Lenky Havlíčkové a soudce Mgr. Radima Kadlčáka ve věci žalobce: Stop tunelům, z. s., IČO: 22879552 sídlem Na Valech 813/3, 400 01 Ústí nad Labem proti žalovanému: za účasti osob zúčastněných na řízení: Ministerstvo životního prostředí sídlem Vršovická 1442/65, 100 10 Praha 10 - Vršovice I) Czech Property Investment, a. s., IČO: 42716161 sídlem Purkyňova 2121/3, 110 00 Praha 1 zastoupený advokátem JUDr. Tomášem Rybářem, Ph.D. sídlem Purkyňova 2121/3, 110 00 Praha 1 II) Sdružení Zdravé Ústí, z. s., IČO 27031713 sídlem Ostrčilova 539/9, 400 01 Ústí nad Labem III) Statutární město Ústí nad Labem sídlem Velká Hradební 2336/8, 400 10 Ústí nad Labem o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 3. 2022, č. j. MZP/2022/530/232, sp. zn. ZN/MZP/2022/530/130, takto: I. Žaloba se zamítá. II. V řízení o žalobě a kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 12. 9. 2022, č. j. 16 A 11/2022-63, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou podanou v zákonem stanovené lhůtě domáhal zrušení rozhodnutí Ministerstva životního prostředí ze dne 28. 3. 2022, č. j. MZP/2022/530/232, sp. zn. ZN/MZP/2022/530/130, kterým byla zamítnuta odvolání žalobce a spolku Sdružení Zdravé Ústí, z. s., proti rozhodnutí Krajského úřadu Ústeckého kraje, odboru životního prostředí a zemědělství, ze dne 8. 12. 2021, č. j. KUUK/163928/2021/ZPZ, sp. zn. KUUK/132083/2021/16/ZPZ, kterým byl vydán oznamovateli Czech Property Investments, a. s., závěr zjišťovacího řízení, že záměr „Ústí nad Labem – CPI Obchodní park Krásné Březno“ nemůže mít významný vliv na životní prostředí a nebude posuzován podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (dále jen „zákon o posuzování vlivů“). Žaloba 2. Žalobce namítal, že žalovaný obecnou výtku, která měla být pouze interpretačním klíčem k následujícím konkrétním odvolacím námitkám, vypořádal samostatně a posoudil ji jako zcela nekonkrétní. Tato skutečnost dle žalobce dokládá, že žalovaný se odvoláním zabýval jen po jednotlivých částech a jeho pozornosti unikly podstatné souvislosti. 3. Žalobce poukázal na skutečnost, že biologické hodnocení předložené osobou zúčastněnou na řízení I) při oznámení záměru uvádí, že realizací záměru dojde k významnému omezení biotopů několika druhů zvláště chráněných živočichů zejména ještěrky obecné, slepýše křehkého a ťuhýka obecného. Současně žalobce zdůraznil, že opatření uvedená v biologickém hodnocení dle jeho názoru zjevně i z laického pohledu nemohou negativní vliv na dotčené druhy živočichů zmírnit ani kompenzovat. Přesto správní orgán prvního stupně dospěl k závěru, že záměr nemůže mít významný vliv na životní prostředí. Žalovaný se pak s totožnou odvolací námitkou žalobce řádně nevypořádal, když odkázal na závěry prvostupňového orgánu a předložil popis dotčeného území. Žalovaný dle žalobce nevypořádal ani zásadní odvolací námitku žalobce, že pokud biologické hodnocení zjistilo významné omezení biotopů a nenavrhuje dostatečná preventivní ani kompenzační opatření, nelze vyloučit významný vliv záměru na všechny hodnocené složky životního prostředí. 4. Dále žalobce poukázal na skutečnost, že v prvostupňovém rozhodnutí je uvedeno, že vliv dotčeného záměru na zvláště chráněné živočichy je akceptovatelný. Pokud správní orgán prvního stupně měl při označení vlivu záměru za akceptovatelné to, že intenzita a rozsah vlivu záměru nedosahují hodnot, které by významně ovlivnily životní prostředí a jeho složky, měl své úvahy o intenzitě a rozsahu vlivu konkrétně vyložit ve svém rozhodnutí. S odvolací námitkou, která na tuto skutečnost poukazovala, se žalovaný dle žalobce rovněž řádně nevypořádal, neboť námitka směřovala do nedostatečnosti odůvodnění prvostupňového rozhodnutí a touto skutečností se žalovaný nezabýval. Žalovaný rovněž zdůraznil, že považuje za nepřezkoumatelné žalobou napadené rozhodnutí, neboť žalovaný nepodložil svůj výklad toho, jak správní orgán mínil pojem akceptovatelnosti, ověřitelnými důkazy. 5. Dále žalovaný trval na tom, že v žalobou napadeném rozhodnutí nebyla řádně vypořádána jeho odvolací námitka, ve které trval na tom, že biologické hodnocení neprovedlo dostatečný průzkum výskytu letounů a zcela přehlédlo možný význam budov v lokalitě pro výskyt netopýrů. Žalobce trval na tom, že pokud není možný výskyt letounů řádně zjištěn, není možné s jistotou tvrdit, že lze vyloučit významný vliv záměru na tyto druhy. Poukázal rovněž na to, že žalobou napadené rozhodnutí mylně tvrdí, že biologické hodnocení vyloučilo výskyt netopýrů na budovách. 6. Dále žalobce namítal, že ve své odvolací námitce namítal, že se správní orgán prvního stupně řádně nezabýval možným vlivem záměru na živočichy v nivě Pekelského potoka, ovšem žalobou napadené rozhodnutí se touto námitkou nezabývalo a žalovaný v něm pouze předložil vlastní úvahy o možném vlivu záměru na nivu Pekelského potoka. Rovněž se žalobou napadené rozhodnutí dle žalobce řádně nevypořádalo s odvolací námitkou týkající se vlivu záměru na významný krajinný prvek nivy Pekelského potoka. Žalovaný pouze citoval z vyjádření oznamovatele a rekapituloval názor správního orgánu prvního stupně. Na odvolací námitku týkající se vnitřní rozpornosti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně žalovaný dle žalobce vůbec nereagoval. 7. Žalobce poznamenal, že na stranách 9-10 žalobou napadeného rozhodnutí žalovaný rekapituluje a vypořádává poslední část prvního oddílu odvolání. Způsob vypořádání argumentů žalobce obsažených v odvolání žalobce nepovažuje za nezákonný, byť s některými úvahami v žalobou napadeném rozhodnutí nesouhlasí. 8. Dále žalobce namítal, že se správní orgány nevypořádaly s námitkou, že rozhodnutí o odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu je platné. Žalovaný rovněž dle žalobce neodůvodnil, proč z pravděpodobné platnosti rozhodnutí o odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu má najisto vyplývat, že zánik bonitní půdy kvůli záměru nemůže mít významný vliv na životní prostředí. 9. Žalobce rovněž nesouhlasí s žalobou napadeným rozhodnutím, ve kterém je uvedeno, že postačilo, když správní orgán prvního stupně k otázce vlivu na klima uvedl, že „vliv záboru půdy z hlediska vlivu na klima byl vyhodnocen jako akceptovatelný“, obzvláště za situace, kdy žalobce v průběhu správního řízení namítal, že vliv na klima je v oznámení zpracován nedostatečně a soustředí se pouze na jednu výseč vlivů na klima. 10. Dle žalobce se žalobou napadené rozhodnutí nezabývalo námitkou, zda správní orgán prvního stupně pochybil, když vyloučil významný vliv na životní prostředí, aniž by z podkladů bylo dostatečně zřejmé, v jakém množství budou dřeviny káceny a v jakém rozsahu a složení je případně navrhována náhradní výsadba. 11. Žalobce dále namítal, že v žalobou napadeném rozhodnutí je uvedeno, že „lze říct, že tato zeleň bude kompenzovat důsledky vyššího podílu zpevněných ploch (zejména v slunných dnech)“, aniž by byly ve spise dostatečné podklady k takovému tvrzení a aniž by toto tvrzení žalovaný dostatečně odůvodnil. Žalovaný se rovněž dle žalobce nevypořádal s jeho odvolací námitkou, že správní orgán prvního stupně svá tvrzení ve vztahu k vlivu na mikroklima dostatečně neodůvodnil. 12. Žalobce rovněž trval na tom, že žalobou napadené rozhodnutí nereagovalo na podstatu jeho námitky vztahující se ke kácení dřevin rostoucích mimo les. Považoval za nepřípustné odsouvat řešení této otázky do následných správních řízení. 13. Ve vztahu k posouzení nakládání se srážkovými vodami žalobce namítl, že hydrogeologický posudek, ze kterého správní orgány vycházely, nebyl ve spise. Dále zdůraznil, že přestože správní orgány vyloučily významný vliv na životní prostředí, považuje žalobou napadené rozhodnutí za nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů a pro skutečnost, že správní orgán prvního stupně posouzení věci ve vztahu k nakládání se srážkovými vodami odsunul do dalších řízení. Vyjádření žalovaného k podané žalobě 14. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že nepochopil, že úvodní text odvolání má být pouze interpretačním klíčem k následným námitkám žalobce. Konstatoval, že obecnost tohoto textu byla zřejmá, a proto ji v žalobou napadeném rozhodnutí deklaroval a zdůraznil komplexnost předložených podkladů a korektnost správního orgánu prvního stupně při provádění zjišťovacího řízení. 15. Žalovaný konstatoval, že žalobce vychází z názoru, že v případě jakéhokoliv omezení či zásahu do biotopů několika zvláště chráněných živočichů je zcela nezbytné celý záměr podrobit posouzení vlivů záměru na životní prostředí, vydat závazné stanovisko a v něm stanovit závazné podmínky pro regulaci takového zásahu. Zdůraznil, že z předloženého biologického hodnocení vyplynulo, že realizací záměru dojde k významnému omezení biotopů žijící