CS · EN DE FR brzy

5 As 300/2020 — Nejvyšší správní soud

ECLI: ECLI:CZ:KSUL:2025:140.A.2.2025.41
Datum: 2025-04-08
Z rozhodnutí: Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Černého, Ph.D., a soudců Mgr. Ladislava Vaško a Mgr. Radima Kadlčáka ve věci…
140 A 2/2025- 41 - text  9 140 A 2/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Černého, Ph.D., a soudců Mgr. Ladislava Vaško a Mgr. Radima Kadlčáka ve věci navrhovatelky: Ing. H. B., narozená X bytem X zastoupená JUDr. Radoslavem Bolfem, advokátem sídlem Zádušní 2590/2, 276 01 Mělník proti odpůrci: Obec Chuderov sídlem Chuderov 63, 400 02 Chuderov o návrhu na zrušení opatření obecné povahy – Územního plánu Chuderov vydaného usnesením Zastupitelstva obce Chuderov č. 5 dne 27. 6. 2024, který nabyl účinnosti dne 13. 7. 2024, takto: I. Návrh se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Navrhovatelka se návrhem domáhala zrušení opatření obecné povahy – Územního plánu Chuderov vydaného usnesením Zastupitelstva obce Chuderov dne 27. 6. 2024, který nabyl účinnosti dne 13. 7. 2024 (dále jen „ÚP“). Současně navrhovatelka požadovala, aby soud uložil odpůrci nahradit jí náklady řízení. Návrh 2. V podaném návrhu navrhovatelka uvedla, že je vlastníkem pozemku p. č. X v k. ú. X. V ÚP je tento pozemek nově zařazen do plochy označené NZ.1, jakožto plocha zemědělská – orná půda, ačkoli se za účinnosti předchozího územního plánu měl stát součástí zastavitelného území, plochy bydlení. 3. Poukázala na to, že pozemek, který přímo navazuje na zastavěné území obce, byl v průběhu přijímání nového územního plánu v původním návrhu z roku 2019 veden v nově zastavitelné ploše bydlení označené Z03. Ovšem na základě požadavku odboru životního prostředí Krajského úřadu Ústeckého kraje specifikovaném v jeho stanovisku ze dne 8. 2. 2023, sp. zn. KUUK/009666/2023/ZPZ/SEA, byl pozemek při opětovném projednávání návrhu územního plánu v roce 2023 ze zastavitelné plochy vyřazen a přesunut do NZ.1. Zdůraznila, že odboru životního prostředí, jehož stanovisko bylo jediným důvodem pro tuto změnu, však nebyly známy všechny relevantní podklady, konkrétně zejména územní souhlas stavebního odboru Magistrátu města Ústí nad Labem s umístěním stavby „kanalizační přípojka pro budoucí RD na p. p. č. XA v k.ú. X“ ze dne 11. 12. 2018, č. j. MMUL/SO/S/290649/2018/Mar (dále též „územní souhlas“), na základě kterého již byla kanalizační přípojka fakticky na dotčeném pozemku vybudována. Územní souhlas nebyl opomenutím odpůrce uveden jako územně analytický podklad k projednávanému návrhu územního plánu a ani nebyl předložen odboru životního prostředí krajského úřadu jako podklad pro jeho stanovisko. Poukázala na to, že odbor životního prostředí krajského úřadu byl připraven své stanovisko změnit a povolit přesun pozemku do zastavitelné plochy, a to po oficiálním doplnění územního souhlasu do návrhu ÚP a zaslání žádosti o změnu odpůrcem. I přes upomínky a žádosti navrhovatelky však nebyl územní souhlas do územně analytických podkladů pro návrh ÚP odpůrcem doplněn, a krajský úřad nemohl své stanovisko změnit a ÚP byl pro liknavost odpůrce vydán v nezměněném znění. 4. Konstatovala, že návrh územního plánu má dle § 46 odst. 1 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) (dále jen „stavební zákon“), povinnost obsahovat údaje o současném využití návrhem dotčených ploch. Těmito údaji jistě jsou i všechny územní souhlasy a rozhodnutí, tedy měl jím být i územní souhlas, který však v návrhu zahrnut nebyl. Jedná se o pochybení odpůrce a zakládá závažné porušení procesních postupů při procesu přijímání územního plánu. Není možné, aby odpůrce nerespektoval již dříve vydaná pravomocná územní rozhodnutí a snažil se je vydáním územního plánu měnit, jak uzavírá i Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 12. 9. 2012, č. j. 1 As 107/2012-139. 5. Uznala, že nepodala v zákonných lhůtách žádné oficiální námitky, neboť se o průběhu pořízení ÚP včas nedozvěděla, nicméně jelikož se zde jedná o závažné porušení kogentních pravidel procesního charakteru, je možné, aby se ho i přesto dovolala a se svým návrhem uspěla a poukázala na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 2. 2022, č. j. 5 As 300/2020-81. Konstatovala, že dlouhodobě hodlá na pozemku využít práva vystavět stavbu pro bydlení, což je pak zřejmé z kroků, které již učinila – realizace stavby specifikované v územním souhlasu, která jasně předpokládá jak svým technickým využitím, tak i samotným názvem vznik rodinného domu. To však za stávajícího stavu, tedy umístění pozemku v územním plánu do NZ.1, není možné, neboť na této ploše je dle odůvodnění ÚP výstavba rodinného domu nepřípustná. Vyjádření odpůrce 6. Ve vyjádření odpůrce uvedl, že odbor životního prostředí a zemědělství krajského úřadu nesouhlasil se zařazením (byť části) pozemku navrhovatelky jako zastavitelné plochy. Poukázal na to, že plocha označená jako Z03 i její redukovaná verze v rámci projednávání ÚP byla v opakovaném veřejném projednání v roce 2023 z návrhu ÚP vyřazena právě pro opakovaný nesouhlas uvedeného dotčeného orgánu. Konstatoval, že navrhovatelka od roku 2018 neuplatnila proti projednávaným verzím návrhu ÚP žádnou námitku ani připomínku, a to ani při opakovaném veřejném projednání. Pokud navrhovatelka argumentuje tím, že odpůrce nezohlednil územní souhlas, pak k tomu odpůrce zdůraznil, že bylo chybou a vinou navrhovatelky, že tato listina nebyla řádně a včas pořizovateli ÚP předložena. Odpůrce měl za to, že k opomenutí na jeho straně nedošlo. Dále zdůraznil, že navrhovatelka pouze spekuluje o tom, že pokud by odbor životního prostředí krajského úřadu územní souhlas měl, své stanovisko by změnil. Poznamenal, že navrhovatelka bez ohledu na projednávaný ÚP mohla od roku 2018 zažádat a pokusit se získat stavební povolení pro svou zamýšlenou stavební činnost na předmětném pozemku; že toto neučinila, nemůže být k tíži odpůrce ani dalších subjektů dotčených novým ÚP. Replika navrhovatelky 7. Navrhovatelka předně odmítá názor odpůrce, který tvrdí, že by mělo být její vinou, že při tvorbě ÚP nebyl zohledněn územní souhlas. Poukázala na to, že odpůrce ve vyjádření potvrdil slova navrhovatelky, že byl její pozemek vyřazen z území zastavitelné plochy pro nesouhlas odboru životního prostředí a zemědělství krajského úřadu. Ovšem hodnocení odpůrce o (ne)důležitosti opomenutí územního souhlasu právě v rámci stanoviska odboru životního prostředí je mylné. Zdůraznila, že se spojila s Ing. V., která vydala stanovisko krajského úřadu, na jehož základě byl její pozemek vyňat ze zastavitelného území. Ing. V. osobně navrhovatelce potvrdila, že pokud by byl územní souhlas do návrhu doplněn, mohl být pozemek zařazen do zastavitelné plochy, ovšem toto doplnění mohl učinit pouze pořizovatel ÚP. Tuto informaci pak navrhovatelka telefonicky sdělila starostovi odpůrce, v rámci telefonátu ho pak dokonce i upozornila na to, že územní souhlas měl povinnost do návrhu uvést. Odpůrce tak o existenci územního souhlasu věděl a měl ho v rámci návrhu ÚP zohlednit. Proč nakonec k doplnění či opravě návrhu nedošlo, se může navrhovatelka pouze domýšlet. Jednání soudu 8. Právní zástupce navrhovatelky při jednání soudu dne 8. 4. 2025 zdůraznil, že v březnu 2020 došlo k realizaci kanalizační přípojky na jejím pozemku. Územní souhlas ze dne 11. 12. 2018 tak byl platný i v době pořízení ÚP. Poukázal na to, že daný územní souhlas měl odpůrce od začátku k dispozici, neboť byl v jeho rozdělovníku (resp. mu byl doručen). Konstatoval, že pokud odpůrce nesdělil krajskému úřadu informaci o existenci územního souhlasu, je to chyba odpůrce. Uvedl, že není povinností občanů obce, aby chodili za pořizovatelem územního plánu a připomínali mu, že mají vydána stavební povolení či územní souhlasy. 9. Starosta odpůrce poukázal na to, že kanalizační přípojka vybudovaná navrhovatelkou má plastové revizní šachty, ačkoli podle projektové dokumentace měly být vybudovány betonové šachty. Uvedl, že navrhovatelka měla dostatek času na podání námitek při projednávání ÚP. Zdůraznil, že není v silách obce, aby zjišťovala veškerá vydaná rozhodnutí či územní souhlasy týkající se katastru obce. Upozornil též, že kdyby navrhovatelka uplatnila připomínku nebo námitku, odpůrce by s tím pracoval. 10. Soud při jednání soudu dne 8. 4. 2025 provedl k návrhu navrhovatelky dokazování územním souhlasem stavebního odboru Magistrátu města Ústí nad Labem s umístěním stavby „kanalizační přípojka pro budoucí RD na p. p.č. X v k. ú. X“ ze dne 11. 12. 2018, č. j. MMUL/SO/S/290649/2018/Mar, a informací o pozemku k pozemku p. č. X v k. ú. X, z něhož soud zjistil, že navrhovatelka je vlastníkem tohoto pozemku, který je veden jako trvalý travní porost. 11. Soud dále k návrhu navrhovatelky provedl dokazování dopisy navrhovatelky ze dne 8. 2. a 20. 3. 2024, ve kterých navrhovatelka upozornila odpůrce na to, že nebyl zohledněn územní souhlas s umístěním stavby „kanalizační přípojka pro budoucí RD na p. p.č. X v k.ú. X“ a žádá změnu ÚP. Soud též k návrhu navrhovatelky provedl dokazování sdělením ze dne 14. 2. 2024, ve kterém odpůrce navrhovatelce sdělil, že plocha Z03 byla po opakovan

Citovaná ustanovení

§ 101a (150/2002 Sb.)§ 101b (150/2002 Sb.)§ 101d (150/2002 Sb.)§ 103 (150/2002 Sb.)§ 60 (150/2002 Sb.)§ 76 (150/2002 Sb.)§ 46 (183/2006 Sb.)
DomůŽivotní situaceOtázkyPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIWidget pro webyO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.