8 As 31/2008 — Nejvyšší správní soud

16 A 41/2023- 47 - text  10 16 A 41/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Václava Trajera a soudců Mgr. Lenky Havlíčkové a Mgr. Vojtěcha Salamánka ve věci žalobce: Greenpeace Česká republika, z.s., IČO: 17049059 sídlem Prvního pluku 143/12, 186 00 Praha 8 proti zastoupen advokátem JUDr. Jaromírem Kyzourem sídlem Lublaňská 398/18, 120 00 Praha 2 žalovanému: za účasti osoby zúčastněné na řízení: Ministerstvo životního prostředí sídlem Vršovická 1442/65, 100 10 Praha 10 Lesy Sever, s.r.o., IČO: 25646257 sídlem Na Zámku 98/7, 418 01 Bílina zastoupena advokátem Mgr. Josefem Karnoubem sídlem 5. května 213/4, 418 01 Bílina o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 7. 2023, č. j. MZP/2023/530/704, takto: I. Rozhodnutí Ministerstva životního prostředí ze dne 11. 7. 2023, č. j. MZP/2023/530/704, a rozhodnutí Krajského úřadu Ústeckého kraje ze dne 27. 12. 2022, č. j. KUUK/136824/2022, se zrušují a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 13 200 Kč do třiceti dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Krajský úřad Ústeckého kraje (dále jen „krajský úřad“) vydal dne 27. 12. 2022 pod č. j. KUUK/136824/2022 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) na žádost shora označené osoby zúčastněné na řízení (Lesy Sever, s.r.o., dále též „žadatel“) souhlas podle § 45c odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, (dále jen „ZOPK“) k zásahům, které by mohly vést k poškození nebo narušení obnovy evropsky významné lokality Východní Krušnohoří nebo jejích předmětů ochrany, a to pro těžbu obnovní v porostních skupinách dle jednotek prostorového rozdělení lesa v platném Lesním hospodářském plánu (dále jen „LHP“) Sever 2021 – 2030, a to v rozsahu 300 m3 buku lesního (dále též „BK“) pro porostní skupinu 437B15, v rozsahu 133 m3 BK pro skupinu 437C14, dále 184,4 m3 BK pro skupinu 437D14 a konečně 267,8 m3 BK pro skupinu 348C15. Souhlas přitom krajský úřad podmínil prováděním těžby v období vždy od 1. 9. do 28. 2. následujícího roku, nejdéle však do konce roku 2030. 2. Shora označeným rozhodnutím ze dne 11. 7. 2023, č. j. MZP/2023/530/704, (dále též „žalobou napadené rozhodnutí) žalovaný zamítl žalobcovo odvolání a potvrdil prvostupňové rozhodnutí. Proti uvedeném rozhodnutí žalovaného směřuje žaloba v této věci. Žaloba 3. Žalobce předně namítl, že prvostupňové i žalobou napadené rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s § 45h a § 45i ZOPK, jež transformují čl. 6 směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Dle žalobce byl obsahem podané žádosti záměr spadající pod § 45h odst. 1 ZOPK, pro jehož povolení bylo nezbytné přinejmenším stanovisko orgánu ochrany přírody dle § 45i odst. 1 téhož zákona; ve správním spisu však takové stanovisko absentuje, přestože nemohl být vyloučen významný negativní vliv požadovaného kácení buku lesního. Podle žalobce vydané rozhodnutí (jakožto souhlas vydaný dle § 45c odst. 2 ZOPK) nenahrazuje stanovisko vyžadované podle § 45i odst. 1 téhož zákona. Žalobce se proto domnívá, že stanovisko mělo být opatřeno, a následně použito jako podklad pro rozhodnutí. Záměry kácení totiž mohou významně ovlivnit předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality Východní Krušnohoří. Pokud by v následném stanovisku dle § 45i odst. 1 ZOPK orgán ochrany přírody nevyloučil významné negativní ovlivnění předmětu ochrany koncepcí nebo záměrem, musel by předkladatel zpracovat varianty řešení, jejichž cílem je významný negativní vliv vyloučit, nebo v případě, že vyloučení není možné, alespoň zmírnit. Případné schvalování posouzeného záměru upravuje § 45i odst. 8 a násl. ZOPK. Tyto postupy však v nyní proběhnuvším správním řízení nebyly dle žalobce dodrženy. Navíc, pokud by bývalo bylo opatřeno stanovisko dle § 45i ZOPK, a toto shledalo negativní vliv záměru, mohl by být záměr povolen pouze po provedení odpovídajícího posouzení jeho vlivů na životní prostředí ve smyslu zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon o posuzování vlivů“). V tom žalobce odkázal na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C304/05 Komise v. Itálie a rozsudek Evropského soudního dvora ve věci C-127/02 Waddenzee. Že různé formy zamýšlených lesnických zásahů mohou být „plánem nebo projektem“, které je třeba takto posuzovat, pak dle žalobce potvrzuje také rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 8. 2014, č. j. 3 As 75/2013-112, či rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C-441/17. 4. Premisu, že na žadatelem zamýšlené kácení stromů bylo třeba nahlížet jako záměr ve smyslu § 45h odst. 1 ZOPK, postavil žalobce na čtyřech okolnostech. Předně na souvislosti s dalšími záměry těžeb na území evropsky významné lokality Východní Krušnohoří, dále na postupu orgánu ochrany přírody v daném řízení (krajský úřad i žalovaný sami považovali za nutné omezit s ohledem na předměty ochrany rozsah těžeb vymezený v žádosti), rovněž na existenci řízení o zákazu těžeb vedeného krajským úřadem přímo ve vztahu k lesnímu hospodářskému celku Lesy Sever, a konečně na upozornění krajského úřadu v rámci jím vydaného stanoviska k návrhu lesního hospodářského plánu pro lesní hospodářský celek Lesy Sever ohledně rozporu objemu zamýšlených těžeb s cíli ochrany. Soud podotýká, že tyto čtyři okolnosti žalobce v podané žalobě obsáhle rozvedl a navrhl k jejich prokázání množství důkazů. Podrobnou rekapitulaci těchto navazujících částí žaloby soud do odůvodnění tohoto rozsudku již nepromítl, neboť pro posouzení důvodnosti žaloby nebyly podstatné (k tomu viz níže). 5. Žalobce proto navrhl, aby soud rozhodnutí žalovaného zrušil a aby zrušil také prvostupňové rozhodnutí. Vyjádření k žalobě 6. Žalovaný se k žalobě vyjádřil podáním ze dne 27. 10. 2023. V něm zejména uvedl, že vzhledem k § 4 odst. 4 ZOPK (patrně ve znění účinném do 31. 12. 2021; pozn. soudu), podle něhož závazné stanovisko ke schválení lesních hospodářských plánů a protokolárnímu předání lesních hospodářských osnov nahrazuje odůvodněné stanovisko podle § 45i odst. 1 ZOPK, není možné po vydání souhlasného závazného stanoviska dovozovat pravomoc orgánu ochrany přírody k uplatnění § 45h a § 45i ZOPK ve vztahu k jednotlivým navrhovaným těžbám vůči vlastníkovi lesa. Odsouhlasení konkrétních těžeb v řízení dle § 45c ZOPK je dle názoru žalovaného opatřením stanoveným v již vydaném závazném stanovisku k příslušnému lesnímu hospodářskému plánu, jímž je schvalováno pouze řešení (varianta) bez významného negativního vlivu na evropsky významnou lokalitu. Takový postup je vyvolán výše uvedenou specifickou právní úpravou v § 4 odst. 4 ZOPK, kdy uložení povinnosti „naturového“ posouzení jednotlivých těžeb v lesním hospodářském celku se schváleným lesním hospodářským plánem by bylo v rozporu se smyslem citovaného ustanovení. Žalobou napadené rozhodnutí, stejně jako prvostupňové rozhodnutí, tak žalovaný považuje za zákonné a věcně správné, a tudíž žalobu za nedůvodnou. Žalobcova replika k vyjádření žalovaného 7. V replice ze dne 25. 10. 2024 žalobce navázal na žalovaným podané vyjádření. Zejména žalobce nesouhlasil s názorem žalovaného, že v nynějším řízení o žádosti o vydání souhlasu dle § 45c odst. 2 ZOPK již nemůže probíhat postup dle § 45i odst. 1 téhož zákona (a postupy na něj případně navazující) z údajného důvodu, že stanovisko dle posledně uvedeného zákonného ustanovení bylo nahrazeno závazným stanoviskem orgánu ochrany přírody dle § 4 odst. 3 a 5 (ve znění účinném od 1. 1. 2022 do 31. 12. 2023; pozn. soudu) ke schválení lesního hospodářského plánu pro daný lesní hospodářský celek Lesy Sever. Namítl účelovost argumentace žalovaného, uplatněné ve vyjádření k žalobě, neboť dle žalobce například v rozhodnutí ze dne 9. 5. 2023, č. j. MZP/2023/570/583, týkajícím se těžby v lesních hospodářských celcích Litvínov a Telnice (rovněž spadajících do evropsky významné lokality Východní Krušnohoří; pozn. soudu) žalovaný naopak zrušil krajským úřadem vydaný souhlas dle § 45c odst. 2 ZOPK, a to s odůvodněním, že „správní postupy dle § 4 odst. 3 až 5 ZOPK se pro posuzování předmětné Žádosti aktuálně nemohou uplatnit, protože tyto již byly zcela spotřebovány v rámci schvalování oněch LHP před příslušným orgánem státní správy lesů. Ministerstvo nicméně nevylučuje, že v případě úplného zohlednění zájmů ochrany přírody v nově zpracovaných LHP mohou být ze strany OOP vydána souhlasná závazná stanoviska a na jejich základě pak před OSSL může dojít k zákonnému odsouhlasení takových LHP“. Ve zbytku části I repliky pak žalobce upřesnil a rozvedl již v žalobě pojmenované okolnosti, pro něž bylo třeba zamýšlené kácení stromů posuzovat jako záměr ve smyslu § 45h odst. 1 ZOPK, a označil další důkazy (výše uvedené „protichůdné“ rozhodnutí žalovaného č. j. M