1 As 27/2012 — Nejvyšší správní soud

16 A 5/2025- 61 - text  7 16 A 5/2025 USNESENÍ Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Václava Trajera a soudců Mgr. Lenky Havlíčkové a Mgr. Vojtěcha Salamánka ve věci žalobce: Spolek Kamýk, IČO 04498763 sídlem Halasova 714, 252 64 Velké Přílepy proti žalovanému: Krajský úřad Ústeckého kraje sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 01 Ústí nad Labem za účasti osob zúčastněných na řízení: 1) Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje, příspěvková organizace, IČO 00066001 sídlem Zborovská 11, 150 21 Praha 2) Město Kralupy nad Vltavou sídlem Palackého náměstí 1, 278 01 Kralupy nad Vltavou 3) Ministerstvo pro místní rozvoj sídlem Staroměstské náměstí 6, 110 15 Praha 4) Středočeský kraj sídlem Zborovská 81/11, 150 21 Praha 5) Krajský úřad Středočeského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, sídlem Zborovská 11, 150 21 Praha 5 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 3. 2025, č. j. KUUK/038285/2025, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku žalobě, takto: I. Návrh žalobce na přiznání odkladného účinku žalobě se zamítá. II. Žalobci se ukládá povinnost zaplatit Krajskému soudu v Ústí nad Labem soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto usnesení. Odůvodnění: 1. V projednávané věci se žalobce podanou žalobou ze dne 25. 4. 2025 domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 3. 2025, č. j. KUUK/038285/2025, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzena část A. rozhodnutí Městského úřadu Roudnice nad Labem (dále jen „stavební úřad“) ze dne 22. 11. 2021, č. j. MURCE/36573/2021(dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím bylo v části A. výrokem II. vydáno povolení podle § 8 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vodní zákon“), k akumulaci povrchových vod v retenční nádrži SO 354 na pozemku p. č. XA v katastrálním území X, jíž je předsazena dešťová a usazovací nádrž SO 353 na pozemku p. č. XB v katastrálním území X, a k převodu povrchových vod prostřednictvím dešťové kanalizace – výústní objekt do Turského potoka na pozemku p. č. XC v katastrálním území X, výúsť do Vltavy za SO 355 Dešťová a usazovací nádrž (pozemek p. č. XD v katastrálním území X) na pozemku p. č. XE a XF v katastrálním území X; a výrokem II. stanoveny povinnosti a podmínky pro nakládání s vodami. Prvostupňové rozhodnutí dále obsahuje části B. a C., kterými bylo vydáno stavební povolení pro stavbu vyjmenovaných vodních děl podle § 15 vodního zákona, stanoveny podmínky a povinnosti pro provedení stavby, stanovena možnost užívání stavby na základě kolaudačního souhlasu, uložena povinnost stavebníkovi oznamovat fáze výstavby, stanoven termín dokončení stavby, povoleno odstranění vyjmenovaných vodních děl a stanoveny podmínky pro odstranění staveb, přičemž tyto části prvostupňového rozhodnutí nebyly dotčeny napadeným rozhodnutím, tedy ani žalobou. 2. Žalovaný o odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí již jednou rozhodoval, a to rozhodnutím ze dne 6. 3. 2023, č. j. KUUK/032336/2023, kterým bylo zamítnuto odvolání a potvrzeno rozhodnutí stavebního úřadu ze dne 22. 11. 2021, č. j. MURCE/36573/2021. Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne 2. 8. 2023, č. j. 16 A 22/2023-105, rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Proti rozsudku podal Středočeský kraj, jakožto osoba zúčastněná na řízení, kasační stížnost. Nejvyšší správní soud rozhodl o kasační stížnosti rozsudkem ze dne 27. 6. 2024, č. j. 7 As 236/2023–64, tak, že zrušil citovaný rozsudek krajského soudu a rovněž zrušil i rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 3. 2023. Žalovaný proto na základě rozsudku Nejvyššího správního soudu ve věci rozhodl znovu žalobou napadeným rozhodnutím. 3. Podanou žalobou se žalobce rovněž domáhá, aby soud zrušil rozhodnutí žalovaného i prvostupňové rozhodnutí stavebního úřadu a žalovanému uložil povinnost uhradit žalobci náklady řízení. Odkladný účinek 4. Žalobce v žalobě současně navrhl, aby soud žalobě přiznal odkladný účinek ve smyslu § 73 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále jen „s. ř. s.“). Svůj návrh odůvodnil tím, že výkonem napadeného rozhodnutí by došlo k nevratným a závažným následkům, zejména při stavebních zásazích v chráněném území. V případě žalobce se jedná o zásah do procesních a hmotných práv při akumulaci povrchových vod a převodu povrchových vod prostřednictvím dešťové kanalizace u připravované stavby vodního díla. Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje, příspěvková organizace, přistoupila k vyhlášení nadlimitní veřejné zakázky v otevřeném řízení na práce „II/240 a II/101, přeložka silnic v úseku D7-D8, II. etapa Obchvat Kralup nad Vltavou – představební příprava“, jehož součástí jsou i stavby vodního díla. Pověřená Krajská správa a údržba silnic dne 13. 3. 2023 zahájila zadávací řízení, dne 3. 10. 2024 uveřejnila v registru smluv uzavřenou smlouvu se zhotovitelem stavby a dne 21. 1. 2025 zahájila zadávací řízení nadlimitní zakázky k zajištění výkonu činnosti stavebního dozoru a investora a zajištění výkonu koordinátora BOZP, s uzavírkou podání nabídek do 27. 3. 2025. Obec Dolany nad Vltavou vyvěsila na své úřední desce dne 23. 4. 2025 záměr pronajmout na určitou dobu pozemky obce o celkové rozloze 5 097 m2 Krajské správě a údržbě silnic Středočeského kraje, příspěvkové organizaci, k realizaci uvedené stavby. Žalobce z toho vyvodil závěr, že je nanejvýš aktuální riziko zahájení výstavby v dotčeném území a narušení přírody a krajiny v území Přírodního parku Okolí Okoře a Budče. Vyjádření žalovaného k odkladnému účinku 5. Žalovaný k návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě uvedl, že odkladný účinek žalobě by neměl být přiznán, neboť povolené nakládání s povrchovými vodami nemůže být realizováno, aniž by byly realizovány stavby k tomu nezbytné. Je proto vyloučeno, aby žalobou napadené pravomocné rozhodnutí mohlo mít negativní dopad na přírodu a krajinu v dotčeném území. Vyjádření osoby zúčastněné na řízení č. 1 k odkladnému účinku 6. Osoba zúčastněná na řízení č. 1 k návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě uvedla, že zájmům žalobce v daném případě nevzniká nepoměrně větší újma, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám ve smyslu § 73 odst. 2 s. ř. s., neboť se domnívá, že stručným konstatováním žalobce, že se v jeho případě jedná o „zásah do procesních a hmotných práv při akumulaci povrchových vod a převodu povrchových vod prostřednictvím dešťové kanalizace u připravované stavby vodního díla“, nejsou naplněny podmínky pro přiznání odkladného účinku žalobě. Osoba zúčastněná na řízení poukázala na usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 10. 2020, č. j. 5 As 220/2020-52, podle něhož je povinností stěžovatele (žalobce), aby konkretizoval a osvědčil, jakou konkrétní újmu by pro něj výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly, přičemž hrozící újma musí být závažná a reálná. Dle názoru osoby zúčastněné na řízení žalobce ve svém návrhu vůbec nespecifikoval, do jakého práva by mělo být zasaženo a nesplnil tak povinnost tvrzení a povinnost důkazní. K tomu odkázala na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 2. 2015, č. j. 3 Afs 49/2014-46. 7. Osoba zúčastněná na řízení uvedla celkem 6 důvodů pro zamítnutí návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku žalobě. Jako první důvod uvedla, že přírodní park má celkovou plochu 52 km2 a stavební práce by měly proběhnout v souladu se schválenou projektovou dokumentací pouze v okrajové části parku, přičemž v oblasti přemostění Turského potoka se již nyní nachází chatová výstavba a nejedná se tak o zásah do nenarušené přírody, kterýžto dojem se snaží žalobce navodit, ale o stavbu v kulturní krajině v blízkosti existujících sídel a již existujících liniových staveb. Druhým důvodem je rozsah výstavby – část stavby protíná přírodní park v délce cca 1,2 km, tedy ve zcela marginálním rozsahu vzhledem k celkové rozloze parku, obsahuje celou řadu stavebních objektů, které se v parku buďto nenachází vůbec, nebo se tam sice nachází, ale jejich zásah do krajinného rázu a jejich vliv na přírodu je zanedbatelný, když SO 126 přeložka silnice III/24018 a SO 128 Přeložka silnice III/2429 se nacházejí mimo území národního parku a další vyjmenované přeložky v dané oblasti již existujících inženýrských sítí mají být pouze posunuty a nemohou představovat značný zásah do krajinného rázu. Třetí důvod spatřuje v tom, že v lokalitě výstavby nejsou rozsáhlé lesní komplexy a tento chráněný zájem není ohrožen, když výstavba probíhá z velké části na místě již existujících pozemních komunikací bez významného dotčení zemědělských kultur, zeleně, luk a stepních trávníků; údolí Turského potoka je v rámci výstavby přemostěno a stavba nenarušuje starou zástavbu v obcích ani historické průmyslové oblasti, není tak porušen ani tento zájem. Součástí projektu je i výsadba nových stromů podél vedení komunikací a plánovaný stav se tak