175 Ad 14/2024 – Krajský soud v Ústí nad Labem

175 Ad 14/2024- 55 - text  7 175 Ad 14/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Derflem ve věci žalobce: J. H., narozen X bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 1292/25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 16. 9. 2024, č. j. X takto: I. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 16. 9. 2024, č. j. X, se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou podanou v zákonem stanovené lhůtě domáhal zrušení rozhodnutí žalované ze dne 16. 9. 2024, č. j. X, jímž byly zamítnuty jeho námitky proti rozhodnutí žalované ze dne 3. 6. 2024, č. j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), jímž žalovaná podle § 56 odst. 1 písm. a) a podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“) rozhodla, že se žalobci ode dne 6. 7. 2024 odnímá invalidní důchod, neboť podle posudku Institutu posuzování zdravotního stavu ze dne 16. 5. 2024 již žalobce není invalidní pro invaliditu prvního stupně, jelikož jeho pracovní schopnost poklesla vlivem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pouze o 20 %. 2. Na tomto místě soud podotýká, že žalobce v žalobě nesprávně uvedl datum vydání a číslo jednací rozhodnutí žalované, což však opravil při soudním jednání (viz níže). Žaloba 3. Žalobce v podané žalobě uvedl, že nesouhlasí s odnětím invalidního důchodu prvního stupně. Dle žalobce posudkový lékař dospěl k závěru, že žalobce není invalidní, aniž by podrobněji zkoumal jeho zdravotní stav. Na jednání nebyl žalobce přizván, a proto si posudkový lékař nemohl učinit odpovídající představu o žalobcově zdravotním stavu. 4. Dle žalobce posudkový lékař nezhodnotil jeho celkovou výkonnost, pohyblivost a schopnost vykonávat denní aktivity vzhledem k položce č. 8, kapitoly VI, přílohy vyhlášky č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“). Dále dle žalobce nevzal posudkový lékař v úvahu skutečnost, že jeho zdravotní stav se nezměnil. 5. Napadené rozhodnutí bylo dle žalobce vydáno na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu. Vyjádření žalované k žalobě 6. Žalovaná v úvodu písemného vyjádření k žalobě zrekapitulovala žalobní námitky a následně popsala průběh správního řízení. 7. Konstatovala, že v řízení o námitkách byl znovu posouzen zdravotní stav žalobce Institutem posuzování zdravotního stavu, o tomto byl dne 9. 9. 2024 vypracován posudek č. j. LPS/2024/1270-NR-MRS_CSSZ. Výsledkem posouzení bylo zjištění, že se u žalobce jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu § 26 zákona o důchodovém pojištění, avšak nejde již o invaliditu podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost pouze o 20 % (den zániku invalidity 16. 5. 2024). Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII., odd. E, položce 3b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. 8. S ohledem na žalobní námitky žalovaná navrhla soudu provedení důkazu posudkem Posudkové komise MPSV a za dosud zjištěného skutkového stavu setrvala na závěrech napadeného rozhodnutí. Ústní jednání soudu 9. K ústnímu jednání konanému dne 15. 7. 2025 se dostavil pouze žalobce. Žalovaná se k jednání předem omluvila, přičemž nežádala o odročení jednání. Soud proto projednal věc v nepřítomnosti žalované. 10. Žalobce při jednání odkázal na podanou žalobu. Soud poučil žalobce, že v žalobě je nesprávně uvedeno, že žaloba směřuje proti rozhodnutí žalované ze dne 16. 5. 2024, č. j. LPS/2024/607-MO_CSSZ, přičemž dle data a čísla jednacího se jedná o prvostupňový posudek o invaliditě, nikoli o rozhodnutí žalované o odnětí invalidního důchodu. Soud konstatoval, že v průběhu celého řízení bral nesprávné označení napadeného rozhodnutí jako zjevnou nesprávnost a stejně tak žalovaná, když z obsahu žaloby bylo zřejmé, že směřuje proti napadenému rozhodnutí o odnětí invalidního důchodu (zamítnutí námitek žalobce). Žalobce po vysvětlení soudem upřesnil žalobu v tom směru, že se domáhá zrušení rozhodnutí žalované ze dne 16. 9. 2024, č. j. X, kterým byly zamítnuty jeho námitky proti prvostupňovému rozhodnutí žalované. 11. Soud při jednání provedl v souladu s § 52 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) dokazování posudkem a protokolem z jednání posudkové komise ze dne 14. 4. 2025. Posouzení věci soudem 12. Napadené rozhodnutí soud přezkoumal podle části třetí dílu prvního hlavy druhé s. ř. s., která vychází z dispoziční zásady vyjádřené v ustanoveních § 71 odst. 1 písm. c), písm. d), odst. 2 věty druhé a třetí a § 75 odst. 2 věty první tohoto zákona. Z této zásady vyplývá, že soud přezkoumává zákonnost napadeného rozhodnutí, a to pouze v rozsahu, který žalobce uplatnil v žalobě nebo během dvouměsíční lhůty po oznámení rozhodnutí dle ustanovení § 72 odst. 1 věty první s. ř. s. Povinností žalobce je proto tvrdit, že správní rozhodnutí nebo jeho část odporuje konkrétnímu zákonnému ustanovení a toto tvrzení zdůvodnit. Nad rámec žalobních námitek musí soud z úřední povinnosti podle ustanovení § 76 odst. 2 s. ř. s. přihlédnout toliko k takovým vadám napadeného rozhodnutí, které vyvolávají jeho nicotnost. Takové nedostatky v projednávané věci ovšem zjištěny nebyly. 13. Na tomto místě soud předesílá, že po přezkoumání skutkového a právního stavu, po prostudování obsahu předloženého správního spisu a po provedeném jednání dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 14. Z obsahu předloženého správního spisu soud zjistil, že prvostupňové rozhodnutí o odnětí invalidního důchodu prvního stupně bylo vydáno na základě posudku o invaliditě vypracovaného dne 16. 5. 2024, č. j. LPS/2024/607-MO_CSSZ, posudkovou lékařkou Institutu posuzování zdravotního stavu Most. Podle zmíněného posudku již žalobce nebyl invalidní pro invaliditu prvního stupně, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost o 20 %. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce je dle posudku zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII., oddílu E, položce 3b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které se stanoví pokles pracovní schopnosti v rozmezí od 15 do 20 %. Lékařka Institutu posuzování zdravotního stavu Most stanovila míru poklesu pracovní schopnosti žalobce na horní hranici uvedeného rozmezí 20 % a takto stanovenou míru poklesu pracovní schopnosti již neměnila. Posudkem byl den změny invalidity stanoven k datu jednání, tj. ke dni 16. 5. 2024. 15. Proti prvostupňovému rozhodnutí žalované podal žalobce námitky. Žalovaná si v řízení o námitkách vyžádala nový posudek o invaliditě žalobce ze dne 9. 9. 2024, který vypracovala posudková lékařka Institutu posuzování zdravotního stavu Opava. Tato posudková lékařka opětovně posoudila zdravotní stav žalobce a dospěla ohledně rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce ke shodnému závěru jako posudek pořízený v prvostupňovém řízení, tedy že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII., oddílu E, položce 3b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které se stanoví pokles pracovní schopnosti v rozmezí od 15 do 20 %. Lékařka Institutu posuzování zdravotního stavu Opava stanovila míru poklesu pracovní schopnosti žalobce rovněž na horní hranici uvedeného rozmezí 20 % a takto stanovenou míru poklesu pracovní schopnosti již neměnila. 16. Podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění platí, že „[p]ojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.“ Z odstavce 2 citovaného ustanovení vyplývá, že pokud pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, pokud poklesla nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, a pokud poklesla nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. 17. Pracovní schopnost je definována v § 39 odst. 3 zákona o důchodovém pojištění, podle kterého platí, že „[p]racovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotn