41 Ad 2/2024 – Krajský soud v Ústí nad Labem

41 Ad 2/2024- 85 - text  14 41 Ad 2/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Ing. Mgr. Martinem Jakubem Brusem ve věci žalobkyně: I. Š., narozena X bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 1292/25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované č. j. X ze dne 26. 3. 2024 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Rozhodnutím ze dne 28. 12. 2023 žalovaná podle § 56 odst. 1 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“) od 8. 2. 2024 odňala žalobkyni invalidní důchod. V odůvodnění tohoto rozhodnutí žalovaná uvedla, že žalobkyně již není invalidní, neboť podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Děčín ze dne 17. 1. 2023 poklesla její pracovní schopnost z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pouze o 30 %. Námitky žalobkyně proti tomuto rozhodnutí žalovaná zamítla rozhodnutím ze dne 26. 3. 2024, které je předmětem soudního přezkumu v této věci. Žaloba a další podání žalobkyně 2. V žalobě žalobkyně namítala, že posudkový lékař dospěl k závěru, že již není invalidní, ačkoli měl k dispozici lékařské zprávy specialistů, které popisují, že se její zdravotní stav nadále zhoršuje. Zdůraznila, že nebyla posudkovým lékařem osobně vyšetřena. Posudkový lékař podle žalobkyně vůbec nebral v potaz, že její zdravotní problém (postižení páteře na více úsecích) trvá od dětství, kdy 9 let nosila korzet. Dále uvedla, že vždy pracovala pouze v chráněné dílně, při práci totiž nesmí zvedat těžká břemena, pracovat v předklonu a musí střídat pozici ve stoje a v sedě, což jí jinde neumožní. V chráněné dílně podle žalobkyně zaměstnávají jen osoby se zdravotním postižením, a proto se obává, že by mohla své zaměstnání ztratit. Vysvětlila, že k práci potřebuje ortézu, bez níž by se jí při větší námaze zablokovala záda, a musela by pak docházet na obstřiky. Zdůraznila, že zejména po ránu má silné bolesti, v noci jí pak brní obě ruce a do nohou jí vystřeluje bolest. 3. Žalobkyně vyjádřila údiv nad tím, že její míra poklesu pracovní schopnosti je podle posledního posudku nižší než dříve, ačkoli se její zdravotní stav mezitím nijak nezlepšil, naopak se stále horší. Dále nesouhlasila s tvrzením žalované, že se její zdravotní stav výrazně nezměnil, je stabilizovaný a jedná se o lehké funkční postižení. Uvedla, že trpí lékaři diagnostikovanou zhoršující se esovitou rotační skoliózou, že u ní počínají degenerativní změny (artróza) a že ve spodní části páteře má vyhřezlou ploténku. Zdůraznila, že stupně zakřivení páteře jsou u ní rok od roku horší, což dokumentují lékařské zprávy (20 stupňů v době dospívání, 27 stupňů v roce 2017, 31 stupňů v roce 2020 a 34 stupňů v roce 2023). Žalobkyně dále uvedla, že jí ortoped MUDr. T. V. doporučil fyzicky nenáročnou práci a spíše na zkrácený úvazek. Zmínila, že v dubnu 2024 musela opět docházet na rehabilitaci. Podotkla, že vedle problémů s páteří léta trpí atopickým ekzémem na prstech obou rukou. Dále trpí fibrilací síní, s níž byla před dvěma lety hospitalizována, a užívá medikaci předepisovanou kardiologem při pravidelných kontrolách. 4. Žalobkyně navrhla, aby soud napadené rozhodnutí zrušil, protože bylo vydáno na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu. 5. V podání ze dne 23. 10. 2024 se žalobkyně vyjádřila k posudku Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí v Ústí nad Labem (dále jen „posudková komise v Ústí nad Labem“) ze dne 10. 10. 2024. Uvedla, že předsedkyně komise se jí zeptala jen na to, proč si nedoplnila vzdělání a co dělá pro své zdraví; její zdravotní stav vůbec neprobrali a žalobkyně se k němu nemohla vyjádřit. Neurolog se žalobkyně zeptal, zda si večer vzala prášek na bolest a provedl dvouminutovou prohlídku; nerozeznal holter od mobilu a žalobkyni vyzval, aby si mobil sundala. Celé jednání podle žalobkyně trvalo čtyři minuty, poté předsedkyně odešla a závěr diktoval tajemnici neurolog. Žalobkyně namítala, že za tak krátkou dobu nelze poznat zdravotní stav. Podotkla, že jí kardiolog doporučil zákrok v nemocnici v Liberci, měla by podstoupit ablaci srdce. Dodala, že od léta užívá nové léky na ředění krve. Žalobkyně popsala, že se v den jednání necítila dobře, protože musela přijet vlakem; vzala si léky na bolest. Neurolog jí cestu vlakem neuvěřil a nepravdivě uvedl, že přišla bez kompenzačních pomůcek, ačkoli viděl, jak si sundávala ortézu páteře. Žalobkyně odmítla, že by na vyšetření přijela sama; doprovodila ji dcera. Poukázala na lékařské zprávy MUDr. B., MUDr. V., MUDr. R. a MUDr. N., popisující zhoršující se těžkou skoliózu páteře, nikoli zlepšení. Žalobkyně nesouhlasila se závěrem posudkové komise v Ústí nad Labem, že se jedná o lehký funkční nález, neboť její lékaři tvrdí opak. Zdůraznila, že jí přibyly problémy se srdcem v podobě fibrilace síní, kterou zachytil i holter. 6. Žalobkyně se dále v podání ze dne 10. 9. 2025 vyjádřila k posudku Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí v Praze (dále jen „posudková komise v Praze“) ze dne 10. 9. 2025. Zopakovala, že se její zdravotní problémy nezlepšily, ale zhoršily. Popsala, že v prosinci 2024 podstoupila ablaci srdce, přesto má nadále srdeční problémy. Dále v dubnu 2025 podstoupila gynekologickou operaci a má po ní značné problémy. Za svůj největší problém označila skoliózu páteře, trvající od dětství, která se bude nadále zhoršovat. Žalobkyně uvedla, že se každou noc budí v bolestech, ráno vstává neodpočatá, bolavá a musí si hned vzít ortézu a léky na bolest. Posudková komise v Praze podle žalobkyně neví, jak to chodí v zaměstnání. Podotkla, že zaměstnavatel na ni nemusí brát žádný ohled a časté přestávky nestrpí. Konstatovala, že stále pracuje v chráněné dílně, protože jiné zaměstnání by nezvládla. Žalobkyně popsala, že v září 2025 má kontrolu na neurologii a kardiologii. Pozastavila se nad tím, jak mohou nemocnému člověku, jehož zdravotní stav se zhoršil, odejmout invalidní důchod. Zdůraznila, že nemůže dlouho stát a neujde delší trasu (např. k lékaři). Posudková komise v Praze podle žalobkyně její zdravotní stav zjednodušila a nepřihlédla k tomu, že se stále zhoršuje; nezohlednila ani lékařské zprávy od specialistů. Poznamenala, že pokud ji někdo vidí poprvé, nemůže za dvacet minut dostatečně posoudit její zdravotní stav. Trvala na tom, že problémy má dlouhodobě, má těžké funkční postižení více úseků páteře a velké omezení hybnosti. Žalobkyně konstatovala, že ji zdravotní problémy výrazně omezují doma i v zaměstnání. Vyjádření žalované k žalobě 7. Žalovaná ve svém vyjádření zrekapitulovala průběh správního řízení a poukázala na relevantní zákonná ustanovení. Konstatovala, že napadené rozhodnutí bylo založeno na posudku Institutu posuzování zdravotního stavu ze dne 27. 2. 2024, který byl úplný, celistvý a přesvědčivý a který jednoznačně vymezil rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně. S ohledem na žalobní námitky žalovaná navrhla, aby soud nechal ve věci zpracovat nový posudek stran zdravotního stavu žalobkyně od posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Za dosud zjištěného skutkového stavu trvala žalovaná na závěrech svého rozhodnutí. Ústní jednání 8. Při jednání soudu konaném dne 20. 10. 2025 žalobkyně uvedla, že není správné, že jí byl důchod po deseti letech odebrán. Zdůraznila, že má stále horší zdravotní problémy a na invalidní důchod by měla mít nárok. Připomněla, že podle zdravotní dokumentace od svých specialistů má zhoršující se těžkou, rotující skoliózu, a to od narození. Problémy jí dělá chůze na delší trasy nebo práce ve stoje i vsedě. Žalobkyně uvažovala o zkráceném úvazku, nicméně při odnětí invalidního důchodu to patrně nebude zvládat. Popsala, že špatně spí, budí ji brnění rukou, ráno je ráda, že vstane. V posledních týdnech se její stav extra zhoršil. Posudkové komise podle žalobkyně nepřihlížely k lékařským zprávám od specialistů, kteří žalobkyni znají léta. Podotkla, že posudkové komise ji viděli maximálně deset až dvacet minut, prakticky se jí nezeptaly na nic ohledně zdravotního stavu, tudíž jej těžko mohly řádně zhodnotit. Podle žalobkyně je zajímaly hlavně věci, které s jejím zdravotním stavem nesouvisejí. S ohledem na opakovaná přezkoušení žalobkyně zásadně odmítla závěr o nadhodnocení zdravotních potíží v minulosti. Nesouhlasila s tím, že by mohla vykonávat lehké dělnické práce. Žalobkyně připomněla, že pracuje v chráněné dílně. Uvedla, že oproti dřívějšku nezvládá práci v zaměstnání ani domácí práce, obtíže jí činí též cestování. Žalobkyně trvala na tom, že má nárok na invalidní důchod. Navrhla, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. 9. Pověřená pracovnice žalované při tomto jednání odkázala na písemné vyjádření k žalobě. Zdůraznila, že posudkové komise se shodly na závěru, že žalobkyně nebyla k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní. Posudky po