42 Ad 3/2025 – Krajský soud v Ústí nad Labem

42 Ad 3/2025- 75 - text  8 42 Ad 3/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Václavem Trajerem ve věci žalobce: J. K., narozený dne X jednající opatrovnicí P. K., narozenou dne X oba bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 11. 11. 2024, č. j. X, takto: I. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 11. 11. 2024, č. j. X, se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou podanou v zákonem stanovené lhůtě domáhal zrušení rozhodnutí žalované ze dne 11. 11. 2024, č. j. X, jímž žalovaná realizovala rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 25. 3. 2024, č. j. 42 Ad 17/2023-60, a změnila své rozhodnutí ze dne 10. 1. 2023, č. j. X, tak, že podle ustanovení § 56 odst. 1 písm. e) a ustanovení § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“) žalobci od 1. 12. 2022 zvýšila invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně ve výši 15 576 Kč měsíčně. Žalovaná dále rozhodla, že od 1. 1. 2023 žalobci náleží invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně ve výši 16 312 Kč měsíčně, neboť podle nařízení vlády č. 290/2022 Sb. se procentní výměra invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně zvýšila na 12 272 Kč měsíčně a základní výměra se zvýšila na 4 040 Kč měsíčně. Žalovaná dále rozhodla, že od červnové splátky důchodu v roce 2023 žalobci náleží invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně ve výši 16 995 Kč, neboť podle ustanovení § 67ca odst. 1 zákona o důchodovém pojištění se procentní výměra invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně zvýšila na 12 955 Kč měsíčně a základní výměra se zvýšila na 4 040 Kč. Žalovaná dále rozhodla, že od 1. 1. 2024 žalobci náleží invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně ve výši 17 355 Kč měsíčně, neboť podle nařízení vlády č. 286/2023 Sb. procentní výměra invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně činí 12 955 Kč měsíčně a základní výměra se zvýšila na 4 400 Kč měsíčně. Žalovaná vycházela z posudku posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí v Ústí nad Labem ze dne 20. 11. 2023 (dále jen „posudek ze dne 20. 11. 2023“), podle něhož byl žalobce invalidní ve třetím stupni, přičemž datum změny invalidity bylo stanoveno na 1. 12. 2022, tj. ke dni zahájení předmětného správního řízení. Žaloba 2. Žalobce v podané žalobě konstatoval, že v řízení předcházejícím vydání napadeného rozhodnutí opakovaně namítal splnění podmínek invalidity třetího stupně již ke dni vzniku invalidity nebo ke dni dosažení zletilosti (ve formě tzv. invalidity mladých podle § 42 odst. 3 zákona o důchodovém pojištění nebo tzv. invalidity z mládí podle § 42 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění). To žalobce zdůvodňoval charakterem těžké poruchy autistického spektra, tedy poukazem na její vrozenost a celoživotní povahu. Žalobce připomněl, že rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 25. 3. 2024, č. j. 42 Ad 17/2023-60, žalovanou zavázal vycházet z toho, že žalobce byl ke dni vydání rozhodnutí žalované ze dne 16. 5. 2023, č. j. X, invalidní ve třetím stupni, přičemž řešení ostatních žalobcových námitek ponechal do dalšího správního řízení. Žalobce vysvětlil, že z procesní opatrnosti podal 23. 4. 2024 žádost k přezkumu podle § 56 zákona o důchodovém pojištění, kterou se u žalované domáhal, aby před vydáním nového rozhodnutí ve věci přezkoumala výši invalidního důchodu zpětně od okamžiku vzniku invalidity, tj. ode dne 2. 9. 2018. 3. Žalobce uvedl, že žalovaná jeho požadavek přezkoumání nároku podle § 56 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění v napadeném rozhodnutí odmítla s odůvodněním, že je vázána právním názorem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 25. 3. 2024, č. j. 42 Ad 17/2023-60, a proto je třeba vyjít z posudku ze dne 20. 11. 2023, kterým bylo datum změny invalidity na třetí stupeň stanoveno na 1. 12. 2022. 4. Žalobce proti napadenému rozhodnutí namítl, že je v rozporu se zákonem, a to zejména s § 38, § 39, § 42 a § 56 zákona o důchodovém pojištění, s § 78 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) a dále s § 2 odst. 3, odst. 4, § 3, § 8, § 50 odst. 4 a § 68 odst. 2, odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“). 5. Žalobce jmenovitě namítl, že žalovaná nepřezkoumáním nároku žalobce na invalidní důchod ex tunc podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona o důchodovém pojištění, zatížila řízení vadou a porušila zákaz libovůle při výkonu veřejné moci. Žalobce uvedl, že si je vědom charakteru řízení zahajovaných z úřední povinnosti, nicméně v případě řízení zahajovaných ex officio, u nichž jsou či mohou být nezahájením řízení přímo dotčena subjektivní práva konkrétního žadatele, je situace specifická. Žalobce dále vyjádřil názor, že ačkoli řízení zahajovaná z úřední povinnosti slouží primárně k ochraně objektivního práva, vzhledem k situaci žalobce existuje i veřejný zájem na tom, aby se osoby trpící stejnými těžkými zdravotními postiženími s obdobnou mírou poklesu pracovních schopností nacházely ve stavu právní jistoty a předvídatelnosti práva, tj. jistoty, že při rozhodování obdobných případů nebudou vznikat nedůvodné rozdíly. Žalobce dodal, že žalovaná se s jeho řádně uplatněným nárokem v napadeném rozhodnutí nevypořádala, jelikož ve vztahu k období 2. 9. 2018 až 30. 11. 2022 neuvedla žádné argumenty, proč nepovažuje za důvodné či možné stupeň žalobcovy invalidity v uvedeném období přezkoumat. 6. Žalobce upozornil, že žalovaná jeho podání ze dne 23. 4. 2024 konstatovala v odůvodnění napadeného rozhodnutí, aniž by uvedla, jakým způsobem s ním naložila. Žalobce vyjádřil názor, že bylo povinností žalované jeho podání vyřídit, opačným postupem tedy zatížila své rozhodnutí vadou opomenutého výroku. K možnosti soudní ochrany v případě, kdy se nezahájení řízení z moci úřední dotkne sféry veřejných subjektivních práv, a k subsidiaritě zásahové žaloby v takovém případě, odkázal žalobce na rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 3. 2021, č. j. 6 As 108/2019-39, zejména na jeho body 73 a 81. 7. Žalobce dále namítl, že žalovaná nepřezkoumáním žalobcova nároku na invalidní důchod třetího stupně v období 1. 9. 2018 až 30. 11. 2022 porušila § 78 odst. 5 s. ř. s., neboť Krajský soud v Ústí nad Labem v poslední větě bodu 39 rozsudku ze dne 25. 3. 2024, č. j. 42 Ad 17/2023-60, výslovně ponechal řešení uvedené otázky do správního řízení. Žalobce uvedl, že Krajský soud v Ústí nad Labem vycházel z posudku ze dne 20. 11. 2023, který postavil na jisto, že žalobce byl ke dni 1. 12. 2025 invalidní ve třetím stupni, přitom ale nevyloučil možnost, že žalobce podmínky invalidity třetího stupně splňoval již dříve. Tento závěr opírá o dikci poslední věty bodu 39 výše zmiňovaného rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 25. 3. 2024, č. j. 42 Ad 17/2023-60. 8. S ohledem na své předchozí žalobní námitky žalobce konstatoval, že okamžik změny stupně invalidity byl v jeho případě určen svévolně. Žalobce odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 7. 2018, č. j. 1 Ads 82/2018-30, který judikoval, že datum vzniku invalidity by mělo být objektivně a přesvědčivě odůvodněno a nelze ho proto stanovit na základě nahodilých skutečností. Žalobce uvedl, že žalovaná měla k závěru o existenci invalidity před 1. 12. 2022 dospět postupem souladným s principem materiální pravdy, konkrétně hodnocením důkazu – posudku ze dne 20. 11. 2023. Podle žalobce lze jednoznačně vyvodit, že pokud žalobce trpěl těžkou poruchou autistického spektra jak v roce 2012, tak ke dni 1. 12. 2022, trpěl jí vzhledem k její celoživotní povaze též ke dni vzniku invalidity, tedy k 2. 9. 2018. 9. Vedle shrnutí žalobních bodů žalobce odcitoval rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 7. 2014, č. j. 5 Ads 94/2014-22, který vyložil § 56 odst. 1 písm. b) zákona o důchodovém pojištění. Vyjádření k žalobě 10. Žalovaná v písemném vyjádření k žalobě nejprve zrekapitulovala dosavadní průběh řízení a následně konstatovala, že se žalobce snaží domoci přiznání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně (tzv. „invaliditu z mládí“), a to zpětně od 2. 9. 2018. 11. Žalovaná vysvětlila, že byla vázána právním názorem vyjádřeným v rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 25. 3. 2024, č. j. 42 Ad 17/2023-60, a proto vycházela z toho, že žalobce byl ke dni vydání rozhodnutí žalované ze dne 16. 5. 2023, č. j. X, invalidní ve třetím stupni. Žalovaná uvedla, že pokud vzala za podklad pro vydání napadeného rozhodnutí posudek ze dne 20. 11. 2023, který datum změny stupně invalidity stanovil na 1. 12. 2022, jednala v souladu s právním názorem soudu. 12. Žalovaná podotkla, že v otázce posouzení nároku na dávku se stejně jako při posouzení míry poklesu pracovní schopnosti jedná o od