54 Ad 7/2025 – Krajský soud v Ústí nad Labem

54 Ad 7/2025- 49 - text  6 54 Ad 7/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Ladislavem Vaško ve věci žalobce: M. H., narozený X bytem X proti zastoupený advokátem Mgr. Patrikem Bauerem sídlem Chelčického 97/1, 430 01 Chomutov žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, sídlem Křížová 25, 225 08 Praha, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 24. 2. 2025, č. j. X, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou domáhal zrušení rozhodnutí žalované ze dne 24. 2. 2025, č. j. X, kterým byly zamítnuty jeho námitky proti prvostupňovému rozhodnutí ze dne 11. 10. 2024, č. j. X. Prvostupňovým rozhodnutím žalovaná podle § 41 odst. 3 a § 39 odst. 2 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), zamítla žádost žalobce o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu, neboť podle posudku Institutu posuzování zdravotního stavu ze dne 19. 9. 2024 byl žalobce nadále invalidní ve druhém stupni. Současně žalobce žádal, aby soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení. Žaloba 2. Žalobce v podané žalobě uvedl, že nemůže souhlasit s posouzením jeho zdravotního stavu v námitkovém řízení, protože už jenom výčet všech nemocí žalobce zakládá úvahu, že je jeho zdravotní stav velmi vážný a že jeho posouzení posudkovým lékařem bylo podhodnocené. Uvedl, že je postižen artrózou druhého stupně v kyčlích, má nález na hrudní, bederní a krční páteři a zhoršilo se mu dýchání i pohyblivost pravé dolní končetiny, trápí jej výrazná a neustálá únava i po sebemenší aktivitě, ve stoje u něj dochází k brnění hlavy a závratím a při jakémkoliv pohybu cítí bolesti na hrudní páteři a na prsou. Není schopen si sám obstarat nákupy, mýt okna, vyjít schody bez opěry, uvařit si, mýt nádobí a zapojit se do žádných sociálních či pracovních aktivit. Největší problémy má při chůzi mimo byt, protože ztrácí rovnováhu. Žalobce vyjádřil přesvědčení, že jeho pracovní schopnost nepoklesla pouze o 35 %, ale minimálně o 70 % a že není schopen činit základní úkony svého života a pracovat ani za zlehčených podmínek. Vyjádření k žalobě 3. Žalovaná v písemném vyjádření zopakovala průběh správního řízení a shrnula odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí, odkázala na lékařský posudek vypracovaný v řízení o námitkách žalobce, navrhla, aby soud nechal vypracovat posudek posudkové komise o zdravotním stavu žalobce a provedl jím dokazování, a uvedla, že na svém rozhodnutí trvá. Jednání soudu 4. Při jednání soudu konaném dne 25. 11. 2025 právní zástupce žalobce uvedl, že žaloba byla podána důvodně, neboť žalobce splňuje podmínky invalidity třetího stupně. Poznamenal, že práce, které by mohl žalobce vykonávat, nejsou na trhu práce k dispozici. 5. Pověřená pracovnice žalované při tomtéž jednání uvedla, že posudek posudkové komise, podle něhož je žalobce nadále invalidní pro invaliditu druhého stupně, shledává úplným a přesvědčivým, a navrhla proto, aby soud žalobu zamítl. Konstatovala, že žalovaná náhradu nákladů řízení nepožaduje. 6. Soud při tomtéž jednání provedl v souladu s § 52 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), dokazování posudkem a protokolem z jednání Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí v Ústí nad Labem (dále jen „posudková komise“) ze dne 27. 8. 2025. 7. Soud dle § 52 odst. 1 s. ř. s. neprovedl k návrhu žalobce dokazování rozhodnutími žalované ze dne 17. 10. 2023, 11. 10. 2024, napadeným rozhodnutím a námitkami žalobce ze dne 4. 11. 2024, neboť uvedené listiny jsou součástí správního spisu, kterým se dokazování v soudním řízení správním neprovádí. Ze stejného důvodu soud neprovedl ani dokazování samotným správním spisem žalované. Posouzení věci soudem 8. Po přezkoumání skutkového a právního stavu a provedeném ústním jednání, při kterém se provádělo dokazování zdravotním posudkem posudkové komise ze dne 27. 8. 2025, který nechal vypracovat soud pro účely předmětného řízení, dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. 9. Z obsahu předloženého správního spisu soud zjistil, že žalobci byl přiznán invalidní důchod prvního stupně počínaje od 25. 10. 2021, následně druhého stupně počínaje od 21. 8. 2023. Dne 17. 7. 2024 žalobce požádal o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu. Žalovaná rozhodnutím ze dne 11. 10. 2024, č. j. X, na základě posudku Institutu posuzování zdravotního stavu ze dne 19. 9. 2024 žádost žalobce zamítla a žalobce proti tomuto rozhodnutí podal námitky. Žalovaná o námitkách rozhodla napadeným rozhodnutím na základě posudku posudkové lékařky Institutu posuzování zdravotního stavu MUDr. K. ze dne 13. 1. 2025. Posudková lékařka dospěla k závěru, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole IX., odd. B položce 3b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhláška“), pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 25 %, přičemž shledala důvod ke zvýšení této hodnoty podle § 3 odst. 1 vyhlášky o 10 procentních bodů na celkových 35 %, tedy shledala, že žalobce již není počínaje od 19. 9. 2024 invalidní ve druhém stupni, ale toliko v prvním stupni. Odklon od posouzení zdravotního stavu žalobce v prvostupňovém řízení posudková lékařka odůvodnila tak, že předchozí posudkový závěr nevycházel ze správného použití posudkových kritérií, stupeň invalidity nebyl posouzen v souladu se zákonem a zdravotní stav žalobce byl nadhodnocen. 10. Podle § 39 odst. 1 až 5 zákona o důchodovém pojištění je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. 11. Pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. 12. Při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu, a) zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, b) zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, c) zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, d) schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával, e) schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 69 %, f) v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. 13. Za zdravotní postižení se pro účely posouzení poklesu pracovní schopnosti považuje soubor všech funkčních poruch, které s ním souvisejí. 14. Způsob posouzení a procentní míry poklesu pracovní schopnosti, co se rozumí zcela mimořádnými podmínkami, způsob zhodnocení a využití zachované pracovní schopnosti podle § 39 odst. 4 písm. e) zákona o důchodovém pojištění, pak stanovuje prováděcí předpis, konkrétně vyhláška. 15. Jedním z předpokladů pro vznik nároku na invalidní důchod III. stupně je existence invalidity pojištěnce, která dosahuje alespoň zákonem stanovené hranice 70 % (srov. § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění). Bylo proto třeba zjistit, zda žalobce splňoval ke dni 24. 2. 2025, tedy ke dni vydání napadeného rozhodnutí, podmínky invalidity III. stupně, tj. zda nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 70 %. 16. Soud se nespokojil se závěry posudku ze dne 13. 1. 2025, a protože nemá odborné lékařské znalosti, na nichž posouzení invalidity především závisí, vyžádal si v rámci předmětného soudního řízení v intencích § 52 odst. 1 v návaznosti na § 77 s. ř. s. odborný posudek od posudkové komise, která je v těchto věcech dle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, povolána k posouzení zdravotního stavu žalobce. Tato komise nově posoudila celkový stav žalobce, dále také posoudila pokles jeho pracovní schopnosti a zaujala posudkový závěr o invaliditě žalobce. 17. Z obsahu posudkové dokumentace vypracova