75 A 3/2024 – Krajský soud v Ústí nad Labem

75 A 3/2024- 68 - text  9 75 A 3/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Černým, Ph.D., ve věci žalobce: Ing. T. S., narozený X bytem X zastoupený Mgr. Jiřím Filípkem, advokátem sídlem Čsl. Armády 2112, 434 01 Most proti žalovanému: Krajský úřad Ústeckého kraje sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem zastoupený Mgr. Vlastimilem Škodou, advokátem sídlem Masarykovo nám. 193/20, 405 02 Děčín o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 12. 2023, č. j. KUUK/168809/2023/EMAR, takto: I. Rozhodnutí Krajského úřadu Ústeckého kraje, ze dne 12. 12. 2023, č. j. KUUK/168809/2023/EMAR, se v rozsahu výroků 2., 3., 4. zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 18 965,96 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou podanou prostřednictvím svého právního zástupce v zákonem stanovené lhůtě domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 12. 2023, č. j. KUUK/168809/2023/EMAR, jímž bylo částečně změněno rozhodnutí Magistrátu města Mostu, odboru správních činností oddělení správní (dále jen „magistrát“) ze dne 29. 8. 2023, č. j. MmM/132023/2023/OSČ-/RK. Tímto rozhodnutím magistrát uznal žalobce vinným ze spáchání přestupků, a to 1) proti občanskému soužití dle § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích (dále jen „zákon o některých přestupcích“), kterého se dopustil tím, že dne 14. 3. 2022 v čase 16:55 hod. zaslal e-mail obyvatelům lokality X, ve kterém označil J. F. několikrát za psychopata, a uvedl, že „absolvoval měsíční pobyt ve cvokhausu – na uzavřené psychiatrii v Plzni“, čímž úmyslně jinému ublížil na cti tím, že ho zesměšnil nebo jiným způsobem hrubě urazil, a 2) proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. c) bod 4 zákona o některých přestupcích, kterého se dopustil tím, že dne 14. 3. 2022 v čase 16:55 hod. zaslal e-mail obyvatelům lokality X, ve kterém obvinil J. F. ze zničení zrcátek u jeho motorového vozidla a vozidla rodičů, což se nezakládalo na pravdě, čímž se úmyslně vůči jinému dopustil jiného hrubého jednání. Za toto jednání byla žalobci podle § 35 písm. b) a § 46 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „přestupkový zákon“) v návaznosti na § 7 odst. 4 písm. b) zákona o některých přestupcích uložena pokuta ve výši 4 000 Kč. 2. Žalobou napadeným rozhodnutím bylo prvoinstanční rozhodnutí magistrátu ze dne 29. 8. 2023 změněno tak, že: 1) dle ustanovení § 90 odst. 1 písm. a) správního řádu se výrok 2. rozhodnutí magistrátu ze dne 29. 8. 2023, zrušuje a řízení ve věci přestupku proti občanskému soužití dle ustanovení § 7 odst. 1 písm. c) bod 4 zákona o některých přestupcích se zastavuje. 2) dle ustanovení § 90 odst. 1 písm. c) správního řádu se výrok týkající se uložení správního trestu pokuty rozhodnutí magistrátu ze dne 29. 8. 2023, mění tak, že text: „ustanovení § 7 odst. 4 písm. b)“ se nahrazuje textem „ustanovení § 7 odst. 4 písm. a)“, text „ve výši 4.000,00 Kč“ se nahrazuje textem „ve výši 2.000,00 Kč“ a text „(slovy čtyři tisíce korun českých)“ se nahrazuje textem „(slovy dva tisíce korun českých)“ 3) dle ustanovení § 90 odst. 1 písm. c) správního řádu se výrok týkající se úhrady uložené částky rozhodnutí magistrátu ze dne 29. 8. 2023 mění tak, že text: „celkovou částku ve výši 5.000,00 Kč“ se nahrazuje textem „celkovou částku ve výši 3.000,00 Kč“ 4) dle ustanovení § 90 odst. 5 správního řádu se rozhodnutí magistrátu ze dne 29. 8. 2023, spis. zn.: OSČ–Př/044218/1967/2022/RK, č. j.: MmM/132023/2023/OSČ-P/RK, ve zbytku potvrzuje. 3. Žalobce vedle zrušení žalobou napadeného rozhodnutí požadoval i náhradu nákladů řízení. Žaloba 4. Žalobce namítl, že došlo k porušení jeho práva na spravedlivý proces, nesprávnému právnímu posouzení věci a opomenutí významných skutečností. Dle magistrátu žalobce zaslal členům sdružení vlastníků (dále jen „SVJ“) email, ve kterém označil poškozeného J. F. za psychicky nemocného jedince s historií hospitalizace na psychiatrii. Žalobce tento čin nepopírá, avšak uvádí, že jej motivovala snaha ochránit obyvatele bytového komplexu, jehož je předsedou, a upozornit je na možné ohrožení jejich bezpečnosti. Tvrdil, že jeho jednání bylo reakcí na dlouhodobě konfliktní chování poškozeného F., které zahrnovalo výhrůžky, ničení majetku žalobce i ostatních obyvatel komplexu a další incidenty, o nichž svědčí dokumentace německé policie. Žalobce zároveň upozornil, že informace o zdravotním stavu poškozeného byly veřejně známé, protože je sám žalobce šířil mezi členy SVJ. 5. Žalobce dále tvrdil, že postup správních orgánů vykazoval závažné procesní vady. Zejména namítl, že správní orgány nezohlednily překážku litispendence a res iudicata, neboť totožné skutky byly již projednány orgány veřejné moci v Německu. Německé orgány řízení o věci zastavily pro nedostatek důkazů a rozhodnutí založily na závěru, že jde o tvrzení proti tvrzení. Přesto české správní orgány zahájily řízení, aniž by zohlednily předložené důkazy z Německa nebo je vyžádaly k objasnění věci. Žalobce konkrétně odkázal na rozhodnutí německého státního zastupitelství v Deggendorfu a dokumentaci vedenou policií ve Zwieselu. 6. Další pochybení spatřoval žalobce ve sloučení jeho případu s jiným řízením, přičemž magistrát porušil zásadu ochrany citlivých údajů a zpřístupnil informace o třetích osobách (zejména L. J.), včetně nezletilých dětí, účastníkům řízení. Žalobce upozornil, že toto sloučení bylo provedeno v rozporu s § 140 odst. 1 správního řádu, neboť povaha věci a oprávněné zájmy účastníků tomu bránily. Dále namítl možnou podjatost některých úředních osob, které podle něj nejednaly nestranně. 7. Žalobce rovněž kritizoval kvalitu odůvodnění napadeného rozhodnutí, které označil za nepřehledné a zmatečné, mimo jiné kvůli záměně let 2022 a 2023 v odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí. Podle něj odvolací orgán nedostatečně vyhodnotil motivaci jeho jednání a přistoupil k trestání žalobce navzdory zásadě oportunity. V žalobě žalobce zdůraznil, že primárně nebrojí proti výši uložené pokuty, kterou považuje za marginální, ale že se domáhá ochrany svých práv a spravedlivého posouzení případu. Vyjádření žalovaného k žalobě 8. Žalovaný ve svém vyjádření zrekapituloval průběh správního řízení. K naplnění skutkové podstaty přestupku pod bodem 1) rozhodnutí magistrátu odkázal na žalobou napadené rozhodnutí z něhož obsáhle citoval. K překážce litispendence uvedl, že magistrát obdržel od žalobce emailovou komunikaci z policejního oddělení ve Zwieselu a dokumenty ze státního zastupitelství v Deggendorfu v německém jazyce. Z této komunikace však nevyplynulo, zda v řízení řešené skutky byly řešeny také v Německu. I přesto, že byl žalobce následně vyzván k doložení konkrétního rozhodnutí ve věci přestupků, které byly magistrátem projednávány, nic konkrétního nedoložil. Žalobce však dle judikatury měl svá práva aktivně hájit a měl shromáždit potřebné podklady. Jestliže tak neučinil, nemůže to být zhojeno v odvolacím řízení novými tvrzeními nebo důkazy. Dále se žalovaný vyjádřil ke společnému řízení o více přestupcích a s odkazem na § 41 odst. 1, § 88 přestupkového zákona a § 140 správního řádu dospěl k závěru, že společné řízení muselo být v daném řízení vedeno. K námitce podjatosti uvedl, že tato nebyla v průběhu celého správního řízení vznesena. Jednání soudu 9. Žalobce požádal dne 20. 5. 2025 o odročení jednání ze zdravotních důvodů, avšak vzhledem k tomu, že předložené lékařské zprávy nepotvrzovaly žalobcovu neschopnost účastnit se jednání, soud žádosti nevyhověl a věc projednal v nepřítomnosti žalobce. 10. Při jednání dne 20. 5. 2025 právní zástupkyně žalobce odkázala na žalobu a uvedla, že věc stojí na nesprávném právním posouzení skutkového stavu a nepříslušnosti českých správních orgánů a navrhla výslech žalobce. K provedenému dokazování uvedla, že je z něj zřejmá nevěrohodnost svědka K. 11. Právní zástupce žalovaného při tomtéž jednání odkázal na dosavadní vyjádření a uvedl, že výslech žalobce považuje za zbytečný. Právní zástupce dále uvedl, že se nelze řídit posouzením věrohodnosti svědka K., které provedly cizozemské orgány. 12. Soud provedl dokazování podle § 52 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) rozhodnutí německého Státního zastupitelství Deggendorf ze dne 25. 7. 2022, sp. zn. 11 Js 6068/22, který žalobce přiložil k žalobě, včetně překladu do českého jazyka. Soud neprovedl dokazovaní vyžádáním dokumentů u Policie Zwiesel a Deggendorf vedenými pod sp. zn. BY2315-001337-22/4, pro nadbytečnost, neboť se jedná o policejní dokumentaci k případu vedenému u německého Státního zastupitelství Deggendorf pod sp. zn. 11 Js 6068/22, a jedná se tedy o identický případ. Stejně tak soud neprovedl jako důkaz výslech žalobce, neboť tento se vyjadřoval již v průběhu správního řízení a mohl se vyjádřit i v soudním řízen