41 Ad 24/2024 – Krajský soud v Ústí nad Labem

41 Ad 24/2024- 85 - text  10 41 Ad 24/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Ing. Mgr. Martinem Jakubem Brusem ve věci žalobce: T. K., narozen X zastoupen opatrovnicí L. K., narozenou X oba bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 1292/25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované č. j. X ze dne 15. 10. 2024 takto: I. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č. j. X ze dne 15. 10. 2024 se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 257 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: 1. Rozhodnutím ze dne 20. 6. 2024 žalovaná podle § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“) zamítla žalobcovu žádost o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu pro nesplnění podmínek § 39 odst. 2 písm. b) a c) téhož zákona. V odůvodnění žalovaná uvedla, že podle posudku Institutu posuzování zdravotního stavu ze dne 17. 6. 2024 je žalobce nadále invalidní v prvním stupni. Žalobcovy námitky proti tomuto rozhodnutí žalovaná zamítla rozhodnutím ze dne 15. 10. 2024, které je předmětem soudního přezkumu v této věci. Žaloba 2. V žalobě žalobce namítal, že posudkový lékař učinil závěr o jeho invaliditě, aniž by zhodnotil jeho celkovou výkonnost, pohyblivost a schopnost vykonávat denní aktivitu vzhledem k položce č. 8 kapitoly VI přílohy k vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity, (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“) a aniž by podrobněji zkoumal jeho zdravotní stav. V souvislosti s tím žalobce namítal, že na jednání nebyl přizván, takže si posudkový lékař odpovídající představu o jeho zdravotním stavu ani učinit nemohl. Konstatoval, že trpí těžkou poruchou autistického spektra, přičemž se jedná o dětský autismus, který má od narození. Uvedl, že není schopen vykonávat pracovní činnost. Zdůraznil, že bez rodiny, zejména matky, si není pro svůj stav schopen obstarávat záležitosti každodenního života, což posudkový lékař nevzal v úvahu. 3. Žalobce navrhl, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. Vyjádření žalované k žalobě 4. Žalovaná ve svém vyjádření poukázala na posudek o invaliditě ze dne 4. 10. 2024, který potvrdil závěr předchozího posudku ze dne 17. 6. 2024, že žalobcův zdravotní stav odpovídal invaliditě prvního stupně, jelikož z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla žalobcova pracovní schopnost toliko o 45 %. Vzhledem ke zjištěnému skutkovému stavu žalovaná na svém rozhodnutí trvala. S ohledem na námitky žalobce pak žalovaná navrhla, aby žalobcův zdravotní stav posoudila Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí v Ústí nad Labem (dále jen „posudková komise“). Ústní jednání 5. Při jednání konaném dne 4. 8. 2025 žalobcova opatrovnice (tehdy ještě jako obecná zmocněnkyně) opravila petit žaloby. Uvedla, že žaloba směřuje proti rozhodnutí žalované ze dne 15. 10. 2024, č. j. X. Dále vyjasnila, že předmětem žalovaného rozhodnutí není odnětí invalidního důchodu III. stupně, jak nesprávně uvádí v žalobě, nýbrž zamítnutí žádosti o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu. Žalobcova opatrovnice odkázala na znalecký posudek z oboru psychiatrie vypracovaný dne 30. 5. 2025 znalkyní MUDr. K. S., Ph.D. Zdůraznila, že žalobcovu onemocnění žádný lékař nerozumí. Lékaři ve správním řízení hodnotili žalobcův zdravotní stav od stolu, teprve posudková komise si žalobce přizvala, nepozvala však jeho matku. Žalobcova opatrovnice uvedla, že u žalobce je nejvíce narušena sociální oblast, nerozumí mluvené řeči, nedokáže komunikovat, navazovat kontakty, něco naplánovat, neuměl by si nic zařídit, neumí se o sebe postarat. Podotkla, že žalobce nikam nechodí, jen do školy; tam jej opatrovnice vozí, protože má strach z případných konfliktů ve veřejné dopravě. Žalobce totiž neovládá své emoce, nerozumí emocím jiných a snadno vyvolá konflikt. Ve škole se žalobce učí jen mechanicky. Podle opatrovnice by žalobce ochotně přijal jakoukoli práci, aniž by si spočítal, zda výdělek alespoň pokryje jeho náklady na cestování do práce. Konstatovala, že žalobce neumí sám přestat (musí se mu říct stop, jinak vykonává činnost až do vyčerpání), nerozezná riziko, nebezpečí a je snadným cílem pro spoustu lidí. Žalobcova opatrovnice trvala na tom, že u žalobce je dána invalidita III. stupně, a požadovala doplnění posudku posudkové komise zohledňující znalecký posudek ze dne 30. 5. 2025. 6. Pověřená pracovnice žalované při tomto jednání odkázala na písemné vyjádření k žalobě. 7. Soud při jednání provedl dokazování čtením posudku posudkové komise ze dne 10. 6. 2025 včetně protokolu o jednání posudkové komise. Dále soud na návrh žalobce provedl dokazování čtením znaleckého posudku z oboru psychiatrie vypracovaného dne 30. 5. 2025 znalkyní MUDr. K. S., Ph.D. 8. Při jednání konaném dne 19. 1. 2026 provedl soud dokazování čtením doplňujícího posudku posudkové komise ze dne 24. 11. 2025 včetně protokolu o jednání posudkové komise. 9. Žalobcova opatrovnice při tomto jednání uvedla, že žalobce má stereotypní zájmy, učí se mechanicky, nerozumí obsahu a znalosti není schopen použít k práci. Žalobce podle opatrovnice nerozumí ostatním lidem a ostatní lidé nerozumí jemu, je nesamostatný a snadno ovlivnitelný, neumí adekvátně reagovat. Připomněla, že žalobce byl u posudkové komise sám, bez doprovodu, ničemu nerozuměl a vše podepsal. Žalobcovo zdravotní postižení označila opatrovnice za vrozené a neléčitelné. 10. Pověřená pracovnice žalované při tomto jednání uvedla, že posudková komise plně zohlednila žalobcem předložený znalecký posudek a dospěla ke shodnému závěru jako v posudku ze dne 10. 6. 2025. Posudek označila za úplný, objektivní a přesvědčivý. Posouzení věci soudem 11. Na rozdíl od žalobce nespatřuje soud pochybení v tom, že žalobce nebyl v průběhu správního řízení osobně vyšetřen. Soud podotýká, že nebylo povinností posudkového lékaře za účelem zpracování posudku pozvat žalobce a osobně jej vyšetřit, pokud o zdravotním stavu žalobce tak, jak jej zjistil z předložené zdravotní dokumentace, neměl pochybnosti. V tomto ohledu soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 10. 2017, č. j. 3 Ads 254/2016-64, podle kterého „úkolem posudkových lékařů i posudkových komisí Ministerstva práce a sociálních věcí není primárně vyšetřování posuzovaných osob, ale pouze posudkové zhodnocení nálezů klinických lékařů, které jsou pro vypracování posudku podkladem. Lékař či posudková komise sice mohou v případě pochybností o průkaznosti některých nálezů provést při jednání orientační vyšetření posuzované osoby, není to však zákonem předepsáno a závažné pochybnosti o zdravotním stavu by musely být řešeny vysláním posuzované osoby k vyšetření na některém z klinických pracovišť“. V nyní řešené věci byla pro vypracování posudku k dispozici četná dostatečně průkazná zdravotnická dokumentace, a osobní vyšetření žalobce posudkovými lékaři Institutu posuzování zdravotního stavu tak nebylo třeba. 12. Z obsahu předloženého správního spisu soud zjistil, že žalovaná rozhodnutím ze dne 7. 2. 2024 přiznala žalobci od 4. 9. 2023 invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně, neboť podle posudku o invaliditě ze dne 16. 1. 2024, vypracovaného posudkovou lékařkou MUDr. J. Š. poklesla pracovní schopnost žalobce o 45 % – rozhodující příčinou jeho dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu bylo zdravotní postižení uvedené v kapitole V, položce 9b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. 13. Dne 20. 4. 2024 požádal žalobce o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu. V posudku o invaliditě ze dne 17. 6. 2024 posudková lékařka MUDr. J. Š. označila za rozhodující příčinu žalobcova dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu zdravotní postižení uvedené v kapitole V, položce 9b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Míra poklesu pracovní schopnosti byla stanovena ve výši 45 % s tím, že podle § 3 a § 4 téže vyhlášky se procentní míra poklesu pracovní schopnosti nemění. Na základě tohoto posudku vydala žalovaná dne 20. 6. 2024 rozhodnutí, jímž žalobcovu žádost o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu zamítla. 14. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce námitky. Žalovaná si v řízení o námitkách vyžádala nový posudek o invaliditě žalobce, který dne 4. 10. 2024 vypracovala posudková lékařka MUDr. M. H. Tato posudková lékařka opětovně posoudila žalobcův zdravotní stav a dospěla k závěru, že rozhodující příčinou žalobcova dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles jeho pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole V, položce 9b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidi