1 As 83/2011 — Nejvyšší správní soud

9 Ca 312/2009- 164 - text 23 pokračování 9Ca 312/2009 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Naděždy Řehákové a soudců JUDr. Ivanky Havlíkové a Mgr. Martina Kříže v právní věci žalobce: Děti Země - Klub za udržitelnou dopravu, se sídlem Cejl 48/50, Brno, IČ 67010041, proti žalovanému: Ministerstvo dopravy, nábř. Ludvíka Svobody 12, Praha 1, za účasti:osoby zúčastněné na řízení: Ředitelství silnic a dálnic ČR, se sídlem Na Pankráci 546/56, Praha 4, IČ 65993390, zastoupena JUDr. Jiřím Hartmanem, advokátem se sídlem Sokolovská 9, Praha 8, v řízení o žalobě na přezkoumání rozhodnutí ministra dopravy ze dne 2.9.2009, č.j.: 27/2009-510-RK/3, t a k t o : I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníku nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání rozhodnutí ministra dopravy ze dne 2.9.2009, jímž byl zamítnut rozklad žalobce a potvrzeno rozhodnutí Ministerstva dopravy, odboru infrastruktury ze dne 23.4.2009, č.j. 2193/2009-910-IPK/4 o povolení stavby „Dálnice D 8, stavba 0805 Lovosice-Řehlovice, část F-tunel Radejčín“ v rozsahu objektů uvedených ve výroku tohoto rozhodnutí. V odůvodnění napadeného rozhodnutí vyšel žalovaný správní orgán ze zjištění, že v podaném rozkladu žalobce žádal zrušení povolení stavby s poukazem na to, že Nejvyšší správní soud rozsudkem č.j. 1As 111/2008-362 zrušil územní rozhodnutí o umístění celé stavby, o němž bylo příslušnými správními orgány pravomocně rozhodnuto v roce 2003 a nezákonnost vydání stavebního povolení spatřoval i z hlediska jiných rozkladových námitek. Žalobce v rozkladu namítal, že mezi podklady pro žádost o vydání stavebního povolení není zařazeno pravomocné povolení ke kácení mimolesních dřevin a dále pravomocná výjimka k zásahu do biotopu kriticky a silně ohrožených druhů živočichů a rostlin, neboť tato výjimka byla rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 12.1.2009 pod č.j. 7Ca 99/2006-65 zrušena. Stavební povolení bylo také vydáno v rozporu s § 2 odst. 1 správního řádu a s § 3 správního řádu, neboť nebyl zjištěn stav, o němž nejsou důvodné pochybnosti a tím není stavební povolení v souladu ani s § 113 odst. 3 písm. b) stavebního zákona. Žalobce dále shledal rozhodnutí o povolení stavby v rozporu s § 115 odst. 1 stavebního zákona, neboť Ministerstvo dopravy nepřihlédlo k návrhu o zahrnutí podmínek stanoviska EIA do stavebního povolení. Žalobce v podaném rozkladu konkrétně namítal: 1) Nepřezkoumatelnost důvodů o nezahrnutí 33 relevantních podmínek EIA, z nichž ministerstvo do stavebního povolení v rozporu s § 115 odst. 1 stavebního zákona, zahrnulo pouze podmínky pod č. 5 a 13 stanoviska EIA, přičemž nebylo odůvodněno, proč ostatní podmínky nebyly do stavebního povolení zahrnuty. Žalobce byl toho názoru, že skutečnost, že proces EIA byl započat a dokončen podle zákona č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů rozvojových koncepcí a programů na životní prostředí a nikoliv za účinnosti zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, neznamená, že by na stanovisko vydané podle zákona č. 244/1992 Sb. mělo být nahlíženo jinak, než na stanovisko EIA podle § 10 zákona č. 100/2001 Sb. 2) Žalobce v rozkladu namítal absenci pravomocného rozhodnutí o kácení mimolesních dřevin. Tato námitka se týkala časové nesrovnalosti spočívající v tom, že žádost o vydání stavebního povolení byla podána dne 13.3.2009, přičemž žádost o vydání rozhodnutí o kácení mimolesních dřevin byla podána 9.3.2009. Z toho žalobce dovozuje obcházení podmínky č. 3 územního rozhodnutí, protože stavební úřad musel vědět, že nezíská rozhodnutí o kácení mimolesních dřevin dříve, než bude existoval stavební povolení. Podle žalobce měl tedy řízení přerušit. 3) Žalobce v rozkladu namítal absenci pravomocného rozhodnutí o výjimce k zásahu do biotopu kriticky a silně ohrožených druhů živočichů. V podkladech ke stavebnímu povolení nebylo obsaženo rozhodnutí o povolení uvedené výjimky, neboť toto povolení bylo zrušeno rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 12.1.2009 pod č.j. 7Ca 99/2006-65. Stavebníkovi tedy nastala povinnost předložit nové závazné stanovisko o splnění územního rozhodnutí. 4) Žalobce v rozkladu žádal zrušení závazného stanoviska stavebního úřadu v Lovosicích ze dne 19.3.2008 s tím, že toto stanovisko bylo vydáno v době, kdy nemohly být naplněny podmínky č. 3 a 32 územního rozhodnutí. 5) Žalobce v rozkladu žádal zrušení podmínky č. 64 stavebního povolení s tím, že kácení mimolesních dřevin musí být provedeno vždy podle zákona a v souladu s vydáním samostatného rozhodnutí. Žalovaný dále vyšel z vyjádření stavebníka k podaným rozkladovým námitkám, v němž stavebník uvedl, že rozsudkem NSS byl sice zrušen rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem zabývající se přezkoumáním územního rozhodnutí, ale nebylo zrušeno územní rozhodnutí. Z hlediska rozhodnutí o kácení dřevin stavebník uvedl, že žádost o stavební povolení byla podána pro zájmové území, které není dotčené dřevinami rostoucími mimo les. K výjimce k zásahu do kriticky a silně ohrožených rostlin a živočichů stavebník uvedl, že žádost o tuto výjimku byla doručena na Ministerstvo dopravy dne 13.3.2009, tedy před datem rozeslání rozsudku Městského soudu v Praze, jímž byla tato výjimka zrušena a upřesnil, že pro předmětné stavební povolení v konkrétním zájmovém území byla předmětná výjimka vykonána již za účelem záchranného archeologického průzkumu v září 2008, kdy byla prováděna skrývka a ta byla provedena na základě odborného posouzení na základě biologického průzkumu ve vytyčeném zájmovém území. S uvedenými rozkladovými námitkami se žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí vypořádal následovně: Přestože Nejvyšší správní soud v Brně zrušil rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem, který potvrzoval platnost územního rozhodnutí pro stavbu D 8-0805 Lovosice-Řehlovice, zůstalo územní rozhodnutí o umístění stavby nedotčené. Toto zrušeno nebylo a je nadále platné. Ohledně namítaného nezahrnutí všech 33 podmínek EIA do stavebního povolení žalovaný uvedl, že jde o podmínky doporučující, nikoliv závazné a zákon č. 244/1992 Sb. tehdy nestanovil povinnost odůvodňovat nezahrnutí podmínek stanovisek EIA do stavebního povolení. Uvedl, že Ministerstvo dopravy dané podmínky EIA v rámci řízení zkoumalo, o čemž svědčí např. zajištění těchto podmínek v podmínkách č. 54, č. 64 a č. 66 stavebního povolení. Žalovaný přisvědčil skutečnosti, že stavební povolení bylo vydáno v době, kdy příslušná rozhodnutí o povolení výjimky k zásahu do biotopů kriticky a silně ohrožených druhů živočichů a rostlin bylo zrušeno Městským soudem v Praze, nicméně poukázal na to, že již byly provedeny biologické průzkumy a záchranné transfery živočichů a rostlin a že biotopy jsou již naprosto nevhodné pro výskyt a případný přirozený návrat zvláště chráněných taxonů organismů a k tomu stanovil speciální stavební úřad právě podmínku č. 66. Investor splnil i podmínku č. 32 územního rozhodnutí, neboť k žádosti o stavební povolení byla v té době pravomocná výjimka dle ust. § 56 zákona č. 114/1992 Sb. doložena. K požadavku žalobce na zrušení závazného stanoviska dle § 149 odst. 4 a 5 správního řádu žalovaný uvedl, že stanovisko stavebního úřadu v Lovosicích ze dne 19.3.2008, kterým byl vydán souhlas se splněním podmínky č. 32 územního rozhodnutí pro předmětnou stavbu není závazným stanoviskem podle správního řádu. Je opatřením ve smyslu § 154 správního řádu a bylo vydáno v součinnosti se speciálním stavebním úřadem. Pokud stavební úřad stanovil podmínku č. 64 týkající se provádění kácení dřevin rostoucích mimo les, pak tato podmínka byla stanovena pro účely dodržení správného postupu při kácení dřevin rostoucích mimo les, neboť při vydání rozhodnutí stavební úřad neměl dosud příslušná povolení, ovšem ta nepovažuje za podkladová pro své rozhodnutí. Z uvedených důvodů žalovaný rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku napadeného rozhodnutí. Proti uvedenému rozhodnutí směřuje podaná žaloba. Žalobce v podané žalobě nejprve nastínil skutkový stav věci a domáhal se, aby soud dle § 75 odst. 2 s.ř.s. přezkoumal i zákonnost podkladů, jimiž jsou: - stanovisko Ministerstva životního prostředí o hodnocení vlivu na životní prostředí ze dne 15.11.1996 (stanovisko EIA) - rozhodnutí ministra životního prostředí o výjimce ze zákazu stavět na území chráněných krajinných oblastí nové dálnice vydané dle § 43 zákona č. 114/1992 Sb. a - závazné stanovisko stavebního úřadu v Lovosicích ze dne 19.3.2008 o splnění podmínek územního rozhodnutí, zejména podmínky č. 3 a č. 32 a aby v případě shledání nezákonnosti těchto podkladových materiálů bylo napadené rozhodnutí, jakož i rozhodnutí o povolení stavby soudem zrušeno. Žalobce dále ve své žalobě koncipoval argumenty na podporu svého názoru, že žaloba občanského sdružení na přezkoumání stavebního povolení je přípustná a je dána žalobní l