— Nejvyšší správní soud

1 A 67/2013- 25 - text 7 pokračování 1A 67/2013 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Miroslavou Hrehorovou v právní věci žalobce: RSDr. T. F., nar. X, bytem X, právně zastoupen JUDr. Josefem Havlůjem, advokátem se sídlem Staropramenná 17, 150 00 Praha 5, proti žalovanému: Magistrát hl. m. Prahy, IČ 00064581, se sídlem Mariánské nám. 2/2, 110 00 Praha 1, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 8. 2013 č.j. S-MHMP 692050/2013, t a k t o : I. Rozhodnutí ze dne 7. 8. 2013 č.j. S-MHMP 692050/2013 se ruší a věc se vrací zpět žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen uhradit žalobci náklady řízení ve výši 6.800,- Kč k rukám právního zástupce žalobce do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto rozsudku. O d ů v o d n ě n í : Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 8. 2013 č.j. S-MHMP 692050/2013, kterým žalovaný zamítl jeho odvolání a potvrdil rozhodnutí Úřadu městské části Prahy 17, odboru občanskoprávních agend, vydané dne 10. 5. 2013 pod sp.zn. R 156/2012, kterým byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku proti pořádku ve státní správě vyskytující se na více úsecích státní správy úmyslným neoprávněným užíváním vědecké nebo umělecké hodnosti nebo titulu absolventa vysoké školy podle § 21 odst. 1 písm. d) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“) jehož skutkovou podstatu naplnil tím, že: - ode dne 10. 5. 2012 neoprávněně užívá vysokoškolský titul Dr., který nezískal absolvováním oboru vojenskopolitického zaměření, stranickopolitické práce a kulturně-výchovné činnosti na Vojenské politické akademii Klementa Gottwalda v Bratislavě v roce 1980 ani složením státní rigorózní zkoušky na téže vysoké škole ve vojenskopolitickém studijním oboru – kultura a umění v roce 1982. Zmíněný titul neoprávněně užívá veřejně, jako zastupitel Městské části Praha 17, přičemž se tímto titulem nechává označovat na zasedáních zastupitelstva městské části, při videoprojekci prezence, průběhu a hlasování zastupitelstva a dále též na své jmenovce umístěné na stole při jednáních zastupitelstva. Dále titul Dr. neoprávněně užívá ve veřejné databázi obchodního rejstříku. Za uvedený přestupek byla žalobci jako sankce podle § 11 odst. 1 písm. b) s přihlédnutím k § 12 odst. 1 zákona o přestupcích udělena pokuta ve výši 1.000,- Kč a současně povinnost uhradit státu náklady řízení v částce 1.000,- Kč. Žalobce v žalobě namítá, že napadené rozhodnutí, jímž bylo potvrzeno prvostupňové rozhodnutí, je neobjektivní a neopírá se o skutkový stav věci. Žalobce má za to, že v průběhu přestupkového řízení mu nebylo správními orgány prokázáno úmyslné užívání akademicko-vědeckého titulu Dr., a přesto jak správní orgán prvního stupně, tak také žalovaný s tímto závěrem operují jako s prokázanou skutečností. Žalobce uvádí, že přestupkové řízení bylo vedeno snahou poškodit jeho dobré jméno a vyslovuje domněnku, že je tomu tak zřejmě jen proto, že je oprávněným nositelem akademického titulu RSDr. Žalobce popírá, že by se dopustil úmyslného jednání, při kterém by neoprávněně užíval vysokoškolský titul Dr. před jménem. Podotýká, že je nositelem akademického titulu RSDr., který užívá také ve zkratce Dr., což podle názoru žalobce odpovídá běžné praxi při užívání akademických titulů a nejde o jednání, jež by bylo v rozporu se zákonem. Uvádí, že zkratku Dr. lze jako jednu z verzí použít také u akademických titulů JUDr., PhDr., RNDr. či PaedDr. Dodává, že užívání akademického titulu RSDr. ve zkrácené podobě Dr. je používáno jak obchodním rejstříkem, tak také orgány státní správy při vydávání občanských průkazů či cestovních dokladů apod., což v průběhu přestupkového řízení doložil. Žalobce popírá, že se titulem Dr. nechává označovat na zasedáních zastupitelstva městské části úmyslně. Upozorňuje, že pokud by byla ze strany žalovaného či správního orgánu prvního stupně vůle zjistit skutečný stav věci, pak by muselo být v oddělení personálním a platovém Úřadu městské části Praha 17 zjištěno, že údaj o vysokoškolském studiu a tedy i o právu užívat titul RSDr. řádně doložil již v roce 2010 při nástupu do funkce zastupitele. Popírá však, že by podal návrh, aby byl označován akademicko-vědeckým titulem Dr. Žalobce uvádí, že ho nelze vinit z úmyslného jednání, pokud administrativa městské části Praha 17, při prezentaci žalobce užívá na místo akademického titulu RSDr. zkratky Dr., aniž to po ní žalobce vyžaduje či vyžadoval. Žalobce dále uvádí, že podle ustanovení části čtvrté zákona č. 118/1998 Sb. o vysokých školách ve znění pozdějších změn a doplnění je formálním vyjádřením rozlišení mezi akademickým titulem tj. RSDr. a akademicko-vědeckým titulem Dr. také rozdílné místo jejich připojení ke jménu nositele. Zatímco akademické tituly se připojují vždy před jméno, tak akademicko-vědecké tituly se připojují vždy za jméno nositele. Žalobce má za to, že z listinných důkazů založených ve správním spise vyplývá, že i toto pravidlo důsledně plnil a plní. Žalobce dále namítá, že řízení vykazuje vadu spočívající v tom, že žalovaný vůči němu nepostupoval nestranně ve smyslu ustanovení § 7 správního řádu, když označil za správné, že prvoinstanční správní orgán opřel své rozhodnutí o stanoviska ministerstev školství České i Slovenské republiky. Žalobce nesouhlasí především s dotazem, který byl na zmiňovaná ministerstva zaslán, jelikož ta byla dotazována zda je žalobce oprávněn užívat akademicko-vědecký titul Dr., jestliže absolvoval státní rigorózní zkoušku, za niž mu byl přiznán titul RSDr. Žalobce sám popírá, že by užíval uvedený akademicko-vědecký titulu a podle jeho názoru měl k objektivnímu zjištění skutkového stavu dotaz znít, zda je či není přípustné užívání akademického titulu RSDr. ve zkratce Dr. V důsledku nepřesného dotazu se však správní orgány dozvěděly pouze to, že žalobce není oprávněn užívat akademicko-vědecký titul Dr., tedy to co bylo od samého počátku zřejmé. Konečně žalobce nesouhlasí ani s postupem žalovaného, jenž v napadeném rozhodnutí tvrdí, že žalobce neoprávněně užívá titul Dr. od 10. 5. 2012. Takové časové vymezení není dle žalobce možno chápat jinak než jako snahu o jeho potrestání i za cenu obejití ustanovení § 20 odst. 1 zákona o přestupcích o zániku odpovědnosti. Přestože podle názoru žalobce nebylo v důkazním řízení prokázáno, že by spáchal přestupek, z něhož je viněn, žalobce i v řízení před soudem namítá zánik odpovědnosti podle ustanovení § 20 odst. 1 zákona o přestupcích. Žalovaný ve vyjádření k žalobě nesouhlasí s tvrzením žalobce, že nebyl objektivně zjištěn skutkový stav věci. Žalovaný uvádí, že oprávněnost užívání vysokoškolského akademického titulu RSDr. žalobcem nezpochybňuje. Má však za to, že se žalobce dopustil přestupku neoprávněného užívání vysokoškolského titulu Dr. Tvrzení žalobce, že užívání vysokoškolského titulu RSDr. ve zkrácené podobě Dr. je respektováno obchodním rejstříkem, orgány státní správy při vydání občanského průkazu, cestovního dokladu apod., se dle žalovaného nezakládá na pravdě a považuje je k předmětu spáchání posuzované věci za irelevantní. Žalovaný má za to, že žalobce byl jistě srozuměn s Lisabonskou úmluvou o uznání kvalifikací týkajících se vysokoškolského vzdělávání v evropském regionu přijatou v Lisabonu dne 11. 4. 1997. Dodává, že platnost vysokoškolských diplomů vydaných ve Slovenské republice (tak jako v případě žalobce) se řídí Dohodou o vzájemném uznávání rovnocennosti dokladů o vzdělání vydávaných v České republice a ve Slovenské republice č. 33/2001 Sb., ze které vyplývá, že diplomy vydané vysokými školami ve Slovenské republice se uznávají v České republice za rovnocenné. Dle žalovaného měl tudíž žalobce nadále užívat vysokoškolský titul RSDr., což však nedodržel a začal před jménem používat titul Dr. Tato dvoupísmenná zkratka již nemá podle žalovaného povahu vysokoškolského titulu, ale může veřejnost uvádět v omyl, jelikož titul Dr. (psaný před jménem) byl v ČSFR na počátku 90. let oficiálně udělován jako náhrada za titul CSc., psaný za jméno a příjmení a později byl vystřídán dodnes užívaným akademicko-vědeckým titulem PhD. psaným rovněž za jménem a příjmením. Žalovaný dále uvádí, že z pouhé zkratky Dr. nelze zjistit, ve které oblasti věd byl titul získán. Podle § 46 odst. 5 zákona č, 111/1998 Sb., o vysokých školách, mohou univerzity po absolvování rigorózního řízení sice udělovat akademický titul „doktor“ (tzv. malý doktorát), ten je ale vždy v plné a nezkrácené formě jednoznačně označen jako doktor přírodních věd (RNDr.), doktor filozofie (PhDr.) či doktor práv (JUDr.) apod. Žalovaný rovněž odmítá námitku žalobce, že přestupkové řízení vykazuje vadu spočívající v tom, že vůči žalobci nepostupoval nestranně ve smyslu ustanovení § 7 správního řádu. V podkladech vyžádaných pro vydání rozhodnutí byla stanoviska ministerstev školství ČR a SR, z nichž je jednoznačně zřejmé, že žalobce není oprávněn užívat vysoko