1 As 66/2013 — Nejvyšší správní soud

11 A 177/2017- 42 - text 7 11 A 177/2017 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Veberové a soudců JUDr. Jitky Hroudové a Mgr. Marka Bedřicha v právní věci žalobce: J. S., narozený X bytem X zastoupen Mgr. Václavem Voříškem, advokátem sídlem Ledčická 649/15, 184 00 Praha 8, Dolní Chabry proti žalovanému: Krajské ředitelství policie hlavního města Prahy sídlem Kongresová 2, 140 21 Praha 4 o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného takto: I. Žaloba s e z a m í t á . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhal určení nezákonnosti zásahu Obvodního ředitelství policie Praha II, odbor obecné kriminality, spočívajícího v nepostoupení odvolání proti rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, odboru dopravněsprávních činností, oddělení správního řízení, ze dne 25. 10. 2016, č.j. MHMP 1909647/2016/SVA, příslušnému správnímu orgánu. 2. Žalobce v podané žalobě uvedl, že Magistrát hlavního města Prahy, odbor dopravněsprávních činností, oddělení správního řízení, vydal dne 25. 10. 2016 rozhodnutí č.j. MHMP 1909647/2016/SVA, kterým shledal žalobce vinným ze spáchání přestupků podle § 125c odst. 1 písm. e) bodu 1 a § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změně některých zákonů (zákona o silničním provozu), a § 16 odst. 1 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), přičemž mu uložil pokutu ve výši 25 000 Kč, zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu na dobu 12 měsíců a povinnost nahradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč. Rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne 2. 11. 2016. Proti rozhodnutí podal žalobce odvolání dne 15. 11. 2016, avšak nedopatřením jej zaslal na adresu Obvodního ředitelství policie Praha II, odbor obecné kriminality. Ten měl v takovém případě postupovat podle § 12 věty první zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“), neboť nebyl věcně příslušný k posouzení takového podání. To však Obvodní ředitelství policie Praha II neučinilo. Rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy tak nabylo právní moci a vykonatelnosti, tudíž žalobce je povinen zaplatit pokutu, vykonat uložený zákaz řízení a nahradit náklady řízení. V této souvislosti žalobce poukázal zejména na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 3. 2013, č.j. 9 As 172/2012-32. 3. Obvodní ředitelství policie Praha II ve vyjádření k podané žalobě předně uvedlo, že není pasivně legitimováno ve smyslu ustanovení § 83 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s.ř.s.), když tato legitimace náleží Policii České republiky, Krajskému ředitelství policie hlavního města Prahy. 4. Dále Obvodní ředitelství policie Praha II k nezákonnosti zásahu uvedlo, že podání (odvolání) bylo správnímu orgánu doručeno dne 18. 11. 2016, jak vyplývá z informačního systému České pošty „Sledování zásilek“. Z informačního systému policie „Evidence trestního řízení“ bylo zjištěno, že toto podání má vztah k události vedené u Místního oddělení policie Stodůlky pod č.j. KRPA-359753/PŘ-2016-001216. Z tohoto důvodu bylo podání služební cestou postoupeno dne 21. 11. 2016 na Místní oddělení policie Stodůlky, kam bylo dne 22. 11. 2016 doručeno. Obvodní ředitelství policie Praha II současně poukázalo na skutečnost, že je mu doručováno nepřeberné množství podání. Po převzetí zásilky, zjištění jejího obsahu a po zjištění vztahu ke konkrétnímu případu si učinilo závěr o tom, že mu žalobce zasílá na vědomí podání k věci vedené pod č.j. KRPA-359753/PŘ-2016-001216, tedy, že jej informuje o tom, že v předmětné věci podal odvolání proti rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy. Takový postup bývá vcelku častý, proto bylo Obvodní ředitelství policie Praha II v dobré víře, že podání náleží výhradně jemu. Dále Obvodní ředitelství policie Praha II poukázalo na skutečnost, že bylo-li rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy doručeno žalobci dne 2. 11. 2016, poslední den lhůty k podání odvolání připadl na den 18. 11. 2016, tedy na den, kdy mu bylo předmětné podání doručeno. Odkázal v této souvislosti také na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 3. 2013, č.j. 9 As 172/2012-32, přičemž je toho názoru, že postoupení podání příslušnému správnímu orgánu je reálné v řádech několika dnů, a to i s ohledem na velikost celého úřadu. Případné postoupení podání příslušnému správnímu orgánu by tak bylo opožděné. Z tohoto důvodu navrhl, aby soud žalobu zamítl. 5. V replice k vyjádření žalovaného žalobce označil jako žalovaného Krajské ředitelství policie hlavního města Prahy se sídlem Kongresová 2, 140 21 Praha 4. Dále žalobce uvedl, že původní žalovaný ve svém vyjádření fakticky potvrdil, že podané odvolání nepostoupil příslušnému správnímu orgánu. Z tohoto pohledu není termín postoupení rozhodující, neboť žalovaný tak neučinil vůbec, což mělo dopad do jeho práv. Není rozhodující ani názor žalovaného, že by odvolání bylo podáno opožděně, neboť toto hodnocení mu nenáleží. Navíc by žalobce mohl např. požádat o prominutí zmeškání lhůty, případně by jeho podání mohlo být posouzeno jako podnět k přezkumnému řízení podle správního řádu. V důsledku toho, že o jeho odvolání nebylo rozhodnuto, neboť nebylo vůbec postoupeno, nemůže se žalobce domáhat ochrany ani podáním správní žaloby proti rozhodnutí. Dále žalobce uvedl, že skutečnost, že Obvodní ředitelství policie Praha II je dislokováno v 16 budovách a pracuje v nich přes 700 osob, je důvodem k očekávání, že aparát bude pracovat efektivně. 6. K jednání soudu se zástupce žalobce dostavil opožděně, až v průběhu porady senátu, a proto soud vycházel při rozhodování z obsahu podané žaloby a zaslaných dodatků a doplnění. Zástupce žalovaného setrval na dosavadních stanoviscích. 7. Ze správního spisu předloženého žalovaným správním orgánem soud zjistil, že Obvodní ředitelství policie Praha II dne 7. 9. 2016, pod č.j. KRPA-359753-1/PŘ-2016-001216 oznámilo Magistrátu hlavního města Prahy, odboru dopravněsprávních činností, oddělení přestupkového řízení, že je žalobce podezřelý ze spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) a § 125c odst. 1 písm. e) bodu 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (o silničním provozu). 8. Ve správním spise je dále založeno odvolání žalobce ze dne 14. 11. 2016 adresované Hlavnímu městu Praha, Magistrátu hlavního města Prahy, odboru dopravněsprávních činností, oddělení správního řízení, ke spisové značce S-MHMP 1566595/2016/Sva, č.j. MHMP 1909647/2016/Sva. Na listině je dále uvedeno razítko Policie ČR, obvodního ředitelství Praha II, místní oddělení Stodůlky, s datem doručení 22. 11. 2016 a č.j. KRPA-359753-5/PŘ-2016-001216. Součástí spisu je rovněž potvrzení podatelny Obvodního ředitelství policie Praha II, Služby kriminální policie a vyšetřování, ze dne 21. 11. 2016 o odeslání podání žalobce Místnímu oddělení policie Stodůlky. 9. Městský soud v Praze považuje úvodem za nezbytné vyjádřit k otázce pasivní legitimace, neboť v průběhu řízení vznikly pochybnosti o tom, který subjekt má být v posuzovaném případě pasivně legitimován, tedy zda je tímto subjektem Obvodní ředitelství policie Praha II, které žalobce označil v podané žalobě, nebo zda je tímto subjektem Krajské ředitelství policie hlavního města Prahy, které žalobce označil v replice k vyjádření žalovaného s přihlédnutím k tomuto vyjádření, případně zda je pasivně legitimován subjekt zcela odlišný. 10. Podle § 83 s.ř.s. žalovaným je správní orgán, který podle žalobního tvrzení provedl zásah; jde-li o zásah ozbrojených sil, veřejného ozbrojeného sboru, ozbrojeného bezpečnostního sboru nebo jiného obdobného sboru, který není správním orgánem, anebo příslušníka takového sboru, je žalovaným správní orgán, který takový sbor řídí nebo jemuž je takový sbor podřízen, a u obecní policie obec. 11. Policie České republiky je jednotný ozbrojený bezpečnostní sbor (§ 1 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky). V případě provedení zásahu, proti kterému podává žalobce žalobu podle § 82 s.ř.s., je ve smyslu shora citovaného ustanovení žalovaným správní orgán, který tento sbor řídí nebo jemuž je takový sbor podřízen, v daném případě Ministerstvo vnitra (§ 5 odst. 1 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky). Není ovšem vyloučeno, jak vyplývá z ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu (k tomu např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 6. 2010, č.j. 6 Aps 6/2009-146, dostupné na www.nssoud.cz), aby Policie České republiky současně byla v konkrétních případech správním orgánem. V takovém případě není žalovaným správní orgán, který tento sbor řídí, tedy Ministerstvo vnitra, nýbrž se uplatní věta první citovaného ustanovení, tedy, že žalovaným je správní