7 As 66/2010 — Nejvyšší správní soud

11 A 35/2016- 43 - text 9 11A 35/2016 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Aleše Sabola a soudců JUDr. Jitky Hroudové a Mgr. Marka Bedřicha ve věci žalobce: Ing. P. P., Ph.D., narozený dne ..., bytem O. – P., O. S. 1831/16, zastoupený JUDr. Jiřím Novákem, advokátem v Praze, Sokolská 60, proti žalované: rektorka Vysoké školy ekonomické v Praze, se sídlem Praha 3, nám. Winstona Churchilla 4, proti rozhodnutí žalované ze dne 20.1.2016, č.j. 199/2016-3202, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou domáhal zrušení rozhodnutí žalované vydaného pod č.j. 199/2016-3202, ze dne 20.1.2016, jímž žalovaná zamítla námitky žalobce proti rozhodnutí Vědecké rady Fakulty financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze ve věci návrhu na jmenování žalobce docentem v oboru účetnictví a finanční řízení, kdy habilitační řízení ve věci jmenování žalobce docentem bylo zastaveno. 2. Žalobce namítl nezákonnost předmětného rozhodnutí. Nesouhlasil se závěrem učiněným v odůvodnění, že zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách (dále také jen zákon o vysokých školách), nestanoví žádné bližší podmínky pro hlasování členů vědecké rady. Ust. § 72 odst. 13 zákona o vysokých školách stanoví, že na habilitační řízení se nevztahují obecné předpisy o správním řízení, avšak dle názoru žalobce musí být každé rozhodnutí v rámci habilitačního řízení přijato v souladu se základními zásadami činnosti správních orgánů, a to v souladu s ust. § 177 odst. 1 zákona č. 500/2004 správního řádu. Žalobce odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24.11.2011, sp.zn. 7 As 66/2010, ve kterém soud mj. dovodil, že habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem je tedy správní řízení vedené podle zákona o vysokých školách s vyloučením subsidiární použitelnosti správního řádu (§ 72 odst. 13, § 74 odst. 7 zákona o vysokých školách) vyjma základních zásad činnosti správních orgánů (viz § 177 odst. 1 a vzhledem k povaze obou řízení zejména § 2 odst. 2 a 4, § 3, § 6 odst 1 správního řádu), jehož výstup (negativní i pozitivní) je na základě žalob příslušných oprávněných subjektů přezkoumatelný ve správním soudnictví. Žalobce je toho názoru, že vědecká rada při svém rozhodování základní zásady činnosti správního orgánu vůbec nerespektovala a její postup je v rozporu s citovanou judikaturou, rovněž tak s právními předpisy. 3. Nezákonnost rozhodnutí žalobce spatřoval ve skutečnosti, že a) rozhodnutí vědecké rady neodpovídá okolnostem daného případu ve smyslu ust. § 2 odst. 4 správního řádu. Uvedl, že z průběhu habilitačního řízení vyplynulo, že žalobce zcela splnil podmínky pro jmenování docentem VŠE, stanovené obecnými právními předpisy, konkrétně ust. § 72 odst. 1 zákona o vysokých školách. Tyto podmínky byly žalobcem splněny, tato skutečnost byla v rámci habilitačního řízení i opakovaně konstatována. Habilitační práci žalobce tři ustanovení oponenti (ve složení prof. Ing. R. H., Dr., doc. Mgr. G. M. PhD. a doc. Ing. V. K., CSc.) ve svých posudcích zhodnotili tak, že jeho práce splňuje všechny požadavky kladené na takovou práci, a to jak po obsahové, avšak i po formální stránce. Rovněž tak udělili doporučení, aby žalobci byl po obhájení této práce udělen titul docent. Mj. uvedli, že ohlas práce žalobce má velmi slušný ohlas mezi odbornou veřejností, kdy jeden z článků žalobce patří k nejvíce stahovaným v databázi Social Science Research Networks, dále že díky vysoké kvalitě práce, jak uvedl jeden z oponentů, považuje za čest danou práci číst a ohodnotit, neposledně uvedli, že habilitační práce je přínosná pro teorii a praxi tím, že práce má i mezinárodní dopad. K publikační činnosti a k jeho pedagogické a výzkumné činnosti uvedl, že ze zprávy habilitační komise ze dne 8.10.2015 vyplynulo, že splnil veškeré podmínky, ba dokonce je splnil nad rámec požadovaného minima. Poukázal, že na základě tajného hlasování se komise usnesla, že splnil všechna kritéria, a to v počtu 5 hlasů pro, 0 hlasů proti a žádný ze členů se nezdržel. K habilitační přednášce uvedl, že ze zápisu z jednání vědecké rady ze dne 4.11.2015 vyplynulo, že žalobce svoji habilitační přednášku prezentoval v souladu s rozhodnutím habilitační komise, rovněž tak zodpověděl všechny mu kladené dotazy. S ohledem na skutečnost, že mu nebyl vytknutý žádný nedostatek, pro který by mu neměl být udělen titul docent, žalobce legitimně očekával, že vědecká rada jeho jmenování docentem schválí. Rozhodnutí vědecké rady bylo pro žalobce překvapující i s ohledem na skutečnost, že v žádné fázi jeho habilitačního řízení mu nebylo sděleno, avšak ani naznačeno, že nesplňuje podmínky, či pouze nějakou z podmínek pro jeho jmenování. b) rozhodnutí nerespektuje podmínku dle ust. § 2 odst. 4 správního řádu tak, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly. Žalobce učinil porovnání habilitačních řízení jiných uchazečů v letech 2014 a 2015, u nichž vědecká rada a po té i žalovaná jmenování docentem schválila. Jednalo se o čtyři docenty, z nichž tři mají v porovnání se žalobcem jednoznačně nižší publikační činnost, poslední z nich dokonce z hlediska posuzování publikační činnosti nesplnil požadavky stanovené VŠE v Praze pro jmenování docentem, avšak jmenován docentem přesto byl. Žalobce uvedl, že jednou z nejdůležitějších podmínek pro jmenování docentem je publikační činnost. Uvedl, že ke zjištění publikační činnosti ostatních jmenovaných docentů užil databáze Scopus (užívaná předními světovými univerzitami), jakožto multioborovou abstraktovou a citační bázi. Zjistil, že za předmětné období u vybraných uchazečů, kteří byli na VŠE jmenováni docentem, je publikační činnost nižší, než v případě žalobce (žalobce má v databázi Scopus evidovaných 15 odborných publikací, ostatní uchazeči úspěšně jmenovaní docenty mají evidované 2 publikace, 3 publikace, 2 publikace a čtvrtý uchazeč měl 9 publikací). Rovněž tak vyhledal práci jmenovaných docentů v databázi Web of Science užívanou v České republice. 4. S ohledem na výše uvedené žalobce dospěl k závěru, že rozhodování vědecké rady v rámci habilitačního řízení probíhajícího ve věci žalobce bylo zjevně arbitrární, zcela v rozporu s ust. § 2 odst. 4 správního řádu, dle kterého je správní orgán povinen dbát na to, aby při rozhodování skutkově shodných anebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly. Vědecká rada má dle§ 72 odst. 14 zákona o vysokých školách povinnost buď schválit jmenování žalobce docentem, anebo sdělit žalobci všechny relevantní důvody, pro které jeho jmenování docentem neschválila. S ohledem na skutečnost, že takto vědecká rada nepostupovala, je její postup v rozporu se zákonem a žalovaná byla povinna rozhodnutí této vědecké rady zrušit, což neučinila. Habilitační řízení je řízením správním, ve kterém je nutno postupovat v souladu se základními zásadami správního řízení. Rozhodnutí vědecké rady a žalované však bylo založeno na libovůli, pro úplnou absenci se tak jedná o rozhodnutí nepřezkoumatelné. 5. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě setrvala na svých procesních stanoviscích tak, jak je uvedla ve svém rozhodnutí. 6. Při jednání soudu konaném dne 22.2.2018 žalobce i žalovaná setrvali na svých procesních stanoviscích tak, jak je vymezili v žalobním návrhu, a ve vyjádření se k žalobě. Vědecká rada navrženou sčítací komisi schválila. Po té předsedající vyzval vědeckou radu k tajnému hlasování o kandidátovi, tedy žalobci. Po ukončení volby došlo k oznámení výsledků hlasování a to předsedkyní sčítací komise, kdy z 37 členů vědecké rady bylo přítomno 30 členů. Celkem bylo rozdáno 30 hlasovacích lístků, odevzdán byl stejný počet. Pro udělení hodnosti docenta se vyslovila 15 členů, proti rovněž 15 členů. Předsedající na základě výsledku konstatoval, že Vědecká rada neschválila návrh na jmenování žalobce docentem většinou svých členů a proto habilitační řízení zastavila. Danou skutečnost oznámil žalobci. Prezenční listina se plně shoduje se zápisem z vědecké rady, kdy v prezenční listině jsou zaznamenány i odchody jednotlivých členů v průběhu vědecké rady. Soud sdělil k důkazu obsah listin předložených žalobcem, mj. e-mailovou dokumentaci žalobce s prorektorem, z jejíhož obsahu vyplynulo, že prorektor vyslovil politování ohledně výsledku tajné volby vědecké rady týkající se jmenování žalobce docentem. Zástupce žalobce předložil aktuální výpis z databáze Scopus prokazující, že ve vztahu k žalobci je na serveru Scopus vedeno 24 dokumentů, jejichž autorem je žalobce, celkem ve 20 dokumentech. Ohledně ostatních osob jmenovaných docenty intenzita publikací takové míry nedosahovala. 7. Soud neprováděl výslech svědkyně Ing. P. H., neboť není ani žalovaným zpochybňováno kladné hodnocení žalobce svědkyní v rámci habilitačního řízení. 8. Z obsahu spisového materiálu, který byl soudu předložen žalovaným správním orgánem, byly zjištěny následující, pro rozhodnutí ve věci samé, podstatné sk