1 Afs 1/2012 — Nejvyšší správní soud

8 A 57/2015- 31 - text 11 8A 57/2015 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Karly Cháberové a soudců Štěpána Výborného a Jana Kratochvíla v právní věci žalobce: AirsoftGuns, s. r. o., se sídlem Ústí nad Orlicí, Nádražní 540, IČ: 274 60 681, zastoupen JUDr. Šárkou Heulerovou, advokátkou se sídlem Praha 8, Prvního pluku 320/17, proti žalovanému: Ministerstvo průmyslu a obchodu, se sídlem Praha 1, Na Františku 32, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 1. 2015, č. j.: MPO 58055/14/42100/R10, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci a průběh řízení před správním orgánem Žalobce se podanou žalobou domáhá přezkoumání v záhlaví uvedeného rozhodnutí, kterým Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen „žalovaný“) změnilo k jeho odvolání rozhodnutí Českého úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 3. 11. 2014, č. j.: TA-CUZZS-60/14-8, tak, že jeho výrok zní: žalobce jako prodávající ve smyslu § 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně spotřebitele“), prodal dne 7. 11. 2013 prostřednictvím svého e-shopu A. P. (dále jen „stěžovatel“) čínskou elektrickou airsoftovou zbraň – repliku modelu pistole Colt M1911, aniž jej informoval o snížené jakosti zboží, přestože se jednalo o informaci zásadní pro spotřebitele ohledně rozhodování o koupi předmětného zboží; dále dne 7. 11. 2013 se stěžovatelem uzavřel rozhodčí doložku, která tvořila součást podmínek, jimiž se řídí smlouva hlavní, přestože § 3 odst. 3 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o rozhodčím řízení“), požaduje, aby rozhodčí doložka pro řešení sporů ze spotřebitelských smluv byla sjednána samostatně, a dále tato rozhodčí doložka neobsahovala informace taxativně stanovené v § 3 odst. 5 zákona o rozhodčím řízení. Tímto jednáním žalobce porušil zákaz používání nekalých obchodních praktik uvedený v § 4 odst. 3 zákona o ochraně spotřebitele a dopustil se správního deliktu dle § 24 odst. 1 písm. a) téhož zákona, za což mu byla uložena pokuta ve výši 30 000 Kč podle § 24 odst. 12 písm. d) zákona o ochraně spotřebitele. II. Obsah žaloby Žalobce považuje napadené rozhodnutí za nepřezkoumatelné, neboť v něm žalovaný nespecifikuje, jakých nekalých obchodních praktik se měl žalobce dopustit. Dle § 4 odst. 3 zákona o ochraně spotřebitele se za nekalé obchodní praktiky považují zejména klamavé a agresivní obchodní praktiky; žalovaný však neuvedl, zda a jak se žalobce takových obchodních praktik dopustil. Žalovaný žalobci sice vytýká, že stěžovateli prodal čínskou airsoftovou zbraň, aniž jej informoval o snížené kvalitě zboží, ovšem správní orgány neprokázaly, že daná zbraň měla skutečně sníženou kvalitu. Žalovaný založil své rozhodnutí toliko na sděleních stěžovatele a dále na kontrole provedené správním orgánem I. stupně dne 28. 4. 2014, tj. téměř půl roku po realizaci prodeje. Žalobce však opakovaně namítal, že se obsah jeho e-shopu podstatně změnil k datu 1. 1. 2014 (ke dni nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „nový občanský zákoník“), a proto zjištění učiněná při kontrole dne 28. 4. 2014 nemohou ve vztahu ke kupní smlouvě ze dne 7. 11. 2013 obstát. Žalobce stěžovatele při zakoupení zboží dostatečně seznámil s jeho stavem a poučil ho, že zbraň patří mezi levné výrobky a je určena především pro imitační účely, neboť u zbraně nelze očekávat dlouhodobou a spolehlivou funkci. Žalobce tuto informaci poskytl prostřednictvím dodatku k návodu k použití, který stěžovateli dodal současně se zbraní. Podobně z podání stěžovatele vyplývá, že mu tato informace byla sdělena, účelově však uvedl, že mu byla poskytnuta až po vyřízení reklamace. Správní orgány přitom přistoupily na tvrzení stěžovatele, aniž by v tomto směru provedly jakýkoliv důkaz. Žalobce i nadále trvá na tom, že zbraň dodal stěžovateli v běžné (nikoliv snížené) kvalitě, neboť je zřejmé, že skupina levných výrobků nedosahuje stejné kvality jako výrobky několikanásobně dražší. Skutečnost, zda byla zbraň dodána ve snížené kvalitě, nelze dovodit ze žalobcova emailu ze dne 11. 11. 2013, neboť v něm žalobce zmínil toliko obecné vlastnosti čínských výrobků. Pokud by byl stěžovatel přesvědčen, že mu bylo dodáno zboží ve snížené kvalitě, mohl od smlouvy odstoupit. Ohledně rozhodčí doložky žalobce zdůrazňuje, že správní orgány vycházely ze závěrů kontroly ze dne 28. 4. 2014, tedy z údajů obsažených na e-shopu žalobce téměř půl roku po uskutečnění prodeje. Přitom pominuly, že obchodní podmínky aktuálně platné ke dni provedení kontroly žádnou rozhodčí doložku neobsahovaly. Při aktualizaci dat na e-shopu, kterou byl žalobce nucen provést v důsledku změn právního řádu k 1. 1. 2014, omylem vložil na své stránky starší verzi obchodních podmínek platnou před účinností úpravy dle § 3 odst. 3 zákona o rozhodčím řízení. Ke dni 7. 11. 2013 tak obchodní podmínky rozhodčí doložku neobsahovaly, ostatně i stěžovatel namítl neplatnost rozhodčí doložky až dne 26. 1. 2014. Žalovaný tedy dospěl k tvrzení o existenci rozhodčí doložky k datu 7. 11. 2013 bez jakékoliv opory v provedených důkazech. Žalobce je rovněž přesvědčen, že rozhodčí doložku obsaženou v obchodních podmínkách nelze považovat za nekalou obchodní praktiku, neboť taková rozhodčí doložka by byla dle § 3 odst. 3 zákona o rozhodčím řízení neplatná, a proto by nemohla spotřebitele poškodit. Ze stejného důvodu je nepřípadné tvrzení žalovaného, že jednání žalobce bylo způsobilé zatajit stěžovateli skutečnost, že spor vzniklý z kupní smlouvy nebude řešen u obecného soudu, ale před rozhodcem, neboť k řešení sporu před rozhodcem by vůbec nedošlo. Žalovaný sice žalobci vytýká, že rozhodčí doložka neobsahovala informace taxativně vyjmenované v § 3 odst. 5 zákona o rozhodčím řízení, ovšem nespecifikuje, o jaké informace se jedná. Napadené rozhodnutí je proto i v této části nepřezkoumatelné. Žalobce namítá, že výše pokuty je s ohledem na cenu zbraně (cca 1 300 Kč), charakter tvrzeného provinění a výše popsané rozpory neadekvátně vysoká. Žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl, že při stanovení výše pokuty přihlédl ke skutečnosti, že žalobce tutéž skutkovou podstatu v minulosti již naplnil, za což mu byla uložena rozhodnutím ze dne 18. 10. 2010, č. j. TA/160/2010, pokuta ve výši 5 000 Kč. V daném případě se však skutkový stav podstatně lišil, a proto nelze hovořit o opakovaném spáchání téhož správního deliktu. Žalobce žádá, aby soud žalobou napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Pro případ, že soud neshledá žalobní námitky důvodné, žalobce žádá, aby soud výši pokuty snížil či od jejího uložení upustil. III. Vyjádření žalovaného Žalovaný ve vyjádření k žalobě zdůrazňuje, že žalobce obdobné námitky uvedl již v odvolání proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně, a proto odkazuje na odůvodnění napadeného rozhodnutí. Zároveň k námitce, dle níž správní orgány nespecifikovaly, zda se žalobce dopustil klamavé nebo agresivní obchodní praktiky, odkazuje na str. 6 napadeného rozhodnutí, kde je tato skutečnost jasně uvedena. Žalobce sice tvrdí, že správní orgány vycházely ze stavu webu z roku 2014 s tím, že v roce 2013 byl tento obsah jiný, ovšem dle žalovaného je na žalobci, aby tuto skutečnost prokázal. Tvrzení, podle něhož žalobce musel v důsledku přijetí občanského zákoníku odstranit ze svého webu informace o snížené kvalitě zboží, postrádá smyslu, neboť tento zákon neobsahuje ustanovení, které by vznášelo takový požadavek. Žalovaný je přesvědčen, že z podání stěžovatele nevyplývá, že by mu žalobce již při koupi sdělil informaci o snížené kvalitě zboží. Naopak by z jeho hlediska nebylo racionální uzavřít kupní smlouvu s vědomím, že bude muset následně absolvovat vyřizování reklamace. Dle žalovaného je z emailové komunikace mezi stěžovatelem a žalobcem zřejmé, že stěžovatel o snížené kvalitě zboží informován nebyl. Nadto žalobce během této komunikace nikdy nepoukázal na dodatek, který měl stěžovatele seznámit s nefunkčností zbraně a který měl být stěžovateli zaslán již při zakoupení výrobku. Žalovaný se nadto domnívá, že o nefunkčnosti výrobku by měl být zákazník informován ještě předtím, než učiní rozhodnutí o nákupu, nikoliv poté, co zakoupený výrobek rozbalí a zjistí, že je k němu přiložen dodatek, podle něhož výrobek nemá vlastnosti prezentované na e-shopu. Žalobce přitom v emailové komunikaci se stěžovatelem připouštěl, že daná zbraň nefunguje tak, jak by měla. Žalovaný v této souvislosti poukazuje na skutečnost, že žalobce v počáteční komunikaci částečně připouštěl problém na své straně a zároveň daný problém zlehčoval poukazováním na původ výrobku; v odporu proti příkazu TA-CUZZS-60/14-5 však uvedl „Nicméně spotřebitel zbraň přetížil, rozbil, poškodil a poté se divil. Navíc asi neuměl moc číst